ČtD 95/2024   pátek 5. dubna 2024 

Významné setkání: Starosta Řehák a hejtman Netolický jednali s generálem ŘSD  Radkem Mátlem
Pokračování stavby dálnice D35 na území Pardubického kraje, budování obchvatů Pardubic a Sezemic. Nejen o těchto tématech jednal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Radkem Mátlem. 
„Stavba dálnice D35 v našem kraji za poslední dobu velmi výrazně pokročila. Po dokončení prvních dvou úseků z Opatovic nad Labem přes Časy až do Ostrova nedaleko Vysokého Mýta byla v listopadu loňského roku zahájena výstavba kolem Vysokého Mýta až po Džbánov. Zhotovitele pak zná trasa z Ostrova do Vysokého Mýta i tunel Homole, kde však jeden z neúspěšných uchazečů podal námitky proti výběru. Příští týden pak bude zahájena stavba v úseku Džbánov - Litomyšl. Na konci března pak ŘSD zahájilo výběrové řízení na zhotovitele stavby navazujícího úseku z Litomyšle do Janova v délce téměř 10,4 kilometru. Na tento úsek je vydáno pravomocné stavební povolení, probíhá majetkoprávní příprava a začíná archeologický průzkum. V květnu loňského roku pak byla zahájena stavba v úseku Janov - Opatovec s předpokladem dokončení v roce 2025," zrekapituloval aktuální stav budování dálnice D35 v kraji hejtman Martin Netolický.
Toho zajímal také stav budování obchvatů Pardubic a Sezemic. „Pokud vše půjde podle představ ŘSD, tak by samotná stavba mohla být zahájena přibližně v polovině roku. Jedná se nejen o obchvat Sezemic, ale také přivaděč z dálnice D35 do Pardubic. Proto se jedná vedle obchvatů samotného krajského města o mimořádně důležitou stavbu," sdělil hejtman Netolický.
Jednání hejtmana s generálním ředitelem ŘSD se zúčastnil také starosta České Třebové Zdeněk Řehák. Ten se zajímal především o možnost opravy silnice I/14 na průtahu městem či o přípravu na vybudování kruhového objezdu u Korada na výjezdu z města směrem na Opatov, Semanín a Rybník.
Peníze ze Sber banky  získá kraj z 95% nazpět
Rozpočet Pardubického kraje bude posílen o 53 milionů z vypořádání pohledávky u zkrachovalé banky Sberbank CZ. Jedná se o 95 procent celkové pohledávky. Věřitelé banky, kterých je 15 300, mají dostat  v souhrnu přibližně 57 miliard korun. 
„U Sberbank jsme měli vedený běžný účet a spořicí účet. Z běžného účtu jsme vybrali prostředky bezprostředně po uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky Ruskou federací. Spořicí účet byl 23. 2. 2022 vypovězen. Následně  v květnu vstoupila banka na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze do likvidace s tím, že jsme se jako kraj okamžitě přihlásili o prostředky, které jsme u této banky měly uložené. Oproti jiným krajům či městům se nejednalo o vysokou částku, jelikož využíváme dlouhodobě široké portfolio bank. Jedná se například o ČSOB, Komerční banku, PPF Banku, Unicredit Bank, Českou národní banku a Českou spořitelnu. Nikdy jsme se nesoustředili jen na jednu banku, ale vždy jsme se snažili využít aktuálních vhodných produktů,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Ve středu 3. dubna jsme od Komerční banky, která měla na starost vypořádání pohledávky za Sberbank, obdrželi informaci o vyplacení 53,2 milionu korun, což je 95 procent z celkové pohledávky u Sberbank. Prostředky budou zahrnuty do krajského rozpočtu a můžeme je využít například na krytí některé z připravovaných investic. Po celou dobu jsme byli velmi aktivní tak, abychom učinili maximum pro získání těchto prostředků pro náš kraj,“ doplnil hejtman.
A jak Sberbank a město Česká Třebová?
