Českotřebovský deník 308/2024 

                                                      čtvrtek 7. listopadu 2024 

 

 
Úřad práce i po redukci v České Třebové zůstane

Dopadnout to tak nemuselo, protože redukce počtu současných úřadů práce je opravdu citelná a rozsáhlá. Zřejmě rozhodlo i to, že právě v České Třebové má Úřad práce opravdu spoustu práce.Nicméně v řadě případů se rušení dotkne i větších měst. V našem okolí  se rušit mají např. pobočky ÚP v Litomyšli a Lanškrouně, což jsou dřívější bašty starých okresních národních výborů. V Pardubickém kraji se ještě ruší pobočky úřadů práce  v Jablonném nad Orlicí, v Holicích, ve Skutči a Jevíčku.  Seznam poboček určených ke zrušení najdete na odkaze ZDE

Lokomotiva Česká Třebová - Baroni Opočno 5 : 4 (sn)

Baroni z Opočna se ukázali být houževnatým soupeřem a domácí tým to neměl vůbec lehké, nedařily se ani přesilové hry, kdy byla možnost získat rozhodující náskok, při kterém by se pak v závěru dalo klidněji dýchat. To bylo zejména na konci druhé a začátku třetí třetiny. za stavu 4 : 3. Pak Baroni vyrovnali a  ani pak nebylo jisté zda se remíza do konce udrží.  Udržela, přišly na  řadu samostatné nájezdy, ve kterých  domácí dobře bodovali a hostům se nedařilo. Do tabulky  tak Lokomotiva získala další dva body, myslím že zasloužené. Radost byla po zápase veliká. 

V Knapovci proběhlo  veřejné jednání o větrných elektrárnách na Skuhrově

Do krásného komunitního centra v Knapovci přišlo asi 80 lidí z Knapovce, Houžovců (a také ze Skuhrova, kteří ač nebyli zváni  tak rádi vyslechli informaci a k ní patřící diskuzi. Schůze byla ovšem určena pro občany z Knapovce, Dolního a Horního Houžovce, kteří budou následně v pátek dne dne 15. listopadu hlasovat, zda si přejí nebo nepřejí mít na svém katastru větrnou elektrárnu. Přítomni byli dva zástupci společnosti PV Consulting , starosta města Ústí nad Orlicí Petr Hájek, místostarosta Jiří Preclík, předseda osadního výboru Knapovec pan Bílý, který také pozval na jednání starostku obce Anenská Studánka Růženu Motlovou, kde mají s větrnými elektrárnami svoje letité zkušenosti, a to prý v podstatě pozitivní. Přítomní vyslechli připravenou prezentaci, která v podstatě odpovídala zveřejněnému letáku (viz odkaz ZDE), který obsahuje speciální informaci a nabídku pro město Ústí nad Orlicí.  Nebudu z té informace nic reprodukovat.  Na jednání jsem byl i s kamerou, kde mám vše podstatné z mé téměř dvouhodinové návštěvy zaznamenáno. Proto že  může být průběh prezentace a jednání včetně diskuze zajímavý i pro Českotřebováky a zejména obyvatele Skuhrova, tak během zítřky sestřih z těch srozumitelných částí jednání zveřejním. Občané ze Skuhrova včetně předsedy osadního výboru Daniela Kliky také byli jednání přítomní , jsou i na fotografii. 
PODLE SDĚLENÍ PRACOVNÍKŮ PV CONSULTING MÁ PROBĚHNOUT STEJNÁ DISKUZE TAKÉ VE SKUHROVĚ.  Tato skutečNost zatím nebyla na webu města publikována.
Z prezentace jsem vyslechl i to, že mají speciální nabídku pro každou blízkou lokalitu, nicméně finanční benefity a budou jen pro občany a města kde budou elektrárny stát , kde tedy města povolí změnu územního plánu tak, aby mohla být stavba realizována, což v případě souhlasu může trvat třeba 4 roky.
V diskuzi se nehovořilo jen o negativních vlivech na životní prostředí ale  poměrně velký důraz byl dán i na to, že se snadno může stát, že společnost PV Consulting větrnou elektrárnu postaví, bude vyhovovat, ale provozovat ji dlouhodobě nemusí a může ji prodat a nový vlastník se pak už nebude k přislíbeným benefitům ve smlouvách hlásit. Osobně jsem měl z jednání trapný pocit, když se jednalo  o projektu "Větrné elektrárny Skuhrov" a  jednání probíhalo pod řízením ústeckého starosty v Knapovci a v České Třebové a Skuhrově se nic o zamýšleném projektu veřejně neví a obdobné jednání se zatím nekonalo. Má se to asi změnit.  Zatím to vypadá jako bychom u nás v České Třebové něco schovávali pod pokličkou a zkoušeli občany ať se snaží  co nejvíce dozvědět jinde, tedy v Ústí nad Orlicí.  Jako bychom neměli svého starostu a svoje vedení města a nemohli posoudit s jakou nabídkou přichází pro Českou Třebovou.
Přišla i "Kabelovka", nicméně  na krátko, vlastně jen na rozhovor s ústeckým starostou, který sám pouze prezentaci záměru pracovníkům společnosti PV Consulting umožnil a zajistil, ale na nejzajímavější průběh jednání už  nebyli. Zajímavé bylo vystoupení starostky Růženky Motlové z Anenské Studánky, která větrníky u nich v obci vlastně chválila (při hlasování o větrnících bylo v Anenské Studánce  80% pro stavbu. Anenská Studánka má 173 obyvatel včetně Helvíkova a má zvolené pětičlenné zastupitelstvo) , ale přítomní lidé v diskuzi moc nevěřili.  Všeobecně v diskuzi byly slyšet vlastně hlavně připomínky a vládla jistá nedůvěra.   Ti co souhlasí asi byli z ticha nebo na jednání třeba ani nepřišli. V každém případě jsem zvědav jak to zde při hlasování 15. listopadu dopadne. Zítra bude z jednání  videosestřih. (mm)

