Nesouhlas SMS s přípravou změny rozpočtového určení daní  

Sdružení místních samospráv zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel z bilance obyvatel ČR zpracované ČSÚ na údaje vedené v Registru obyvatel. Tato změna prý poškodí až 5800 malých obcí a novela, která primárně cílí na kraje, s sebou přináší skryté nebezpečí pro obce.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 572)
Ministerstvo financí předkládá novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů. Novela sjednocuje hlavní funkční principy, podle kterých jsou sdílené daně přerozdělovány mezi kraje, se zavedenými principy jejich přerozdělování mezi obce. Dílčí podíly jednotlivých krajů budou vypočítávány na základě kritérií a vah daných zákonem a každoročně aktualizovaných vyhláškou Ministerstva financí.
Celkový dopad na státní rozpočet rozložený mezi roky 2025-2027 činí celkem 11,2 mld. Kč. Novela zákona také akceptuje zvýšení podílu krajů z daňových výnosů ze stávajících 9,78 % na 10,26 % ze sdílených daní a jejich dislokaci dle nových kritérií. Pro hl. m. Prahu bude nastaven dodatečný podíl na sdílených daních ve výši 0,1 %.
Sdružení místních samospráv zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílu obcí
Tato změna prý poškodí až 5800 malých obcí. SMS ČR podporuje spravedlivou změnu parametrů pro přerozdělení daňových příjmů mezi kraje, která zajistí každoroční aktualizaci dílčích podílů jednotlivých krajů na základě objektivních kritérií.
ALE:  NESOUHLASÍ s tím, že návrh také mění zdroj dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílů obcí a nově krajů na sdílených daních z bilance obyvatel ČR zpracované ČSÚ na údaje vedené v Registru obyvatel (ROB).
„V žádném případě nemůžeme akceptovat přesun cca 3,5 mld. Kč z malých a středních měst ve prospěch těch největších, nad 100 000 obyvatel. Je zřejmé, že tato změna poškodí až 5800 obcí. Z návrhu zároveň není známo, zda výpočty změny RUD krajů pracovaly s daty ČSÚ nebo ROB. Výše uvedená změna není projednaná, nemá své opodstatnění s ohledem na Programové prohlášení vlády a plány s RUD obcí, vnáší do problematiky výpočtů zmatek a ohrožuje hladký průběh přijetí změny RUD krajů, kterou za SMS ČR maximálně podporujeme,“ říká předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
 
Jedním z argumentů pro změnu zdroje dat je, že bylo vyhověno dlouhodobému požadavku obcí a ČSÚ. Přechod z výpočtu z dat ČSÚ na ROB nebyl předem prodiskutován se zástupci obcí a krajů. Pokud se obce vyjadřovaly k výpočtům dle ČSÚ a ROB, tak tomu bylo z důvodu rozdílných počtů obyvatel, a to například ve věci tzv. třídící slevy na občana v rámci odpadového hospodářství. SMS ČR v meziresortním připomínkovém řízení tuto změnu bez předchozí diskuze jednoznačně odmítlo.
Skutečnost, že bilance obyvatel je zdrojem dat pro výpočet dle zákona o RUD neznamená pro ČSÚ žádnou administrativní zátěž navíc. Je nutné zdůraznit, že rozdíl celkového počtu obyvatel mezi oběma registry je značný, podle důvodové zprávy k návrhu činí více než 450 000 obyvatel.
V důvodové zprávě je také uvedeno, že dopad změny bude pozitivní především pro největší města v kategoriích nad 100000 obyvatel, a to v rozsahu přerozdělení jednotek miliard korun oproti současnému stavu.
„Do budoucna se nebráníme změně zdroje dat na registr obyvatel, pokud budou předem vyčísleny konkrétní dopady na všechny obce a na základě toho budou případně upraveny parametry RUD obcí,“ doplňuje Eliška Olšáková.
 
