Ochránci přírody mapují výskyt invazních rostlin      Zpět

 

 

 ZO ČSOP Podorlicko při likvidaci křídlatky spojuje síly s městem a Eko Bi

Boj proti invazním rostlinám, které se nekontrolovaně šíří krajinou  nabývá v posledních letech na síle, stojí spoustu času a také peněz. O jaké rostliny se jedná a jaká nebezpečí jsou s jejich rychle rostoucím výskytem spojena se dozvěděli členové ČSOP a další zájemci na přednášce PaedDr. Hany Grundové v pondělí 14. dubna 2025.  Problematiku nevnímám jako odborník, ale jako člověk, kterému záleží na tom, aby naše příroda byla nadále rozmanitá a udržovaná, aby se v ní nešířili nepůvodní druhy rostlin a zvláště pak ty, které mají charakter invazních rostlin a šíří se nekontrolovaně a vytlačují z přírody i ze zahrádek rostliny kulturní a pěstované.
Dříve to bylo tak, že byl využit každý kousek půdy např. chovateli drobného zvířectva, Třeba park u krematoria nemuselo město nijak obhospodařovat. sekání si zajistili majitelé sousedních zahrádek. Dneska je takových hospodářů stále méně a méně, stále více pozemků není obhospodařovaných a společnost si naopak s údržbou zelených ploch  někdy mnoho starostí nedělá. To všechno totiž stojí peníze, někdy hodně peněz. A na přednášce jsem se dozvěděl kolik úsilí a prostředků je třeba dávat na každoroční  boj proti šíření invazních rostlin.
Fundovanou přednášku na toto téma přednesla PedDr. Hana Grundová, předsedkyně ZO ČSOP Podorlicko. Tato organizace se již dlouhodobě (od roku 2008) zabývá mapováním výskytu nepůvodních a invazních rostlin na katastru města. A lokalit  s touto patálií neubývá.  Potvrdil to i na přednášce přítomný Prof. RNDr. Pavel Kovář, který mapoval  výskyt nepůvodních rostlin v našem regionu od svých studentských let a zná tedy i dlouhodobý trend.  K probírané problematice jsem z přednášky nafotil několik obrázků popisujících druhy se kterými se můžeme v přírodně v našem region setkat nejčastěji. Nejdříve se hodně mluvilo o bolševníku velkolepém, na prezentaci byla i netýkavka velkokvětá a pak se mluvila prakticky pořád o křídlatce.
Ukažme si tedy nějaké informace  z prezentace o mapování a  likvidaci křídlatky v České Třebové.
Křídlatka zasažená postřikem  u podjezdu do Javorky. Jeden postřik rostlinu nezlikviduje, ale další rok je mnohem slabší,  v likvidaci je třeba pokračovat a lokality s křídlatkou trvale sledovat.  Na dalších obrázcích je ukázka jak se mapování lokalit s křídlatkou vede. Jde o lokality  lokality v Benátkách u  cyklokrosové dráhy a na dalším snímku za hrabou parkoviště na Skalce za zimákem. Zde je vidět spolupráce se zelenou partou Eko Bi pod vedením pana Lochmana, provádějící postřik vytipovaných míst s pomocí  speciální mechanizace. Je to účinné, ale postřik se musí i opakovat.  Bohužel se to provádí právě v době, kdy má zelená parta Eko Bi hodně práce, ale ošidit se to nedá, postřik je třeba provádět důkladně. Lokality pro postři vybírají podle svého již několik let vedeného mapování  ochránci přírody ZP ČSOP. ČSOP na tuto práci získává prostředky z grantů Pardubického kraje a města Česká Třebová. Přehled lokalit je také k dispozici pro odbor životního prostředí MěÚ, Jedině ten pak může objednat postřik v Eko Bi. 
Je tady jaro a s ním začíná nová etapa boje s invazními rostlinami, zejména s křídlatkou. Dříve velmi obávaný bolševník velkolepý se ve městě vyskytuje výjimečně  ale ve volné přírodě jej ještě určitě najdete. Křídlatka má více druhů a některé druhý se také využívají např. ve farmacii, ze zelené hmoty porostů křídlatky někde dokonce lisují palivo ( brikety), ale velká rychlost šíření tohoto druhu je právě tím důvodem proč proti křídlatce bojujeme.   Ve  skutečně velkém množství se sní můžeme setkat v meandrech řeky Tiché Orlice. Ale také v České Třebové je jen na pozemcích města evidováno asi 80 lokalit, další jsou pak na pozemcích soukromých nebo promyslově využitých a má-li se bojovat účinně  je třeba řešit i tyto lokality. Proto třeba ochránci přírody mapují i ohniska s křídlatkou na soukromých pozemcích sousedících s pozemky města.  Všechno mají řádně evidováno včetně srovnání stavu lokalit v jednotlivých letech.  Z toho je jasně vidět že boj s křídlatkou pomocí systematického postřiku je úspěšný  ohniska jsou oslabena nebo dokonce zlikvidována.
Je třeba tedy každoročně, právě z jara znovu mapovat město. A čas pro tuto práci právě nastává. Začátkem května již na lokalitách rostou zatím nízké rostliny. je třeba všechna tato místa znovu projít a případě upozornit i na nový výskyt  křídlatky. Zde se ochránci přírody obrací na veřejnost  s žádostí o spolupráci, aby byla v mapách zachycena všechna ohniska, všechny lokality k likvidaci. Na přednášce si členové ZO ČSOP  rozparcelovali město na úseky, které boudou zkoumány, doba na průzkumu brzo přijde. Pokusím se kamerou některou takovou lokalitu navštívit, ukázat   čeho by si měla veřejnost všímat a takto znovu zmapovat město s výskytem křídlatky v roce 2025. To bude podklad pro práci Eko Bi. při letošním provádění postřiků. Dále uvádím mapu města s vyznačením očíslovaných lokalit, všimněte si, zda již křídlatka roste!