Příloha Českotřebovského deníkuVzpomínka na potomky Rybičkových |
|
Někdy před rokem 1993 jsem se od pamětníků dozvěděl, že manželé Rybičkovi měli kromě syna Jana ještě druhého, který zemřel v sedmi letech na záškrt ještě starší dceru Eugenii, která poté, co se roce 1919 provdala za ministra obchodu ČSR, dr. Ferdinanda Heidlera, žila se svojí rodinou v Praze. A tak jsme se, ve snaze pokusit se o rodině zjistit co možná nejvíc a najít jejich potomky, pustil do pátrání. Pátrání to bylo skutečně detektivní! Začal jsem tím, že jsem si z pražského telefonního seznamu opsal všechny Heidlery a začal je postupně kontaktovat. Asi dva muži tohoto příjmení se mi ozvali a potvrdili, že jsou z větve od Ferdinadových bratrů. A nasměrovali mě k paní Aleně Heidlerové, vdově po Ferdinandu Hellerovi mladším. Eugenie, rozená Rybičková byla tedy její tchýně. S paní Alenou jsem se sešel ve známé pražské kavárně Arco, odkud jsme se po delším rozhovoru přemístili do jejího bytu v blízkosti Staroměstského náměstí. Ten byl plný nábytku, obrazů, rodinných portrétů, fotografií a písemností právě po ministru Heidlerovi a jeho choti Žendulce, jak byla paní Eugenie po domácku nazývána. Tašku rodinných fotografií mi paní Alena zapůjčila, já ji některé vlastní rukou popsal. Poté jsme jeli na Ořechovku, do vily, kde žila její neteř RNDr. Veronika Bartůňková. Její maminka Zora, byla také dcerou ministra Heidlera. Třetí a nejstarší z jeho dětí, dcera Eugenie tehdy žila v Austrálii, kam v roce 1948 odešla. Na ni jsem získal adresu. A tak mi začalo několikaleté přátelství s paní Eugeníi Dean, rozenou Heidlerovou za velkou louži. Vánoční a velikonoční přání, ale i normální dopisy, kde mi paní Dean občas popsala i něco z rodinné historie, popsala svoji rodinu a posílala i fotografie žijících členů.
Dne 1. února 2009 RNDr. Veronika Bartůňkována spolu s manželem Michalem
a dcerou Hanou navštívili inaše město. Tehdy, jako rodinný přítel,
jsem se zde stal jejich průvodcem. Prošli jsme společně všechna místa
a všechny nemovitosti ve Třebové, spojené s pobytem jejich
Asi v roce 2020, kdy se měla paní Dean dožít sta let, psaní utichlo. Tak mě napadlo, že asi již není mezi námi. Nějak v této době byl také nedostupný mobil paní Aleny Heidlerové, kontakt na paní Veroniku jsem někde založil. A největší záhadou bylo, že se na internetové aukci začaly objevovat fotky a písemnosti Heidlerových, některé popsané mojí rukou, bez jakékoliv pochybnosti o jejich původu. Podařilo se mi kdesi získat email do Austrálie, na příbuzného paní Dean. V listopadu 2022 jsem mu napsal dotaz, zda mi může sdělit kdy paní Dean zemřela a zda má zprávy o příbuzných z Prahy. Dva roky se nedělo nic. Až letos, 11. ledna po příchodu z práce koukám, že došla zpráva z Austrálie. Bohužel smutná. Ze zprávy vyjímáme: „Ahoj Martine, prosím přijmi mou omluvu za to, že jsem neodpověděl dříve. Moje tchyně Eugenie Dean zemřela 20. října 2022. Bylo jí 102 let. Paní Alena Heidlerová zemřela v březnu 2020. Neznám přesné datum. Veronika Bartůňková bohužel zemřela 24. listopadu 2023. …“ Tím se mi rozluštila záhada o osudech tří dam, s nimiž jsem byl v kontaktu. Žijícími potomky Rybičkových jsou nyní děti a vnoučata Eugenie Dean v Austrálii a manžel a dvě dcery dr. Bartůňkové, Hana a Zuzana žijící pravděpodobně v Praze. Martin Šebela
|
Ve
svém dětství a mládí jsem často slýchával od babičky vyprávět o rodině
Rybičkově z domu čp. 74 v Hýblově ulici u kostela, která jejich
poslední, ve Třebové žijící členy, osobně znala. Pamatovala si na
obchodníka Otto Rybičku, jeho choť E. Z. Rybičkovou a jejich syna
Honzu. 
