-
-
událost
se stala před 85 lety (pODLE fELIXE lERCHA)
-
Smutných vzpomínek na začátek
války byla publikovÁna celá řada. Patří mezi ně i schůze obecního zastupitelstva se
smutným a pokořujícím programem ze dne 13. IV. 1940. Ten den se o páté
hodině odpoledne konala mimořádná schůze v úplné presenci, která měla
ráz provokace a měla celkově pokořit obyvatelstvo našeho města a jejich
zástupce. Schůze se zúčastnil okresní hejtman Košta z Litomyšle a
zástupce Oberlandrátu (vrchní zemský rada) z Pardubic. Na schůzi byli provokativně uvedeni do
funkce člena obecního zastupitelstva a městské rady tři němečtí občané.
Všichni členové zastupitelstva měli povinnou účast a byli požádáni, aby
se dostavili do schůze v tmavém obleku. Pozvánky musely být psány
dvojjazyčně a to německo-česky a zasedací síň staré radnice musela být
dle přání okresního hejtmana zvlášť bohatě vyzdobena. Na předsednickém
místě byla umístěna křesla vypůjčená z živnostenské školy a sice pro
Oberlandráta a jeho dva pobočníky, pro okresního hejtmana a pro
starostu. Na levé straně předsednické tribuny musela být říšská vlajka s
hákovým křížem a po pravé straně (jen malinko větší) vlajka protektorátu
Bőhmen und Mähren. Na říšské vlajce byl umístěn obraz Hitlera, na vlajce
protektorátu menší ze dřeva vyřezávaný znak Čech a Moravy. Malé vlajky
byly také na předsednickém stole a před nimi byl umístěn městský znak -
českotřebovský kohout s hlavou obrácenou k vlajce protektorátu. Vchod do
staré radnice byl vyzdoben lesními stromky, schodiště a zasedací síň
oleandry.
-
Novými zástupci města se
stali Richard Hoblik, Ludvík Kirsche a Franz Kaupa. Při schůzi
měli vyhrazené "lepší" místo po boku oberlandráta (vtchního
zemského rady). Důvodem pro celou
akci bylo, že tři čeští zastupitelé (Jaroslav Jogl, Bohuslav Štangler
a Josef Pácl) podali na své místo rezignaci. Ve skutečnosti byli
samotným hejtmanem a okresním úřadem v Litomyšli k podání rezignace
donuceni. Hejtman Košta v úvodní řeči příliš vychvaloval své dobré
smýšlení a skutky pro obyvatele zdejšího kraje, pak vystoupil
oberlandrát (mluvil dobře česky). Poděkoval za
výzdobu síně s důrazem na říšské symboly a dále vysvětloval myšlenku
Vůdce o nové Evropě, který se chopil iniciativy a přičiňuje se o to, aby
staré křivdy, napáchané po první světové válce byly opět napraveny.
Vůdce poznal, že malé státy, které byly vytvořeny po první světové válce
byly špatnou politikou, neboť se nemohou bez cizí pomoci udržeti a proto
potřebují silného ochránce a to ochranu Říše. Dále uvedl, že český národ
(a jeho vůdcové) správnost tohoto německého programu včas poznal, aby
mohl být bez války začleněn do Velkoněmecké Říše. Tím byl českému národu
zajištěn volný pobyt, volný obchod a podnikání. Jiné národy, které tak
prozíravé nebyly musí za tuto neprozíravost trpět…. Proto je nutno, aby
obyvatelstvo německé národnosti mělo také v městské správě své zástupce.
Jako zástupce a vykonavatel zákonodárných opatření Říše si přeje, aby
spolužití a spolupráce českotřebovského občanstva směřovala dále ve
prospěch celku a ke zdaru obou národnostních složek. Také novým německým
členům obecního zastupitelstva uložil, aby "společně s českými zástupci
spolupracovali pro blaho tohoto města a potřeby veškerého občanstva.
-
Slib věrnosti pak složili tři
němečtí zástupci jedině do rukou oberlandráta. Starosta města Josef
Dytrt pak učinil prohlášení v německé řeči: "Jako
starosta tohoto města vítám nové členy německé národnosti ke spolupráci
a k vykonávání všech úkolů a povinností, k práci pro veškeré občanstvo
při samosprávě našeho města. Bude-li duch lásky k bližnímu a uznávání
všech povinností uznán veškerým občanstvem a také proveden, pak jsem
plně přesvědčen, že obyvatelstvo obou národností bude vedle sebe žít
klidně a spokojeně. Žít pro sociální spravedlnost a lásku k bližnímu."
-
Okresní hejtman Košta pak v
závěrečném aktu prohlásil, že obyvatelé tohoto
pohraničního kraje se již od dávných dob a to bez rozdílu národnosti
velmi dobře snášelo, nebylo stížností ani žalob, žilo mezi sebou a vedle
sebe v nejlepší shodě a přátelství, což je dobrým znamením pro
nastávající budoucnost. Proto očekával, že i v tomto duchu budou
postupovat také zástupci obou národností na českotřebovské radnici.
-
Tímto prohlášením uzavřel
okresní hejtman Košta akt sice historického významu, ale pro české
obyvatele našeho města a její správu to byla rána hrozně ponižující. Od
tohoto dne si zde všichni uvědomovali, že jsme ztratili svobodu a že
takových ponížení budeme muset v další době ještě vytrpět více.
-
Celá událost trvala asi slabou
hodinku. Proběhla v klidu a bez zájmu obecního zastupitelstva. Prostor
pro posluchačstvo byl zaplněn 30 občany německé národnosti obojího
pohlaví a to z celého okolí, Češi byli přítomni jen asi čtyři.
-
-
VYSVĚTLENÍ:
-
Oberlandrat (česky vrchní zemský rada, také
počeštěle oberlandrát, zkratka OLR) byl nejnižší typ
úřadu německé okupační
správy v Protektorátu
Čechy a Morava. Bylo to rovněž oficiální označení úředníka v čele
tohoto úřadu. Tyto úřady (německy v množném
čísle Oberlandratsämter) vznikly bezprostředně po německé
okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Ve své působnosti
měly tyto územní celky (Oberlandratsbezirke) vždy několik
českých politických
okresů, pro náš region byly sídlem ORL Pardubice. V roce 1942 prošly tyto úřady rozsáhlou reformou a zanikly
spolu s protektorátem na jaře 1945.
-
Z doby okupace
mnoho fotografií v archivu nemám, ale pro lepší pochopení situace stojí
za to si připomenout, tak Česká Třebová v době před 85 lety vypadala a
také samotnou mapu Protektorátu Čechy a Morava. Rád připojím třeba i
další fotografie z té doby, pokud se mi je podaří získat.
-
-
-
-
-
-
|