Českotřebovský deník 344/2024 

                                                      pátek 13. prosince 2024

 		  
Komentujeme: Cena vody se v České Třebové poprvé dostává nad stovku za kubík
Česká Třebová pokračuje v pětiprocentním zdražování vodného, stejné zvýšení ceny nás čekalo na přelomu let 2023/2024. Odůvodnění postupu se vždy najde.  Na přelomu let 2022/23 však stoupla cena vody v České Třebové podstatně víc - o více než 14%!  Tehdy vyskočila cena z hodnoty 78,87 Kč o 12 korun 90,42 Kč! Kdyby to tak mělo pokračovat dál, tak jsme dnes už mezi nejdražšími. V posledních dvou letech tedy přichází (snad) jakési (pětiprocentní) zklidnění.
Co to znamená pro jednotlivce a co pro čtyřčlennou rodinu: V roce 2021 byla průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele 33m3 za tok. Předpokládejme, že se mezitím podstatně nezměnila.  Nyní stojí kubík stovku a tak se to dobře počítá, za rok to pro jednotlivce znamená průměrně 3300 Kč, za měsíc 275 korun. Pro čtyřčlennou rodinu 13 200 korun ročně, 1100 Kč měsíčně. Loni byla cena nižší, na jednotlivce to vyšlo 3135 korun, tedy o 165 korun za rok méně. A tak to narůstá každý rok, někdy podstatně více.
Může být pro nás útěchou, že v poplatcích za vodné a stočné se jedná o prostředky, které zůstanou městské společnosti a že jsou pod kontrolou naší radnice. Ta jistě nemá zájem na zbytečně vysokých poplatcích pro občany. Nicméně v době, kdy inflace rychle postupuje, každé zdražení bolí.  Každoročně se utěšujeme tím, že jsou města, kde je hůř a ještě k tomu se jedná o místa, kde je zásobování vodou v rukou nadnárodních společností. Tomu jsme se naštěstí vyhnuli. Porovnávat se můžeme  ale s městy v okolí, v Ústí nad Orlicí mají vodu dražší, v ceně mají náskok tak dva roky. Zatímco loni zdražili vodu skoro o 10%, tak letos k tomu přidávají jednom dvě procenta. Bylo by také fér, kdy by Vodárenská společnost poukázala také na ceny v nedaleké Litomyšli,  které jsou naopak podstatně nižší než u nás, snad proto. že v Litomyšli dotaci na rekonstrukci ČOV odmítli pro nepřijatelné podmínky. Na takovém srovnání ale zřejmě nemá zájem.   Celý článek a více srovnání najdete ZDE
V neděli se chystá na českotřebovském a skutečském stadionu charitativní akce "S plyšákem na hokej".
Zároveň se jako populární "Winter clasic" odehraje zápas Alohy Lanškroun s HC Baroni Opočno na otevřeném stadionu v Králíkách. Tento zápas se uskuteční v rámci 60.výročí hokeje v Králíkách. Bude mít také charitativní charakter, i když jiného druhu. Oblastní liga vás na tyto zápasy srdečně zve!
Měření rychlosti se na průtahu Českou Třebovou  ANO  nebo NE?
V novém rozpočtu města na rok 2025 se počítá s investicemi do semaforového systému na křižovatce na Tyršově náměstí a také u parnické školy. Bude to nejen pro bezpečnost dopravy, ale také pro zajištění co možná největší  plynulosti  dopravy na tomto zatíženém tahu. Na tyto investice bude požádáno o dotaci. Jenomže v oblasti bezpečnosti dopravy by se toho ve městě mělo zajistit daleko víc. Jde zejména o potřebu měření rychlostí projíždějících vozidel z velké části velkých a těžkých nákladních souprav s kontejnery.  Zatímco v jiných městech a obcích je měření rychlosti zavedeno, tak Česká Třebová zůstává pozadu.  První úsekové měření již bylo  schváleno k realizaci na Moravské ulici v roce 2022, byl vypracován projekt a také vypsáno výběrové řízení na zhotovitele, ale současné vedení města jej zrušilo. Cena cca 4 miliony byla považována za nerozumně velkou a tak se od záměru ustoupilo.
