|
Úřad
práce i po redukci v České Třebové zůstane
Dopadnout to tak nemuselo, protože redukce počtu současných úřadů
práce je opravdu citelná a rozsáhlá. Zřejmě rozhodlo i to, že
právě v České Třebové má Úřad práce opravdu spoustu práce.Nicméně
v řadě případů se rušení dotkne i větších měst. V našem okolí
se rušit mají např. pobočky ÚP v Litomyšli a Lanškrouně, což jsou
dřívější bašty starých okresních národních výborů. V Pardubickém
kraji se ještě ruší pobočky úřadů práce v Jablonném nad
Orlicí, v Holicích, ve Skutči a Jevíčku.
Seznam poboček určených ke zrušení najdete na odkaze ZDE
Lokomotiva
Česká Třebová - Baroni Opočno 5 : 4 (sn)
Baroni z Opočna se ukázali být houževnatým soupeřem a domácí tým to
neměl vůbec lehké, nedařily se ani přesilové hry, kdy byla možnost
získat rozhodující náskok, při kterém by se pak v závěru dalo
klidněji dýchat. To bylo zejména na konci druhé a začátku třetí
třetiny. za stavu 4 : 3. Pak Baroni vyrovnali a ani pak nebylo
jisté zda se remíza do konce udrží. Udržela, přišly na
řadu samostatné nájezdy, ve kterých domácí dobře bodovali a
hostům se nedařilo. Do tabulky tak Lokomotiva získala další
dva body, myslím že zasloužené. Radost byla po zápase veliká.
V
Knapovci proběhlo veřejné jednání o větrných elektrárnách na
Skuhrově
Do
krásného komunitního centra v Knapovci přišlo asi 80 lidí z
Knapovce, Houžovců (a také ze Skuhrova, kteří ač nebyli zváni
tak rádi vyslechli informaci a k ní patřící diskuzi. Schůze byla
ovšem určena pro občany z Knapovce, Dolního a Horního Houžovce,
kteří budou následně v pátek dne dne 15. listopadu hlasovat, zda
si přejí nebo nepřejí mít na svém katastru větrnou elektrárnu.
Přítomni byli dva zástupci společnosti PV Consulting , starosta
města Ústí nad Orlicí Petr Hájek, místostarosta Jiří Preclík,
předseda osadního výboru Knapovec pan Bílý, který také pozval na
jednání starostku obce Anenská Studánka Růženu Motlovou, kde mají
s větrnými elektrárnami svoje letité zkušenosti, a to prý v
podstatě pozitivní. Přítomní vyslechli připravenou prezentaci,
která v podstatě odpovídala zveřejněnému letáku
(viz
odkaz ZDE), který obsahuje speciální informaci a
nabídku pro město Ústí nad Orlicí. Nebudu z té informace nic
reprodukovat. Na jednání jsem byl i s kamerou, kde mám vše
podstatné z mé téměř dvouhodinové návštěvy zaznamenáno. Proto že
může být průběh prezentace a jednání včetně diskuze zajímavý i pro Českotřebováky a zejména obyvatele Skuhrova, tak během zítřky
sestřih z těch srozumitelných částí jednání zveřejním. Občané ze
Skuhrova včetně předsedy osadního výboru Daniela Kliky také byli
jednání přítomní , jsou i na fotografii.
PODLE SDĚLENÍ PRACOVNÍKŮ
PV
CONSULTING
MÁ PROBĚHNOUT STEJNÁ DISKUZE TAKÉ VE SKUHROVĚ.
Tato skutečNost
zatím nebyla na webu města publikována.
Z prezentace jsem
vyslechl i to, že mají speciální nabídku pro každou blízkou
lokalitu, nicméně finanční benefity a budou jen pro občany a města
kde budou elektrárny stát , kde tedy města povolí změnu územního
plánu tak, aby mohla být stavba realizována, což v případě
souhlasu může trvat třeba 4 roky.
