Za Hanou Habrmanovou

Nechce se mi věřit tomu, že ženu, donedávna plnou životní energie zákeřná nemoc tak rychle schvátila. Ještě letos v únoru se pohybovala ve škole mezi svými studenty, 11. června však už byl neodvratný konec.

Profesorka Habrmanová, rozená Fojtová, působila na českotřebovském gymnáziu více než 40 let a patřila k nejuznávanějším a nejoblíbenějším učitelům této školy.

Narodila se 19. ledna 1937 v Praze. V roce 1955 maturovala na jedenáctiletce v České Třebové. Dějepis a češtinu vystudovala na Vysoké škole pedagogické v Praze. Po promoci začala učit na základní škole v našem městě. V září 1963 přešla na střední všeobecně vzdělávací školu, nynější gymnázium. Svou aprobaci si později rozšířila dálkovým studiem španělštiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Její studenti se s ní setkávali i na hodinách latiny a hudební výchovy.

Hudba byla jejím celoživotním koníčkem. Koncerty vážné hudby navštěvovala nejen v našem městě, ale často i v Praze. Byla členkou pěveckého sboru Bendl, vedla pěvecký sbor gymnázia, hrou na klavír doprovázela představení třebovských loutkářů  a dlouhá léta též hrál na harmonium při bohoslužbách Církve československé husitské.

Jejím oblíbeným předmětem byl dějepis. Pro historii získávala své žáky na zajímavých vyučovacích hodinách, v historickém kroužku i při prázdninových archeologických brigádách na jižní Moravě.

Svůj obzor si rozšiřovala  v nejrůznějších kurzech (např. na Mezinárodní letní univerzitě v Santanderu ve Španělsku) a také studijními cestami do Řecka, Itálie, Francie, Španělska, Velké Británie, spojených států a dalších zemí. Ráda cestovala i po naší republice, přitahovaly ji zvláště jižní Čechy a především Praha.

Profesorka Habrmanová byla zakládající členkou a dlouholetou předsedkyní Spolku absolventů a přátel gymnázia. Pracovala rovněž v redakční radě Českotřebovského zpravodaje a to už od jeho založení v roce 1970. Právě zde často informovala o problémech a úspěších své školy. Velké pozornosti se kdysi těšily i její články o kulturní historii města. Nelze opomenout ani spoluautorství publikace „Česká Třebová 1278 – 1978“, kde zpracovala kapitoly o významných osobnostech města a o rozvoji školství.

Česká Třebová a především místní gymnázium ztrácí jejím odchodem charismatickou osobnost, výbornou učitelku, tolerantní, společenskou, čestnou a skromnou ženu, která dokázala pobavit, potěšit i povzbudit a která nikdy nikoho nezarmoutila. Čest její památce.                                              

Josef Slavík.