Pardubický kraj dříve a nyní |
|
Přečtěme si úvahu napsanou v roce 2000 po vzniku nových krajů, starou více než 20 let a porovnejme s dneškem, tedy rokem 2024, kdy už přece jen je většina tehdy nadhozených problémů vyřešena... Od 1. ledna 2000 vznikl opět Pardubický kraj, který byl vytvořen ze čtyř stávajících okresů PU, CR, UO a SY. Má celkem plochu 4519 km2, 452 obcí a 510tis. obyvatel. Pardubický kraj však již existoval v letech 1949 – 1960. porovnejme nyní oba tyto kraje, a poučme se v čem se odlišují. Starý Pardubický kraj se sestával tehdy ze 12 malých okresů a tvořilo jej 743 obcí. Na rozloze 4 232 km2 tehdy žilo 422 950 obyvatel. Krajským a nejlidnatějším městem byly Pardubice, které však měly v těchto letech cca 60 tisíc obyvatel. Do Pardubického kraje patřilo navíc Čáslavsko s 80 obcemi a téměř 40 tis. obyvateli a Chotěbořsko (83 obcí a 30,5 tis. obyvatel). V tehdejším Pardubickém kraji naopak nebylo Žamberecko (kraj Hradec Králové, Svitavsko a Moravskotřebovsko (Brněnský kraj). Česká Třebová, ač byla tehdy druhým až třetím městem kraje nebyla známou machinací v roce 1948 určena za sídlo okresu. Tehdejší ústecký okres byl ze všech okresů Pardubického kraje nejmenší rozlohou (pouze 183,5 km2) a tvořilo jej pouze 26 obcí s 32 287 obyvateli (1959). Po Pardubicku měl však druhou největší hustotu obyvatel. V okrese byla dvě města Ústí n.O., Česká Třebová a okolní obce. Nad stanovením hranic tehdejšího okresu (určených tak, kde by je nikdo nečekal) můžeme dodnes kroutit hlavou, neboť např. se Třebovou prakticky související obce Skuhrov, Rybník a Semanín, Zhoř, Svinná a Kozlov již byly součástí okresu Lanškroun resp. Litomyšl! Část nádraží s železniční výtopnou již patřila do sousedního okresu, Třebová neměla možnost nijak ovlivňovat rozvoj svého okolí, těžko se vytvářely potřebné vazby. To, co zbylo pro tehdejší okres Ústí nad Orlicí bylo také posměšně pojmenováno podle tvaru okresního území (porovnejte na mapě). Ze Třebové se tehdy nenašel nikdo, kdo by na tuto skutečnost upozornil, ač bylo vše nabíledni, Třebová byla odstrčena na periférii Ústí nad Orlicí. Tehdejší okresní centralizace však nebyla tak silná jako v další době po roce 1960, kdy byla úloha měst a obcí velmi potlačena. I tak je třeba celkem s povděkem kvitovat, že se toto uspořádání udrželo jen 11 let a bylo nahrazeno alespoň o trochu rozumnějším uspořádáním, alespoň v okolí našeho města. Škoda, že nebyla do nového „velkého“ okresu ještě zařazena obec Opatov, která by tak zvětšila naše okolí a působnost města. I tak byla bohužel Česká Třebová městem hrajícím až II. housle. První na řadě bylo vždy město okresní, potom tzv. „bývalé okresy“ a Třebová byla odsouzena do role „sídla místního významu“. A toto zařazení zůstalo v mysli mnohých především okresních činitelů možná dodnes. Vzpomeňme si na současný boj o získání statutu sídla pověřeného obecního úřadu, kde jsme získali uznání nikoliv u přednosty okresu, který by měl území znát nejlépe, ale až u představitelů RKS a na Ministerstvu vnitra v Praze. Jaký bude nový Pardubický kraj? I když je tvořen ze čtyř 40 let trvajících kompaktních okresních celků, tak dobře víme, že existují odstředivé tendence především na Moravskotřebovsku, jehož obyvatelé se více cítí Moravany než „Východočechy“. Zdaleka však zde nepanuje taková jednota, jak by se zdálo, takže někteří občané v okolí Jevíčka chtějí do kraje Brněnského, tak v Moravské Třebové převládá zaměření na Olomouc. Do obou center bude ale odtud stejně daleko jako do Pardubic. Navíc jsou desetiletími vazby na Moravu značně zpřetrhané. Naopak přičlenit k Pardubicku by však chtěli ještě z Chotěbořska, kterým se nechce k Jihlavě na chudou Vysočinu a z Čáslavska. Připomeneme-li však, že změnit hranice krajů lze pouze ústavním zákonem a schválit 3/5 většinou, tak se to pravděpodobné vůbec nezdá a jde zřejmě o „plácání do vody“. Pro další rozvoj Pardubického kraje byla již v loňském roce připravena „Strategie“, která byla předložena k obecné diskuzi a také již veřejně projednávána. Je v podstatě souhrnem rozvojových plánů čtyř okresů a shrnuje je, vnitrookresní vazby zde jsou stále prioritou. Zdaleka není dořešena zásadní otázka, zda budou i po zrušení okresních úřadů od 1.1. 2003 stále zachovány dosavadní okresní celky nebo budou jako již nepotřebné odvrženy. „Okresní zřízení“ však zatím zůstane zachováno u řady institucí (okr. soud, Policie, OHS), zřejmě však jen dočasně. Jiné instituce se již nyní netají odklonem od okresních názvů (např. „Územní vojenská správa). České Třebové by zřejmě vyhovovalo to řešení, kdy zůstane jen minimum stávajících okresních poboček tak, aby ty potřebné byly v každém správním centru (tedy i u nás) a ty „centralizovatelné“ by pak podle potřeby třeba jen v jednom, ve dvou či třech místech kraje. To, že není pro všechny účely okresní centralizace nutná, ukazuje např. způsob řízení České pošty,.spořitelny, České pojišťovny, Telecomu apod. Slovo „okres“ by pak prostě mohlo být ze slovníku státní správy vyškrtnuto. Už dobře např. víme, že je odzvoněno okresním značkám motorových vozidel, okresní evidenci vozidel či obyvatel. Schválená strategie Pardubického kraje také počítá s tím, že všechny krajské pobočky (střediska, úřady) nemusí být nutně v Pardubicích. Česká Třebová má tak třeba šanci získat sídlo krajského centra pro řízení regionální dopravy na železnici.
Jako zásadní změnu pro příští léta vidím v trendu oslabování okresní
centralizace a zvýšení meziokresních
Milan Mikolecký leden 2000 |