K článku na toto téma jsem dostal několik ohlasů většinou se přiklání k potřebě zajistit bezpečnost  pomocí měření rychlosti.  Je to dnes  v mnoha městech v okolí a osvědčilo se to, žádné město na tom neprodělalo. Navíc u nás prochází frekventovaná komunikace I/14 středem města kolem tří škol, nedovedu si představit že to necháme tak jak to je.  Kdybychom zavedli litomyšlské poměry, tak už to u nás všechno dávno jinak. Váhání třebovské radnice je tedy kontraproduktivní a nerozumím mu. Snad  se něco ale mění, právě dnes jsem se dozvěděl, že v souvislosti s výměnou semaforů u parnické školy zde bude chytřejší systém, který bude současně hlídat, pokud projíždí vozidlo na červenou a navíc zde bude krátký, několik desítek metrů dlouhý úsek pod měřením rychlosti. Asi takový jako to je v Ústí nad Orlicí u přechodu u Tepvosu. Právě dnes byla v registru smluv publikována smlouva se společností AŽD Praha na pořízení projektové dokumentace pro realizaci této novinky, kterou parnická škola potřebuje. Z ní potom bude odvozena cena za realizaci. Pro  zajímavost v Ústí letos od ledna do října vybrali na pokutách 4 miliony a byly zde tisíce přestupků. Pořizovací cena by se měla dostat pod hodnotu 2,5 milionu korun  Bezpečnost provozu u parnické školy je skutečně potřeba zajistit všemi prostředky. 
Jsou i upozornění na to, že se řidiči snaží vyhnout světelné křižovatce, která je oficiální dopravní závadou a objíždí město třeba Podbranskou ulicí a  Nábřežím Míru, kde  testují auta na rychlost, ovšem za cenu že mohou způsobit sobě i netušícím chodcům spoustu nepříjemností
Jde však o hlavní průtah a bujné kamiony Kolik jich je vidíme při prvním sněžení, když stojí pěkně v zástupu pod každým kopečkem a nemohou z místa.  Když je však sucho tak jedou jako čerti. Je skutečností, že investice do systému měření je stále levnější, klesá cena potřebných komponent a roste konkurence mezi nabídkami, roste i počet variant, které lze využít. Je třeba přesvědčit zdejší radním aby  usilovali o změnu. A protože město o zavedení úsekového měření nechce ani slyšet, tak se chystá provedení nezávazné měření rychlosti na některých vybraných úsecích  Pomůže v orientaci, aby se ukázalo, kolik procent vozidel nyní stanovenou rychlost dodržuje a kolik nedodržuje. A teprve potom na základě těchto dat ukázat výsledky všem nevěřícím Tomášům... Jde přece o bezpečnost  dopravy. (mm)
 Stručně z města:
Kompenzace za negativní vliv stavby skladové haly na budovu depozitáře muzea v Borku odložena
Rada města původně vyjednala a schválila usnesení, kde bude oceněný negativní vliv před dvěma lety vybudované skladové haly v těsné blízkosti budovy depozitáře vyrovnán formou finančního daru ve  vypočtené výši  cca 291 tisíc korun.  O co se jedná?  Po postavení haly se změnila požární bezpečnost budovy, ve které je umístěn depozitář a pro odstranění problémů musí město do budovy investovat - např. zazdít okna v přízemí přiléhající ke skladové hale. Ostatní problémy (např. odvodnění) byly vyřešeny při stavbě, ale všechno nikoliv. To mělo být řešeno zmíněným finančním darem. Darovací smlouvu  však zástupce firmy odmítl podepsat, neboť to pro firmu znamená daňově nevýhodný postup. Proto bylo příslušné usnesení rady města dodatečně zrušeno a kompenzace bude řešena jinou cestou, která je daňově výhodnější. V letošním roce to ale nebude. Budova depozitáře se nyní upravuje, jde zejména o přestavbu té části, která dříve sloužila nap. jako záchytka. Po vystěhování nebyla pro muzejní účely dosud přestavěna, na to přišla řada až nyní. Sbírky muzea musely být proto dočasně z části přestěhovány do jiných prostor. Práci provádí firma DS INTEX, která současně řeší i umíněné zazdění oken v přízemí budovy. Na financování této práce se bude podílet firma Böhm plast technik.
