ČESKOTŘEBOVSKÉ KALENDÁRIUM

NA KVĚTEN 2023

155 let od narození Jana BÄUMLERA (16.5. 1868 – 10.6. 1949),

známého českotřebovského podnikatele a veřejného činitele

Narodil se v Tachově a do našeho města přišel v roce 1902. Se svým společníkem Josefem Bittnerem zde založili známou firmu Bäumler a Bittner, odborný závod pokrývačský a asfaltérský. Firma se také zabývala výrobou cementářského zboží a instalacemi hromosvodů. Sídlila nejprve v domě „ U Štanglerů“ čp. 64 v Hýblově ulici, následoval nově postavený dům čp. 807 v Sadové ulici a vila čp. 923 na rohu Matyášovy ulice u parku Javorka. U obou posledně jmenovaných domů byly rozsáhlé sklady, u vily čp. 923 ještě velké výrobní prostory. Dům v Sadové ulici později obývala rodina Bittnerova, vilu u Javorky Jan Bäumler s rodinou. Firma Bäumler a Bittner byla vyznamenána stříbrnou medailí na Východočeské průmyslové výstavě v Pardubicích v roce 1903.

Jan Bäumler působil v mnoha českotřebovských spolcích. Byl spoluzakladatelem Řemeslnické besedy, předsedou spolku Vzájemnost, prvním místopředsedou Živnostensko – obchodnické strany středostavovské, starostou Východočeské hasičské župy Hubálkovy a starostou Sboru dobrovolných hasičů v České Třebové. Pracoval také ve funkci místopředsedy Městské spořitelny a Okrašlovacího spolku, v městském zastupitelstvu a ve správní radě Živnostenské pokračovací školy. Zemřel v litomyšlské nemocnici ve věku 81 let.

25 let od úmrtí Milana GREGARA (31.12. 1930 – 18.5. 1998),

známého obchodníka, divadelníka a příznivce českotřebovského sportu

V rodném městě České Třebové byl známým obchodníkem a příznivcem místního sportu, hlavně fotbalu. V mládí hrál divadlo a konferoval společenské, kulturní a sportovní akce. Aktivně také působil v automotoklubu a v hasičském sboru. Nejprve v České Třebové, později na Lhotce.

Narodil se v rodině řeznického mistra v domě čp. 69 v Klácelově ulici. Později se rodina přestěhovala do nedalekého vlastního domu čp. 83. Dům s řeznickým krámem a vším co k němu příslušelo byl postaven na místě Podbranského mlýna. Milan absolvoval základní školu i školu obchodní v místě rodiště. Po tomto studiu se ještě na přání otce vyučil řeznickému řemeslu. Jako syn živnostníka neměl na růžích ustláno. Když ukončil základní vojenskou službu, kterou vykonával u jednotek PTP, prošel nezvykle velkým počtem zaměstnání. Pracoval v masném průmyslu, Kovovýrobě, Strojtexu, v prodejnách Řempa a Domácích potřeb, v podnicích Koventa a Potraviny. Nakonec si našel místo v přidružené výrobě Státního statku. V té době se ale již hlásila nemoc.Odešel do důchodu , ale neodpočíval. Psal rodinnou kroniku a téměř pravidelně přispíval do Českotřebovského zpravodaje. Pracoval také pro město jako zastupitel.

105 let od narození a 15 let od úmrtí Františka KETTNERA (27.8. 1918 – 19.5. 2003), děkana a bývalého vikáře

Narodil se v Činěvsi u Nymburka jako sedmý potomek Václava a Terezie Kettnerových. Obecnou školu absolvoval v místě rodiště, reálku zakončil maturitou v Nymburce. Následovala studia teologie a pobyt v kralovéhradeckém semináři (1937 až 1942). Na kněze byl vysvěcen 28. června 1942 v Hradci Králové. Působil v Novém Městě nad Metují, Solnici u Rychnova nad Kněžnou, Libčanech u Hradce Králové, Opatově v Čechách, Hronově a nakonec od 1. července 1970 také u nás v České Třebové. Pod jeho vedením a za jeho pomoci byli do kněžské služby uváděni novoknězi, mezi kterými byl i Josef Kajnek, pozdější pomocný královéhradecký biskup.