Další rána malým obcím, obešli nás, zní ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR)
Počet obyvatel zamíchá s výší přerozdělení daní (RUD) pro kraje i města. Novela rozpočtového určení daní, která primárně cílí na kraje, s sebou přináší skryté nebezpečí pro obce.
Svaz měst a obcí ČR již několikrát potvrdil svou podporu pro spravedlivější rozdělení daní krajům. Bohužel nad rámec této domluvené změny novela mění skrytě, avšak zásadním způsobem výpočet přerozdělení daní mezi obce. Ministerstvo financí hovoří o pouhé technické změně.
Počet obyvatel je základním faktorem pro stanovení výše příjmů jednotlivých obcí. Do současnosti se za zdroj počtu obyvatel brala data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze sčítání obyvatel. Nyní se navrhuje přejít na registr obyvatel. Tato drobná změna však bez dalších úprav kritérií přerozdělení daní ochudí více než 90 procent obcí ČR.
Menší obce a města získávají z RUD přibližně 20 tisíc korun na jednoho obyvatele ročně. Oproti tomu největší města, např. Praha, získají 60 tisíc korun ročně. Pokud se občan přestěhuje do hlavního města, to obdrží zmiňovaných 60 tisíc korun. Rozdíl 40 tisíc se musí vzít z celkového balíku pro všechny obce, čímž dojde k ponížení částky na jednoho obyvatele v ostatních obcích. Dojde k dalšímu rozevírání nůžek ve prospěch 3 vybraných měst. Nejvíce však bude benefitovat Praha, které příjmy z RUD porostou rychleji, než rostly doposud, a příjmy ostatních obcí budou klesat.
„Tento podvod na obce dehonestuje práci všech starostů a vysílá jasný signál ministerstva, jak vnímá jejich každodenní činnost,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl.
„Chtěli jsme podpořit spravedlivější rozdělení daní pro kraje, ale tato úprava nahrává pouze 5 procentům velkých měst, kde se již nyní bojuje s přílivem obyvatel. Malé obce se naopak vylidňují, nemají peníze na veřejné služby. Touto nepropracovanou změnou vzroste nespokojenost na všech stranách,“ pokračuje František Lukl, „opětovně nám nezbývá nic jiného než vyvolat jednání přímo s panem premiérem a požádat také o pomoc pana prezidenta, který je zájmům samospráv nakloněn.“
Z jakých podkladů vychází návrhy na slučování obcí? Konkrétní data SMS ČR v odpovědi od NERV neobdrželo
 
Předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková se v dubnu obrátila dopisem na premiéra Petra Fialu, aby se ho dotázala, z jakých podkladů vychází Národní ekonomická rada vlády (NERV) při návrzích, které zmiňují slučování obcí jako jedno z úsporných či prorůstových opatření.
SMS ČR by rádo k takovým materiálům zaujalo odborný postoj. Nicméně v odpovědi, kterou sdružení obdrželo od koordinátora NERV Davida Havlíčka, konkrétní podklady uvedeny nejsou.
Debatu o návrzích na nucené slučování obcí v Česku sleduje SMS ČR dlouhodobě se znepokojením. Ve veřejném prostoru často zaznívají útržkovité či zkratkovité informace a není zřejmé, o jaké podklady se opírají například zmiňované úspory ve výši miliard korun, které by slučování obcí mělo údajně přinést.
 
„Náměty vycházejí z praxe, výzkumu či z odbornosti členů NERV, detailnější materiály, než publikujeme po jednáních NERVu s vládou, k dispozici nejsou. Výstupem je pouze to, co bylo zveřejněno,“ uvádí David Havlíček ve své odpovědi, jejíž celé znění najdete přiložené níže, stejně jako dopis adresovaný předsedovi vlády.
 
Konkrétní data, ke kterým by mohlo SMS ČR a jeho pracovní skupiny zaujmout stanovisko, odpověď bohužel neobsahuje. Zmínku, že „ČR patří mezi evropské státy s největším počtem obcí v přepočtu na obyvatele“ SMS ČR nepovažuje za dostatečný argument, který by měl hovořit pro slučování obcí. Hustou síť obcí a činnost jejich přímo volených představitelů, kteří se starají o svěřené území, naopak SMS ČR považuje za nezpochybnitelný přínos pro Českou republiku a rozvoj jejích regionů.
 
Tématu a kritickému postoji SMS ČR se věnoval například server Echo 24 ve článku Samosprávy ostře kritizují NERV kvůli slučování obcí. Server vedle Elišky Olšákové cituje i mluvčí vlády Lucii Ješátkovou, která uvádí pozitivní informaci, že slučování obcí není součástí aktuální debaty o prorůstových opatření.
 
SMS ČR, které sdružuje již téměř 2 500 členů, zejména menších obcí, bude situaci nadále pečlivě sledovat a je připraveno zapojit se do jakékoliv debaty na toto téma a být díky své detailní znalosti území nadále spolehlivým partnerem vlády pro posuzování opatření, která mají dopad na samosprávy.