O víkendu  se v Kulturním centru konají divadelní hody pro starší a pokročilé

Více na odkaze ZDE
Malá scéna bude po opravě k používání předána až 15. listopadu. Proto  nyní budou všechny akce plánované v rámci Přehlídky seniorského divadla přesunuty z Malé scény do Malého sálu Kulturního centra. Přehlídka začíná  v pátek podvečer od 17:30 v malém sále a další představení bude ještě od 20 hodin ve velkém sále. V sobotu je pak delší maraton pěti divadelních inscenací Vše najdete na plakátě ZDE s tím, že se v Malé scéně  hrát nebude.. Vstup na všechny akce je.  zdarma a tak věřím, že si českotřebovská veřejnost najde cestu za kulturou bez zábran daných finanční náročností kulturního dění. 

Plakáty na akce Kulturního centra na listopad se zpožděním. 

Vše zavinilo onemocnění Michala Horáka a bylo třeba zajistit  náhradní výrobu. Úplně to není jednoduché,  Díky Michalovi vše dlouhodobě klapalo na jedničku a najednou je třeba všechno měnit.  Nakonec se vše zajistit podařilo, byť s malým zpožděním, plakáty proto najdete od dnešního dne 5. listopadu také na Českotřebovském deníku v rubrice POZVÁNKY NA AKCE ZDE  Přejeme Michalovi brzké a definitivní uzdravení !  Nyní je aspoň vidět jak moc nám a všem pracovníkům Kulturního centra  chybí.m



Silnice z Letohradu do Lukavice je kompletně opravená. Na řadě je úsek do Žamberka

