Divočáci mezi chatami na serpentinách

Třebovský blešák

Cílem a smyslem výzvy je snaha o proměnu dopravních návyků a získání nového pohledu na veřejný prostor, jehož podobu svým chováním ovlivňujeme. Každý si může na vlastní kůži zažít, že pohyb na vlastní pohon (nejen) do práce a z práce může být jednak prospěšný pro životní prostředí, ale současně osvěžující pro tělo i mysl. Jakkoliv každá snaha je prospěšná, podmínkou účasti ve výzvě je minimální  překonaná vzdálenost 1,5 kilometru během jedné cesty. Pokud se chcete dozvědět více, klikněte na https://dopracenakole.cz/kvetnova-vyzva, registrace je  možná na https://dpnk.dopracenakole.cz/.

Významné jubileum zasloužilého Třebováka

Byl známým českotřebovským knihařem. Nejraději pracoval s kůží a zlatem. Vedle vazby knih byla jeho specialitou výroba šperkovnic a paspart, kterých měl vždy v zásobě několik druhů a velikostí. Jejich odběrateli byli mimo jiných , výtvarníci zvučných jmen – Ludmila Jiřincová, Vojtěch Sedláček, Alois Moravec, Jaroslav Grus, František Emler, Karel Jan Sigmund a jeho syn Zdeněk Sigmund, Jan Zrzavý a další. Většina z nich byla také jeho blízkými přáteli. V mládí hrál ochotnické divadlo, odkud přešel na divadlo loutkové. Kdo by ze starší generace neznal kašpárka Javorníčka a dřevěné divadélko, které bylo současně skautským domovem v zadní části parku Javorka. Protože divadélko nebylo nikým dotováno, organizoval vydávání českotřebovských kalendářů a výtěžek plynul na vybavení loutkové scény, která prošla mnoha změnami. Po jeho zrušení založil nový soubor při Komunálních službách s novými mladými členy. Pomáhal také organizačně při výstavbě Malé scény, která měla původně sloužit převážně loutkohercům. Měl ještě další zájmy. Miloval zpěv a hudbu, patřil mezi pravidelné návštěvníky koncertů vážné hudby. Od roku 1927 byl vydavatelem prvních čtyř ročníků regionálního čtrnáctideníku Náš kraj, který vycházel v České Třebové v letech 1927 až 1938. Pracoval v komisi pro výstavbu památníku obětem fašismu (sousoší Sbratření), z vlastní iniciativy obohatil park Javorku o drobná kamenosochařská díla z Hořic. Od mládí miloval přírodu a s tím související skauting. Za svoji junáckou činnost byl 1. srpna 1970 v Praze jmenován doživotním členem legendárního Svojsíkova oddílu a bylo po něm pojmenováno nově dobudované skautské středisko při Farské cestě pod Horami ve svém rodišti.

Českotřebovský knihař, loutkař a významný skaut František Navara (*27.5. 1904, + 16.2. 1989) měl dvě děti.  Dcera Františka Navary Daniela vystudovala přírodovědeckou fakultu, obor mikrobiologie a pracovala ve zdravotnictví.Syn Radovan vystudoval konzervatoř a pracoval jako hudební redaktor v Českém rozhlase v Hradci Králové. Jeho dcera Zuzana Navarová (vnučka F.N.) byla známou zpěvačkou (*18.6. 1959. + 7.12.2004). U obou  osobností jsou osudové roky končící  čtyřkou a devítkou, oba si letos připomínají dvojitá kulatá výročí.. 20. výročí úmrtí Zuzany Navarové připadne tedy na letošní prosinec  Jistě se na ni dobře pamatujeme, jezdila za dědečkem a za babičkou také k nám do České Třebové. Na fotografiích z archivu Vojtěšky Vohralíkové je ve společnosti svého tatínka a dále MUDr. Elišky Bartákové, sestry Františka Navary a jejího manžela Ing. Jaromíra Bartáka

Do roku 1978 žila v Hradci Králové, kde studovala na gymnáziu J. K. Tyla. Vystudovala španělštinu a češtinu (učitelský obor) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu nastoupila jako učitelka španělštiny na jazykové škole. Na konci 80. let studovala souběžně s vystupováním konzervatoř obor populární zpěv. Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez, její první sólové album vzniklo v roce 1992. V roce 1994 nahrála album s kapelou Tres a v následujících letech dalších pět alb se skupinou Koa. Skládala také scénickou hudbu k divadelním představením. Byla producentkou (Věra Bílá, Rom - Pop, Kale) a objevila zpěvačku Radůzu. Od začátku 90. let stála v čele Nadace Život umělce. Dlouho pobývala na Kubě, kde potkala svého manžela Luíse. Kubánská hudba inspirovala její vlastní skladby.  Zemřela ve věku 45 let na rakovinu spojenou s cirhózou jater. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.  Na její počest bylo ocenění Nadace Život umělce, kterou zakládala Zuzana Navarová, pojmenováno Cena Zuzany Navarové. (re)

„V minulém týdnu jsme obdrželi oficiální informaci o úspěšné žádosti o podporu na revitalizaci opuštěného průmyslového areálu po podniku Perla v centru Ústí nad Orlicí, kde vybudujeme nové ateliéry a díly pro Střední školu uměleckoprůmyslovou Ústí nad Orlicí. Jedná se o projekt výjimečný jak svým rozsahem, tak stupněm připravenosti. V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby a osobně předpokládám, že bychom v průběhu dubna mohli samotnou stavbu zahájit,“ uvedl hejtman Martin Netolický, s tím, že podpora tohoto projektu uvolni finanční prostředky pro přestavbu Střední průmyslové školy elektrotechnické v areálu Do Nového v Pardubicích nebo výstavbu jízdárny u Střední školy chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem. Starosta města Petr Hájek přislíbil hejtmanovi, že město je v rámci stavby připraveno poskytnout maximální součinnost z hlediska přístupu na stavbu či zařízení staveniště. (Foto: současná budova arteliérů)

Pozvání na výstavu do Litomyšle: Kapky na kameni