V diskuzi se nehovořilo jen o negativních vlivech na životní
prostředí ale poměrně velký důraz byl dán i na to, že se
snadno může stát, že společnost PV Consulting větrnou elektrárnu
postaví, bude vyhovovat, ale provozovat ji dlouhodobě nemusí a
může ji prodat a nový vlastník se pak už nebude k přislíbeným
benefitům ve smlouvách hlásit. Osobně jsem měl z jednání trapný
pocit, když se jednalo o projektu "Větrné
elektrárny Skuhrov"
a jednání probíhalo
pod řízením ústeckého starosty v
Knapovci a v České
Třebové a Skuhrově se nic o zamýšleném projektu veřejně neví a
obdobné jednání se zatím nekonalo. Má se to asi změnit.
Zatím to vypadá jako bychom u nás v České
Třebové něco schovávali pod pokličkou a zkoušeli občany ať se
snaží co nejvíce dozvědět jinde, tedy v Ústí nad Orlicí.
Jako bychom neměli svého starostu a svoje vedení města a nemohli
posoudit s jakou nabídkou přichází pro Českou Třebovou.
Přišla i "Kabelovka", nicméně na
krátko, vlastně jen na rozhovor s ústeckým starostou, který sám
pouze prezentaci záměru pracovníkům společnosti PV Consulting
umožnil a zajistil, ale na nejzajímavější průběh jednání už
nebyli. Zajímavé bylo vystoupení starostky Růženky Motlové z Anenské
Studánky, která větrníky u nich v obci vlastně chválila (při
hlasování o větrnících bylo v Anenské Studánce 80% pro stavbu.
Anenská Studánka má 173 obyvatel včetně Helvíkova a má zvolené
pětičlenné zastupitelstvo) , ale přítomní lidé v diskuzi moc
nevěřili. Všeobecně v diskuzi byly slyšet vlastně hlavně
připomínky a vládla jistá nedůvěra. Ti co souhlasí asi
byli z ticha nebo na jednání třeba ani nepřišli. V každém případě
jsem zvědav jak to zde při hlasování 15. listopadu dopadne. Zítra
bude z jednání videosestřih. (mm)
O
víkendu se v Kulturním centru konají divadelní hody pro
starší a pokročilé
Více na
odkaze ZDE
Malá scéna bude po opravě
k používání předána až 15. listopadu. Proto nyní budou všechny
akce plánované v rámci Přehlídky seniorského divadla přesunuty z
Malé scény do Malého sálu Kulturního centra. Přehlídka
začíná v pátek podvečer od 17:30 v malém sále a další
představení bude ještě od 20 hodin ve velkém sále. V sobotu je pak
delší maraton pěti divadelních inscenací
Vše najdete
na plakátě ZDE s tím, že se v Malé scéně hrát nebude..
Vstup na všechny akce je. zdarma a tak věřím, že si českotřebovská
veřejnost najde cestu za kulturou bez zábran daných finanční
náročností kulturního dění.
Plakáty na akce Kulturního centra na listopad se zpožděním.
Vše zavinilo onemocnění Michala Horáka a bylo třeba zajistit
náhradní výrobu. Úplně to není jednoduché, Díky Michalovi
vše dlouhodobě klapalo na jedničku a najednou je třeba všechno
měnit. Nakonec se vše zajistit podařilo, byť s malým
zpožděním, plakáty proto najdete od dnešního dne 5. listopadu také
na Českotřebovském deníku v rubrice
POZVÁNKY NA AKCE ZDE Přejeme Michalovi brzké a
definitivní uzdravení ! Nyní je aspoň vidět jak moc nám a
všem pracovníkům Kulturního centra
chybí.m
Silnice z Letohradu do Lukavice je kompletně
opravená. Na řadě je úsek do Žamberka
Jen nedlouho poté, co byl otevřen zmodernizovaný
průtah Lukavicí mezi Žamberkem a Letohradem, byl
do provozu uveden přes 600 metrů dlouhý úsek K
Cihelně v Letohradu. Již v roce 2022 byl za 11
milionů korun dokončen 800 metrů dlouhý
mezilehlý úsek. Náklady na všechny tři investice
činí 121 milionů korun. Pro dokončení celého
úseku silnice II/310 mezi Letohradem a Žamberkem
pak zbývá opravit část od Lukavice po Žamberk,
kde by město rádo zároveň s krajskou investicí
řešilo chodníky a veřejné osvětlení. „I s
ohledem na poměrně vysoké datum můžeme říci, že
se stavební sezona pomalu blíží ke konci. Na
silnici II/310 se nám v krátké době podařilo
dokončit dvě velké investice. Tou první je
průtah Lukavicí v délce 2,7 kilometru. Nedlouho
poté jsme otevřeli asi 600 metrů dlouhý úsek K
Cihelně v Letohradu. Navíc jsme již před dvěma
lety dokončili asi 800 metrů dlouhý mezilehlý
úsek. Celkově se pohybujeme na investici za 121
milionů korun, z čehož 76 milionů stál průtah
Lukavicí. Vzhledem k tomu, že silnice je velmi
frekventovaná a složitě se hledají objízdné
trasy, tak jsme museli velmi detailně plánovat
jednotlivé etapy,“ uvedl hejtman Martin
Netolický.
