Vzniknou u nás veřejné kulturní instituce?

Veřejné kulturní instituce mohou fungovat jinak

Návrh zákona o veřejných kulturních institucích (VKI), který je součástí programového prohlášení vlády přinese větší stabilitu kulturních institucí, především víceleté plánování a vícezdrojové financování. Zřizovatelem VKI bude moci být stát, nebo uzemní samosprávný celek (tedy také město), nebo více územně samosprávných celků společně.

Návrh zákona je odrazem dlouhodobé snahy odborné veřejnosti především z oblasti tzv. živého umění o zavedení reálné alternativy k příspěvkovým organizacím.

Ministerstvo kultury při tvorbě zákona spolupracovalo zejména s Asociací profesionálních divadel a Asociací symfonických orchestrů a pěveckých sborů, diskutovalo ji také v rámci jednání tripartity s odbory i zaměstnavateli. Schválená právní úprava je částečně inspirována funkčními zahraničními modely, primárně však reaguje na realitu českého prostředí. Zákon nyní míří do Poslanecké sněmovny. Účinnost je plánována k 1. lednu 2025. 

Podle ministra kultury Martina Baxy je zavedení nové právnické osoby pro oblast kultury nezbytné, zejména s ohledem na dlouhodobé více než 20 let trvající úsilí resortu intenzivně podporované ze strany odborné veřejnosti upravit možnost institucionálního poskytování veřejných kulturních služeb tak, aby odpovídalo specifickým potřebám této oblasti.

Veřejná kulturní instituce je koncipována jako alternativa k příspěvkovým organizacím, které jsou v některých ohledech a v některých oblastech kulturního života považovány za překonané a nedostačující nárokům současné doby.

Pro oblast paměťových a sbírkotvorných institucí je v danou chvíli stále optimální varianta příspěvkové organizace, proto není transformace příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce ze zákona povinná.

 

Přehled opatření: 

  • Zřizovatelem Veřejné kulturní instituce (VKI) bude buď stát, nebo územní samosprávný celek, popřípadě více územních samosprávných celků dohromady = sdružení zřizovatelů a financování – lepší plánování, více finančních zdrojů. 

  • V čele VKI bude stát ředitel jmenovaný správní radou složenou alespoň z jedné třetiny ze zástupců odborné veřejnosti = větší zapojení odborné veřejnosti do řízení institucí, odstranění politických tlaků na změny v managementu institucí. 

  • Kontrolním orgánem bude dozorčí rada, popřípadě revizor

  • VKI bude financována ze strany zřizovatele podle finančního plánu sestaveného maximálně na 4 roky a každoročního rozpočtu = dlouhodobé finanční plánování výrazně prospěje programové nabídce.   

  • Činnost VKI bude moci být smluvně financována na období až 3 let i územními samosprávnými celky nebo státem, kteří ji nezřizují = vyšší příjmy pro činnost VKI oproti stávajícímu stavu. 

  • VKI bude hospodařit jak s vlastním majetkem, ať už vloženým zřizovatelem nebo získaným v rámci vlastní činnosti, a v případě VKI zřízených územními samosprávnými celky i s majetkem svěřeným, který zůstává v majetku zřizovatele 

  • Zvláštní kategorií vloženého majetku je tzv. majetek chráněný; dispozice s takovým majetkem ze strany VKI je omezena, a to s ohledem na hodnotu, kterou takový majetek bude mít. Bude se vždy jednat především o kulturní památky, sbírky muzejní povahy či knihovní fondy = ochrana majetku je na stejné úrovni jako za současné právní úpravy

  • Stávající příspěvkové organizace v oblasti kultury bude možno transformovat na VKI bez přerušení právní kontinuity, a to výlučně na základě rozhodnutí zřizovatele příspěvkové organizace. K takto vznikající VKI může přistoupit jako zřizovatel i další územní samosprávný celek, jestliže se jedná o VKI transformovanou z příspěvkové organizace územního samosprávného celku = kontinuita organizací je zcela zachována.  

Poznámka:

Zdrojem výše uvedeného materiálu je Svaz měst a obcí., který informuje o návrhu zákona, který vytváří možnost zřídit  namísto příspěvkové organizace nový typ subjektu, tzv. veřejnou kulturní instituci, obcím zajistí nejen lepší plánování, ale i více finančních zdrojů. Instituce bude hospodařit s majetkem vloženým zřizovatelem nebo získaným vlastní činností.

Nejvíce se hodí pro např. divadla a obdobné kulturní subjekty, ale  může být v vhodným námětem na transformaci Kulturního centra nebo Městské knihovny, nebo dokonce nějakého společného zařízení, které bude zajišťovat služby v obou činnostech a třeba také Městského informačního periodika. Již dnes  tento model funguje k všeobecné spokojenosti např. ve Vysokém Mýtě ve formě obecně prospěšné společnosti. Z návrhu vyplývá větší samostatnost takového zařízení  a menší vliv samosprávy (obvykle přinášející do této oblasti spíše problémy a nekoncepčnost).  Nehodí se pro muzeum,  je to také výše v textu napsáno. Realizace takového modelu může znamenat i finanční úspory, nyní je činnost příspěvkových organizací v kultuře velmi těsně navázána na městský rozpočet nyní problematiku hospodárnosti příspěvkové organizace vlastně příliš neřeší, je li nová potřeba automaticky požadují zvýšení rozpočtu nebo počtu pracovníků. (mm)