Financování stavby sportovního areálu u ZŠ na Parníku
Jak Českotřebovský deník již uvedl, tak město česká Třebová vypsalo zakázkové řízení na stavbu sportovního areálu u základní koly  na Parníku.  Financování této investice předpokládá z dotace a proto požaduje cv rámci pondělního jednání ZM vyjádřit souhlas s předložením žádosti o dotaci na realizaci této investiční akce.  O dotaci bylo požádáno u Národní sportovní agentury  v rámci výzvy č. 20/2025 – Regiony 2025 – investice nad 10 mil. Kč - technické zhodnocení, v programu č. 162 52 – Regionální sportovní infrastruktura 2020 – 2026, Jde o souhlas se zajištěním zajištěním spolufinancování této investiční akce, a to v min. výši 30 % z celkových prokazatelně vynaložených nákladů akce.  Nic podrobnějšího nebylo napsáno a tak se vlastně neví,  jak budou uhrazeny případné další nezpůsobilé výdaje, na které se dotace nebude vztahovat a vlastně se ani neví jaký bude postup města v případě, když žádnou dotaci nezískáme (což se stalo právě u předchozí žádosti). Zde si můžeme vypomoci  tím, co je napsáno v na webu veřejné zakázky Česká Třebová. Zde si město vyhrazuje právo realizovat případně jen první etapu praví, tedy multifunkční sportovní plochu a atletický ovál. Ale o tom, že by mělo město od zakázky odstoupit zde nic napsáno není....
Financování stavby nového pavilonu Domova pro seniory
Příprava stavby nového pavilonu Domova seniorů v Bezděkově již postoupila do důležitého stádia, kdy je vybrán dodavatel stavby a je známa také cena.  Na základě výběrového řízení  byla zakázka přidělena  společnosti PSG Construction Otrokovice a to za nabídkovou cenu 234 346 tisíc korun bez DPH  t.t. s daní vlastně více než 285 milionů korun. Připomeńme si limit 200 milionů, který byl dáván při zadání projektování. Ten je tedy významně překročena to se jedná pouze o stavební práce, dále bude třeba zajistit i vybavení. Celou tuto anabázi jsme absolvovali proto, abychom byli úspěšní při získání dotace z Národního plánu obnovy. Dotaci jsme získali a bude to asi 80 milionů korun. Všechno ostatní si musíme zaplatit ze svého a protože tolik nemáme, tak si budeme muset půjčit a úvěr to nebude vůbec malý. Ale prostě se nedá nic dělat. Stavba je hodně potřeba.  Při současném postupném útlumu stavebních prací jsme mohli možná očekávat, že výběrové řízení přinese nějaké významné snížení ceny pod hodnotu z projektu. U některých stavebních prací se takto daří významně ušetřit. V tomto případě se tak nestalo a to zejména z toho důvodu, že  novou stavbu je třeba vybudovat v neuvěřitelně krátkém časovém úseku cca jednoho roku.  Navíc tam jsou také nějaké stanovené podmínky např. spojené s energetickou náročností stavby. To všechno stavbu významně prodražuje a proto se stanovené hodnotě nedivme.  K podobnému výsledku došli ve výběrovém řízení také v Ústí nad Orlicí, kde také budují velkou přístavbu Domova pro seniory. Lze říci, že výsledky jejich  výběrového řízení a toho našeho českotřebovského jsou sobě odpovídající. V podstatě to znamená, že z 80ti milionové dotace toto navýšení ceny za rychlost realizace nakonec hodně ukrajuje.