Nyní tak kraji zbývá dokončit poslední úsek z
Lukavice na Žamberk, a to včetně úseku v
intravilánu města až po okružní křižovatku.
„Rádi bychom poslední úsek směrem na Žamberk
realizovali v příštím roce, pokud se nám podaří
v rámci krajského rozpočtu najít finanční
prostředky. Na stavbu máme vydané stavební
povolení a nyní je potřeba aktualizovat
prováděcí dokumentaci. Jedná se o úsek až po
okružní křižovatku v Žamberku. V intravilánu je
město připraveno investovat do chodníků a
veřejného osvětlení, proto by se jednalo o
společné zadání s městem. Z hlediska stavu je
nejhorší úsek mezi Žamberkem a Lukavicí. Přímo
ve městě bychom pak chtěli řešit obnovu
živičného krytu," nastínil další postup
oprav hejtman Martin Netolický.
Na průtahu Lukavicí v délce 2700 metrů bylo
kromě povrchu silnice řešeno i nové odvodnění,
rekonstrukce autobusových zálivů či výměna
obrub. „Součástí projektu naopak nebyla
oprava čtyř mostů, které budou řešeny v
budoucnu. V rámci modernizace 600 metrů dlouhého
úseku K Cihelně v Letohradu budovalo město nové
chodníky. Pardubický kraj pak na silnici
zajistil výměnu konstrukčních vrstev,
modernizaci odvodnění komunikace a výstavbu
retenční nádrže, čímž bude řešena retence
dešťových vod z komunikace a přilehlých ploch,“
doplnil k projektu náměstek hejtmana pro oblast
dopravy Ladislav Valtr.
Program obnovy venkova
Pardubický kraj každoročně vyhlašuje řadu
dotačních programů v různých oblastech od
kultury, přes sport, životní prostředí až po
rozvoj venkova. Právě pro oblast venkovských
regionů je klíčovým nástrojem podpory ze strany
kraje obcemi oblíbený Program obnovy venkova.
Rada kraje vyhlásila program i pro příští rok.
Žadatelé však musí počítat i s několika dílčími
změnami.
„Zásadní novinkou týkající se Programu obnovy
venkova je to, že podávání žádostí bude probíhat
výhradně přes Dotační portál Pardubického kraje
a stejně tak i veškeré komunikační procesy jako
je například vyúčtování. Zároveň jsme se také
rozhodli v rámci zvýšení efektivity vyhlašovat
podprogram číslo 4 „Komunální technika“ jednou
za dva roky. Pro rok 2025 tedy nebudeme
konkrétně tento podprogram vyhlašovat. Změna
dále také spočívá ve zpřehlednění struktury
programu pro žadatele. Jedná se o sjednocení
zásadních informací o jednotlivých dotačních
titulech postupně a přehledně po jednotlivých
kapitolách. Žadatel najde v kapitole daného
dotačního titulu informace o termínech příjmu
žádostí, okruhu způsobilých žadatelů, charakteru
dotace, využití dotace, maximální výši dotace,
povinných přílohách k žádosti, uznatelných
výdajích, náležitostech smlouvy mezi
poskytovatelem a příjemcem dotace či vyúčtování.
