Příloha Českotřebovského deníku   

                                             Nově objevený nerost pojmenován po Třebovákovi

 
V roce 1956 vydali Akademik František Slavík a kolektiv Mineralogii (NČAV). V té době nejmodernější publikace uváděla skupiny minerálů, uspořádané podle chemického složení a jejich přibližný počet, který byl odhadován na necelých 1500 druhů.
Díky neustále preciznějším analytickým metodám se tento počet do dnešní doby mnohonásobně navýšil. Od roku 1959 existuje Mezinárodní komise pro schvalování nových minerálů ( I.M.A.), která o každém návrhu na uznání nového minerálu rozhoduje. K červenci letošního roku toto číslo stouplo již na více než 6000 minerálních druhů. Nechci popisovat náročný proces analytických postupů i následného přísného posuzování a schvalování, faktem však je, že každoročně ve světě přibude přibližně 100 nových minerálů. Členové komise zvlášť hlasují o uznání nového minerálu a zvlášť také o jeho názvu, který bývá často vybrán na počest významného mineraloga či geologa.
V roce 1988 byl na historické šachtě Šafary na Kaňku u Kutné Hory nalezen minerál, který byl v loňském roce popsán mezinárodním týmem zkušených mineralogů (Jiří Sejkora, Cristian Biagioni, Zdeněk Dolníček, Radek Škoda, Jana Ederová) a navržen komisi I.M.A. na uznání novým minerálem. Na počest ložiskového geologa a mineraloga ing.Petra Pauliše byl pojmenován paulišit.
Minerál,jehož chemické složení je Ca2Zn(CO3)3. 2H2O, tvoří tenké jehlicovité krystaly, které se shlukují v čiré až bílé krusty. Vzorek je  uložen ve sbírkách mineralogicko-petrografického oddělení  Národního muzea v Praze.
Ing. Petr Pauliš se narodil 29.dubna 1956 v Ústí nad Orlicí a své dětství a školní léta prožil u rodičů v České Třebové. Jeho vztah k přírodním vědám, zejména k botanice, se začal formovat již na základní škole, ale v roce 1970 se rozhodl pro mineralogii. Rodiče novou zálibu podporovali a v té době vznikala i jeho první sbírka nerostů. Nevšední zájem o „kameny“ se záhy zúročil při účasti na regionálním kolu mineralogické olympiády, které vyhrál. V letech 1971 – 1975 studoval na českotřebovském gymnáziu a nemalý vliv na zdokonalování v mineralogických znalostech měl rok 1974, kdy začal navštěvovat mineralogickou sekci KDPM v Hradci Králové. V té době podnikal s kamarády i první sběrné cesty po tehdejším Československu.
Nabyté znalosti z mineralogie a geologie předznamenaly další studium, tentokrát na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od roku 1975 navštěvoval hornicko-geologickou fakultu, obor ložisková geologie kde v roce 1980 získal titul inženýra. V době studií vedl  mineralogický kroužek při Ostravském muzeu a své sběratelské cesty s kamarády rozšířil na výpravy po střední Evropě. Pamatuji se, že jsme prostřednictvím Okresního pedagogického střediska v Ústí nad Orlicí v roce 1978 zorganizovali exkurzi na mineralogické lokality po středním Slovensku a přivezli vzorky minerálů a hornin na doplnění školních sbírek v okresu.
Po studiu nastoupil Petr Pauliš jako geolog na závod Měděnec v Krušných horách, kde působil v letech 1980 – 1984.V devadesátých letech se úspěšně rozvíjela spolupráce s Mongolskem a tehdy se naskytla příležitost profesně vycestovat do zahraničí. Společný podnik Mongolčechoslovakmetal prováděl těžbu na cínovém rozsypovém ložisku Modoto, na kterém pracoval jako geologv letech 1984 až 1987. Po návratu si rok vyzkoušel učitelování na Hornickém učilišti v Karviné a v roce1988 získal uplatnění jako výzkumný pracovník v Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře. Pracoval v oborech geochemie a úprava nerostných surovin a v ústavu našel i dobré podmínky pro badatelskou činnost. V roce 1998 však podnik zanikl. Po roce 1989 se otevřely hranice a tím i možnost uskutečňovat odborné cesty po západní Evropě i do zámoří.
Petr Pauliš žije v současné době v Kutné Hoře a pracuje jako geolog na volné noze. V roce 1997 se podílel na vybudování Hornické naučné stezky v Kutné Hoře (Stříbrná stezka). Od stejného roku provozuje obchod s minerály, geologickou literaturou a montánními památkami. Poskytuje poradenskou činnost, provádí určování minerálů a jejich oceňování. Neustále rozšiřuje vlastní mineralogickou sbírku, ve které se specializuje na československá rudní ložiska.  Přes 40 vzorků je také uloženo v mineralogické sbírce NM v Praze. Je členem redakční rady časopisu Minerál, členem České geologické společnosti a Společnosti NM v Praze. Je čestným členem Mineralogického klubu Česká Třebová, spolupracuje s významnými odbornými institucemi, zejména s Národním muzeem Praha. Nemalý čas věnuje přednáškové činnosti a jako člen klubu zajíždí přednášet i do České Třebové.
Samostatnou kapitolou je rozsáhlá činnost publikační, která čítá asi tisícovku prací. Je autorem či spoluautorem řady samostatných mineralogických publikací popularizujícího charakteru, z nichž jmenujme alespoň Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště či knihu Nerostné bohatství Krupky, Cínovce a Moldavy. Za tuto výpravnou publikaci byla v loňském roce kolektivu autorů udělena Cena Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. V současné době dokončuje s kolegy knihu Nejzajímavější mineralogická naleziště České republiky – lokality typových minerálů. Petr Pauliš se také podílel  na objevu nového minerálu kvačekit, který dostal jméno na počest českého mineraloga a geochemika Dr. Milana Kvačka.
 Ing.PetrPauliš (minerál paulišit) je čestným členem Mineralogického klubu Česká Třebová.Po zesnulém Prof. RNDr.Josefu Staňkovi, CSc (minerál staněkit) a Mgr.Pavlovi Škáchovi (minerál škáchait), je další osobností klubu, které se dostalo toto celosvětové mineralogické ocenění v podobě pojmenování nového minerálu.
Milan Michalski.
Vysvětlivky k fotografiím
1.      Výprava na Slovensko v roce 1978. Před portálem důlní chodby, spojující Španiu Dolinu a Piesky.
   Zleva stojí Miloš Popelka, Jiří Vinkler, Stanislav Laibner. Petr Pauliš, klečí Milan Michalski (fotoarchiv MK)
2.      Petr Pauliš na přednášce MK Česká Třebová 29.10.2008 (foto Michalski.)
3.      Petr Pauliš na setkání mineralogů v Tišnově v roce 2016 (foto Michalski.)
4.      Minerál paulišit – velikost vzorku je 3 cm (foto B.Bureš)
5.      Detail vzorku – šířka záběru je 4 mm (foto B.Bureš)
6.      Udělení Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu 19.6.2023 na zámku v Lužanech. Ing.Pavliš třetí zleva (foto B.Bureš)
7.      Cena Josefa Hlávky (foto B.Bureš)
8.      Petr Pauliš na přednášce v České Třebové