A tak se dostáváme k financování stavby. Jeho základem bude návrh usnesení pro pondělní jednání zastupitelstva města:  Zastupitelstvo města prohlašuje, že zajistí financování projektu „Domov pro seniory Česká Třebová – budova C“ s předpokládanými celkovými investičními náklady ve výši 280.000.000 Kč včetně DPH z rozpočtu města pro rok 2025 a 2026. Zdrojem financování celkových výdajů projektu (tj. vč. nezpůsobilých výdajů) bude podpora z programu Národního plánu obnovy Modernizace a rozvoj pobytových služeb sociální péče, rozpočtové příjmy města a 4/8 investiční úvěrový rámec, který město Česká Třebová sjedná ve výši do 250.000.000 Kč v r. 2025.  Bez velkého úvěru tedy nic nepostavíme. Ale nejme v tom sami - podobně si sjednává nový úvěrový rámec sousední město Ústí nad Orlicí.  (mm)
Od 15. prosince budou nové jízdní řády
Vše potřebné najdete na idos.cz, ale připomeňme si dobu, kdy bylo účel mít při sobě  sešitový nebo knižní jízdní řád.  Autobusové řády se nijak vlastně nemění, zajímají nás ty vlakové. Tyto linkové jízdní řády jsou nyní k dispozici na internetu na webové stránce Správy železnic. Odkazy na tratě, které nás zajímají v našem okolí uvádím zejména poroto, že tam jsou změny, které nebyly, zejména se jedná o to, že v Třebovici je třeba přesedat na vlak směr Moravská Třebová a podobně další přesedání je nachystáno u některých spojů  i v Rudolticích, kde jezdí nyní přímě vlaky do Lanškouna některé regionální spoje směr Zábřeh startují v Rudolticích. Připomeňme si přitom dobu, kdy jezdily osobní vlaky Pardubice - Česká Třebová - Přerov. 
Přehled vlakových tabulkových jízdních řádů, které nás mohou zajímat:
Přeložka silnice 311 směr Nemomuky a Horní Čermnou nemá bez ochvatu města Lanškroun význam
Příprava přeložky silnice II/311 v Lanškrouně byla tématem jednání vedení Pardubického kraje se starostou Lanškrouna Radimem Vetchým. Přeložka silnice by mohla do budoucna navázat na státem připravovaný obchvat města a propojit ho se silnicí II/311 ve směru na Nepomuky, Horní Čermnou a Jablonné nad Orlicí. Zástupci kraje a města se shodují, že budování přeložky bez obchvatu, jehož investorem by mělo být Ředitelství silnic a dálnic ČR, nemá z dopravního hlediska přílišné opodstatnění a bude se tedy vyčkávat na další postup státu.
„Ředitelství silnic a dálnic vypracovalo v roce 2021 na obchvat Lanškrouna na silnici I/43 vyhledávací a technickou studii. Následně byl zpracován záměr projektu, který v lednu 2023 schválila Centrální komise Ministerstva dopravy ČR. V květnu letošního roku byla uzavřena smlouva na zadání zpracování podkladů pro hodnocení EIA. Samotná výstavba je pak podle ŘSD naplánována na roky 2030 – 2032, což nám dává určitý prostor k jednáním jak se státem, tak s místní samosprávou. Propojka takto připravovaného obchvatu a naší krajské silnice II/311 by však poté určitě následovat měla,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr.
Na základě tohoto postupu ŘSD prověřuje právě zájem kraje na propojení obchvatu s přeložkou silnice II/311 ve směru na Jablonné nad Orlicí za účelem koordinace a přípravy obou staveb. „Koncept přeložky silnice II/311 spočívá v navázání na obchvat Lanškrouna v rámci okružní křižovatky, která ukončuje tuto stavbu a pokračování ve směru na Horní Čermnou a Jablonné nad Orlicí. V rámci všech zvažovaných variant trasování se nyní přikláníme k variantě, která si vyžádá co nejméně majetkoprávních jednání se soukromými vlastníky. Zároveň se však ze všech zvažovaných variant jedná o nejdelší trasování v délce 1,5 kilometru,“ sdělil hejtman Martin Netolický. 