V neposlední řadě pak došlo ke grafické úpravě,
která přispěje k lepší přehlednosti celého
programu a tím i zvýšení uživatelského standartu
pro žadatele,“ uvedl krajský radní pro venkov,
zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.
Pardubický kraj se snaží v rámci nejen Programu
obnovy venkova ale i prostřednictvím dalších
programů reagovat pružně i na podněty z území.
„Takto jsme v minulosti například vytvořili
podporu pro vznik nebo provoz poštovních poboček
v režimu Partner nebo dotaci na podporu
komunální techniky. Dílčí změnou prošel také
oblíbený dotační program na provoz venkovských
prodejen,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický,
který připomněl také předpokládaný celkový objem
dotací. „Pro rok 2025 budeme o celkovém objemu
prostředků do Programu obnovy venkova debatovat
v rámci projednávání rozpočtu na příští rok.
Samozřejmě by nám také v této oblasti výrazně
pomohla změna rozpočtového určení daní pro
kraje. Bez ní bohužel nejsme schopni dotace pro
obce navyšovat a budeme rádi, pokud je budeme
moci s ohledem na vývoj ekonomiky pro příští rok
udržet,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
Dotace z Programu obnovy venkova 2023+ jsou
určeny na financování běžného a investičního
rozvoje, například na výstavbu, rekonstrukci,
opravu, obnovu a údržbu venkovské zástavby,
občanské vybavenosti, místních komunikací,
chodníků, parkovišť, odstavných ploch,
cyklistických a pěších stezek, veřejného
osvětlení a veřejného rozhlasu, komplexní úpravu
veřejných prostranství včetně údržby veřejné
zeleně, týkají se také zřízení sběrného místa
nebo dvora, integrovaných projektů venkovských
mikroregionů a projektů MAS, projektů k rozvoji
infrastruktury, podpory na provoz obchodů a
podpory vzniku nebo provozu pošty Partner a podpory
pořízení samoobslužného poštovního boxu.
Dotace na provoz sportovních zařízení města
Právě dnes byly v Registru smluv publikovány
smlouvy o poskytnutí dotací města Česká Třebová
pro Ekobi, určené pro dofinancování provozu
sportovních zařízení. Výše dotací byla schválena
na říjnovém jednání zastupitelstva města. Vychází
z odhadu finančních ztrát spojených s provozem
sportovišť města , v tomto případě se jednalo o
zimní stadion a areál Pekláík. V letošním roce šlo
o částky 1600 tisíc pro Peklák a 1900 tisíc pro
zajištění provozu zimního stadionu, dohromady tedy
3,5 milionu korun. Pro srovnání v loňském
roce si Eko Bi muselo vystačit s částkou o 300
tisíc nižší. Zde narostla především dotace pro
zimní stadion. Jeho provoz nebude nikdy výdělečný,
podobně pracují s dotacemi provozovatelé zimních
stadionů v jiných městech. V případě areálu Peklák
jde o zařízení, které by při dobrých zimních
podmínkách mohlo vydělávat podobně jako
je hospodaření Pekláku v letní sezóně s černých
číslech. Zimy už mnoho let nejsou jako
dříve a proto vzniká provoní ztráta. Přesto je
poskytování dotace pro Peklák tzv. v režimu
"de minimis", dotace nesmí překročit
stanovenou hodnotu, dotace nemůže růst nade
všechny meze. Mimo to ještě podle
schváleného rozpočtu město podporuje provoz
krytého plaveckého bazénu kde je pro letošek
(stejně jako loňský rok) stanovena dotace ve
výši 2,5 milionu korun. Dříve to tak nebylo.
To bylo v době, kdy byl provoz krytého bazénu
sanován z výtěžku skládky TKO v Třebovici.
Poměry se od dřívější doby změnily a tak musí
město, podobně jako jinde provoz krytého bazénu
sanovat. I tak jde jen o příspěvek na ztrátu,
protože celkový potřeba na dofinancování
provozu krytého bazénu je ještě mnohem větší.
VYZNÁTE SE V TOM? Z usnesení rady
města ze dne 4. listopadu - Rada města schvaluje záměr prodeje:
⚫ pozemku č. 778/112 v katastrálním území
Rybník u České Třebové o výměře 33 m2 ,
⚫ části pozemku parc. č. 1534/10 v
katastrálním území Třebovice o výměře 111 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
865-3/2024 jako pozemek parc. č. 1534/32 v k.ú.
