-
Na podzim roku 1939 přišla vlna demonstrací proti
německým okupantům. Na výroční den vzniku Československé republiky 28.
října 1939 byla v Praze v 18:25 hod. zahájena střelba do davu
demonstrantů skupinkami provokatérů z řad gestapa a důstojníků německé
policie. Střelba se odehrála v Žitné ulici nedaleko od Vinohradského
náměstí. Postřeleno bylo několik stovek lidí, z toho smrtelně
postřelených bylo patnáct. Na místě zahynul mladý pekařský dělník Václav
Sedláček, kterého zasáhli do prsou, studenta medicíny Jana Opletala
zasáhli do břicha. Svému zranění podlehl o čtrnáct dní později 11.
listopadu 1939. Jan Opletal nebyl nikdy studentským funkcionářem a o
politiku se nezajímal. Rozloučení se zavražděným studentem Janem
Opletalem se konalo 15. listopadu v Praze. Tento pohřeb organizovala
komunistická buňka v Hlávkových kolejích, kterou vedl českotřebovský
občan Dr. Ing. Otakar Runa.
-
-
 Otakar
Runa se narodil 26. července 1915 v České Třebové, Staré náměstí
čp. 20, v rodině železničního zaměstnance Artura Runy. Ve svých
třiadvaceti letech se stal inženýrem a zároveň jako vynikající žák školy
také asistentem svého bývalého profesora Dr. Ing. Viktora Felbera.
Otakar Runa byl aktivním komunistou. Postupně se propracoval na předního
komunistického činitele pro práci mezi studenty a stal se vedoucím
komunistické buňky v Hlávkových kolejích, kde byl v té době ubytován Jan
Opletal. Po 15. březnu 1939 se tato buňka stala jedním z hlavních
středisek odporu proti okupantům. Vrcholnou akcí této buňky bylo
organizování pohřbu Jana Opletala 15. listopadu 1939. Vše řídil právě
Otakar Runa. Také tato akce přerostla v novou protinacistickou
demonstraci. Okupanti jako odvetu provedli 17. listopadu rozsáhlé
zatýkání studentů. Protože Otakar Runa byl v této době již vystudovaný
inženýr, bydlel mimo koleje, a proto ho nepostihlo následné zatýkání. Z
českotřebovských občanů byli v této souvislosti zatčeni Josef Gregor,
Jan Rybka a Oldřich Špička. V kronice Sokola se ještě dočteme, že byli
zatčeni také pánové Hrabík a Severa. Otakar Runa byl zatčen až 15. října
1941 za odbojovou činnost a 28. listopadu 1941 byl odsouzen k trestu
smrti, který byl vykonán okamžitě po rozsudku stanného soudu v Praze
Ruzyni. Jedna z pamětních desek mu byla odhalena společně s Janem
Opletalem na budově Hlávkovy koleje v Praze, kde oba studovali. (Vpravo
fotografie Otakara Runy)
-
 Student
Josef Gregor se narodil 28. května 1914 v Oberwüste v
Gőesdorfu ve Slezsku. Žil v České Třebové v Parníku. Studoval v Praze na
Filozofické fakultě. Zatčen byl 17. listopadu 1939 v Praze na Letné.
Studentská kolonie na Letné byla obsazena oddílem německé policie a
Sicherheitsdienstu pod velením důstojníků SS kolem půl šesté ráno. Do
oken, kde se svítilo, policisté stříleli. Do pokojů, které studenti
okamžitě neotevřeli, začali střílet a výplně dveří rozbíjeli pažbami.
Všichni, včetně nemocných studentů, byli důstojníky SS zbiti. Studenti
bydlící v poschodí jednopatrových pavilonů, byli shazováni přes zábradlí
do přízemí. Kolik bylo zraněných se neví. Kordónem policie byli studenti
kolem 7. hodiny hnáni do autobusů. Zatčeno bylo asi 500 studentů, kteří
byli převezeni do dělostřeleckých kasáren v Ruzyni, tehdy přejmenovaných
na SS kasárna Heinricha Himmlera. Studenti mladší 21 let a všichni
cizinci byli propuštěni a ostatní, včetně Josefa Gregora, byli převezeni
do koncentračního tábora Sachsenhausen. Josef Gregor se vrátil 20.
prosince 1939 a pokračoval ve studiu na obchodní škole v Praze. Studia
dokončil 2. září 1945. Po studiích pracoval jako profesor tělocviku v
Praze. Zemřel v roce 1993. Pohřben je na parnickém hřbitově v České
Třebové.