Podle 1. náměstka hejtmana pro oblast investic Dušana Salfického je nyní předčasné z pohledu kraje hovořit o jakýchkoliv termínech. „S ohledem na to, že nemá význam začít budovat přeložku bez obchvatu, budeme komunikovat s ŘSD a sledovat jejich postup. Teprve po ujištění, že obchvat bude usazen do konkrétních termínů stavby, můžeme řešit další postup kraje,“ upřesnil Salfický. Jedním z konkrétních kroků kraje bude podnět ke změně Zásad územního rozvoje Pardubického kraje.
Obě stavby považuje vedení Lanškrouna za důležité z hlediska uklidnění dopravy. „Pro nás je v tuto chvíli především důležité, že jak stát, tak kraj s oběma stavbami počítají, i když se jedná spíše o střednědobý horizont. Krajská propojka by pomohla v tom, že bychom odklonili automobily jedoucí od Čenkovic, které jsou turisticky exponovanou oblastí, a ty by tak vůbec nemusely projíždět centrem města,“ sdělil starosta Lanškrouna Radim Vetchý.
Pavel Štefka prohlédli poslední z nemocnic v kraji  ( v Litomyšli)
Návštěvou v Litomyšlské nemocnici zakončili předseda představenstva a generální ředitel Tomáš Gottvald a krajský náměstek pro zdravotnictví Pavel Štefka prohlídku zařízení Nemocnice Pardubického kraje.
Ředitel léčebné péče Litomyšlské nemocnice Vít Heblt seznámil pana náměstka Štefku s historií i výkonnostními ukazateli nemocnice. Během prezentace plánu rozvoje a plánovaných stavebních úprav a rekonstrukcí byla akcentována zejména situace na centrálních operačních sálech, které bude nutné zrekonstruovat. „Rekonstrukce operačních sálů musí probíhat postupně, při zachování výkonnosti a objemu operativy v nemocnici. Zvažujeme různá řešení a rozdělení prací na několik fází. Do budoucna by mělo být zrekonstruováno oční oddělení, na kterém vznikne samostatný operační sál jen pro potřeby tohoto oddělení, což usnadní rekonstrukci centrálních operačních sálů sloužících pro všechny chirurgické obory,“ uvedl generální ředitel NPK Tomáš Gottvald.
„Je nezbytné, aby rekonstrukce odpovídala nejen potřebám zdravotnického zařízení, ale také požadavkům moderní medicíny. Zajištění kvalitní péče pro pacienty je prioritní, a proto podporujeme projekty, které vedou k modernizaci a zlepšení služeb v nemocnicích,“ doplňuje náměstek Pavel Štefka
Další diskuze vedla k tématu optimálního využívání lůžkové kapacity, např. v intenzivní péči, a k dlouhodobému záměru směřovat všechny akutní obory v Litomyšlské nemocnici do jednoho místa, a to monobloku. „Díky tomu by bylo možné lépe organizovat práci personálu a přineslo by to i benefit pro pacienty, kteří by se nemuseli pohybovat mezi jednotlivými budovami v areálu venkovní cestou,“ doplnil generální ředitel.
„Jsem rád, že je zde vidět snaha nemocnice maximálně využít  lůžkovou kapacitu a to v souladu s moderními standardy a osvědčenými postupy v soudobé medicíně, hlavně v oblastech intenzivní péče. Centralizace všech akutních oborů do jednoho monobloku skutečně přináší řadu výhod. Tím, že se specialisté a zdravotnický personál soustředí na jednom místě, lze dosáhnout efektivnější komunikace a spolupráce, což může vést k rychlejšímu a kvalitnějšímu poskytování péče pacientům," uzavřel Štefka. Druhou část setkání vyplnila prohlídka nemocnice, při které v budově monobloku došlo na krátké zastávky na ortopedickém a neurologickém oddělení.
Kulturní akce v prosinci jdou jedna za druhou
Co je Toulavý deník ?