František Kettner se za svého působení v České Třebové zasloužil o opravu rotundy sv. Kateřiny a kostela sv. Jakuba včetně dvou nových zvonů. Opravena byla také kaple na Moravské ulici. Ve volném čase hodně četl a sbíral známky. Když zemřel, jeho tělo bylo uloženo do kněžského hrobu na českotřebovském hřbitově.

20 let od úmrtí Vlastimila MEHLA (18.6. 1921 – 14.5. 2003), betlemáře a vyznavače trampingu

Narodil se v domě čp. 13 na dnešním Starém náměstí v České Třebové. Pocházel ze známé sklenářské rodiny. Od mládí pomáhal otci v malém hospodářství a také cvičil v místním Sokole. V patnácti letech nastoupil do učení k zámečníku Josefu Rosenbergerovi na Trávníku. Po likvidaci firmy přešel do učení k Josefu Štarmanovi na Slovanské ulici. V roce 1946 po návratu z vojenské služby nastoupil zaměstnání v českotřebovském lokomotivním depu, kde pracoval nepřetržitě až do odchodu na zasloužený odpočinek v roce 1981. Byl velkým patriotem našeho města, po otci betlemářem a také vyznavačem trampingu. Jméno Vlastimila Mehla se nám vždy vybaví v souvislosti s trampskou osadou Bílý obláček a hudební skupinou Tramp trio.

Jan Skalický

MUDr. Radomír Lána - nedožitých 70 let

Dne 5. května 2018 by oslavil MUDr. Radomír Lána, bývalý primář oddělení ORL nemocnice v Ústí nad Orlicí, 65 let. Bohužel ne dlouho po svých šedesátinách náhle zemřel pro srdeční slabost po poměrně banální operaci. Žil a pracoval v Ústí nad Orlicí, kam se přestěhoval s rodinou do domku po prarodičích, své dětství a mládí prožil spolu se svým starším bratrem Ivošem u nás v České Třebové. Oba jeho rodiče působili na českotřebovských základních školách jako učitelé, otec Bohuslav Lána učil na základní škole v Nádražní ulici, maminka pak na I. stupni základní školy. V mládí se věnoval jak sportu (např. v atletickém oddílu v Ústí n.O.) a také hudbě (studoval houslovou hru). MUDr. Radomír Lána navázal na veřejnou činnost tatínka, který byl platným členem Bendla i Orchestrálního sdružení Smetana. Také Radomír řadu let hrál u partu druhých houslí v tehdy ještě ústeckém období Komorního orchestru Jaroslava Kociana. Dnes zde zasedá u partu violoncella jeho syn Jan Lána.

Po maturitě na českotřebovském gymnáziu v roce 1972 (třídní profesor Miroslav Chudý) odešel na studium medicíny a dále působil na oddělení ORL v ústecké nemocnici pod vedením dalšího českotřebovského lékaře MUDr. Františka Vencla. Ve svém oboru se vypracoval na vysokou odbornou úroveň a zaujal pozici v čele tohoto oddělení. Také jeho manželka ?MUDr. Michaela Lánová pracuje v Ústí nad Orlicí jako odborná lékařka.

Radomír Lána se také angažoval v komunální politice. Byl členem zastupitelstva města Ústí nad Orlicí za ČSSD a za tuto stranu také kandidoval na velmi čestném místě i v parlamentních volbách v roce 2002. Před politikou však dal přednost své odborné práci lékaře.
MUDr. Radomíra Lánu jsem znal vlastně od mládí vždy jako čestného člověka a vynikajícího odborníka, který svou práci dělá poctivě a není lhostejný k problémům svého města, regionu i celé společnosti.

Fotografie z roku 2011. společné vystoupení otce Radomíra a syna Jana Lánových v ZUŠ Ústí nad Orlicí.