Jen nedlouho poté, co byl otevřen zmodernizovaný průtah Lukavicí mezi Žamberkem a Letohradem, byl do provozu uveden přes 600 metrů dlouhý úsek K Cihelně v Letohradu. Již v roce 2022 byl za 11 milionů korun dokončen 800 metrů dlouhý mezilehlý úsek. Náklady na všechny tři investice činí 121 milionů korun. Pro dokončení celého úseku silnice II/310 mezi Letohradem a Žamberkem pak zbývá opravit část od Lukavice po Žamberk, kde by město rádo zároveň s krajskou investicí řešilo chodníky a veřejné osvětlení. „I s ohledem na poměrně vysoké datum můžeme říci, že se stavební sezona pomalu blíží ke konci. Na silnici II/310 se nám v krátké době podařilo dokončit dvě velké investice. Tou první je průtah Lukavicí v délce 2,7 kilometru. Nedlouho poté jsme otevřeli asi 600 metrů dlouhý úsek K Cihelně v Letohradu. Navíc jsme již před dvěma lety dokončili asi 800 metrů dlouhý mezilehlý úsek. Celkově se pohybujeme na investici za 121 milionů korun, z čehož 76 milionů stál průtah Lukavicí. Vzhledem k tomu, že silnice je velmi frekventovaná a složitě se hledají objízdné trasy, tak jsme museli velmi detailně plánovat jednotlivé etapy,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Nyní tak kraji zbývá dokončit poslední úsek z Lukavice na Žamberk, a to včetně úseku v intravilánu města až po okružní křižovatku. „Rádi bychom poslední úsek směrem na Žamberk realizovali v příštím roce, pokud se nám podaří v rámci krajského rozpočtu najít finanční prostředky. Na stavbu máme vydané stavební povolení a nyní je potřeba aktualizovat prováděcí dokumentaci. Jedná se o úsek až po okružní křižovatku v Žamberku. V intravilánu je město připraveno investovat do chodníků a veřejného osvětlení, proto by se jednalo o společné zadání s městem. Z hlediska stavu je nejhorší úsek mezi Žamberkem a Lukavicí. Přímo ve městě bychom pak chtěli řešit obnovu živičného krytu," nastínil další postup oprav hejtman Martin Netolický.
Na průtahu Lukavicí v délce 2700 metrů bylo kromě povrchu silnice řešeno i nové odvodnění, rekonstrukce autobusových zálivů či výměna obrub. „Součástí projektu naopak nebyla oprava čtyř mostů, které budou řešeny v budoucnu. V rámci modernizace 600 metrů dlouhého úseku K Cihelně v Letohradu budovalo město nové chodníky. Pardubický kraj pak na silnici zajistil výměnu konstrukčních vrstev, modernizaci odvodnění komunikace a výstavbu retenční nádrže, čímž bude řešena retence dešťových vod z komunikace a přilehlých ploch,“ doplnil k projektu náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr. 

Program obnovy venkova

Pardubický kraj každoročně vyhlašuje řadu dotačních programů v různých oblastech od kultury, přes sport, životní prostředí až po rozvoj venkova. Právě pro oblast venkovských regionů je klíčovým nástrojem podpory ze strany kraje obcemi oblíbený Program obnovy venkova. Rada kraje vyhlásila program i pro příští rok. Žadatelé však musí počítat i s několika dílčími změnami.
„Zásadní novinkou týkající se Programu obnovy venkova je to, že podávání žádostí bude probíhat výhradně přes Dotační portál Pardubického kraje a stejně tak i veškeré komunikační procesy jako je například vyúčtování. Zároveň jsme se také rozhodli v rámci zvýšení efektivity vyhlašovat podprogram číslo 4 „Komunální technika“ jednou za dva roky. Pro rok 2025 tedy nebudeme konkrétně tento podprogram vyhlašovat. Změna dále také spočívá ve zpřehlednění struktury programu pro žadatele. Jedná se o sjednocení zásadních informací o jednotlivých dotačních titulech postupně a přehledně po jednotlivých kapitolách. Žadatel najde v kapitole daného dotačního titulu informace o termínech příjmu žádostí, okruhu způsobilých žadatelů, charakteru dotace, využití dotace, maximální výši dotace, povinných přílohách k žádosti, uznatelných výdajích, náležitostech smlouvy mezi poskytovatelem a příjemcem dotace či vyúčtování. V neposlední řadě pak došlo ke grafické úpravě, která přispěje k lepší přehlednosti celého programu a tím i zvýšení uživatelského standartu pro žadatele,“ uvedl krajský radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.
Pardubický kraj se snaží v rámci nejen Programu obnovy venkova ale i prostřednictvím dalších programů reagovat pružně i na podněty z území. „Takto jsme v minulosti například vytvořili podporu pro vznik nebo provoz poštovních poboček v režimu Partner nebo dotaci na podporu komunální techniky. Dílčí změnou prošel také oblíbený dotační program na provoz venkovských prodejen,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický, který připomněl také předpokládaný celkový objem dotací. „Pro rok 2025 budeme o celkovém objemu prostředků do Programu obnovy venkova debatovat v rámci projednávání rozpočtu na příští rok. Samozřejmě by nám také v této oblasti výrazně pomohla změna rozpočtového určení daní pro kraje. Bez ní bohužel nejsme schopni dotace pro obce navyšovat a budeme rádi, pokud je budeme moci s ohledem na vývoj ekonomiky pro příští rok udržet,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
Dotace z Programu obnovy venkova 2023+ jsou určeny na financování běžného a investičního rozvoje, například na výstavbu, rekonstrukci, opravu, obnovu a údržbu venkovské zástavby, občanské vybavenosti, místních komunikací, chodníků, parkovišť, odstavných ploch, cyklistických a pěších stezek, veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu, komplexní úpravu veřejných prostranství včetně údržby veřejné zeleně, týkají se také zřízení sběrného místa nebo dvora, integrovaných projektů venkovských mikroregionů a projektů MAS, projektů k rozvoji infrastruktury, podpory na provoz obchodů a podpory vzniku nebo provozu pošty Partner a podpory pořízení samoobslužného poštovního boxu.

