Po roce 1855
byla
postavena u
nádraží v
České Třebové
vodárna pro
čerpání vody
do vodních
jeřábů na
nádraží
sloužící k
doplnění vody
do lokomotiv.
Vodárně se
říkalo "Štábelka",
což byl
zkomolený
název
původního "Stabilka".
Původní
pojmenování
Stabilka bylo
podle
stabilního
parního
stroje, který
poháněl
čerpadlo,
které hnalo
vodu ze
studny do
horní části
vodárny, kde
byly nádrže.
O této
vodárně jsem
zatím
neobjevil
žádné
podrobnější
údaje, zřejmě
neexistují
ani snímky,
jak vypadal
interiér
vodárny.
Podle plánu
nádraží z
roku 1880
byly u
vodárny dvě
studny, do
kterých
přitékala
voda,
pravděpodobně
samospádem z
pramenů
Vrbovky. Z
vodárny pak
byly napájené
vodní jeřáby
ve stanici a
do výtopny.
Okolo
vodárny,
která byla v
té době
postavena ve
svahu vedla
jedna z cest
k tehdejšímu
nádraží.
Kromě
několika
obrázků,
většinou
snímaných z
dálky o
vodárně
nevíme nic.
Snad se ví
jen to, že
když se měla
vodárna
bourat, byla
odprodána na
výzisk
stavebního
materiálu.
Staniční
kronika o tom
píše toto:
„Když
při přestavbě
po první
světové válce
měla býti
zbořena
vodárna,
prodala dráha
za malou
částku celou
vodárnu
průvodčímu
Jasanskému,
který
počítal, že
za kovový
materiál
utrží kupní
částku a
zdivo, že
bude míti
zadarmo na
domek, jež
hodlal
postaviti.
Zdi vodárny
byly totiž 1
m silné.
Avšak
přepočítal
se. Cihly
byly
spojovány tak
dobrou
maltou, že
bylo všechno
slito v
kompaktní
hmotu a pokud
při
vysekávání
cihel něco
povolilo, pak
to byly
odštěpky
cihel, ale
nikdy
nepovolila
malta mezi
cihlami“.
Určitý návod,
jak mohla
strojovna ve
Štábelce
vypadat nám
může dát
zachovaná
strojovna
vodárny v
Ústí nad
Labem-Střekov.
Zde stojí
zachovaná
vodárna
bývalé
Rakouské
severozápadní
dráhy (ÖNWB)
z roku 1874.
Ta v
současnosti
patří mezi
technické
památky.
Stavba
vodárny je
podle
normálií
společnosti
ÖNWB a tak
neodpovídá
stylu vodáren
společnosti
StEG, tedy
ani Štábelce.
Ve vodárně se
však nachází
funkční parní
stroj, se
stojatým
kotlem a
čerpadlem do
vodojemů v
horní části
vodárny. Zde
je studna
umístěna mimo
objekt
vodárny, voda
do studny
přitékala
kanálem z
Labe. Parní
stroj s
čerpadlem
bývá v letní
sezoně ve
vybrané dny
předváděn v
činnosti.
Podobný parní
stroj se
stojatým
kotlem tak
mohl být i ve
Štábelce.
Štábelka
ustoupila
rozsáhlé
přestavbě
nádraží v
letech 1921 -
24, kdy bylo
budováno nové
osobní
nádraží. V
zápisech
stavby je
uvedeno, že
byla zbourána
jako jedna z
prvních budov
v roce 1921.
Štábelka
stála zhruba
v místech
mezi
současnými
nástupišti
č.2 a 3 ve
směru k
Praze. Z ní
tak zbylo jen
několik
fotografií v
archivu, její
poloha s
půdorysem na
starých
plánech
českotřebovského
nádraží a
jednoduchý
model vodárny
v měřítku
1:220.
Jediná, známá
fotografie „Štábelky“
z blízka byla
pořízena při
začínající
demolici
vodárny.
Pavel
Stejskal
Obr. č. 1:
Výřez z plánu
nádraží Česká
Třebová z
roku 1880.
Červená šipka
ukazuje
polohu
vodárny.
Obr. č.
2:
„Štábelka“ v
roce 1921
těsně před
zbouráním.
Obr.
č.03:
Stabilní
parní stroj
ve vodárně
Ústí nad
Labem-Střekově.
Obr.
č.04:
Stabilní
parní stroj
ve vodárně
Ústí nad
Labem-Střekově.
Obr.
č.05:
Stabilní
parní stroj
ve vodárně
Ústí nad
Labem-Střekově.
Obr.
č.06:
Stabilní
parní stroj
ve vodárně
Ústí nad
Labem-Střekově.
Obr.
č.07:
Stojatý parní
kotel ve
vodárně Ústí
nad Labem-Střekově.
Obr.
č.08:
Stojatý parní
kotel ve
vodárně Ústí
nad Labem-Střekově.
Obr.
č.09:
Pohled ze
strojovny na
spodní část
vodní nádrže
ve vodárně
Ústí nad
labem-Střekově.
Obr.
č.10:
Turistická
vizitka
historické
vodárny Ústí
nad Labem-Střekov.
|