Ministr Zdeněk Nejedlý na Kozlovské chatě

Ministr školství a soc. péče prof. Dr. Z. Nejedlý rád navštěvuje rodné Litomyšlsko. Na začátku února 1948 plných 10 dnů trávil ve Švabinského chatě na Kozlovském kopci, tak trochu na zapřenou. Přitom zde oslavil své 70. narozeniny. Když se to od zástupců KČT dozvěděli zdejší železničáři, přijeli na chatu a vzali s sebou dokonce svoji kapelu a zahráli mu veselou zdravici . Potěšený ministr slíbil svoji návštěvu na chatě v létě opakovat.

Českotřebovští železničáři iniciátory postavení památníku padlým

Z řad českotřebovských železničářů vyšla v revolučním roce 1945 myšlenka postaviti obětem obou světových válek důstojný památník, který by byl současně symbolem vděčnosti Rudé armádě za osvobození z nacistické poroby. Komíté pro postavení památníku zdalo provedení přednímu umělci akad. Sochaři K. Pokornému, profesoru Akademie výtvarného umění v Praze. Pomník bude trvalým uctěním památky vítězství 9.května 1945 a symbolem sbratření českého a ruského bojovníka za svobodu. Představuje ho široce rozkročený sovětský voják, objímající čsl. Partyzána. Levá ruka krásnoarmějcova podpírá partyzána, radostně klesajícího na mocnou hruď slovanského bratra. Tento pomník vděčnosti, lásky a víry v moc spojenectví se Sovětským svazem má být umístěn na náměstí proti hotelu Vostrčil. Sousoší má být 3 metry vysoké, odlité z bronzu a podstavec ze žuly má být 3,6 metrů vysoký, aby památník odpovídal výšce mariánského sloupu. Během léta byla provedena pokusná zkouška s dřevěným modelem (siluetou) pomníku na nejvhodnější umístění památníku na náměstí. Umělecká krása tohoto sousoší inspirovala básníka Františka Halase a Holana k vytvoření hesla, které má být vtesáno do podstavce památníku: "Proti symbolu tmy, symbol nového života".

Sbratření do všech vojenských zátiší v ČSR

28. února 1948 odevzdal v Praze náčelník gen. Štábu B. Boček do rukou gen. Leljušenka dar čs. armády Sovětskému svazu. Je to bronzové sousoší "Sbratření", jež je vytvořeno pro památník obětem obou světových válek v České Třebové. Mistrovské ruce K. Pokorného vytvořily tu dílo takové umělecké hodnoty, že vojenská správa koupila od města České Třebové právo zhotovit odlitek z bronzu pro dar Rudé armádě a právo zhotovit stovky zmenšenin v terakotě pro uměleckou výzdobu všech vojenských zátiší v ČSR.

Nové obsazení farnosti v České Třebové

Delší dobu osiřelý děkanský úřad v České Třebové převzal do své správy dne 8. Dubna 1948 ThDr Jeroným Jurák, děkan z Městce Králové. Po příjezdu jej uvítala dojemně řada mládeže, dorostu i občanstva. Administrátor dp. Rud. Haluza, který byl v Č. Třebové již za okupace a spravoval děkanský úřad po smrti p. Františka Bílka, byl přeložen do Lanškrouna.

Stavební investice v České Třebové v r. 1948

Do operativního plánu stavebních investic byly nadřízenými úřady zahrnuty tyto nové stavby: 16 bytů na Farářství postaví a 16 dalších bytů dokončí Železniční bytový fond na Farářství, stavba dalších 24 bytů ČSD, 25 bytů postaví České a moravské bavlnářské závody. Dále jsou plánované akce Újezdní měšťanská škola a Dům národního zdraví, firma Lukašovský - stavba průmyslového objektu u Müllerova mostu, rekonstrukce a dlažba Lidické ulice - okresní silnice do Skuhrova.

Národní správy na průmyslové a živnostenské podniky:

Pod národní správu přešly podniky Emanuel Franke, továrna na vlněné látky (národní správu provádějí České vlnařské závodyn.p. Liberec), Akciové cihelny - národní správa Středočeské cihelny n.p.Praha), Fa J.Jindra a V. Šrefl, továrny na armatury ( nár. správa Závody kovodělné a strojírenské, n.p. Praha. Později byla tato národní správa zrušena a tyto závody přešly pod správu Povážských strojíren v Myjavě. Dále prováděly v České Třebové národní správu pardubické lihovarské závody n.p. nad firmami Gzíla Krása, velkoobchod se zeleninou a ovocem a Jan Novák, výroba likérů.