Dotace na provoz sportovních zařízení města

Právě dnes byly v Registru smluv publikovány smlouvy o poskytnutí dotací města Česká Třebová pro Ekobi, určené pro dofinancování provozu sportovních zařízení. Výše dotací byla schválena  na říjnovém jednání zastupitelstva města. Vychází z odhadu finančních ztrát spojených s provozem sportovišť města , v tomto případě se jednalo o zimní stadion a areál Pekláík. V letošním roce šlo o částky 1600 tisíc pro Peklák a 1900 tisíc pro zajištění provozu zimního stadionu, dohromady tedy 3,5 milionu korun.  Pro srovnání v loňském roce si Eko Bi muselo vystačit s částkou o 300 tisíc nižší. Zde narostla především dotace pro zimní stadion. Jeho provoz nebude nikdy výdělečný, podobně pracují s dotacemi provozovatelé zimních stadionů v jiných městech. V případě areálu Peklák jde o zařízení, které by při dobrých zimních podmínkách mohlo vydělávat  podobně jako  je hospodaření Pekláku v letní sezóně s černých číslech. Zimy  už mnoho let nejsou  jako dříve a proto vzniká provoní ztráta. Přesto je poskytování dotace pro Peklák  tzv. v režimu "de minimis",  dotace nesmí překročit stanovenou hodnotu, dotace nemůže růst nade všechny meze.  Mimo to ještě podle schváleného rozpočtu město podporuje provoz krytého plaveckého bazénu kde je pro letošek (stejně jako loňský rok)  stanovena dotace ve výši 2,5 milionu korun.  Dříve to tak nebylo. To bylo v době, kdy byl provoz krytého bazénu sanován z výtěžku skládky TKO v Třebovici.  Poměry se od dřívější doby změnily a tak musí město, podobně jako jinde provoz krytého bazénu sanovat. I tak jde jen o příspěvek na ztrátu, protože celkový potřeba  na dofinancování provozu krytého bazénu je ještě mnohem větší.

VYZNÁTE SE V TOM?  Z usnesení  rady města ze dne 4. listopadu  -  Rada města schvaluje záměr prodeje:

⚫    pozemku č. 778/112 v katastrálním území Rybník u České Třebové o výměře 33 m2 ,
⚫    části pozemku parc. č. 1534/10 v katastrálním území Třebovice o výměře 111 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 865-3/2024 jako pozemek parc. č. 1534/32 v k.ú. Třebovice,
⚫    části pozemku parc. č. 678/1 v katastrálním území Parník o výměře 30 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č. 678/109 v k.ú. Parník, části pozemku parc. č. 704/1 v katastrálním území Parník o výměře 46 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č. 704/10 v k.ú. Parník,
⚫    části pozemku parc. č. 721 v katastrálním území Parník o výměře 25 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č. 721/2 v k.ú. Parník, 4/6  
⚫    části pozemku parc. č. 747/2 v katastrálním území Parník o výměře 503 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č. 747/17 v k.ú. Parník,
⚫    části pozemku parc. č. 824 v katastrálním území Parník o výměře 25 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 1728-2/2024 jako pozemek parc. č. 824/2 v k.ú. Parník,
⚫    části pozemku parc. č. 2251/1 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 17 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 2251/3 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 2458/3 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 4 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 2458/19 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 3021/1 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 8 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3021/6 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 3031/19 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 61 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3031/118 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    část pozemku parc. č. 3039/4 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 299 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3039/6 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 3039/4 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 82 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3039/7 v k.ú. Česká Třebová,  
⚫    části pozemku parc. č. 3383/48 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 29 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3383/96 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 3408/1 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 150 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3408/10 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    části pozemku parc. č. 3437/4 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 32 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3437/37 v k.ú. Česká Třebová,
⚫    část pozemku parc. č. 3527/2 v katastrálním území Česká Třebová o výměře 21 m2 nově označené geometrickým plánem číslo 4791-3/2024 jako pozemek parc. č. 3527/13 v k.ú. Česká Třebová, Správě železnic, státní organizaci, IČ 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha za účelem stavby "Modernizace železničního uzlu Česká Třebová" za celkovou kupní cenu 468.425 Kč + DPH v zákonné výši, která byla stanovena znaleckým posudkem č. 1136/33/2024 vypracovaným Ing. J. Č. ze dne 06.06.2024.
Jde o blížící se zahájení rekonstrukce železničního uzlu.  Vše se prodává jediném nabyvateli, je povinné to zveřejnit. Potud je vše v pořádku. Jenže jde jistě jen o formální záležitost, ale kdo si to má vyhledávat. Co kdyby se v takových případech zveřejnil nějaký mapový podklad, ze kterého by bylo zřejmé o jaké lokality se jedná a zda se to n ějak projeví v obsluze území apod.  Žádný komentář ani obrázek k tomu nenajdete. Najdete si to sami. 