Je to součást Českotřebovského deníku - seriál obvykle krátkých videí které rozšiřují záběr Českotřebovského deníku a vznikly na cestách a vyjížďkách především po našem regionu. je to projekt  Libora Vašiny, který právě nyní v době nemoci nemůže natáčet, ale může zpracovávat dříve natočené záběry ze svých letních cest. Uvádíme některé z právě dokončených dílů, ale  také videa stejného žánru z dřívější doby. Ono nezaškodí, když se krátce rozhlédneme také po našem okolí....
Kardiologické centrum AGEL nabízí pacientům revoluční metodu léčby poruch srdečního rytmu pomocí elektrického pulsního pole
Prvních 10 pacientů Kardiologického centra AGEL v Pardubicích od konce října vyzkoušelo revoluční léčbu poruch srdečního rytmu využívající elektrické pulsní pole. Jde o inovativní léčbu poruch srdečního rytmu, a to především fibrilace síní, která pracuje na zcela odlišném principu než dosud používané termické metody.
Osmašedesátiletá paní Hana byla úplně první pacientkou, která novou a šetrnější metodu léčby fibrilace síní podstoupila. „Zákrok je opravdu rychlý a bezbolestný. Rádi bychom do budoucna ablaci pomocí pulsního pole nabídli co největšímu počtu nemocných, kteří trpí nejčastěji se vyskytující arytmií, tedy fibrilací síní,“ uvedl MUDr. Aleš Havlíček, vedoucí lékař Oddělení arytmologie z Kardiologického centra AGEL s tím, že léčba pacientky proběhla bez komplikací. Od konce října zákrok úspěšně absolvovalo prvních 10 pacientů a další pacienti na něj čekají.
Kardiologické centrum AGEL v Pardubicích zavedlo k léčbě fibrilace síní novou průlomovou technologii využívající elektrické pulzní pole. „Nový přístroj FARAPULSE je nejen efektivní v léčbě ale současně oproti dosud používané termické metodě redukuje riziko komplikací ze 3 % na 1 %. Významné je rovněž zkrácení délky léčebného zákroku a tím i čekací doby na léčebný výkon," dodal MUDr. Aleš Havlíček.
Efektivita metody je velmi vysoká. Vzhledem vyloučení termického působení nedochází k riziku poškození okolních tkání v bezprostřední blízkosti srdce. „Zákrok je poměrně krátký, trvá 40 až 60 minut, a velká část proběhne v celkové anestezii,“ doplňuje MUDr. Aleš Havlíček. Používány jsou velmi krátké, mikro až nanosekundové stejnosměrné elektrické pulsy s vysokým napětím, které zasahují obaly srdečních buněk zodpovědné za vznik arytmie.
Kardiologické centrum investovalo do kompletního pulsního systému více než 3 miliony korun. „Léčebný zákrok katétrová ablace fibrilace síní vede u velké většiny nemocných při včasném provedení k plnému vyléčení nebo alespoň k významné redukci potíží. S příchodem léčby této arytmie pomocí pulsního pole se rozšířilo spektrum pacientů, kteří mohou zákrok podstoupit,“ zakončil vedoucí lékař.
Jak podpořit sociální podniky při zadávání veřejných zakázek? 
Jak je možné sociální podniky, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním znevýhodněním, podpořit při zadávání veřejných zakázek? O tom pojednával kulatý stůl, který Pardubický kraj uspořádal společně s ministerstvy práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj v pardubickém Centru Kosatec. Pro Pardubický kraj je podpora sociálního podnikání jednou z priorit.
V Pardubickém kraji bylo podpořeno 127 projektů
„V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity. „Sociální podniky musí stát na pevných základech. Nemohou žít jen z dotací. Proto se je snažíme v našem kraji podporovat v jejich rozvoji, ne vykrývat jejich případné finanční ztráty. Jak se říká, nedáváme jim ryby, ale učíme je ryby chytat,“ doplnil Šotola. V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.