Na rozdíl od jiných měst, jako např. Svitav má Město Česká Třebová má své prostředky uloženy výhradně u českých bank a v městském rozpočtu tedy v souvislosti s uvedením  Sberbanky do likvidace nevznikla žádná ztráta.  Nicméně zde měla část svých prostředků u této banky, pravidelně vyplácející vyšší úrok, uložena společnost TEZA. Šlo o finanční prostředky získané z podnikatelské činnosti společnosti, nikoliv peníze z nájemného, které jsou elokovány na účtu města. Naštěstí se podstatnou část úspor podařilo z banky vybrat ještě začátkem roku 2022 a to  v souvislosti s potřebou zajistit cash flow při tehdy horentně rostoucích cenách tepla a plynu a další část byla TEZE vyplacena v rámci povinného pojištění vkladů. Nícméně zbývající část prostředků byla při likvidaci přihlášena a bude nyní TEZE vrácena podobně jako dalším subjektům. 
Ještě porovnejme starý a nový mostek v Javorce
Fotografie z ledna a z března. je vidět, že se pouze udělalo nové zábradlí, ostatní zůstalo beze změny. Je to nyní hezké, hlavně aby to vydrželo. Na peníze (Stálo to skoro čtvrt milionu) zapomeňme, ale pamatujme si, že i na nich přece záleží. Měli bychom ze zásady  dodržovat postup, při kterém si zájemce vybíráme podle nabídek. Jedna nabídka proto prostě nestačí.  A takových případů je bohužel více. Přitom dnes je doba, že se při výběrovém řízení dá  ušetřit právě je-li více zájemců a tedy i více nabídek. Nejčerstvějším případem je zadání stavby nové knihovny, které se právě nyní rozhoduje. V pondělí návrh výběrové konkurzní komise schválí rada města.  Zájemců o zakázku zde bylo dostatek.
V Podbranské naproti ekocentru máme nový sběrný dvůr!
Naštěstí je kolem této kontejnerové lokality povýšené na nový význam dřevěné ohrazení a není to tak vidět, ale ...  Toho kdo to dělá bych seřezala jako žito! Navíc je tam kontejner na kov, tedy i plechovky, přesto se plechovky válejí po zemi.Ostatně i v plastech jinde, např. u diskontu je kolikrát víc směsného odpadu včetně plechovek, než těch plastů. Opravdu máme zejména ve výchově lidí co řešit. Možná by pomohla taková "putovní kamera", která by dokázala identifikovat pachatele těch lumpáren. Míst k pohlídání je více, někde kamera a jinde maketa. A postupně to střídat. Máme výhodu že v našem městečku nejsme tak anonymní  jako např. v na sídlištích v Pardubicích, mohlo by to pomoci. Zdraví VV
Línek: Hřebčín v Kladrubech je perlou kraje a dobře se rozvíjí
Nová návštěvnická sezóna začala nejen na hradech a zámcích, ale také v Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem. Letos byla spojena s otevřením nového návštěvnického centra u hlavního parkoviště, které vzniklo opravou bývalých stájí pro nemocné koně. Slavnosti se zúčastnil také Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického a předseda Rady světové památky UNESCO. Tou se před pěti lety stala Krajina hřebčína pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Při té příležitosti hovořil Roman Línek o významu hřebčína pro Pardubický kraj.
Jak hodnotíte rozvoj celé památky?
Za posledních 15 let se hřebčín výrazně proměnil. Můžeme za to poděkovat fondům Evropské unie, osvícenému zřizovateli, kterým je Ministerstvo zemědělství, ale i řadě jednotlivých lidí, kteří se o to zasloužili. Výrazně pomáhá i Pardubický kraj, který tu vlastní silnice i střední školu. Ve výsledku je hřebčín pro kraj významnou turistickou atrakcí, takovou přírodní perlou regionu, která neláká na adrenalinové zážitky, ale je spíše určena těm, kteří mají rádi krásu a ušlechtilost koní a krajiny kolem nich.
Letos to bude pět let od zápisu na seznam UNESCO. Co to hřebčínu přineslo?