5. ROČNÍK ŠACHOVÉHO TURNAJE V HERNYCHOVĚ VILE "O SECESNÍ VĚŽ"

V sobotu 2. listopadu se v Hernychově vile v Ústí nad Orlicí uskutečnil 5. ročník tradičního šachového turnaje O Secesní věž. Turnaj organizovalo Městské muzeum Ústí nad Orlicí ve spolupráci se ŠK Ústí nad Orlicí.
Turnaje se zúčastnilo dvanáct hráčů z několika šachových klubů v okolí, včetně TJ Lokomotiva Česká Třebová, ŠK Ústí nad Orlicí a ŠK Řetůvka. Všichni hráči předvedli kvalitní výkony a bojovali o cenné body v napínavých partiích.
Výsledky turnaje:
1. místo: Ivo Prax (TJ Lokomotiva Česká Třebová) – 5,5 bodu
2. místo: David Kameník (Šachový klub Ústí nad Orlicí) – 5 bodů
3. místo: Vladimír Kalousek (Ústí nad Orlicí) – 4,5 bodu
Úspěšní hráči obdrželi ceny a diplomy jako ocenění za jejich výkony.
Šachový turnaj O Secesní věž se tak opět stal nejen sportovním, ale i společenským zážitkem, který spojil šachisty různých generací a poskytl jim příležitost předvést své šachové dovednosti. (www,ustinadorlici.cz)

Park Zdeňka Kopala v Litomyšli získal ocenění Grand Prix architektů

Litomyšlský Park Zdeňka Kopala získal v prestižní architektonické soutěži Grand Prix architektů malou stříbrnou kostku v kategorii Šetrná stavba.
Lze spojit snahu o ozelenění města a zároveň protipovodňová opatření? Ano! Ukázkou tohoto v ČR ojedinělého projektu je park, který město Litomyšl realizovalo na ulici Z. Kopala. V místě vzniklo nejen několik hektarů přírodní plochy se stovkami stromů, keřů a mobiliářem pro trávení volného času. Součástí parku jsou i terénní vlny a další technická řešení, díky kterým bude park zadržovat vodu z dešťů. Autorkou návrhu parku je Ing. Eva Wagnerová. Cílem výsadby vegetace a úprav terénu je přiblížit se měřítkem bývalé podobě zdejší krajiny, jak ji lidé znali ještě z poloviny 20. století. Park nabízí místním přírodní prostor ke trávení volného času, všechny stromy a dřeviny jsou původní odrůdy, které v minulém století na Litomyšlsku rostly. Zároveň ale umožní funkční zachycení vody v krajině, podporu přirozeného mikroklimatu rostlinám i drobným živočichům a také v případě extrémních dešťů zachytí alespoň část vody, která v minulosti stékala z polí a ohrožovala majetek občanů na ulici Z. Kopala. I. etapa budování parku byla dokončena v roce 2022. Pojmenován byl na základě podnětů od občanů podle významného litomyšlského rodáka, astronoma Zdeňka Kopala. 
Architektonický záměr: Cílem projektu je zamezit zatékání přívalové vody do intravilánu města. V okolí je zemědělsky využívaná zvlněná krajina V době dešťů docházelo k zaplavení ulic, voda vždy přinesla i množství ornice.
Územní plán zde počítal se suchým poldrem. Ten by však bránil záměru postavit penzion pro seniory. Základem návrhu se stala idea, že nový dům pro seniory jakoby „zatlačí na patu svahu“ a svým posunem zvrásní terén okolních svahů do horizontálních mělkých travnatých vln. Po dešti se vytvoří za vlnami vodní plochy, jako na rýžových políčcích. Voda bude vsakovat pomalu do podloží. V případě stagnace je připraven systém přepouštění vody postupně do nižších poloh. Vlny, vytvarované z jílu v podloží byly pokryty znovu ornicí a zelenou „kůží“ louky. Pak zbývalo jen dosadit linie tradičních odrůd ovocných stromů, jabloní, švestek, třešní a hrušní. Vznikla „krajina na hraně města“, která nebrání lidem zde žít, procházet se, slunit se, hrát si a nebo jen tak ležet v louce. Na jaře v louce pokvetou tisíce narcisů. V létě a na podzim zde bude dost ovoce pro všechny. Bude to dobré místo nejen pro lidi, ale taky pro živočichy, výrazně se zvýší biodiverzita. Vybrané domácí druhy rostlin se stanou potřebnou genetickou bankou pro celé širší okolí.  Cílem je postupně rozšířit obdobnou modelaci na celou plochu údolí, účinnost úpravy by výrazně vzrostla.  Nově vzniklá zdravá krajina nebude náročná na péči a bude zároveň útočištěm mnoha druhů rostlin, kterých ubývá. 
Projekt získal již v září roku 2023 Cenu architektonického časopisu Intro.

