Trať Brno – Česká Třebová 1999 - 2019  

TEXT PAVLA STEJSKALA Z ROKU 2019
Prvního ledna 1849 byl bez veškerých oficialit zahájen provoz na trati Brno – Česká Třebová. Právě skončil bouřlivý a revoluční rok 1848 a vláda ve Vídni se obávala, aby slavnostní zahájení provozu spojené s přítomností občanstva přilehlých míst, nevyvolalo nové pobouření a podpoření revolučních myšlenek. Původně se s tratí počítalo jako spojnicí k Olomoucko-pražské dráze, ale brzy se z trati stala trať hlavní. Historii trati jsem popsal pro Českotřebovský zpravodaj v roce 1999 a nyní jsem byl vyzván, abych shrnul historii posledních 20 let provozu na trati Brno – Česká Třebová.
V roce 1999 byla trať z Brna do České Třebové po dokončené rekonstrukci a elektrifikaci zahrnuta do tzv. 2. koridoru. Rozsáhlé opravy, výměna kolejí a výhybek, změna zabezpečovacího zařízení jak staničního, tak traťového proběhly v letech 1996-98. Trať byla modernizována a vybavena autoblokem, stanice vybavené jedním z nejmodernějších zabezpečovacích systémů, který byl v té době k dispozici. Elektrický provoz byl zahájen 24. ledna 1999. Část trati z Brna po Svitavy byla elektrifikována střídavou napájecí soustavou 25 kV 50Hz, od Svitav do České Třebové je vybavena stejnosměrnou soustavou 3 kV. Dělení soustav je mezi Březovou nad Svitavou a Svitavami, nedaleko Svitav v km 228. V čele vlaků osobní a nákladní dopravy nastoupily elektrické dvojsystémové lokomotivy řad 362 a 363. Na vlacích, které nebyly trasovány přes dělení napájecích soustav u Svitav, nastoupily stroje jednosystémové. Z Brna do Letovic a Březové nad Svitavou začaly jezdit stroje řad 210, 230, 242 a 560. Mezi Českou Třebovou pak s osobními i nákladními vlaky převážně lokomotivy řady 130 a 163. V postrkové službě do Svitav se objevovaly také stroje řady 181.
Od platnosti jízdního řádu 1999 – 2000 začaly po jubilantce jezdit mezinárodní rychlíky kategorie Eurocity, které byly převážně vedeny lokomotivami řady 350, patřícím Železniční společnosti Slovenska (ZSSK). Provoz byl v dalších letech zhruba stejný, změny přinášely jednotlivé jízdní řády hlavně v časových polohách. V roce 2005 byly na trať nasazeny jednotky Pendolino, které spojovaly Prahu s Vídní a Bratislavou. Ve vnitrostátní dopravě po jubilující trati byly pod názvem "Brněnský expres" zavedeny přímé spoje mezi Prahou a Brnem, které v podstatě zůstaly dodnes, jen názvy se během let změnily. Jízdní řád těchto vlaků byl sklouben i s návaznosti na přípoje a několik let jezdí vlaky v taktu. V současném jízdním řádu jsou tyto oblíbené spoje vedeny pod komerčním "Svitava". V současnosti jsou tyto vlaky vedeny novými jednotkami InterPanter řady 661.
Od 14. prosince 2008 se na jubilantce objevily nové lokomotivy z výroby Siemens, rakouské stroje Taurus řady 1216. Ty byly nasazovány na vlaky Eurocity, mezi Vídní a Prahou. V prosinci 2014 byly spoje EC jezdící na jubilantce mezi Vídní a Prahou nahrazeny jednotkami Railjet, z nichž část zakoupily České dráhy a společně s Rakouskými drahami provozují linku spojující v současnosti Prahu přes Vídeň do Grazu. Změny před 2 roky nastaly také v relaci Praha - Budapešť, kdy byly vlaky v tomto směru dostaly komerční název Metropolitan.
Asi největší změnou nejen na jubilující trati, ale v celé železniční síti České republiky přineslo v roce 2008 rozdělení Českých drah na provozovatele a dopravce. Trať, budovy a zaměstnanci, zajišťující provoz připadli pod státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Segment zajišťující služby pro cestující, osobní a rychlíkovou dopravu zůstal Českým drahám a nákladní doprava je dceřinou společností ČD s názvem ČD Cargo. Na jubilantce se v nákladní dopravě se začaly objevovat také soukromé dopravní společnosti. Také do osobní dopravy na jubilantce vstoupila konkurence. Společnost Regiojet v současnosti provozuje několik spojů mezi Prahou, Bratislavou a Vídní.
Další a rovněž zásadní změny přineslo územní rozdělení a financování regionální dopravy kraji. Trať je podle současného územního dělení rozdělená mezi Pardubický a Jihomoravský kraj. Krajská hranice prochází u zastávky s příznačným názvem Rozhraní. Přímé osobní vlaky mezi Českou Třebovou a Brnem byly zrušeny a současná regionální doprava zvláště na části trati, ležící v Pardubickém kraji je spíše sporadická. Přestupy tak probíhají v Letovicích, které však nejsou pro přestupy vyhovující. Jinak se k regionální dopravě postavil Jihomoravský kraj, kde funguje taktová doprava z Brna do Letovic a některé spoje jsou prodlouženy až do Březové nad Svitavou. V úseku z Brna do Skalice nad Svitavou, popř. do Rájce Jestřebí jsou vedeny další regionální vlaky.
V budoucích letech čekají jubilující trať i obě koncové stanice velké změny. V Brně v roce 2019 budou probíhat rekonstrukční práce na kolejišti hlavního nádraží, některé vlaky jsou převedeny na dolní nádraží, které sloužilo hlavně pro nákladní dopravu a v minulosti zde bylo i depo, ze kterého byly vystavovány lokomotivy pro vlaky na jubilantku. Také Českou Třebovou čeká rekonstrukce nádraží, ale ta byla zatím odložena na rok 2021. V plánu je také rozsáhlá rekonstrukce trati mezi Brnem a Blanskem, zahájení je naplánováno po roce 2020. Ta se zásadně dotkne expresní dopravy na trati. Další změnou, kterou by však cestující neměli pocítit, bude zapojení trati do centrálního dispečerského pracoviště, odkud bude pak řízen provoz a celé trati. K tomuto kroku je však nutno provézt ještě celou řadu úprav ve stanicích na trati a zřejmě k tomu dojde až po skončení výluk mezi Brnem a Blanskem.
Za posledních 20 let se také změnilo nasazení lokomotiv i vlakových souprav. Kromě těch, které jsem zmínil se na jubilantce objevují nejnovější lokomotivy. Kromě nasazování lokomotiv řady 380 ČD od výrobce Škoda na vlacích Metropolitan se jedná o stroje Traxx a Vectron. Ty provozuje hned několik dopravců jak v osobní, tak hlavně v nákladní dopravě. Skladba vlakových souprav pro osobní dopravu se rověž změnila. Kromě již uvedených jednotek 661 InterPanter a souprav pro Railjet jsou v soupravách zařazovány nové i modernizované vozy s klimatizací, přípojkami na nooteboky a wifi. Na části regionálních vlaků z Brna do Březové, či Letovic jsou nasazovány jednotky RegioPanter.
PAVEL STEJSKAL, 2.1.2019
Na mapě lze vidět kam všude jezdí soupravy Railjet. Také k nám do České Třebové....