Vzpomínka na Hanu Habrmanovou

V pátek 11. června 2004 zemřela paní Hana Habrmanová, dlouholetá členka pedagogického sboru českotřebovského gymnázia.

Znal jsem Hanu po více než čtyřicet let. Poprvé jsem se s ní setkal jako žák základní školy, kam nakrátko nastoupila, později jako student  českotřebovského gymnázia ,tehdy střední všeobecně vzdělávací školy, posléze  jako kolega v profesorském sboru téhož gymnázia.Vyučovala češtinu,dějepis,latinu a španělštinu. Byl to pro mne zvláštní pocit, když jsem si poprvé tykal s kolegyní, která mně a mým spolužákům v letech 1965 –68 vštěpovala vynikajícím způsobem nejen poznatky z historie a mateřského jazyka, ale současně nenásilně zprostředkovávala  i vědomí hodnot, které nám zůstaly i tehdy, kdy čas část naučených faktů setřel. Hanka – jak jsme ji důvěrně v učitelském sboru oslovovali - byla pro své kolegyně i kolegy vynikajícím odborníkem ve svém oboru, vždy připraveným poradit. Oceňovali jsme její smysl pro jemný humor, všichni jsme ji  uznávali jako nepsanou morální autoritu.  Bylo mi ctí, když jsem jako ředitel školy mohl po roce 1989 spolupracovat s Hanou Habrmanovou jako svou zástupkyní.

Podstatnou část svého života  nezištně věnovala školní práci. Všichni víme,že její výuka byla velmi kvalitní  a že zaručovala  vynikající předpoklady v dalším studiu na vysokých školách. Většina jejího volného času patřila opět škole. Organizovala společenské akce sboru a zájezdy ,vedla historický kroužek.Řadu let byla předsedkyní Spolku absolventů a přátel gymnázia, který podporoval nejrůznější školní a žákovské aktivity.

            I když v posledních letech pracovala na našem gymnáziu jen na částečný úvazek, byla do poslední chvíle platnou a vynikající učitelkou, kterou měly rády mnohé, i ty  nejmladší generace absolventů naší školy.

 Její definitivní odchod zanechal v řadách našeho učitelského sboru bolestnou mezeru – byla totiž příkladem vzácného člověka, v němž se kloubila vysoká odbornost s učitelským uměním  spojeným s taktem k žákům a pevnými morálními postoji. A takových lidí nebývá nikdy dost..

Čest její památce.

 Petr Poldauf,  ředitel gymnázia v České Třebové