SEKCE PRO PAMĚTNÍKY100 a 110 let českotřebovského hřbitova |
||
| TEXT Z ROKU 2005
I dnes, po sto letech zaujmou návštěvníka hřbitova nedaleko od vstupní brány hroby známých třebovských občanů. Je to jistě majestátní secesní hrobka rodiny Rybičkovy a Vyskočilovy, nedávno péčí města restaurovaná. První záznam o pohřbu do této hrobky pochází z roku 1908. Sochařská výzdoba hrobky je přisuzována žákům Myslbekovým. Protější roh tvoří kamenná hrobka rodin Kašťákovy a Škrabalovy se sochou znaveného poutníka (autor František Voleský). Po obou stranách hlavní hřbitovní cesty odpočívají mnozí významní českotřebovští občané, z nichž možno připomenout hudebního skladatele V. V. Hausmanna, starostu Sokola a zdejšího lékaře MUDr. Antonína Pětníka, přednostu železničních dílen ing. Ludvíka Shejbala. Nalezneme zde i rodinné hrobky Mehlových, rodiny Frimlovy, Lomovy a Preislerovy. Ozdobou spodní části hřbitova je též hrob rodiny Tykačovy a Dařílkovy s plastikou postavy anděla, vlevo od vstupu je hrob starosty Glücksmana, Jana Tykače, spisovatele F.V. Krejčího a rodiny Hubálkovy.. Na křižovatce hlavní hřbitovní komunikace s příčnou cestou stával (do roku 1961) vysoký kříž s Ukřižovaným, přemístěný sem zřejmě ze starého hřbitova (je opatřen letopočtem 1867). Aby ustoupil ve výhledu na nově instalovaný památník rudoarmějcům, byl začátkem šedesátých let přemístěn dolů ke hřbitovní bráně. Litinová socha Ukřižovaného podléhá nyní ve značné míře korozi a volá po restaurování. Součástí hřbitova jsou i hroby obětí válek. Při levé hřbitovní zdi připomínala řada prostých hrobů označených plechovými hvězdami oběti I. světové války. Hřbitov byl v během stoleté existence několikrát rozšiřován. V horní části hřbitova byl v třicátých letech zřízen tzv. urnový háj. Jeho slavnostní otevření proběhlo dne 6. června 1934, první pohřeb zde proběhl dne 17. 5. 1935. I v urnovém háji nalezneme hroby známých třebovských občanů např. poslance Františka Buřívala nebo obětavé Františky Honlové. Ve střední části urnového háje (v čele hřbitova) byl r. 1961 postaven památník padlým vojákům Rudé armády. V těsném sousedství nové části urnového háje se nacházely hroby obětí II. světové války. Zde byli pochováni zemřelí z německého lazaretu v budově gymnázia, ale i z vojenských transportů. V roce 2002 proběhla exhumace uložených ostatků a jejich převezení do Brna do památníku válečných obětí. Uvolněné území bylo ministerstvem obrany vyjmuto ze seznamu válečných hrobů. V roce 1991 byla na hřbitově zřízena vsypová loučka. Během sta let existence městského hřbitova se hřbitov stal místem posledního odpočinku několika generací Třebováků. Díky úpravám, realizovaným v posledních letech se daří "hlavní" městský hřbitov udržovat jako velmi důstojné místo. Je také dobře, že správa hřbitova dbá na údržbu hrobů významných českotřebovských rodáků. Byl tak opraven hrob spisovatele F.V. Krejčího, Rybičkova hrobka, letos hrob Františky Honlové v urnovém háji, hudebního virtuosa Josefa Švenka a akademického sochaře Františka Formánka. Je ovšem skutečností, že dříve na hřbitově byly aleje akátů kolem hlavních cest a další vzrostlé stromy, které vzaly s věkem za své podobně jako alej vzrostlých bříz podél hřbitovní zdi. Tím se ráz hřbitova podstatně změnil. Na druhou stranu byl pietní ráz hřbitova zvýšen nyní velmi pěkným vzrostlým parkem založeným začátkem sedmdesátých let před hřbitovem v souvislosti s výstavbou městského krematoria. Fotografie kříže v centru hřbitova uprostřed aleje akátů je z padesátých let. Ostatní fotografie byly pořízeny v závěru měsíce září 2005, kdy probíhala úprava některých hrobů:
110 let hřbitova 2015
|