Třebovice,
⚫ části pozemku parc. č. 678/1 v katastrálním
území Parník o výměře 30 m2 nově označené
geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako
pozemek parc. č. 678/109 v k.ú. Parník, části
pozemku parc. č. 704/1 v katastrálním území
Parník o výměře 46 m2 nově označené geometrickým
plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č.
704/10 v k.ú. Parník,
⚫ části pozemku parc. č. 721 v katastrálním
území Parník o výměře 25 m2 nově označené
geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako
pozemek parc. č. 721/2 v k.ú. Parník, 4/6
⚫ části pozemku parc. č. 747/2 v katastrálním
území Parník o výměře 503 m2 nově označené
geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako
pozemek parc. č. 747/17 v k.ú. Parník,
⚫ části pozemku parc. č. 824 v katastrálním
území Parník o výměře 25 m2 nově označené
geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako
pozemek parc. č. 824/2 v k.ú. Parník,
⚫ části pozemku parc. č. 2251/1 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 17 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 2251/3 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 2458/3 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 4 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 2458/19 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3021/1 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 8 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3021/6 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3031/19 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 61 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3031/118 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ část pozemku parc. č. 3039/4 v katastrálním
území Česká Třebová o výměře 299 m2 nově
označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024
jako pozemek parc. č. 3039/6 v k.ú. Česká
Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3039/4 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 82 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3039/7 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3383/48 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 29 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3383/96 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3408/1 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 150 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3408/10 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ části pozemku parc. č. 3437/4 v
katastrálním území Česká Třebová o výměře 32 m2
nově označené geometrickým plánem číslo
4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3437/37 v k.ú.
Česká Třebová,
⚫ část pozemku parc. č. 3527/2 v katastrálním
území Česká Třebová o výměře 21 m2 nově označené
geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako
pozemek parc. č. 3527/13 v k.ú. Česká Třebová,
Správě železnic, státní organizaci, IČ 70994234,
se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha za
účelem stavby "Modernizace železničního uzlu
Česká Třebová" za celkovou kupní cenu 468.425 Kč
+ DPH v zákonné výši, která byla stanovena
znaleckým posudkem č. 1136/33/2024 vypracovaným
Ing. J. Č. ze dne 06.06.2024.
Jde o
blížící se zahájení rekonstrukce železničního
uzlu. Vše se prodává jediném nabyvateli,
je povinné to zveřejnit. Potud je vše v pořádku.
Jenže jde jistě jen o formální záležitost, ale
kdo si to má vyhledávat. Co kdyby se v takových
případech zveřejnil nějaký mapový podklad, ze
kterého by bylo zřejmé o jaké lokality se jedná
a zda se to n
ějak
projeví v obsluze území apod. Žádný
komentář ani obrázek k tomu nenajdete. Najdete
si to sami.
5. ROČNÍK ŠACHOVÉHO TURNAJE V HERNYCHOVĚ VILE "O
SECESNÍ VĚŽ"
V sobotu 2. listopadu se v Hernychově vile v
Ústí nad Orlicí uskutečnil 5. ročník tradičního
šachového turnaje O Secesní věž. Turnaj
organizovalo Městské muzeum Ústí nad Orlicí ve
spolupráci se ŠK Ústí nad Orlicí.
Turnaje se zúčastnilo dvanáct hráčů z několika
šachových klubů v okolí, včetně TJ Lokomotiva
Česká Třebová, ŠK Ústí nad Orlicí a ŠK Řetůvka.
Všichni hráči předvedli kvalitní výkony a
bojovali o cenné body v napínavých partiích.
Výsledky turnaje:
1.
místo: Ivo Prax (TJ Lokomotiva Česká Třebová) –
5,5 bodu
2.
místo: David Kameník (Šachový klub Ústí nad
Orlicí) – 5 bodů
3.
místo: Vladimír Kalousek (Ústí nad Orlicí) – 4,5
bodu
Úspěšní hráči obdrželi ceny a diplomy jako
ocenění za jejich výkony.
