---

V roce 1849 byl zahájen provoz na spojovací trati z Brna do České Třebové a význam nádraží v České Třebové znatelně posílil. Nádraží přestalo v prvotní podobě vyhovovat a železniční správa jej rozšířila, aby vyhovovalo zvyšující se dopravě. Byla postavena nová výpravní budova s halou nad kolejemi. Změn se dočkala také výtopna a dílny. Dílny se osamostatnily, výtopna byla rozšířena o nové objekty. Trochu opomíjená je právě nová výtopna, která v době postavení patřila mezi největší objekty nádraží.

Plán nádraží Česká Třebová z roku 1849 představuje novou výtopnu, která byla postavena proti původní výpravní budově a měla tvar podkovy. Střed rozlehlé budovy tvořil patrový objekt kotelny s komínem. V přízemní části byl kotel, parní stroj a čerpadlo, v patře byly nádrže na vodu. Na kotelnu navazovaly z každé strany přízemní objekty s dílnami a zázemím pro zaměstnance. K nim pak byly připojené patrové budovy, které tak spolu tvořily tvar L. V přízemí byly opět dílenské prostory, sklady, místnosti strojmistra a útulek pro čety s nocležnou. Dále zde byla také kuchyně s jídelnou pro zaměstnance, nechybělo ani sociální zařízení s koupelnou. V patře, kam se vystupovalo po točitých schodech byly byty pro zaměstnance. Na každou z těchto budov navazovala remíza se dvěma kolejemi pro odstavování lokomotiv a jejich opravy. Remíza, situována podél staničních kolejí ve směru ku Praze, byla v některých plánech vedena pod názvem Pražská výtopna (Prager Heizhaus) a byla z obou stran průjezdná. U této remízy byly v přiléhajícím objektu „podkovy“ nádrže na vodu, napojené na čerpadlo v kotelně. Zde doplňovaly lokomotivy vodu přímo v remíze. Remíza tak sloužila k deponování lokomotiv a jejich přípravy k nasazení na vlaky. Druhá remíza postavená směrem k Brnu nesla název Severní výtopna (Nördliches Heizhaus) a měla také dvě koleje, které končily v remíze. V části remízy byla dílna a tak tato remíza sloužila k větším opravám lokomotiv. Nezbytným zařízením obou remíz byly prohlídkové kanály, u zdí byly ponky a regály pro náhradní díly a potřebné nářadí. Mezi remízami před „podkovou“ byla točna s několika odstavnými kolejemi. Za Severní výtopnou směrem k Brnu byla postavena další remíza, která zpočátku sloužila jako vozovna se třemi kolejemi.

Další přestavbou a rozšířením nádraží v České Třebové v letech 1862 – 67 byla v dosud pázdném prostoru mezi vozovnou a Severní výtopnou postavena kruhová rotunda s točnou uvnitř objektu. Této rotundě se říkalo „Kruhovka“. Za Severní remízou byl postaven další patrový objekt, kam byly přesunuty dílny, sklady a další provozy z „podkovy“. Zřejmě zde byly také nádrže na vodu pro lokomotivy, tak aby byly blíže k provozu výtopny. „Podkova“ byla z větší části adaptovaná na obytný objekt, ale některé provozy pro opravy lokomotiv zde zůstaly. Pravděpodobně přestala sloužit svému původnímu účelu kotelna, nádrže na vodu zůstaly, doplňované z vodárny „Štábelka“ a pramenů z Vrbovky. Přízemní část kotelny byla rovněž adaptována. Na plánu nádraží z roku 1885 je výtopna „Podkova“ popsaná jako Wohnungbäude (obytný dům). Mezi novou budovou a patrovou budovou „podkovy“ byly zahrady, kde ženy zaměstnanců, zde bydlících, pěstovaly zeleninu k obohacení rodinného stolu. Kruhová rotunda byla také spojena se Severní výtopnou a s vozovkou, která dostala na plánech název Jižní výtopna (Südliches Heizhaus). V Severní výtopně byla dílna zrušena a koleje prodlouženy až na točnu v kruhové rotundě. Na nádvoří „Podkovy“ však zůstala točna i koleje, stále využívající pro potřeby výtopny. V těchto letech byly také podstatně změněny objekty dílen. Původní objekty z roku 1845 byly zbořeny a na uvolněném místě byly postavené nové rozlehlejší dílenské objekty s kolovkou, kovárnou, kotlárnou a dvěma posuvnami a několika malými točnami. Jednou z nových budov dílen byla soustružna, postavená v roce 1862, dodnes stojící je nejstarší budovou v dílnách, stále téměř původní, jen před několika lety upravená vzhledem k montáži delší přesuvny.