Oslavy 100 let ústeckého Skiklubu byly zakončeny lyžařským plesem 

Rok 2024 se nesl ve znamení oslav 100. výročí SKI klubu Ústí nad Orlicí. Během roku probíhala řada akcí, které připomínaly stoletou tradici lyžování v Ústí nad Orlicí, od prvních odvážných pokusů sjíždět místní svahy až po současné aktivity klubu v Říčkách v Orlických horách. Výstava v Hernychově vile byla jednou z hlavních událostí oslav, kde návštěvníci měli možnost nahlédnout do historie lyžování v Ústí nad Orlicí. Výstava přiblížila nejen sportovní milníky, ale i společenský význam lyžování v průběhu století, a nabídla unikátní fotografie a archivní materiály. V říjnu si milovníci historie i členové klubu užili promítání historických filmů, které zachycovaly počátky lyžování, a chytrý kvíz se Ski klubem, který prověřil znalosti návštěvníků o lyžování. Zvláštním počinem letošních oslav je vydání almanachu ke 100. výročí klubu, který kromě bohatého obrazového materiálu obsahuje i odkazy na unikátní historická videa. Oslavy byly završeny slavnostním plesem, který se konal 2. listopadu v Kulturním domě v Ústí nad Orlicí. Tato společenská událost přivítala členy, přátele i příznivce klubu, kteří přišli společně oslavit tuto významnou etapu.

Právě 100 let může slavit také českotřebovské organizované lyžování !

Rok 1924 je spojen se založením lyžařského odboru českotřebovského Klubu českých turistů.  Dokumenty o tom existují v dodnes zachované kronice KČT, které byly připomenuty Loni. V roce 1923 vznikl Klub českých turistů v České Třebové a lyžařský odbor pak o jeden rok později. 
Z tohoto důvodu také českotřebovští lyžaři připomínali v roce 2014, tehdy v Národním domě   lyžařské "devadesátiny" a mimo kulaté výročí se díky Haně Brusenbauchové a Mílovi Zoubelovi sešli lyžaři již v roce 2010 - také v Národním domě. A této sešlosti mohu  představit  fotografii.
 Řada ze sportovců na snímku dnes už nežije.... .  Nyní jsme se v čase posunuli z roku 2014 o deset let dále a z devadesátky je najednou stovka, stejná jako v případě Ústí nad Orlicí.   Stovku ale lyžaři slaví především prací, na trénincích, na velké oslavy není pomyšlení Ono těch lyžařských výročí vztažených k České Třebové je také více.  Na pořádání výstav nebo plesu nemáme pomyšlení. Ale vzpomínat a připomenout lyžařskou historii bychom měli, protože lyžaří v České Třebové dokonce měli tři lyžařské disciplíny -   běh na lyžích, sjezd a slalom a také skok na lyžích.
Českotřebováci objevili lyžařské středisko Čenkovice a rozvinuli ho na slušnou úroveň. A lyžařské terény a areály  byly a jsou také v České Třebové: Hory, Peklák, Habeš....a daly základ současnému dění v areálu Peklák. SA těmi zimami to je dnes nějaké špatné ale to neplatí jen o České Třebové.,,,
Oslavovat se asi nebude, ale vzpomínat by se mělo, nejlépe s těmi pamětníky. O to se chci s pomocí pamětníků pokusit a připravit k té stovce nějaké lyžařské video.  Myslím, že je na co vzpomínat. A teď jen zbývá se do toho pustit. Zima se blíží, třeba bude jedou zase pořádná.......  (mm)