Šachový turnaj O Secesní věž se tak opět stal
nejen sportovním, ale i společenským zážitkem,
který spojil šachisty různých generací a poskytl
jim příležitost předvést své šachové dovednosti.
(www,ustinadorlici.cz)
Park Zdeňka Kopala
v Litomyšli získal ocenění Grand Prix architektů
Litomyšlský Park Zdeňka Kopala
získal v prestižní architektonické soutěži Grand
Prix architektů malou stříbrnou kostku
v kategorii Šetrná stavba.
Lze spojit snahu o ozelenění
města a zároveň protipovodňová opatření? Ano!
Ukázkou tohoto v ČR ojedinělého projektu je
park, který město Litomyšl realizovalo na ulici
Z. Kopala. V místě vzniklo nejen několik hektarů
přírodní plochy se stovkami stromů, keřů
a mobiliářem pro trávení volného času. Součástí
parku jsou i terénní vlny a další technická
řešení, díky kterým bude park zadržovat vodu
z dešťů. Autorkou návrhu parku je Ing. Eva
Wagnerová. Cílem výsadby vegetace a úprav terénu
je přiblížit se měřítkem bývalé podobě zdejší
krajiny, jak ji lidé znali ještě z poloviny 20.
století. Park nabízí místním přírodní prostor
ke trávení volného času, všechny stromy
a dřeviny jsou původní odrůdy, které v minulém
století na Litomyšlsku rostly. Zároveň ale
umožní funkční zachycení vody v krajině, podporu
přirozeného mikroklimatu rostlinám i drobným
živočichům a také v případě extrémních dešťů
zachytí alespoň část vody, která v minulosti
stékala z polí a ohrožovala majetek občanů na
ulici Z. Kopala. I. etapa budování parku byla
dokončena v roce 2022. Pojmenován byl na základě
podnětů od občanů podle významného litomyšlského
rodáka, astronoma Zdeňka Kopala.
Architektonický záměr:
Cílem projektu je zamezit zatékání přívalové
vody do intravilánu města. V okolí je zemědělsky
využívaná zvlněná krajina V době dešťů docházelo
k zaplavení ulic, voda vždy přinesla i množství
ornice.
Územní plán zde počítal se suchým poldrem. Ten
by však bránil záměru postavit penzion
pro seniory. Základem návrhu se stala idea, že
nový dům pro seniory jakoby „zatlačí na patu
svahu“ a svým posunem zvrásní terén okolních
svahů do horizontálních mělkých travnatých vln.
Po dešti se vytvoří za vlnami vodní plochy, jako
na rýžových políčcích. Voda bude vsakovat pomalu
do podloží. V případě stagnace je připraven
systém přepouštění vody postupně do nižších
poloh.
Vlny, vytvarované z jílu v podloží byly pokryty
znovu ornicí a zelenou „kůží“ louky. Pak zbývalo
jen dosadit linie tradičních odrůd ovocných
stromů, jabloní, švestek, třešní a hrušní.
Vznikla „krajina na hraně města“, která nebrání
lidem zde žít, procházet se, slunit se, hrát si
a nebo jen tak ležet v louce.
Na jaře v louce pokvetou tisíce narcisů. V létě
a na podzim zde bude dost ovoce pro všechny.
Bude to dobré místo nejen pro lidi, ale taky
pro živočichy, výrazně se zvýší biodiverzita.
Vybrané domácí druhy rostlin se stanou potřebnou
genetickou bankou pro celé širší okolí.
Cílem je postupně rozšířit obdobnou modelaci
na celou plochu údolí, účinnost úpravy by
výrazně vzrostla.
Nově vzniklá zdravá krajina nebude náročná
na péči a bude zároveň útočištěm mnoha druhů
rostlin, kterých ubývá.