Výměny kádrů ve všech složkách

Podle usnesení okresního a místního akčního výboru NF byly po únoru 1948 provedeny velké změny ve výborech všech složek v městské radě ve svazu branosti, v místním kině. Lidé se začali bát promluvit, upozorňovat na sebe, pravý ráj pro udavače a prospěcháře. Nastal začátek nespravedlností dalších padesátých let. Prvními obětmi byl např. ředitel všeobecné záložny ing. Václav Kapoun, Stanislav Paďour , správce kina Jarost, nebo majitel firmy Jan Novák (výroba likérů a obchod vínem)…

Zrušení Spořitelního a záložního spolku Kampelička a Okresní hospodářské záložny

"V zájmu zjednodušení v peněžnictví" byla 1.5. 1948 zrušena Kampelička, která měla svoje úřední místnosti ve svém domě ve Stalinově ulici. Její agendu převzala Všeobecná záložna ve Stalinově ulici. Místnosti zrušení kampeličky slouží jako hlavní skladiště čsl. Tabákové režie. Ke stejnému datu byla zrušena filiálka Okresní hosp. záložny, zřízena předtím za války v domě p. Ludvíka Doubravy, úředníka ČSD u reálného gymnasia. Její inventář byl odstěhován do Ústí n.O. Do uvolněné místnosti se nastěhoval knihkupec Dominik Trávníček.

Zřízení rozhlasu na nádraží

Krátce před XI. všesokolským sletem bylo českotřebovské nádraží vybaveno nejmodernějším rozhlasem. Na nástupištích bylo instalováno 80 reproduktorů a přes 30 jich bylo umístěno v čekárnách a služebních místnostech. Hlasatelna je ve zvláštní kabině v dopravní kanceláři. Ve zvláštních případech může hlásit přímo výpravčí vlaku z telefonních budek na nástupištích.

Nevalný zájem o Vyšší lidovou školu osvětovou F.M. Klácela

Z popudu osvětového inspektora B. Štanglera a prof. J. Fidlera byla ve Třebové zorganizována "Vyšší lidová škola osvětová", která měla sloužit všem, kteří chápou potřebu svého dalšího vzdělávání v různých "lidových kurzech". Přesto, že vyučování bylo bezplatné, zájem občanů byl nevalný a uskutečnilo se jen několik kurzů či přednášek.

Aeroklub buduje plachtařské středisko na Stěnách u Skuhrova

Český národní aeroklub - odbočka Č. Třebová zřizuje na Třebovských stěnách u Skuhrova letecké výcvikové středisko, kde připravuje kurzy pro začátečníky i pokročilé. Snaha klubu je brzděna nedostatkem peněz a proto se klub obrátil na celou českotřebovskou veřejnost s prosbou o podporu.

Pro rozšíření letiště v České Třebové

Rozhodla městská rada začátkem května zakoupit další pozemky v okolí hangáru od Fr. A M. Jansových čp. 462 ve výměře 1,75 ha a od F. a A. Pirklových ve výměře 1,15 ha a další pozemky od ing. Rősslera a Karla Kudlíka.

Mezinárodní motocyklové závody v České Třebové

V pondělí po svatodušních svátcích 17.5. 1948 zažila Česká Třebová vzrušující podívanou na mezinárodní motocyklové závody. Byl to 19. Ročník Heinzovy mezinárodní motocyklové soutěže, jejíž trať v druhé etapě pokračovala z Brna přes Jevíčko, Lanškroun, Skuhrov, Českou Třebovou na Litomyšl a Havlíčkův Brod do Prahy Celkem projelo naším městem 130 závodníků, mezi nimiž byl i obchodník p. Zlesák z České Třebové V České Třebové někteří závodníci pro vysílení závod vzdali. Průjezd závodu městem sledovalo mnoho občanstva.

