Příloha Českotřebovského deníku   

                                               Vodárna „Šťábelka“ (Pavel Stejskal)

 


  
Po roce 1855 byla postavena u nádraží v České Třebové vodárna pro čerpání vody do vodních jeřábů na nádraží sloužící k doplnění vody do lokomotiv. Vodárně se říkalo "Štábelka", což byl zkomolený název původního "Stabilka". Původní pojmenování Stabilka bylo podle stabilního parního stroje, který poháněl čerpadlo, které hnalo vodu ze studny do horní části vodárny, kde byly nádrže. O této vodárně jsem zatím neobjevil žádné podrobnější údaje, zřejmě neexistují ani snímky, jak vypadal interiér vodárny. Podle plánu nádraží z roku 1880 byly u vodárny dvě studny, do kterých přitékala voda, pravděpodobně samospádem z pramenů Vrbovky. Z vodárny pak byly napájené vodní jeřáby ve stanici a do výtopny. Okolo vodárny, která byla v té době postavena ve svahu vedla jedna z cest k tehdejšímu nádraží. Kromě několika obrázků, většinou snímaných z dálky o vodárně nevíme nic. Snad se ví jen to, že když se měla vodárna bourat, byla odprodána na výzisk stavebního materiálu. Staniční kronika o tom píše toto:
Když při přestavbě po první světové válce měla býti zbořena vodárna, prodala dráha za malou částku celou vodárnu průvodčímu Jasanskému, který počítal, že za kovový materiál utrží kupní částku a zdivo, že bude míti zadarmo na domek, jež hodlal postaviti. Zdi vodárny byly totiž 1 m silné. Avšak přepočítal se. Cihly byly spojovány tak dobrou maltou, že bylo všechno slito v kompaktní hmotu a pokud při vysekávání cihel něco povolilo, pak to byly odštěpky cihel, ale nikdy nepovolila malta mezi cihlami“.
Určitý návod, jak mohla strojovna ve Štábelce vypadat nám může dát zachovaná strojovna vodárny v Ústí nad Labem-Střekov. Zde stojí zachovaná vodárna bývalé Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z roku 1874. Ta v současnosti patří mezi technické památky. Stavba vodárny je podle normálií společnosti ÖNWB a tak neodpovídá stylu vodáren společnosti StEG, tedy ani  Štábelce. Ve vodárně se však nachází funkční parní stroj, se stojatým kotlem a čerpadlem do vodojemů v horní části vodárny. Zde je studna umístěna mimo objekt vodárny, voda do studny přitékala kanálem z Labe. Parní stroj s čerpadlem bývá v letní sezoně ve vybrané dny předváděn v činnosti. Podobný parní stroj se stojatým kotlem tak mohl být i ve Štábelce.
Štábelka ustoupila rozsáhlé přestavbě nádraží v letech 1921 - 24, kdy bylo budováno nové osobní nádraží. V zápisech stavby je uvedeno, že byla zbourána jako jedna z prvních budov v roce 1921. Štábelka stála zhruba v místech mezi současnými nástupišti č.2 a 3 ve směru k Praze. Z ní tak zbylo jen několik fotografií v archivu, její poloha s půdorysem na starých plánech českotřebovského nádraží a jednoduchý model vodárny v měřítku 1:220. Jediná, známá fotografie „Štábelky“ z blízka byla pořízena při začínající demolici vodárny.
 
      
Pavel Stejskal
Obr. č. 1:                 Výřez z plánu nádraží Česká Třebová z roku 1880. Červená šipka ukazuje polohu vodárny.
Obr. č. 2:                „Štábelka“ v roce 1921 těsně před zbouráním.
Obr. č.03:              Stabilní parní stroj ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.
Obr. č.04:              Stabilní parní stroj ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.
Obr. č.05:              Stabilní parní stroj ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.         
Obr. č.06:              Stabilní parní stroj ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.
Obr. č.07:              Stojatý parní kotel ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.         
Obr. č.08:              Stojatý parní kotel ve vodárně Ústí nad Labem-Střekově.         
Obr. č.09:              Pohled ze strojovny na spodní část vodní nádrže ve vodárně Ústí nad labem-Střekově.   
Obr. č.10:              Turistická vizitka historické vodárny Ústí nad Labem-Střekov.