Projekt získal již v září roku
2023 Cenu architektonického časopisu Intro.
Oslavy 100 let ústeckého Skiklubu byly zakončeny
lyžařským plesem
Rok 2024 se nesl ve znamení oslav 100. výročí SKI
klubu Ústí nad Orlicí. Během roku probíhala řada
akcí, které připomínaly stoletou tradici lyžování
v Ústí nad Orlicí, od prvních odvážných pokusů
sjíždět místní svahy až po současné aktivity klubu
v Říčkách v Orlických horách. Výstava v Hernychově
vile byla jednou z hlavních událostí oslav, kde
návštěvníci měli možnost nahlédnout do historie
lyžování v Ústí nad Orlicí. Výstava přiblížila
nejen sportovní milníky, ale i společenský význam
lyžování v průběhu století, a nabídla unikátní
fotografie a archivní materiály. V říjnu si
milovníci historie i členové klubu užili promítání
historických filmů, které zachycovaly počátky
lyžování, a chytrý kvíz se Ski klubem, který
prověřil znalosti návštěvníků o lyžování.
Zvláštním počinem letošních oslav je vydání
almanachu ke 100. výročí klubu, který kromě
bohatého obrazového materiálu obsahuje i odkazy na
unikátní historická videa. Oslavy byly završeny
slavnostním plesem, který se konal 2. listopadu v
Kulturním domě v Ústí nad Orlicí. Tato společenská
událost přivítala členy, přátele i příznivce
klubu, kteří přišli společně oslavit tuto
významnou etapu.
Právě 100
let může slavit také českotřebovské organizované
lyžování !
Rok
1924 je spojen se založením lyžařského odboru
českotřebovského Klubu českých turistů.
Dokumenty o tom existují v dodnes zachované kronice
KČT, které byly připomenuty Loni. V roce 1923 vznikl
Klub českých turistů v České Třebové a lyžařský
odbor pak o jeden rok později.
Z tohoto důvodu také českotřebovští lyžaři
připomínali v roce 2014, tehdy v Národním domě
lyžařské "devadesátiny" a mimo kulaté výročí se díky
Haně Brusenbauchové a Mílovi Zoubelovi sešli lyžaři
již v roce 2010 - také v Národním domě. A této
sešlosti mohu představit fotografii.
Řada
ze sportovců na snímku dnes už nežije.... .
Nyní jsme se v čase posunuli z roku 2014 o deset let
dále a z devadesátky je najednou stovka, stejná jako
v případě Ústí nad Orlicí. Stovku ale
lyžaři slaví především prací, na trénincích, na
velké oslavy není pomyšlení Ono těch lyžařských
výročí vztažených k České Třebové je také více.
Na pořádání výstav nebo plesu nemáme pomyšlení. Ale
vzpomínat a připomenout lyžařskou historii bychom
měli, protože lyžaří v České Třebové dokonce měli
tři lyžařské disciplíny - běh na lyžích,
sjezd a slalom a také skok na lyžích.
Českotřebováci objevili lyžařské středisko Čenkovice
a rozvinuli ho na slušnou úroveň. A lyžařské terény
a areály byly a jsou také v České Třebové:
Hory, Peklák, Habeš....a daly základ současnému dění
v areálu Peklák. SA těmi zimami to je dnes nějaké
špatné ale to neplatí jen o České Třebové.,,,
Oslavovat se asi nebude, ale vzpomínat by se mělo,
nejlépe s těmi pamětníky. O to se chci s pomocí
pamětníků pokusit a připravit k té stovce nějaké
lyžařské
video. Myslím, že je na co
vzpomínat. A teď jen zbývá se do toho pustit. Zima
se blíží, třeba bude jedou zase pořádná.......
(mm)
Nová
videa Českotřebovského deníku:
1 liga hokejbalu Kometa Polička - Lokomotiva Česká Třebová + Drakiáda a lampiony v Zhoři
Náměstek pro zdravotnictví pokračuje v mapování
potřeb zdravotnických zařízení
Středem
zájmu nového náměstka Pavla Štefky jsou zdravotní
služby a instituce, které dlouhodobě Pardubický
kraj zřizuje a finančně podporuje. Hlavními tématy
diskuze byly personální otázky, financování a
udržitelnost, stejně jako možnosti rozšíření
klíčových služeb.
Nejen nemocnice a záchranka, ale i dětská centra
patří do sítě služeb, kde je stále co zlepšovat.
