VÝZKUM GYMNAZISTEK ZAUJAL VĚDCE Z NASA
 Ve dnech
6. 6. - 9. 6. 2024 se tým studentek (Nela Houdová, Andrea Špitálská a
Štěpánka Petrová) z Gymnázia v České Třebové zúčastnil mezinárodního
badatelského festivalu GLOBE Games, který se konal ve slovenském městě Svit.
Svoje výzkumy představilo 31 badatelských týmů ze Slovenska a z České
republiky. Program GLOBE vznikl v USA a nyní probíhá ve 127 zemích světa.
Organizátorem GLOBE Games byla Střední odborná škola polytechnická J. A.
Baťu Svit. Právě v prostorách této školy byly týmy ubytovány. Měly zde
nádherný výhled na slovenské pohoří Vysoké Tatry. Hlavním účelem účasti
českotřebovské delegace byla prezentace a obhajoba výzkumného projektu. Ten
se zabýval vlivem nepravidelného sekání trávníků na biodiverzitu a
mikroklima měst. Výzkum byl proveden v parcích v České Třebové. Studentky
obhajovaly svůj projekt anglicky před odbornou porotou. Její součástí byl
také vědec Peter Falcon z organizace NASA. Projekt jej velmi zaujal. Ještě
další den probíral možnosti dalších výzkumů. Tým obdržel ocenění a věcné
ceny z ambasády USA.
Pro
účastníky byl v dalších dnech připraven pestrý program v podobě terénní hry
v lese, besed s odborníky a volitelných workshopů. Studentky se naučily
pracovat se satelitními snímky a vyzkoušely si také různé pokusy v
chemických laboratořích hostitelské školy.
V sobotu
se konal průvod městem a oficiální ukončení GLOBE Games 2024. Zde nastoupily
společně týmy Gymnázia Česká Třebová a Střední odborné školy polytechnické
J. A. Baťu. Primátorkou města Dášou Vojsovičovou a ředitelkou školy Evou
Nebusovou byla oceněna dlouholetá spolupráce obou škol.
V neděli
týmy vyrazily na výlet ke Štrbskému plesu ve Vysokých Tatrách. Potom se
všichni rozjeli domů plni zážitků a nových výzkumných námětů.
Štěpánka Petrová 6.A, Hana Grundová
Sekat, či
nesekat trávníky? Toť otázka!
 Přemýšleli jste někdy nad tím,
co všechno může vyrůst v městském parku, když ho přestanete pravidelně
sekat? Běžné trávníky jsou ve městech sečeny až šestkrát ročně, ale mnozí
z vás si jistě povšimli, že od loňského roku máme u nás v České Třebové již
několik ploch označených cedulkou „Pozor, kvetu! Nekosíme!“. Na těchto
plochách se tedy trávník kosí pouze dvakrát ročně. Nesečené úseky najdete v
parku Československých legií, v parku Javorka, ve stromové aleji před
učilištěm a jídelnou Střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana na
Skalce a od letošního roku se přidala další plocha na sídlišti Lhotka. Mnozí
plochy vnímají jako zkrášlení města, na jiné mohou působit neupraveně, či
jim dokonce mohou připadat nepraktické. Estetika těchto úseků je věc názoru.
Faktický dopad omezeného kosení trávníků na mikroklima a biodiverzitu parků
se však v rámci programu GLOBE pokusil vyzkoumat badatelský tým
studentek (Andrea Špitálská, Johana Nováková, Nela Houdová a Štěpánka
Petrová) z Gymnázia Česká Třebová pod vedením PaedDr. Hany Grundové.
V průběhu dubna a května prováděly
studentky opakovaná měření na sečených i nesečených plochách v parku
Československých legií a v parku Javorka. Výzkum byl zaměřený na proměny
teplot půdy v různých hloubkách půdy a na povrchu, změny v procentuálním
obsahu vody v půdě a rozmanitost druhů rostlin i živočichů na dané ploše.
K měření využívaly sondové i běžné teploměry, Kopeckého sondu a metodu
liniového transektu pro pozorování změn biodiverzity druhů.
Aby se vám s odborných termínů
nezatočila hlava, dovolím si je jednotlivě přiblížit. Sondový teploměr je
vybaven sondou, která se zasunuje do půdy a s teploměrem je spojená drátkem.
Díky sondě můžeme jednoduše měřit teploty i pod povrchem půdy. Kopeckého
sonda je jednostranně ostrý kovový kroužek, který se zatlačí do půdy a jeho
následným vyjmutím z půdy odebereme i potřebný vzorek půdy. Liniový transekt
je výzkumná metoda využívaná k zaznamenání četnosti různých druhů rostlin na
určité ploše. V praxi jde o desetimetrové pásmo, které se natáhne na dané
ploše a podél něj se následně zaznamenají všechny druhy nacházející se pod
pásmem na každém metru.
Celý projekt začínal s badatelskou
otázkou, zda frekvence sekání trávníků dokáže ovlivnit mikroklima města a
biodiverzitu vyskytujících se druhů. Počáteční hypotézou badatelské skupiny
bylo, že méně časté sekání trávníků dokáže mikroklima i biodiverzitu města
zlepšit. Hypotéza se nakonec potvrdila. Ze závěru výzkumu vyplývá, že
nesečené plochy mnohem lépe udržovaly stabilní teplotu půdy na povrchu i pod
povrchem. Sečené plochy se snadněji přehřívají a také rychleji promrzají a
prochládají. Obsah vody v půdě na nesečených úsecích byl průměrně až o 5 %
vyšší než na plochách sečených. Na nesečených plochách se pravidelně
vyskytovalo mnohem větší množství druhů rostlin a vícero druhů živočichů.
Studentky také zaznamenaly na nesečených plochách spoustu druhů rostlin,
které začínají v krajině být spíše ojedinělé. V parku Československých legií
se jim na nesečené ploše dokonce podařilo zpozorovat pačmeláka cizopasného,
který je v Evropě zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů. Bez dalších
sporů tedy můžeme říct, že nefrekventované sekání trávníků pouze dvakrát
ročně je vskutku více než prospěšné pro zdraví městské fauny a flóry i pro
mikroklima.
Johana
Nováková 6.A Gymnázium Česká Třebová
|