Téměř dvě miliardy pro Pardubický kraj 

Asociace krajů se shodla na parametrech změny rozpočtového určení daní.
Významným milníkem pro Pardubický kraj směrem k napravení letité nespravedlnosti při rozdělování finančních prostředků pro jednotlivé kraje je dnešní jednání Asociace krajů České republiky. Hejtmani se poměrem 11 ku 3 shodli na parametrech přerozdělení, které budou nyní odeslány ministrovi financí. Ten v minulosti podmínil další jednání převažující shodou krajů. Pro Pardubický kraj by mohl návrh znamenat posílení rozpočtu o částku téměř dvou miliard korun. Nyní má další postup ve svých rukou vláda a parlament, jelikož musí dojít ke změně příslušného zákona.
„Jednání Asociace krajů je z mého pohledu jasným signálem pro ministra financi Stanjuru, že si kraje uvědomují nespravedlivé rozdíly v rozdělování prostředků nás všech, kdy jsou vytvářeny kraje první a druhé kategorie. Proto jsme ostatně s kolegy z Jihomoravského, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Zlínského kraje v říjnu loňského roku podali návrh legislativní iniciativy, která však bohužel nebyla do dnešních dnů ani zařazena na pořad jednání Poslanecké sněmovny. V rámci tohoto návrhu byla navržena kritéria včetně jejich váhy. Jedná se například o počet obyvatel kraje, výměru území kraje, ale bere v potaz i délku silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem nebo počet urgentních příjmů 1. typu v nemocnicích. Na těchto kritériích jsme se dnes shodli s většinou kolegů,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který patří dlouhodobě mezi kritiky stávajícího rozdělení.
Varianta schválena Radou Asociace krajů ČR nově nastavuje kritéria, která popisují charakteristicky jednotlivých regionů a zahrnují: počet obyvatel kraje (40 %), délku silnic II. a III. tříd na území kraje (20 %), rozlohu kraje (13 %), počet výjezdových základen ZZS (6 %), počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem (2 %), strukturu kraje - podíl počtu obcí k ploše rozlohy kraje (8 %), počet žáků středních škol zřizovaných krajem (4 %) a vyrovnávací příspěvek (7 %). Zástupci krajů se na jednání shodli také na dalších podmínkách, které představují zahrnutí příspěvku SFDI ve výši čtyř miliard korun na opravy krajských silnic do RUD v prvním roce schválené změny a zahrnutí navýšení objemu RUD krajů o šest miliard korun v prvních třech letech od platnosti schválené změny k vyrovnání propadů některým krajům při srovnání se stávajícím stavem.
„Tato konkrétní navržená úprava by pro náš kraj mohla znamenat posílení příjmové stránky rozpočtu o téměř dvě miliardy korun. De facto každý předložený návrh, o kterém jsme s kolegy za poslední roky debatovali, byl pro náš kraj plusem, což je jen důkazem toho, jak znevýhodnění jsme tímto 20 let starým systémem,“ sdělil hejtman, podle kterého však stále nemají kraje vyhráno. „Dohoda krajů je první nezbytnou podmínkou. Nyní má vše v rukou vláda a parlament, jelikož musí dojít ke změně příslušného zákona. Pokud se s návrhem ztotožní vláda a následně i poslanci a senátoři, tak dojde ke změně financování počínaje rokem 2025. Na konec dubna máme naplánované setkání krajské rady s poslanci a senátory zvolenými v našem regionu, ještě předtím je však chci oslovit s žádostí o podporu tohoto návrhu, protože důvěru jim dali občané Pardubického kraje,“ avizoval další postup hejtman Netolický.
Rozdíly mezi srovnatelnými kraji až dvě miliardy
Při porovnání Pardubického kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší, než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.
Návrh kraje na změnu RUDu podpořili také starostové obcí v regionu
Hejtman v rámci jednání o změně rozpočtového určení daní obdržel silný mandát také od zástupců měst a obcí v Pardubickém kraji. Ti v rámci dvou setkání s Radou Pardubického kraje podpořili krajskou legislativní iniciativu svým podpisem. „Dvou setkání se zúčastnilo přibližně 210 až 220 starostů či místostarostů a 204 z nich podepsalo naši výzvu, což je jasný signál, že naše snažení je podpořeno také zástupci měst a obcí, na které nespravedlivé rozdělení dopadá například nemožností opravit konkrétní silnici III. třídy, zatímco v jiných krajích mohou nakupovat dluhopisy,“ řekl hejtman.