Českotřebovský deník 208/2024

Neděle 28. července 2024

Jaký byl Víkend 26. - 27. 7. s velorexy

Pátek 26/7: Příjezd, založení stanového městečka a vernisáž prázdninové "Galerie velorexů" v Kulturním centru

Sobota 27. 7. 2024: Staré náměstí, městský hřbitov, znovu Staré náměstí, pomníček Františka nad Zacharovcem

Více fotografií bude ve zvláštní fotoreportáži ze soboty 27/7 ZDE.

Připravujeme video, bude rozdělené na díly. První díl byl o výstavě ZDE, zítra bude 2.díl (Dopolední program na náměstí a na hřbitově)

Vydařený víkend po všech stránkách. Velká účast velorexářů samotných, počet přijíždějících strojů se odhaduje mezi 92 a 93, to zde možná ještě ani nikdy nebylo. Obdiv organizátorské práci týmu z Městského muzea, který posílili také další parťáci. Neslyšel jsem jediné kritické slovo. Taky krásné počasí. Naprosto vydařená akce. Ono se to řekne, ale zkoordinuje tolik lidí tak aby vše probíhalo podle zamýšleného a zveřejněného scénáře. Myslím, že by si to nikdo nechtěl s ředitelskou muzea Janou Voleskou vyměnit. Zvládla vše na jedničku, klobouk dolů. Starosta se ukázal také jako dobrý parťák a pomáhal kde bylo zapotřebí, reprezentoval město všude kde mohl a i jemu je třeba vyslovit uznání. Přijeli také potomci vynálezců a konstruktérů Františka a Mojmíra Stránských ve velkém počtu. S velorexáři vytvořili společnou partu. Byl to v podstatě třetí sraz velorexů v České Třebové. Všechny co byly stály za to. Byli zde i účastníci toho prvního srazu před 20 lety, který se konal 27. a 28. srpna 2004 k Mojmírovým osmdesátinám a vzpomínali, jaké to tehdy bylo. Česká Třebová jim i nyní připravila nezapomenutelné zážitky.

Osobní poděkování městské policii

Městská policie se ukázala v roli "anděla strážného", alespoň pro moji osobu, Konkrétně musím své díky směrovat na velitele Městské policie Petra Vencla a strážníka Petra Zárubu, kteří měli i ve velkém a neorganizovaném davu na náměstí oči na stopkách a našli velmi rychle můj ztracený klíč k osobnímu autu, bez kterého bych od náměstí neodjel. Bylo to naprosto profesionální a děkuju. Milan Mikolecký

Připomeňme si události v České Třebové v roce 1992 (před 32 lety)

Ing. Miroslav Dostálek vedoucím odboru městského stavitele

Dne 11. března 1992 jmenovala rada města na základě výsledů výběrového řízení do funkce vedoucího odboru městského stavitele Ing. Miroslava Dostálka. Situace na úseku výstavby města a péče o městský majetek si vyžádala, aby byl tento odbor rozšířen. Na odboru tehdy pracoval spolu s Ing. M. Dostálkem ještě Zdeněk Pětník.

V 15. března se konala ustavující valná hromada Okrašlovacího spolku Česká Třebová, který byl po 104 letech a jednom dni od zahájení původního spolku v roce 1888 znovu obnoven. (Původní spolek zanikl v padesátých letech včleněním do Osvětové besedy.) Nově zvoleným předsedou spolku se stal Josef Nekvinda. V nově zvoleném výboru Okrašlovacího spolku byli dále Zdena Vydrová, Otakar Neruda, Ing. Karel Tomeš, František Čech, Ing. Václav Bříško, Eva Jirsová, Ing. Miroslav Dostálek, Milan Mikolecký, Jana Sedláčková a revizorkou účtů prof. Marie Pechancová. Členskou legitimaci spolku s číslem 1 získal starosta města Ing. Zdeněk Lang. Okrašlovací spolek byl pak po dalších 24 letech obnovené činnosti zrušen v březnu 2016, došlo k velkému úbytku členů a podstatně se také změnily podmínky pro jeho práci.