Je to pro návštěvníky jednoznačně značka kvality. Do jejich počtu sice zasáhl nejprve covid, ale i po něm to vypadá, že tady nebudou žádné nájezdy davů turistů, jak se někteří obávali.  V loňském roce navštívilo jednotlivá střediska hřebčína 85 tisíc lidí. V době, kdy se na mnoho světových památek stojí v sezóně několikahodinové fronty, může být návštěva zde balzámem na duši.
Prestiž hřebčína postupně roste, co to znamená pro budoucnost?
Zápis do seznamu památek je pro management hřebčína velký závazek udržitelnosti. Mám radost, že neustále přicházejí s krásnými novinkami. Vloni to bylo otevření historických stájí v Heřmanově Městci, které jsou k vidění každý víkend, nyní to je nové návštěvnické centrum s odpočinkovou zónou v Kladrubech přímo u parkoviště. Také nová sezóna bude plná zajímavostí. K výročí pěti let v UNESCO hřebčín pořádá mezinárodní konferenci, návštěvy z královských dvorů z Dánska a Švédska zhodnotí spolupráci hřebčína s jejich jízdními oddíly a 150 let od poslední návštěvy kladrubského hřebčína císařem Františkem Josefem I. a jeho manželkou Alžbětou Bavorskou zvanou Sissi připomene příjezd císaře. Na akci Kladruby naruby se letos pokusí Jiří Nesvačil předvést jízdu s 24spřežením, což se zatím nikomu nepodařilo. Už teď je jasné, že spřežení bude dlouhé kolem 35 metrů a pokud se ho zkušenému kočárovému jezdci podaří zvládnout, vytvoří tím světový rekord.
Ve zdejší kulturní krajině, zapsané v UNESCO, má zatím ještě několik restů také Pardubický kraj. Jak to s nimi aktuálně vypadá?
Nová jezdecká hala pro žáky naší střední školy a učiliště vyroste přímo v areálu školy do června 2025. Po kolaudaci bude možné strhnout stávající halu nedaleko kladrubského zámku, s čímž počítáme v podzimních měsících příštího roku. Novou halu bude možné využít i pro různé jezdecké soutěže a závody.
Druhým bolavým místem je most přes Labe směrem od Kladrub na Řečany nad Labem. Pardubický kraj vybral spolu s památkáři optimální variantu, která do historické krajiny dobře zapadne, ovšem na samostatné financování takové velké stavby nemá v současnosti dostatek prostředků. Nyní jsme dostali ale dobrou zprávu, že by nám Ministerstvo dopravy mohlo přispět významnou částkou 100 milionů korun. To by celou akci velmi ulehčilo a mohla by se tak brzy spustit její realizace.
Výkopy na ústeckém náměstí řeší rozvody elektrické energie a vodovodu
Na Mírovém náměstí byly zahájeny stavební práce, které souvisí s instalací dvou nových podzemních rozvaděčů. Ty budou využívány při venkovních akcích a díky tomu odpadne provizorní rozvod elektrické energie přes komunikaci. Napojení nových rozvaděčů bude provedeno z instalační krabice umístěné v nerezovém sloupku v podloubí čp. 7. Práce si tedy vyžádají nejen překop středu náměstí, ale také místní komunikace a dočasné omezení provozu a zabrání parkovacích míst. Současně se s rozvodem elektrické energie přivádí k centrálnímu záhonu u Mariánského sloupu také vodovodní přípojka. 
Českotřebovský ÁMOS 2024 - videozáznamy z let 2021 - 2024
Zahájení turistické sezony na tvrzi Bouda  bude v pátek 19. dubna 2024 od 10 hodin v prostorách tvrze. Součástí setkání bude také představení a křest nové publikace Eduarda Stehlíka s názvem Pohraniční pevnosti v Pardubickém kraji.
Výstavy kurzů Univerzity třetího věku byly tři.   Všechny máme na videu:
Historické články nejen pro pamětníky - najdete ZDE
Letos v lednu nově zřízená stránka se slušně zaplňuje.