Nová videa Českotřebovského deníku:  1 liga hokejbalu Kometa Polička - Lokomotiva Česká Třebová   +   Drakiáda a lampiony v  Zhoři


Náměstek pro zdravotnictví pokračuje v mapování potřeb zdravotnických zařízení

Středem zájmu nového náměstka Pavla Štefky jsou zdravotní služby a instituce, které dlouhodobě Pardubický kraj zřizuje a finančně podporuje. Hlavními tématy diskuze byly personální otázky, financování a udržitelnost, stejně jako možnosti rozšíření klíčových služeb.
Nejen nemocnice a záchranka, ale i dětská centra patří do sítě služeb, kde je stále co zlepšovat. „V Pardubickém kraji fungují dvě - Dětské centrum Veská a Dětské centrum Svitavy. Obě poskytují zdravotní služby komplexní péče o děti s vážným zdravotním postižením včetně dětské paliativní péče. V souvislosti se zánikem dětských domovů do tří let věku dítěte, byly učiněny základní kroky vedoucí k úhradě dlouhodobé ošetřovatelské péče o děti zdravotními pojišťovnami. Doposud tyto organizace kraj podpořil průměrnou roční finanční částkou ve výši 82 milionů korun,“ upřesňuje náměstek hejtmana Pavel Štefka.
Dětské centrum Svitavy
Dětské centrum Svitavy je oporou pro děti se zdravotním znevýhodněním a jejich rodiče. Pomáhá jim jak v těžkých chvílích, tak v každodenním životě. O děti s vážnými, nebo život ohrožujícími nemocemi se stará tým odborníků, který poskytuje dlouhodobou péči, paliativní péči i fyzioterapii. Centrum také neustále rozšiřuje své služby, včetně provozu zařízení pro děti, které potřebují okamžitou pomoc (ZDVOP). V centru funguje i dětská skupina, která je určena přednostně dětem zdravotníků.
„Dlouhodobě a společně s Pardubickým krajem usilujeme o úhradu poskytovaných zdravotních služeb ze systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od zdravotních pojišťoven. Kromě uvedené péče je potřeba udržet a rozšiřovat fyzioterapii, psychologickou pomoc a paliativní péči nejen v prostoru dětského centra, ale i ve vlastním sociálním prostředí dětí a jejich rodičů. Rodiče zde také najdou místo a čas, kde mohou bezpečně svěřit své děti do profesionální péče vlídného týmu pracovníků a sami si tak odlehčit, nebo zařídit nezbytné záležitosti,“ popisuje ředitelka Dětského centra Svitavy Drahomíra Votřelová.
„Dětské centrum, i přes uvedené možnosti a snahy o zajištění financování, se i nadále může spolehnout na finanční oporu v rozpočtu Pardubického kraje a to jak v provozní části tak v části na vybavení a nezbytné opravy a rekonstrukce jeho budov,“ dodává náměstek Štefka.
Nemocnice následné péče Moravská Třebová
Další zastávkou krajského náměstka byla Nemocnice následné péče v Moravské Třebové, která se před dvěma lety úspěšně přestěhovala do zcela nově vybudovaného objektu a nyní dosahuje lepších hospodářských výsledků. Kromě moderních prostor se může pochlubit rehabilitačním pracovištěm vybaveným špičkovými přístroji a odborným personálem.
„Zvyšování kvality péče úzce souvisí s modernizací přístrojového vybavení, a proto nemocnice právě vybírá dodavatele nového rentgenového přístroje pro pracoviště v budově polikliniky. Těší mě, že Pardubický kraj může na tuto investici v řádu několika milionů korun alespoň částečně přispět. Kraj navíc plánuje vyčlenit prostředky na opravu střechy staré budovy, kde sídlí dopravní zdravotní služba, biochemická laboratoř a vedení nemocnice,“ popisuje náměstek Štefka. Do budoucna chce nemocnice ještě dořešit garážová stání pro dopravní zdravotní službu tak, aby i toto zázemí a pracovní prostředí bylo komfortní nejen pro řidiče, ale i pacienty.
Nemocnice následné péče v Moravské Třebové funguje na nadregionální úrovni, kdy sem přijíždějí pacienti z akutní lůžkové péče i z jiných krajů. „Svými zdravotními službami zpravidla navazujeme na akutní lůžkovou péči. Cílem pobytu pacientů je zlepšení celkového zdravotního stavu především prostřednictvím kvalitní rehabilitační a ošetřovatelské péče. Naší velkou předností je také vysoká kvalita takzvaných hotelových služeb-ubytování, sociálního zázemí a stravování,“ doplňuje ředitel nemocnice Pavel Havíř.

