Martin Šebela na Jabkancové fotí od malička a U kostelíčka
nechyběl ani letos. Přivstal si už ráno, aby zachytil velké tempo při
výrobě jabkanců a také první zákazníky, kteří zde stáli ve frontě od
ranního rozbřesku, proti očekávání dosti mlhavého. Jabkance se začaly
prodávat již od sedmi hodin ráno a šly rychle na odbyt.
Mezitím se začalo plně organizovat jabkancové tržiště. Sluníčko ovšem
vysvitlo až později , naplno svítilo vlastně až v poledne. To
už zase nebyl Martin Šebela doma k udržení a mazal zpátky ke
kostelíčku. Jeho fotografie budou rozděleny tematicky na několik částí.
Jako první překládáme fotky z Jabkancového programu, který odstartoval
v amfiteátru pod rotundou asi ve 3/4 na dvě. Tyto snímky si
dovolím doplnit natočeným videem, které dokumentuje dění nejen po
obrazové, ale také zvukové stránce.
 Zazvučení
"amfiteátru pod rotundou" byla věnována dostatečná pozornost, mikrofony se
zkoušely poměrně dlouho, seřízení dopadlo dobře. Výsledný zvukový efekt
ovšem také závisí na tom, jak jednotliví účinkující mají při svém vystoupení
dobře výškově nastavený mikrofon. Přesto si myslím, že jsou rezervy a to v
reprodukční soustavě a jejím nasměrování tak, aby byl zvuk ve všech částech
hlediště rovnoměrný. Směrování bylo jistě podřízeno i tomu, aby
bylo dobře slyšet třeba ve frontě na jabkance, která byla ovšem mimo
vizuální kontakt. Bylo to ale zase na úkor jiných hluchých míst v hledišti.
Přesvědčil jsem se o tom s kamerou, kde jsme musel vybírat stanoviště
nikoliv podle zvukového vjemu, ale podle výběru závěru. Proto není zvuk ve
videu vždy stejný a optimální. Dá se to trochu seřídit, ale není to ono.
Program na jabkancové pouti má svůj scénář, který vychází z
tradice. To mají na starosti Jabkancoví umělci. Musím pochválit opět
dvojici, která program bravurně uvedla stejně jako další herce z autorských
scének připravených k pouťovému obveselení samozřejmě s velkými
nadsázkami. Tradiční, která byla na Jabkancové pouti od jejího počátku je
hlášení policajta. Začal s tím policajt Oldřich Bittl a purkmistr Čeněk
Hampl. Dones je hlášení z počátků pouti na magnetofonových nahrávkách
Huberta Vencla k dispozici a stálo by za to provést nějaké
"restaurování nahrávky v tom smyslu, že se tím zachovává nevratná historie.
Mistři zvukaři by si s tím poradilo a věřím že městské muzeum by našlo pár
korun pro zachování tohoto unikátu. Nyní hlásí policajt Franz již řadu
let paní purkmistrové. V hlášení se ovšem míchá humor, nadsázka se
skutečností Nejsem si ale jist, zda se to letos dost dobře podařilo.
Můžete si to vlastně pustit znovu na prezentovaném videosnímku někde od 9.
minuty. Zdá se mi, že se do hlášení nebo komentáře dostaly zbytečné
invektivy proti konkrétním osobám, které tam nepatřily. Mrzí mně to a
myslím, že to na zvýšení úrovně tohoto vystoupení nepřidalo.
Nezbytnou součástí jabkancového programu je hudební
vystoupení. Tradičně bylo zahájeno písničkou "Když voní jabkanec" z dílny
Petra Skalického, nyní v provedení Jabkancové sešlosti, která
hrála na pouti již třetím rokem a stala se kvalitní nástupkyní Jabkancového
šlapeta, které ještě v loňském roce svým (nejen) "Jabkancovým" programem"
nadchlo posluchače v Domově pro seniory. Pořadatelům je třeba za výběr
muzikantů poděkovat, odvedli dobrou práci a jabkancový repertoár mají
"v malíčku".
Jabkancová pouť má mnoho stránek a je pro pořadatele
každoročně velkou zkouškou soudržnosti a starostí s tradicí neubývá.
Především to je materiální zabezpečení, letos ztížené
cenotvorbou pro máslo. A jistě nejen to. Každý rok je něco, ale vždy se
podaří problém překonat. Letos hlavně pomáhalo pěkné počasí, které přivábilo
ke kostelíčku spoustu lidí. Zvláštní kapitolou je Jabkancová tržnice. O tom
všem budou další fotoreportáže Martina Šebely jako samostatné díly "Jabkancového
seriálu"... (mm)
Fotoreportáž z Jabkancové
tržnice najdete ZDE
-
-
-
-
-
-
-
-
-
|