Hylváty slaví 720 let 


Hylváty si připomínají  720. od výročí první písemné zmínky

Tehdy bylo uvedeno Hylváty = Krátká Třebová  (Brevis Tribovia) !!! 

        

 

Podnět k tomu, abych se o problém zalímal, jsem našel v orlickoústeckém plakátu, ze kterého jasně vyplývá, že oslavy budou a tak je výročí k oslavám řádně doloženo. Problematiku kolonizace zdejšího regionu dlouhodobě diskutuji a Miloslavem Renčínem z Řetové, který v této oblasti nastudoval snad všechno co je možné a  sám jsem se tomuto problému věnoval od roku 1978, kdy byl i s mým přičiněním sepsán sborník Česká Třebová 1278 - 1978, který vyšel nákladem města Česká Třebová.

 

Slovy doc. PhDr. František Musila, CSc. je správné hovořit o oslavách první písemné zprávy. Takováto zpráva musí být skutečně prokazatelná, musí se jednat o hodnověrný údaj. Pro značnou část zdejších obcí je obsažen např. v tzv. zbraslavských listinách z roků 1292 a 1304*), jimiž král Václav II. daroval zdejší rozsáhlé majetky nově založenému Zbraslavskému klášteru jako pokání za popravu otčíma Záviše z Falkenštejna.

 

Výročí 720 let odkazuje k roku 1304, tedy k té druhé zmíněné listině, ve které jsou uvedeny   následující názvy obcí nebo obydlených a pojmenovaných míst:

 

*) RBM II č. 2004, s. 867: …civitas Wilhelmswerd, quae et Usci dicitur, Ulrichsdorf, Gerhartsdorf, Rytow, Boemicalis Rytow, Brevis Tribovia, Longa Tribovia, Khappendorf, Sifridsdorf, Hertrichdorf, Jansdorf, Libntal, Dytrichspach, villa forensis, quae vocatur Tribovia Boemicalis, Parnik, Ribnik, Zhors, Skurow, Malin, Khunigswelt, Herwigsdorf, Mychelsdorf… 

 

Název "Hylváty" je zmíněn až roku 1358 (RBM VI/2 č. 741, s. 427), kdy klášter mění území pro něj tak trochu „z ruky“ s litomyšlským biskupem.  A ne jednoznačně: ve verzi A1 místopisně za Rudolticemi a před Oldřichovicemi (…Luckaw, Rudolffsdorph, Hulwadorff, Vlrisdorff…), zatím co ve verzi B je za Rudoltice vsunuto město Ústí a ves Hylváty (Rudolsdorf, oppido Wilhelmswerde et villis Hulwatorf, Ulreychsdorf…).

 

V roce 1292 nejsou žádná sídliště kolem Třebovky a jižně od Ústí uvedena, v roce 1304 se uvádí Krátká a Dlouhá Třebová (Brevis a Longa Tribovia), podle charakteru polností se zdá Dlouhá Třebová mladší a Krátká Třebová starší a je potřeba ji lokalizovat. Vzhledem k umístění za Řetůvkou a před Dlouhou Třebovou ji většina badatelů ztotožňuje s dnešními Hylváty (J. V. Šimák**).

 

A pokud jde o původ jména, odvozuje se od německého die Hülve = louže, kaluž, bažinatý terén. Název se později transformoval do podoby Hilbetten (doslovný překlad nebeské postele?), český název Hylváty je poprvé doložen roku 1544 za Petra Bohdaneckého z Hodkova.

 

V. Šimák: **) Pokud bychom výklad J. V. Šimáka přijali, vznikla na řece Třebovce souvislá řada obcí jména Třebová, rozlišovaných jen přívlastky: Krátká Třebová (Hylváty), Dlouhá Třebová, Česká Třebová, Malín - Malá Třebová (Třebovice).


   Napsáno z iniciativy Milana Mikoleckého přičiněním Miloslava Renčína.  Na oslavy jistě přijedeme!  (mm)