Videa Českotřebovského deníku z posledního týdne


Víceleté financování sociálních služeb se kraji osvědčilo, nově bude začínat v pololetí

Pardubický kraj připravuje už třetí cyklus víceletého financování sociálních služeb hrazených z rozpočtu Pardubického kraje na období od 1. července 2025 do 30. června 2028. „Náš kraj byl jeden z prvních, který vyšel vstříc poskytovatelům  sociálních služeb a zavedl v roce  2018 tříleté cykly financování. Nyní připravujeme už  třetí období a podle ohlasů z terénu se tento způsob určitě osvědčuje. Poskytovatelé  mají větší stabilitu pro svůj rozvoj a pro všechny to znamená menší administrativní zátěž, kterou řešíme jen jednou za tři roky. Jedinou změnou je nyní start období v pololetí, čímž chceme odstranit počáteční nejistotu financování zejména na začátku roku, než se vše schválí a peníze mohou putovat na místo určení,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Pavel Šotola.
Do programu se budou moci hlásit poskytovatelé zařazení do Sítě sociálních služeb Pardubického kraje prostřednictvím Dotačního portálu. Žádosti o dotaci bude možné podávat od 25. 11. do 9. 12. 2024. Pro žadatele o dotaci bude uspořádáno on-line školení, které představí jak s Dotačním portálem pracovat a to od registrace až po podání žádosti. Program víceleté podpory je určen pro poskytovatele z řad neziskových organizací. Jedná se o podporu celé škály sociálních služeb od odborného sociálního poradenství, pečovatelské služby, osobní asistence až po například ranou péči, sociálně aktivizační služby pro seniory a zdravotně postižené.
„Pro nás to je velká výhoda, že nemusíme každý rok žádat o dotace z krajských financí. Jednou za tři roky je přiměřená doba, kdy známe další směřování našich služeb, aktuální potřeby a naše možnosti. Když dotaci získáme, máme na další tři roky jasnou perspektivu a víme, s čím můžeme počítat. První tři měsíce v roce jsou pro neziskovky náročné na financování – teprve v březnu získáváme dotace z MPSV, takže finance z Pardubického kraje na začátku roku jsou pro nás důležité. Menší neziskovky navíc musí žádat o úvěr, aby zajistily chybějící finance v jarních měsících,“ vysvětluje ředitelka Oblastní charity Pardubice Marie Hubálková.


Pozvánky na nově ohlášené akce:



Nedávno publikovaná videa Českotřebovského deníku:


   

Video Českotřebovského deníku: Velkou událostí byl Národní den železnice  2024

   

Program Kulturního centra
Program akcí Městského muzea
Program městské knihovny
Souhrn plánovaných akcí  listopad
Program DDM Kamarád - listopadu
Jabkancová pouť  16/11 2024
Benefiční koncert  KOJK pro Jeseník
Dámský turnaj ve hře PRŠÍ - Hliníky 9. 11 2024
Národní přehlídka seniorského divadla 8. - 10. 11. 2024


Úmrtí vlistopadu a  říjnu -  aktualizace 6/11:   

Jana Krofová. 67 let, Jana Jarešová 80 let, Radmila Slezáková, 86 let,  Táborská 722 Česká Třebová ,  Zdenka Procházková, roz. Mikulecká, Prostějov  Ludmila Břesťovská, 71let, Česká Třebová, Masarykova 1400 Mgr. Jarmila Dušková, 72 let, Česká Třebová, Křib 1813   Ivan Pávek, 76 let, Zhoř, Milena Vondrová B, 76 let, Němčice, Bohumír Simon, 61 let, Česká Třebová, Lhotka 184, František Kratochvíl, 83 let, Skuhrov, Wigand Vogl , 81 let, Na Výšině, Česká Třebová, Ing. Jitka Keprtová, 78 let, Česká Třebová,  Bohumila Bečková, 80 let,,,,,   Více v rubrice Úmrtí ZDE)


Nová videa Českotřebovského deníku:

 

  

 Viděli jste nedávno publikovaná videa Českotřebovského deníku?