Některé zakázky lze zadávat sociálním podnikům přímo
„Veřejné zakázky malého rozsahu lze při dodržení určitých zásad zadávat i sociálním podnikům. Jednou z variant je i přímý nákup. Sociální podniky je možné zohlednit za určitých okolností také v případě zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Připravované změny zákonů tyto příležitosti ještě rozšíří. Nadále však bude platit, že žádná zakázka nesmí být vytvořena na míru tak, aby některému z dodavatelů poskytla neoprávněnou výhodu,“ zdůraznil Adam Gromnica z ministerstva pro místní rozvoj.
Překážkou účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách může být například administrativní náročnost. „Zadavatel by se měl snažit ji minimalizovat. I toto opatření může napomoci tomu, aby se mohly sociální podniky reálně hlásit do zadávacích řízení,“ konstatoval Adam Gromnica.
Zadavatel by měl znát situaci v daném území
„Význam může hrát i rozsah nákupu. Některé zakázky mohou být pro sociální podnik splnitelné jen v některé části. Zadavatel by mohl v takovém případě zakázku v souladu se zákonem rozdělit tak, aby o jednotlivé části mohl soutěžit větší počet potenciálních dodavatelů. Například sociální podniky,“ popsal jednu z možností Adam Gromnica.
„Je velmi důležité, aby zadavatel znal situaci na trhu sociálních podniků přinejmenším v daném území a dokázal vyhodnotit, zda a do jaké míry může nabídka sociálních podniků uspokojovat jeho potřeby,“ poznamenal zástupce ministerstva pro místní rozvoj. „I proto se spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí snažíme pracovat na rozšiřování tohoto povědomí, komunikovat se zadavateli veřejných zakázek a motivovat sociální podniky,“ dodal.
Od ledna roku 2025 by mělo dojít ke změně legislativy
„Cílem této akce bylo seznámit zadavatele veřejných zakázek s novinkami v této oblasti. Od ledna příštího roku by mělo dojít ke změně legislativy, která se výrazně dotkne sociálních podniků,“ řekl Ondřej Závodský. Ten působí jako vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí a je jedním ze spoluautorů zákona o integračním sociálním podniku.
„Nový zákon chce podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, bez přístřeší nebo těch, co se vrací z výkonu trestu odnětí svobody. Nárok na podporu od státu bude mít integrační sociální podnik, který bude zaměstnávat z celkového počtu zaměstnanců nejméně 30 procent osob s těmito specifickými potřebami,“ přiblížil Ondřej Závodský.
Jak budou integrační sociální podniky motivovány?
Integrační sociální podniky budou motivovány prostřednictvím příspěvku, který ocení úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce. Motivační příspěvek bude vyplácen až dva roky v ročních splátkách. Jeho výše bude záviset na tom, kolik integrovaná osoba u nového zaměstnavatele vydělá. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 120 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.
Kromě motivačního příspěvku zákon o integračním sociálním podniku počítá i s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 korun měsíčně a 2 500 korun pro nejvíce sociálně znevýhodněné.
Integrační sociální podnik bude mít za úkol poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. „Ta spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce a do společnosti. A to formou poradenství a pomoci se zbavením se závislostí, dluhů či jiných problémů,“ vysvětlil Ondřej Závodský.
Toho potěšilo, že i samotný kulatý stůl byl příkladem dobré praxe vzájemné spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky.
Pardubický kraj jako příklad dobré praxe
„Mám velkou radost, že Centrum Kosatec jako sociální podnik zajistilo pro tuto akci prostory, technické zázemí i vynikající catering, a to včetně vyhlášených chlebíčků. To je jasný důkaz toho, že spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky může fungovat na skvělé úrovni. Kéž by se příklady z Pardubického kraje podařilo naklonovat i do dalších krajů,“ vyjádřil se vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí. 
„Jsme moc rádi, že Pardubický kraj byl vůbec prvním regionem, kde se kulatý stůl na téma Legislativní rámec sociálního podnikání a veřejného zadávání konal pouhý den po schválení návrhu zákona o integračním sociálním podniku v Poslanecké sněmovně,“ sdělil Pavel Šotola, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.