„V Pardubickém kraji fungují dvě - Dětské
centrum Veská a Dětské centrum Svitavy. Obě
poskytují zdravotní služby komplexní péče o děti
s vážným zdravotním postižením včetně dětské
paliativní péče. V souvislosti se zánikem dětských
domovů do tří let věku dítěte, byly učiněny
základní kroky vedoucí k úhradě dlouhodobé
ošetřovatelské péče o děti zdravotními
pojišťovnami. Doposud tyto organizace kraj
podpořil průměrnou roční finanční částkou ve výši
82 milionů korun,“ upřesňuje náměstek hejtmana
Pavel Štefka.
Dětské
centrum Svitavy
Dětské centrum Svitavy je oporou pro děti se
zdravotním znevýhodněním a jejich rodiče. Pomáhá
jim jak v těžkých chvílích, tak v každodenním
životě. O děti s vážnými, nebo život ohrožujícími
nemocemi se stará tým odborníků, který poskytuje
dlouhodobou péči, paliativní péči i fyzioterapii.
Centrum také neustále rozšiřuje své služby, včetně
provozu zařízení pro děti, které potřebují
okamžitou pomoc (ZDVOP). V centru funguje i dětská
skupina, která je určena přednostně dětem
zdravotníků.
„Dlouhodobě a společně s Pardubickým krajem
usilujeme o úhradu poskytovaných zdravotních
služeb ze systému veřejného zdravotního pojištění,
tedy od zdravotních pojišťoven. Kromě uvedené péče
je potřeba udržet a rozšiřovat fyzioterapii,
psychologickou pomoc a paliativní péči nejen v
prostoru dětského centra, ale i ve vlastním
sociálním prostředí dětí a jejich rodičů. Rodiče
zde také najdou místo a čas, kde mohou bezpečně
svěřit své děti do profesionální péče vlídného
týmu pracovníků a sami si tak odlehčit, nebo
zařídit nezbytné záležitosti,“ popisuje
ředitelka Dětského centra Svitavy Drahomíra
Votřelová.
„Dětské centrum, i přes uvedené možnosti a
snahy o zajištění financování, se i nadále může
spolehnout na finanční oporu v rozpočtu
Pardubického kraje a to jak v provozní části tak v
části na vybavení a nezbytné opravy a rekonstrukce
jeho budov,“ dodává náměstek Štefka.
Nemocnice následné péče Moravská Třebová
Další zastávkou krajského náměstka byla Nemocnice
následné péče v Moravské Třebové, která se před
dvěma lety úspěšně přestěhovala do zcela nově
vybudovaného objektu a nyní dosahuje lepších
hospodářských výsledků. Kromě moderních prostor se
může pochlubit rehabilitačním pracovištěm
vybaveným špičkovými přístroji a
odborným personálem.
„Zvyšování kvality péče úzce souvisí s
modernizací přístrojového vybavení, a proto
nemocnice právě vybírá dodavatele nového
rentgenového přístroje pro pracoviště v budově
polikliniky. Těší mě, že Pardubický kraj může na
tuto investici v řádu několika milionů korun
alespoň částečně přispět. Kraj navíc plánuje
vyčlenit prostředky na opravu střechy staré
budovy, kde sídlí dopravní zdravotní služba,
biochemická laboratoř a vedení nemocnice,“
popisuje náměstek Štefka. Do budoucna chce
nemocnice ještě dořešit garážová stání pro
dopravní zdravotní službu tak, aby i toto zázemí a
pracovní prostředí bylo komfortní nejen pro
řidiče, ale i pacienty.
Nemocnice následné péče v Moravské Třebové funguje
na nadregionální úrovni, kdy sem přijíždějí
pacienti z akutní lůžkové péče i z jiných krajů.
„Svými zdravotními službami zpravidla navazujeme
na akutní lůžkovou péči. Cílem pobytu pacientů je
zlepšení celkového zdravotního stavu především
prostřednictvím kvalitní rehabilitační a
ošetřovatelské péče. Naší velkou předností je také
vysoká kvalita takzvaných hotelových
služeb-ubytování, sociálního zázemí a stravování,“
doplňuje ředitel nemocnice Pavel Havíř.
Videa Českotřebovského
deníku z posledního týdne
|