VOLBY 30. 5. 1948 - Poprvé "Jednotná kandidátka Národní fronty"

"Zatímco jindy před volbami vrcholila volební horečka, letos tomu tak nebylo. Volební propagační materiál byl celkem nepatrný, byl doručen do každé rodiny a zdůrazňoval účel jednotné kandidátky. MAV NF dal natisknout velké plakáty následujícího znění: 30. května přistoupíme k urnám, abychom dovršili vítězství pracujícího lidu v naší lidově demokratické republice tím, že manifestačním zůsobem budeme volit bez rozdílu Jednotnou kandidátku Národní fronty. Jistěže se v České Třebové nevyskytne ani jeden občan, který by hlasoval bílým lístkem! V Č. Třebové jsme dokázali bojovat v době, kdy špinavá bota fašistických vetřelců šlapala po našem městě tak, jako málokde jinde, o čemž svědčí celá stovka palých bojovníků z našeho města a několik set těch, kteří byli mučeni v koncentračních táborech. Proto také dnes dokážeme, že v Česká Třebová je nejpokrokovějším městem ve východních Čechách, dokážeme, že stojíme uceleně v jednotném táboru Národní fronty.Ten, kdo by hlasoval bílým lístkem stává se zrádcem národa a pomocníkem těch, kteří usilují o to, aby nás znovu zaprodali a tím přivodili neštěstí pro celý náš národ….

Jak to dopadlo: Přesto, že řadě občanů bylo upřeno právo volit ( kolaboranti, šmelináři a jiní) dostavilo se k urnám umístěným v šesti volebních místnostech ve školách celkem 6377 voličů. Pro jednotnou kandidátku NF se vyslovilo 88,14%, tedy 5621 voličů. Bílých lístků bylo odevzdáno 412, tj. 6,40% a neplatných lístků bylo 248, tj. 5,40%. (Vedle České Třebové byl ještě Parník samostatnou obcí.)

Sloučení Parníka s Českou Třebovou

MNV v České Třebové se na své plenární schůzi, konané dne 23. dubna 1948 rozhodl vyhověti žádosti MNV v Parníku, aby obec Parník byla sloučena s Českou Třebovou v jednu místní obec podle ustanovení §18 odst. 1 dekretu přesidenta republiky z 27. 10. 1945. Sloučená obec ponese jméno Česká Třebová. Ve skutečnosti musel MNV Česká Třebová přistoupit na řadu podmínek, které kladl MNV Parník. Jednání o sloučení probíhala prakticky od června 1945 a dlouho nevedla k cíli. Představitelem Parníka byl Josef Lipenský. Slavnostní schůze ke sloučení obcí se však konala až 21. února 1949 v sále tovární restaurace za účasti předsedy ONV Müllera, který sám byl parnickým občanem. Jedním z cílů spojení Parníka a České Třebové bylo dosažení větší velikosti a ekonomické síly, nutné pro získání sídla ONV. Snad pro zdlouhavost slučovacího procesu se toto však nepodařilo. - Parník byl již předtím násilně připojen k České Třebové za okupace.

Pohyb obyvatelstva

K 31. 12. 1947 bylo v České Třebové úředně hlášeno 9 549 občanů, z toho 4555 mužů a 4869 žen. Z toho bylo 92 osob německé národnosti a 17 dalších cizinců. Během roku 1948 zemřelo 116 občanů a narodilo se 173 dětí. Ke konci roku 1948 pak měla Č. Třebová 9591 obyvatel. Zajímavé je, že v té době (bez počítačů) bylo evidováno kde co, např. počet těhotných žen k 31.12. 1948 byl 117 !!! Zásobovací oddělení vedlo v evidenci 94 samozásobitelů masem a tuky, 105 samozásobitelů kozím mlékem, 210 samozásobitelů kravským mlékem a máslem, obilím 4311, vejci 1143 a brambory si opatřilo 476 rodin.

Ráz počasí v roce 1948

Leden byl mimořádně teplý. Po prudkých vánicích uprostřed února bylo třeba odstraňovati sníh v ulicích obecním pluhem, pak následovala mrazivá vlna, trvající až do konce února. Jaro a léto bylo celkem suché. Dne 12. Srpna strhla se nad městem prudká bouře, po níž následoval blahodárný 48 hodin trvající déšť a voda stoupla v řečišti a místy zatopila sklepy. Zvláště srpne se vyznačoval neobvyklým růstem hub, zvláště křemenáků.

Městským kronikářem byl Emil Mikolecký