Videa z posledního týdne
¨  
Aktuální adventní videa Českotřebovského  deníku  
   
Kraj chce být aktivnější v odstraňování nelegálních billboardů
Problematika odstraňování nelegálních reklamních zařízení u silnic v Pardubickém kraji byla tématem jednání hejtmana Martina Netolického a náměstka hejtmana pro oblast dopravy Ladislava Valtra s Robertem Hrdinou a Jakubem Kutílkem, kteří se touto problematikou v regionu dlouhodobě zabývají. V souvislosti s novelou zákona bude chtít kraj prostřednictvím Správy a údržby silnic zvýšit aktivitu jak v rámci monitoringu těchto zařízení a posléze v rámci odstraňování nelegálních ploch.
„Mimo souvisle zastavěnou oblast jsou billboardy v ochranném pásmu silnic zakázány již od roku 2017. Novela zákona o pozemních komunikacích, která je platná od letošního roku však umožňuje vlastníkům pozemků, na kterých tato zařízení stojí, jednodušší odstranění, než bylo v minulosti. Společným cílem státu, krajů, měst a obcí by mělo být především zajistit bezpečnost silničního provozu na všech typech komunikací. Z hlediska silnic I. tříd je krajský úřad silničním správním úřadem v přenesené působnosti, ale v rámci silnic II. a III. tříd se snažíme jednat již od roku 2017. Bohužel v minulosti jsme neměli příliš účinné nástroje, jak nelegální billboardy odstranit. Naše Správa a údržba silnic proto bude provádět intenzivnější monitoring na našich komunikacích stejně tak, jak to činí ŘSD na silnicích I. třídy,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Ladislava Valtra je monitoring prvním krokem. „Po detailním zmapování budeme následně postupovat dle toho, kdo je vlastníkem pozemku. Ve většině se bude jednat o pozemky, které nejsou v majetku kraje, a proto bychom následně podněty předávali příslušným obcím s rozšířenou působností, aby bylo prověřeno, zda se tyto plochy skutečně nachází v ochranném pásmu komunikace, mimo souvisle zastavěné území a mají či nemají příslušná povolení.,“ sdělil Valtr.
Jen v rámci krajského města je podle Roberta Hrdiny přibližně 60 nelegálních reklamních zařízení, která by měla být odstraněna. „Ani jeden z těchto billboardů nemá kladné vyjádření silničního správního úřadu, což je u silnic I. třídy Krajský úřad Pardubického kraje. Řada z těchto zařízení není navíc v dobrém technickém stavu a je pro účastníky silničního provozu nebezpečná,“ řekl Hrdina.
Adventní akce  na Českotřebovsku
    
    
Video Českotřebovského deníku: Velkou událostí byl Národní den železnice  2024
     
Úmrtí v listopadu a v prosinci -  aktualizace 13/12:  
Václav Severa, 84 let, Kozlov.  Jaroslava Vytlačilová, 86 let, Česká Třebová, Masarykova 1400, Milan Pávíček, 79 let, ČT Křib 1805,  Miluše Lochmanová, 89 let, Česká Třebová, Adéla Dostálová, 82 let, Česká Třebová, Kubelkova 401, Jaromír Kovář, 89 let, Česká Třebová, Na Výšině 1874, Jana Borůvková, 83 let, Riegrova 339 Česká Třebová, Karel Pešorna, Česká Třebová 73 let, Hana Švestková, 76 let,  Jelenice 1799 Č. Třebová, Luboš Vytlačil, 61 let, Semanín, Jiří Luža 86 let, Masarykova 1400 Česká Třebová, Josef Starý, 58 let, Česká Třebová Křib, Vladimír Hrdina, 64 let, Moravská ulice Česká Třebová (nekrolog ZDE), Miroslav Tomeš, 79 let, U stadionu 580 Česká Třebová, Miroslav Barbořák, 84 let, Příční 1865 Česká Třebová, Věra Leierová, 75 let, Ostrov, Květa Orlichová, 86 let, Lesní ul.   Více v rubrice Úmrtí ZDE)

Nedávno prezentovaná videa Českotřebovského deníku:
 
  
 Viděli jste nedávno publikovaná videa Českotřebovského deníku?