Ing. Bohumír Kurz 5 let od ůmrtí
Narodil se jako třetí dítě 31.7.1934 v České Třebové v domě čp. 76 (dnes je zde hotel Bravo). Otci bylo 46 let a mamince 38. Jeho sestra Líba byla o 10 let starší a Míla o 9 let. V létech 1940-43 se sestra Líba vyučila prodavačkou v galanterním obchodě. Po vyučení, jako 24. ročník byla totálně nasazena. Sestra Míla se vyučila na dámskou krejčovou. Sestra Líba se provdala za Ing. Karla Koukala z Liberce a Míla se provdala za Miroslava Částka z České Třebové.
Bohumír Kurz byl od roku 1945 členem Junáka v roce 1949 byl členem skautského oddílu Tuláci. Tam vzniklo doživotní přátelství 4 kamarádů. Měl rád orientační běh o kterém napsal: "S orientačním během jsem začal v kunvaldské škole. K tomuto sportu mě přivedl můj spolužák ze studií Jan Langr z Rychnova a první informace jsem získával od významného turisty pana Stolína staršího a jednoho z prvních, kdo se orientačnímu běhu v okrese věnoval, Josefa Stolína z České Třebové."
V rodném městě ukončil měšťanskou školu a po absolvování tehdejšího jednoročního kurzu (JUK) nastoupil v roce 1949 do učení v n.p. Autorenova Liberec. Národní správce této autoopravny, František Helikar, ho poslal na první rok učení do Domova mládeže v n.p. Tatra Kopřivnice. V roce 1951 ukončil v Liberci učení automontéra a v roce 1952 byl přijat do jednoročního státního kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy (obor strojírenství) v Šluknově. V roce 1953 byl přijat na právě založenou Vysokou školu strojního inženýrství v Liberci. Po absolvování prvního ročníku byl vybrán ke studiu v SSSR. V roce 1959 s vyznamenáním absolvoval Charkovskou automobilní vysokou školu (CHADI) a nastoupil do Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde prořil celý profesní život. Žil pro svou práci. V roce 1965 se oženil s Marií Lorencovou, se kterou prožil krásných 49 let.
Když odešel Bohumír Kurz v roce 1992 do zaslouženého důchodu tak rozhodně nesložil ruce v klín, ale zabýval se historií a genealogií. Zkoumal zemské desky, pozemkové knihy, pracoval na historickém popisu města v letech pořízení první katastrální mapy, zkoumal tvorbu tzv. stabilního katastru, kdy bylo také zavedeno dodnes platné číslování domů, vypracoval historii osídlení jednotlivých domů v historickém jádru staré České Třebové, t.j. kolem roku 1770. Podle schematické lokalizace popisných čísel popsal rozsah hrazeného městečka se dvěma branami - horní a dolní a další postup osídlování na předměstích Trávník a Bezděkov. Některé výstupy z jeho bádání jsou uvedeny ve svazcích rukopisů "Paměť", některé byly zpracovány i do formy počítačového programu na základě tabulky excel s odkazy na historické popisy osídlení jednotlivých domů. Celý životopis a odkaz díla najdete ZDE
Božena Ivanová oslaví 96. narozeniny
Před 5 lety 2. května 2018 se v pardubickém Východočeském divadle konalo slavnostní předání ocenění zástupci Pardubického kraje v čele s hejtmanem JUDr. Martinem Netolickým. Mezi vyznamenanými byla i občanka České Třebové, válečná veteránka a bývalá příslušnice 2. československé samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu, (tehdy) nadporučice ve výslužbě Božena Ivanová, rozená Koutná.
Návrh na ocenění podali členové společnosti přátel československých opevnění, kteří pro veřejnost provozují dělostřeleckou tvrz Hůrka v Králíkách. Božena Ivanová se narodila jsem se 18. května 1927. Za několik dnů oslaví před 96. narozeniny. Ve třicátých letech minulého století se její rodiče přestěhovali do Sovětského svazu, kde otec pracoval v nově vybudovaném strojírenském závodě v Lugansku, nyní frontovém města v Ruskem zabraném území.V Sovětském svazu jsem také prodělala i hladomor na Ukrajině a také stalinské politické čistky. Jako velmi mladá přešla s československou jednotkou až k nám..... V lednu 1945 byla přidělena k výcvikové jednotce. Zde poznala i svého budoucího manžela Pavla Ivana, za něhož se v říjnu 1945 provdala. Manžel pracoval v armádě, takže rodina se dvěma dětmi se často stěhovala, podle toho, kam byl její manžel převelen. Od roku 1963 se s rodinou usadila v České Třebové.
V roce 2021 získala Božena Ivanová také ocenění udělením čestného občanství našeho města, tehdy k listopadovému Dni veteránů. K předání ocenění u nás ve městě tehdy nedošlo, Božena Ivanová je trvale v péči penzionu pro válečné veterány v Praze.
Celý její osud a životopis najdte dobře zpracovaný na webu paměti národa na odkazu ZDE