-
 Student
Jan Rybka se narodil 25. prosince 1914 v Parníku, studoval
práva na univerzitě v Brně. Byl zatčen ráno 17. listopadu 1939 v
Kounicových studentských kolejích, které byly obsazeny gestapem a oddíly
SS standarty Totenkopf, později smutně proslulé ze sachsenhausenského
koncentračního tábora. Zároveň byly obsazeny budovy fakult. Studenti se
počali shlukovat a došlo ke srážkám s německou policií, při nichž bylo
podle úředních hlášení zatčeno 13 studentů a mnoho dalších zbito. Do
koncentračního tábora Sachsenhausen byli posláni jen někteří, mezi nimi
byl také Jan Rybka. Propuštěn byl 20. dubna 1940. Po propuštění pracoval
na obecním úřadě v Parníku, později ve výtopně. Studia dokončil 4.
června 1945. Po studiích pracoval v Praze v sociální pojišťovně.
-
Oldřich Špička,
syn bývalého starosty Parníku, narozen 14. května 1915 v čp. 254. Byl
zatčen gestapem po půlnoci 17. listopadu 1939 v Praze na kolejích
Univerzity Karlovy ještě s mnoha dalšími studenty. Odvezen byl do
dělostřeleckých kasáren v Ruzyni a odtud do Sachsenhausenu. Později byl
propuštěn. Promoval 19. října 1945 v Praze na lékařské fakultě. Pracoval
jako obvodní lékař v Králíkách. Zajímavé je, že také pracoval s budoucím
prezidentem Antonínem Zápotockým v cihelně.
-
Studenti mladší 21 let a všichni cizinci byli propuštěni
a ostatní, kterých bylo skoro 1 300, poslali nacisté bez soudu do
koncentračních táborů. Většina studentů byla nejdéle po třech letech na
naléhání protektorátní vlády propuštěna. Přesto v táborech zahynulo 35
studentů. Devět studentských a vysokoškolských funkcionářů bylo v
ranních hodinách 17. listopadu 1939 v ruzyňských kasárnách pro výstrahu
popraveno. Byli to Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav
Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav
Šafránek a Jan Weinert. Není přitom bez zajímavosti, že jeden z
popravených studentů byl funkcionářem fašistické a antisemitské
organizace Vlajka, další sympatizanti tohoto hnutí byli i mezi
uvězněnými studenty. Svědčí to o tom, že nacisté nerozlišovali mezi
vinou jednotlivých lidí, neboť jim šlo o zastrašení obyvatelstva a
zlomení jeho aktivního odporu. Šokující byla též skutečnost, že
popravení byli i lidé loajální k velkoněmecké říši – v prvé řadě se
jednalo o docenta Josefa Matouška, který byl místopředsedou
aktivistického Českého svazu pro spolupráci s Němci. Podařilo se najít
dokument, který pár dní před 17. listopadem označoval tohoto muže za
kandidáta na ministra školství v protektorátní vládě. To, že nacisté
popravili i takto loajálního člověka, muselo vyvolat obavu, že podobně
postižen může být každý občan Protektorátu.
-
 Vyvrcholením
bylo uzavření českých vysokých škol, což vzbudilo nevoli a protesty na
celém světě. Vysoké školy byly původně uzavřeny na 3 roky. Když
nastoupil Reinhard Heydrich do funkce zastupujícího říšského protektora,
oznámil poté českým vládním představitelům, že české vysoké školy
zůstanou uzavřeny již navždy. Jedním ze smyslů této akce bylo znemožnit
Čechům získání vyššího vzdělání a postupně je dostat do pozice
nevzdělaného a neplnoprávného národa, neschopného starat se o svou
vlastní správu. Kromě zastrašení obyvatelstva a eliminace studentů je
třeba uzavření vysokých škol vnímat též v kontextu tzv. konečného řešení
české otázky. Nacisté plánovali českomoravský prostor plně germanizovat
a počítali do budoucna s vystěhováním části rasově nevhodného českého
obyvatelstva na východ. Uvědomovali si také samozřejmě, že
nejnebezpečnější složkou českého národa je inteligence, nikoliv dělnická
třída, jak tvrdili v uplynulých letech komunističtí historici. V
současné době se 17. listopad slaví mimo jiné jako Mezinárodní den
studentstva.
-
Po studentských demonstracích a popravách studentů 17.
listopadu 1939 v Praze, bylo v odboji rozhodnuto, že se nadále proti
Němcům nebudou pořádat žádné akce, které mohou vyvolat jejich okamžitou
reakci, protože již bylo jasné, že sebemenší protirežimní aktivita není
tolerovaná a že každá odveta Němců je zcela neadekvátní. Proto se v
odboji začala používat úplně jiná taktika. Velmi účinné bylo posílání
výhružných dopisů, lepení varovných nálepek na byty Němcům, zrádcům,
udavačům, kolaborantům i představitelům okupační moci, poškozování
jejich majetku a sabotážní činnost.
-
Vladimír Hampl
ml. - FB Válečná historie České Třebové
-
Osud Otakara
Runy je dobře popsán a v Českotřebovském deníku jsme jej nedávno (loni v
listopadu 2023) publikovali
na odkaze ZDE
-
Letos 28. 11.
by od jeho popravy uplynulo 83 roků
|