Objekt výtopny ve tvaru podkovy známe hlavně z obrázku připojené podélné rotundy Severní výtopny, ale vzhled celkové výtopny hlavně ve vnitřním prostoru, tzv. „podkovy“, známe jen z jednoho snímku, pořízeném pravděpodobně těsně před zbouráním v roce 1936. Budovy jsou již v neudržovaném stavu, budova kotelny s vodárnou je bez komínu. Ten byl zřejmě zbořen při přestavbě celé části výtopny a její přeměně na obytnou část. Na točně v této části výtopny pak existuje pěkný snímek lokomotivy StEG 3519, za kterou je střešní část Pražské výtopny. Akademický malíř Jiří Bouda vytvořil kresbu této části výtopny pro knihu o historii železnice v České Třebové v roce 1995. Pro knihu Kulturní dědictví Severní státní dráhy namaloval Jaroslav Staněk rekonstrukci nádraží v České Třebové z roku 1850. Knihu autorky Aleny Borovcové vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava.

V roce 1936 ustoupily objekty výtopny včetně kruhové rotundy i podélných remíz stavbě nové části nádraží, tzv. Rn skupině. Zbořena byla i větší část objektu „podkovy“, zbyla jen část budovy ve tvaru L, která byla adaptována pro potřeby dílen. Dnes je zde vrátnice u podchodu pod nádražím, vstupní vestibul a kanceláře CZ Loko. Běhen rekonstrukce stanice, která má být zahájena v roce 2025 bude i tento objekt nejspíše zbořen. Na jeho místě bude postavena nová budova s moderní recepcí CZ Loko a nové kanceláře.

Pavel Stejskal

V textu Obr. 1: Kresba vzhledu nádraží v České Třebové v roce 1850, který namaloval Jaroslav Staněk. Zde je zachycena výtopna ve tvaru podkovy.

V textu Obr. 2: Půdorysný plán výtopny z roku 1850.

Další obrázky:

---

Obr. 3:  Kresba akademického malíře Jiřího Boudy představuje

výtopnu „Podkovu“ v České Třebové.

Obr. 4:   Výřez z plánu nádraží v České Třebové z roku 1880

ukazuje výtopnu „Podkovu“ již z části jako obytný objekt pro zaměstnance.

Obr. 5:    Obrázek části výtopny s původní točnou.

Vpravo je budova bývalé kotelny, vlevo je Severní remíza.

Sbírka Městské muzeum Česká Třebová

Obr. 6:  Severní remíza napojena na kruhovku.

Sbírka Městské muzeum Česká Třebová

Obr. 7:  Lokomotiva StEG 3519 na točně na nádvoří „Podkovy“.

Za lokomotivou vystupuje štít Pražské remízy.

Sbírka Městské muzeum Česká Třebová

Poznámka:  Za velké úsilí dokumentovat historii českotřebovského železničního uzlu je třeba Pavlu Stejskalovi poděkovat. Je třeba přidat i to, že k uvedenému zajímavému textu zatím chybí snad jen studie tohoto popsaného poměrně velkého a členitého objektu. Taková studie se však připravuje. Pro lepší pochopení pochopení vzniká díky Pavlu Stejskalovi model v měřítku 1:220. Ale k dokončení je ještě dlouhá cesta. Model by měl být jednou součástí vize o modelu nádraží podle plánu z roku 1880.

---

bsp;

---