-
Poklad
s příběhem neznámého střadatele ze 17. století
-
Nový katalog
s názvem Poklad z Vysoké u Jevíčka – největší známý mincovní depot ze 17.
století vydalo v červnu 2024 Regionální muzeum v Litomyšli a Moravské
zemské muzeum za finanční podpory Pardubického kraje. Autorkami jsou Mgr.
Dagmar Grossmannová, Ph.D., vedoucí Numismatického oddělení Moravského
zemského muzea a Mgr. Jana Němcová, vedoucí Archeologického oddělení
Regionálního muzea v Litomyšli.
-
 „V
posledních letech jsme v Pardubickém kraji měli štěstí na několik
významných nálezů historických pokladů a patří k nim i ten z Vysoké u
Jevíčka. Není sice největší celkovou hodnotou mincí, ale rozhodně jejich
počtem. Stal se tak dokonce největším známým mincovním depotem
z historického území Moravy z období 17. století. Takto významné nálezy
Rada Pardubického kraje odměňuje darem pro nálezce i nad zákonnou
povinnost. V tomto případě kulturně historická hodnota nálezu přesahuje
14,1 milionu korun a nálezci byla vyplacena odměna 560 tisíc. Byli bychom
rádi, aby se všichni případní nálezci chovali do budoucna stejně, jako to
udělat ten z Vysoké,“ uvedl náměstek hejtmana
pro kulturu Roman Línek.
-
Odpovědný nálezce umožnil podrobný průzkum místa
-
Příběh o pokladu začal v červenci 2020, kdy došlo
k náhodnému nálezu mincí a následnému archeologickému výzkumu. Díky
příkladnému chování pana nálezce, který objev ihned oznámil a sám na
lokalitě nekopal, disponují odborníci nálezovými okolnostmi, které
přinášejí o uloženém pokladu více informací.
-
„Archeologickým výzkumem se podařilo zachránit rozsáhlý
poklad o více jak 7000 kusech mincí, který byl uložený ve dvou keramických
nádobách novověkého stáří. Nádoby jsou tenkostěnné s glazurou na vnitřní
straně. Výkopy pro nádoby s pokladem byly zahloubené pouze přibližně 40 cm
pod současným povrchem. U první větší nádoby se ve vkopu okolo nádoby
nacházely ploché kameny a u druhé menší nádoby byly kameny pod ní; nádoba
na nich stála. Nádoby s pokladem jejich vlastník patrně nezakopal ve
chvatu,“ popsal nálezovou situaci ředitel
Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.
-
Poklad byl ukrytý v místě mírné terénní vlny severně od
dnešní obce, v trati Za skálami. „Zlaté mince se našly jen v okolí
menší druhé nádoby, která původně zřejmě obsahovala i pozlacený stříbrný
prsten se dvěma kameny. Byl to prsten tzv. milostný či přátelský, kterým
se vyjadřovala náklonnost k druhé osobě. Z historických map vyplývá, že
prostor nebyl v dané době zastavěný. Ve druhé polovině 17. století patřil
zřejmě majiteli biskupického panství. V
blízkosti se nacházely pouze polní cesty,“ přiblížila okolnosti
Jana Němcová, vedoucí Archeologického oddělení Regionálního muzea
v Litomyšli.
-
Kromě pokladu mincí byly při výzkumu nalezené i jiné
předměty. Dva z nich, část srpu a štípaný nástroj pocházejí z pravěku.
Dokládají pohyb člověka na tomto vysoko položeném místě (562 m) již v době
bronzové.
-
Mince z mnoha zemí i ze soukromých ražeb
-
O struktuře pokladu více prozradila Dagmar Grossmannová,
vedoucí Numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně:
„V pokladu bylo zdokumentováno 12 zlatých a 7088
stříbrných mincí. Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové
ražby. V největším počtu se jedná o osm dukátů ze Spojených nizozemských
provincií; dva dukáty pocházejí z německých zemí (Sasko, Norimberk),
v jednom kuse je v nálezu dukát polského města Gdaňsk a rovněž v jednom
kuse italské zecchino z Benátek. Z obchodních mincí, kromě zlatých mincí,
depot obsahuje i 48 stříbrných tolarových mincí, které jsou reprezentovány
ražbami z Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska,
Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt
Gallen.
-
V největším počtu se v pokladu nacházejí vládní mince
panovníků Ferdinanda II. (1619–1637), Ferdinanda III. (1637–1657) a
Leopolda I. (1657–1705). Jedná se především o drobné a střední nominály;
v největším počtu jsou dochovány 3krejcary, nejběžnější nominál ražený ve
velkém množství v mnoha mincovnách. Mince pocházejí z mnoha evropských
zemí, v největším počtu depot obsahuje mince z rakouských zemí, dále mince
slezské, české a moravské. Kromě vládních mincí poklad obsahuje i soukromé
ražby. Z českých zemí je možno jmenovat např. mince olomouckých biskupů,
Albrechta z Valdštejna, Karla z Liechtensteina, hrabat
Šliků, popř. ražby slezských knížectví
Lehnice–Břeh, Krnov,
Opava a další.
-
Nejstaršími mincemi v nálezu jsou polské půlgroše
Vladislava II. Jagella (1386–1434) a Kazimíra
IV. Jagellonského (1447–1492), z českých mincí patří k nejstarším mincím
v depotu pražské groše Vladislava II. Jagellonského (1471–1526) a
Ferdinanda I. (1526–1564). Nejmladšími mincemi v pokladu jsou drobné
krejcary Leopolda I. (1657–1705) z roku 1671 z mincovny ve Vratislavi.
Nejvzácnější mincí v depotu je 1/2tolar (gulden) z roku 1628
sedmihradského knížete Gabriela Bethlena
(1613–1629) vyražený v mincovně v Košicích.“
-
Byl to rodinný majetek?
-
V případě pokladu z Vysoké u Jevíčka se nejedná o
jednorázové ukrytí hotovosti, ale o cílené uschovávání majetku po dobu
několika desetiletí. Mohlo se jednat o majetek jedné osoby, popř. o
majetek rodinný uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno
zasadit do období třicetileté války, do 2. poloviny 20. let 17. století,
nejmladší mince v nálezu jsou z roku 1671, kdy ukrývání peněz do předem
připraveného úkrytu skončilo.
-
-
Popisky fotografií:
-
foto_teren_01 – Jedna z nádob
naplněná mincemi, nálezový stav po odkrytí okolní zeminy, červenec 2020.
-
foto_teren_02 – Nálezový stav
mincí po jejich vyjmutí ze země, červenec 2020.
01 - Čechy, Albrecht z
Valdštejna (1583–1634), 3krejcar 1629
02 - Benátky, Antonio
Priuli (1618–1623),
zecchino b.l.
03 - Benátky, Francesco
Erizzo (1631–1646), scudo
b.l.
04 - Polsko, město Gdaňsk za
Zikmunda III. Vasy (1587–1632), dukát 1595
05 - Uhry, Leopold I.
(1657–1705), 6krejcar 1669
06 - Morava, Olomouc –
biskupství, Leopold Vilém (1637–1662), 3krejcar 1651
07 - Čechy, Rudolf II.
(1576–1611), tolar 1591
|