Problematika ohrožených regionů       Zpět

 
 

   Hospodářsky a sociálně ohrožená území je nutné řešit systémově.
Téma je to velmi důležité, proč by se mu jinak věnovalo tolik času a prostředků na nedávné celostátní konferenci- DXnes jsem od pořadatele dostal veškerou dokumentaci  ke konferenci, kterou sdílím  na tomto odkaze ZDE. Jsou zde především prezentace. Některé týkající se našeho blízkého regionu nebo i České Třebové zvlášť zde uvedu  stejně jako zkušenosti např. starosty  Pavla Charváta z Moravské Třebové nebo starosty Davida Šimka ze Svitav. Využiju i vlastními silami natočený videozáznam z dopoledního společného jednání této konference, zatím nebyl čas...  Pořadatelé také poskytují na uvedeném odkaze celkový tříhodinový video záznam z konference, je však nesestříhaný a bez popisek a v nižší kvalitě záznamu po obrazové i zvukové stránce.  Mohly zde být přece odkaz na startovní časy jednotlivých probíraných problémů, a nic takového není.  Odpoledne pak byly workshopy.... 
Aby problém "HSOÚ" nezapadl, vytvořím k němu samostatnou stránku, umožní porovnávat přístupy např. z České Třebové, Moravské Třebové a Svitav.  Třeba v tom, že my řešíme sociální problematiku lokality v Borku, ale v Moravské Třebové nabízí stovku stavebních parcel a 122 bytů pro mladé lidi....
 
Jako první uvádím prezentaci, kterou přenesla na odpoledním workshopu Petra Válková, místostarostka České Třebové, která je na webu konference uvedena takto: Mgr. Petra Válková působí třetím rokem jako místostarostka města Česká Třebová. Ve své gesci má mimo jiné i sociální, školský odbor a zdravotnictví. Před nástupem do funkce pracovala jako lektorka ekologické výchovy a věnovala se environmentální osvětě. V rámci své činnosti na radnici se aktivně zapojuje do organizování kulturních a komunitních akcí ve městě. Byla u zrodu komunitního plánu města a rozhýbala projekty v sociální sféře. Aktivně spolupracuje s neziskovými organizacemi. Je multipotencionální, má pozitivní životní postoj a ráda přijímá výzvy.
Tisková zpráva Parduzbického kraje o konferenci :
Celostátní konference na téma podpory rozvoje Hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ) se uskutečnila v úterý ve Svitavách. Cílem konference bylo zvýšit povědomí o problematice HSOÚ a zdůraznit její význam, upozornit na nezbytnost integrovaného a koncentrovaného přístupu k této problematice, prezentovat příklady dobré praxe z Pardubického kraje a zdůraznit jejich potenciál jako vzor pro ostatní regiony, podpořit širší zapojení podnikatelského sektoru do řešení této problematiky a získat větší podporu pro intenzivnější zaměření na problematiku HSOÚ na národní úrovni.
Úvod konference po zdravici ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ekonoma a bankéře Pavla Kysilky obstaral hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Téma rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území je pro Českou republiku nesmírně důležité, ale bohužel se mu nedostávalo takové pozornosti, jak by mělo. Vždy se toto téma otevřelo po parlamentních volbách, když jsme se podívali na mapu a zhodnotili výsledky. Pak si začínáme všímat, že některé regiony volí jinak, než si myslí centrum. Musíme se vždy nejdříve ptát, co je důvodem těchto výsledků. Není to pouze oblast Sudet a odsun původního obyvatelstva, ale také úpadek průmyslu po roce 1989. Bohužel nůžky se mezi jednotlivými oblastmi postupem času spíše rozevírají. V našem kraji k těmto územím přistupujeme systematicky a snažíme se upravit naši strategii na úroveň obcí s pověřeným obecním úřadem, jelikož území ORP není vypovídající. Vytváří se totiž vnitřní periferie, a to například na Chrudimsku, Hlinecku či v oblasti Chvaletic, ale dle dat státu na úrovni ORP jsou tyto oblasti v pořádku. Bohužel to tak není a stát by si to měl uvědomit a jít více do detailu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
První diskusní panel patřil otázce: Jak podpořit rozvoj HSOÚ na národní i krajské úrovni? Debaty se kromě hejtmana Martina Netolického a starosty Svitav Davida Šimka zúčastnili také zástupci Ministerstva financí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale také Národní ekonomické rady vlády. Radní Pardubického kraje a vedoucí České národní delegace v Evropském výboru regionů Roman Línek hovořil o mimo jiné o kohezní politice a roli evropských fondů v rámci snižování rozdílů mezi regiony. „Hospodářské a sociální soudržnosti, čili tomu, aby se rozdíly mezi regiony snižovaly, tak tomu se Evropská unie věnuje dlouhodobě a lze říci, že regionální politika je součástí DNA Evropské unie. Bohužel nové výzvy a problematiky globálního světa dostávají regionální politiku na druhou kolej, nicméně také v rámci Evropského výboru regionů budeme dělat maximum proto, aby toto téma nezmizelo a regionální politika včetně snižování rozdílů mezi regiony byla stále tématem podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. To, jakým způsobem budou fondy nastavené, je nyní v řešení,” uvedl Roman Línek. Další diskusní panel se věnoval problematice příležitostí a bariér zapojení soukromého sektoru do rozvoje HSOÚ.
V odpoledním programu se účastníci konference rozdělili do šesti tematických workshopů. Jeden z nich se věnoval vytváření fondů HSOÚ, zapojení bank a využití finančních nástrojů pro rozvoj HSOÚ. I v tomto patří Pardubický kraj mezi průkopníky. „Připravujeme vytvoření krajského revolvingového programu, který bude představovat velmi zvýhodněnou návratnou finanční výpomoc ze strany kraje pro znevýhodněné oblasti, kde by bylo velmi nízké úročení tak, aby byl tento nástroj opravdu využíván, a to například v rámci předfinancování projektů realizovaných z evropských fondů, ale také pro podporu podnikatelských aktivit, rozvoje veřejných služeb, a to včetně bydlení. K tomu vytváříme nadační fondy pro jednotlivé ORP, v rámci kterých po vzoru Saska chceme soustředit prostředky kraje, municipalit, místních podnikatelských subjektů, ale také bankovního sektoru. V rámci těchto fondů chceme pomáhat studentům se studiem na vysoké škole, ale se závazkem návratu do místa, ze kterého pochází. Zároveň chceme podpořit provázanost s významnými zaměstnavateli v regionu, ale chceme nabídnout také pobídky pro přesídlení do vybraných lokalit. Naším cílem je alokovat pro každý nadační fond přibližně pět milionů korun, nicméně pevně věříme, že postupně se tyto fondy budou rozrůstat i díky většímu zapojení soukromého sektoru či bank,“ avizoval hejtman Netolický.
Další workshopy se v průběhu odpoledne věnovaly například digitalizaci území, rozvoji internetu a mobilních sítí, sociální problematice či podpoře podnikání, inovací a vzdělávání.