Příloha Českotřebovského deníkuZaostřeno na rybníčky v Křivolíku a jejich okolí |
Letos v zimě probíhaly práce jak na pivovarském rybníčku, tak na rybníčku Panamák. U pivovarského bylo zapotřebí opravit výpustné zařízení, proto byl rybníček dlouhodobě bez vody.
Tato doba byla současně využita pro nutné úpravy zeleně rostoucí kolem rybníčku a těsně nad vodou a v hustém křovinovém porostu byla řada problémů, jejichž řešení se léta odkládalo. Práce proběhly dokonce v několika etapách. Větve a kmeny k odstranění byly objednanou firmou odříznuty a odstraněny z porostu a potom se ukázalo, že takto nelze úpravu ponechat a bude třeba stav porostu dořešit další úpravou. To se stalo celkem třikrát. Ani dnes, kdy již je jaro v plném rozpuku není ještě všechno tak, jak mělo být. Nakonec to dokazují i dále uvedené fotografie. Ale ta nejhorší a nenutnější práce byla provedena a rozhodně je rozdíl stavu okolí pivovarského rybníčka v loňském a letošním roce znát. Stačí se projít kolem rybníčka po areálu bývalého koupaliště.
Přemýšlel jsme nad tím, jak zajistit dočištění terénu a odstranění zbylých větví ležících volně po zemi. Vždyť máme přece kompostárnu a tam se dají všechny zbytky nesebíraného dřeva využít. Dříne byly pro takové věci k dispozici školy, Jejich žáci by plochu vyčistili jistě rychle Nyní to možné není, na všechno musíme objednat firmu a tím se to prodražuje. Proto se udělá také méně práce. Zde se ukazuje, že vysázet a mít zeleň na veřejných pozemcích je jedna věc, ale starost o ni pak věc druhá. Proto se mi moc nelíbí projekty a nápady na další intenzivní osazování ploch, pokud nemáme dost peněz na údržbu stávajícího stavu a nestíháme to. Jak se ukáže tak je to vždy nakonec o penězích. Velkou proměnou prošel také rybníček Panamák, který to nutně potřeboval
Zde bylo třeba zajistit odbahnění dna a upravit břehy, rybníček je nyní vlastně jako nový. Práci prováděla firma z Němčic a to ke spokojenosti města. Pracovala totiž za poměrně příznivých finančních podmínek. Na využití rybníčků je s rybáři (MO ČRS) sice uzavřena dlouhodobá smlouva, která však neřeší právě realizaci údržbových prací, které soustava rybníčků potřebuje Zatím je na zábradlí nad vpustí Panamák napsáno, že jde o chovný rybník, ale rybáři za současného stavu již rybníček nechtěli provozovat. Potřebná oprava je provedena, myslím, že se podařila. Z práce na úpravě jsem získal také fotografie, které uvádím.
Druhou stránkou úpravy je problém co s vytěženým materiálem, kam s ním. Jeho převážení, třídění je neuvěřitelně drahá záležitost. Z očí kolem jdoucích nebo kolem jedoucích materiál zmizel, ale ne moc daleko. Nicméně zůstal na očích zahrádkářů z osady Křivolík, kteří se zlobí, kdo tam bez upozornění vysypal tolik materiálu, co to má znamenat a co s ním bude dál. Byl jsem osloven, dostal jsem řadu fotografií, také jsem se do Křivolíku vypravil na obhlídku. Podezřelé na tom je především to, že tento materiál je "uskladněný" za rybníkem poblíž trasy Křivolického potoka tak, aby nebyl za rybníčkem vidět. Kdyby se jednalo o materiál k odvozu na skládku nebo na kompostárnu, jistě nebude takto ukrytý, ale bude dopravně lépe přístupný. Reagoval jsem takto: Již za komunistů v šedesátých letech jsme využili Křivolík k tomu, abychom sem zavezli odpadky z města. To v tom budeme pokračovat? Nebudeme. Předně není to odpad, ale materiál z úpravy rybníčka Panamák, který je nyní na dočasné deponii na pozemku stejného majitele. Materiál však k odvozu připravený není. Obsahuje rybniční bahno, rákos, dřevo z odstraněných keřů a porostu z okolí. Je to taková řekněme dočasná deponie. Přesně tak to bylo nazváno, když jsem se ptal co bude dál. Je to také tak, že odvoz materiálu by byl tak drahý, že bychom ho nezaplatili. Připomeňme např. říční nánosy na náplavkách na Zámostí, kde již dva roky roste vysoký rákos, kde říční bahno hnije a řeka smrdí. S tím si také město neví rady. Tam to je víc na očích a u nosu veřejnosti a bude třeba to odvézt a odstranit a jen se licituje s tím kdo to zaplatí. Tady je další dávka asi by toho pak bylo ještě jednou tolik. A tak zatím dočasná deponie. Počká se přes další zimu, snad se to slehne, možná to pak bude potřeba na překrytí či rekultivaci skládky TKO. Tolik na vysvětlení, kterému rozumím. Na uvedeném problému je vidět, kolik práce a peněz je třeba vynaložit na úpravy zeleně a vodního hospodářství, aniž by to bylo jednoznačným přínosem pro města. Pokud ovšem tím přínosem není kvalitní životní prostředí pro občany. To je přece třeba také započítat, i když se to ve statistikách vyjádřit nedá. (mm) |