Vznikl Spolek Parník

Dne 2. února 1992 byl zaregistrován na Ministerstvu vnitra Spolek Parník, pokračovatel tamního Okrašlovacího spolku. za hlavní úkol si tenkrát vytkl úpravu místního hřbitova, zajištění WC, upravit vzhled Parníka, zřízení parčíku za novou budovou školy. Předsedou spolku byl R. Cimprich, mezi členy výboru byli Hana Frühaufová, p. Dospělová, p. Beran, Marie Tesařová a další. Schůzky spolku se konaly vždy poslední čtvrtek v měsíci v parnické škole.

Do funkce ředitele Technických služeb města byl jmenován František Čech.

Stalo se tak na základě řádně vyhlášeného výběrového řízení, vypsaného radou města.

Starosti dělalo letadlo MIG 15 v dětském areálu Pod Jelenicí.

Nebylo ušetřeno nájezdům vandalů, proto rada města řešila nejdříve možnost opravy s třebovskými podniky a nakonec jej nabídla do leteckého skanzenu v obci Druztová u Plzně.

Zvláštní škola se stěhovala do Borku

Městská rada rozhodla, že bývalý objekt č. 17 v areálu bývalých sovětských kasáren bude přeměněn na zvláštní školu. byla provedena rekonstrukce, která umožnila zahájit školní rok již od září 1992. Finanční prostředky byly čerpány z fondu MNO. Do té doby sídlila zvláštní škola v nedůstojných podmínkách v suterénu základní školy v Habrmanově ulici (v té době ještě ulici Fučíkově).

(V r. 1992 byl změněn název Fučíkovy ulice na ulici Habrmanovu.)

Patálie s českotřebovskými kinematografy.

Budovu kina Jas na Parníku převzala v restituci rodina Demlova. Město se s novými majiteli dohodlo na pokračování projekce v tomto kině do konce roku 1992. Rodina Demlova tehdy předpokládala, že provoz kina v jejich vlastní režii bude hospodárnější a neskončí schodkem. (V roce 1991 byl schodek z provozu kina jas ve výši 26 tisíc Kčs.) Kino Svět provozovala MO ČSSD prostřednictvím družstva Budoucnost, kterému byl v roce 1990 (jak se ukázalo trak ukvapeně) Dělnický dům vrácen v restituci. Tehdejší předseda MO ČSSD ve městě Josef Nikl v tehdejším Čt. zpravodaji v září 1990 slíbil zachování všech dosud provozovaných činností. Uvedl: při jednání s představiteli našeho města bylo jasně a zásadně dohodnuto, že po převzetí našeho majetku bude stále kino kinem, lidová škola umění stále školou jako dosud, pouze místnost u vchodu, která neslouží vyučování, ale jako sklad bude uvolněna pre potřeby okresního výboru ČSSD. Sál s jevištěm bude využit pro potřeby školy i ČSSD.... Skutečnost byla jiná, okna učeben ZUŠ byla zaplněna předvolebními plakáty ČSSD, provoz kina nebyl zajištěn odborně, chyběla propagace, v některých měsících ani nebyly tištěny plakáty. V zimě 1991 - 92 bylo promítání v kině Svět na několik měsíců přerušeno. Provoz kina byl ztrátový a záměrem družstva Budoucnost bylo projekci zrušit, i když se k tomu při převzetí zavázalo. V sále kina se měly konat trhy s textilem a obuví, podobně i prostory využívané ZUŠ měly být vyklizeny... ČSSD požadovala pro zachování činnosti dotace. (Dnes ovšem víme, že bez dotací se opravdu kultura dělat nedá, bylo to tedy v podstatě oprávněné, ovšem neprofesionální.) Nakonec se ukázalo, privatizace v roce 1990 neproběhla dle správných regulí, tedy bez povolení ministerstva financí, byla neplatná, a tak nakonec objekt dělnického domu město převzalo zpět. Filmové projekce v kině mohla mohly pokračovat, i když budova vyžadovala postupně několik rekonstrukcí. Kino svět se nakonec stalo jediným českotřebovským kinem. Byla tehdy doba, kdy rostl zájem o videopůjčovny, situace se měnila. (Pomalu) se také měnila i televizní nabídka.