Českotřebovské kalendárium na listopad 2004

Hudebník a malíř Jaroslav DOLEŽAL – narozen 12.11. 1929 – 75 let

     Narodil se v nedaleké Zhoři v rodině rolníka. Měl ještě dva starší sourozence – nedávno zesnulého bratra a sestru. Do školy začal chodit v místě rodiště, měšťanskou školu dokončil v České Třebové. Potom jej otec potřeboval doma, aby pomáhal v zemědělství. V pozdějších letech vystřídal několik zaměstnání …

     Je znám jako dobrý muzikant a malíř, v mládí hrával úspěšně ochotnické divadlo. Zatímco muzicírování se věnoval od útlého mládí donedávna ( Hanušova kapela, orchestr Melodik Františka Pirkla, Collegiál, železničářská dechová hudba ), s malováním začal přibližně před pětatřiceti lety. Přestože nikdy nenavštěvoval výtvarné školy, našel si osobitý výraz. Maluje tak, jak „ svět ” vidí. Na jeho výhradně olejových obrazech se objevují motivy z blízkého i vzdáleného okolí. Maluje krajiny a mizející architekturu       ( chaloupky, kostelíky ). Nejvíce jej přitahují barvy podzimu. Inspiraci čerpá jednak doma ve Zhoři ( např. kopec Kozačka ), nebo za ní jezdí po okolí ( Svinná, Vlčkov, Kozlov, Přívrat, Řetová, Řetůvka, Sloupnice …). Řada obrazů vznikla také kolem České Třebové. Přestože nejraději maluje přímo v přírodě, nikdy se nebránil okopírovat fotografii, nebo knižní reprodukci, která jej právě zaujala. Jeho velkým vzorem  je ruský malíř Šiškin a naši umělci Kosárek a Jambor. Své práce téměř pravidelně vystavuje na     „ jednodenních výstavách ” po okolí.

Operní pěvec a učitel hudby Antonín KLEINPETR ( 19.11. 1869 – 20.8. 1932 ) -135 let od  narození

Narodil se v rodině pekařského mistra a váženého českotřebovského měšťana.Rodná chalupa stávala pod kostelem při dnešní Hýblově ulici.

Měl být také pekařem, učil se dokonce u otce v pekárně, ale zvítězila hudba. Hudební základy získal u tehdejšího řídícího učitele a ředitele kůru Mikuláše Matyáše. Přitom zpíval na pohřbech a v kostele. Dalšího školení se mu dostalo v klášteře augustiniánském v Brně u kněze a skladatele Pavla Křížkovského. Zde vyspěl v koncertního pěvce – barytonistu.

     Vystupoval v Pištěkově divadle a ve sboru Národního divadla v Praze. Po několika letech se dostal na naši druhou největší scénu, do Národního divadla v Brně. Zde již ale působil jako prvotřídní sólista. Zájem o něho projevila i vídeňská opera. Dal však přednost rodnému městu a svým přátelům. V České Třebové vychoval k hudbě celou řadu žáků. Byli mezi nimi také pozdější hudební skladatel Bohuslav Leopold a všestranně nadaný Karel Plicka. V roli zpěváka nemohl chybět na žádném koncertě, akademii a církevním obřadu.

     Když zemřel, pochován byl za velké účasti jeho ctitelů, přátel, žáků a hudebních kolegů na českotřebovském hřbitově.

Ing. Eduard STŘÍBRNÝ ( 8.2. 1891 – 3.11. 1974 ) – 30 let od úmrtí

     Narodil se v České Třebové v rodině vrchního revidenta drah. Když mu bylo 6 let, odstěhovali se jeho rodiče z domku čp. 176 v Riegrově ulici na nedaleký Trávník do chalupy matčiných rodičů. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v místě rodiště, reálné gymnázium vystudoval v Olomouci a strojní inženýrství v Praze. Po studiích krátce učil na vysoké škole, pak pracoval v oboru parních kotlů. Nejprve jako zkušební, později vrchní komisař na státních úřadech v Praze, Chebu, Teplicích v Čechách a Liberci. V době výslužby žil v Děčíně. Když v roce 1968 ovdověl, vrátil se do České Třebové – města svého mládí. V rodině sestry a mezi starými přáteli našel nový domov, který tolik potřeboval.

     Byl rozeným hercem, zpěvákem, spisovatelem, vypravěčem, měl rád výtvarné umění a hudbu, rád cestoval. Procestoval velkou část Evropy, byl ve Francii, Itálii, Jugoslávii, Švédsku, Norsku, podíval se na Špicberky za severním polárním kruhem i do Alžíru v severní Africe. K cestování použil i koně. V roce 1938 s ním projezdil téměř celé Čechy. Vyjel z Chebu, navštívil České Budějovice, Českou Třebovou, Liberec a skončil opět v Chebu. Cesta trvala celý měsíc. Dopisoval si s řadou významných osobností ( Alois Jirásek, Gustav Frištenský, Karel Plicka, Max Švabinský, Alfons Mucha, V.V. Štech …. ). Velká část korespondence s nimi je uložena v archivu Městského muzea v České Třebové. Se svým přítelem, senátorem Jiřím Pichlem po léta organizoval pravidelné schůzky českotřebovských rodáků žijících v Praze. Jeho veselé i vážné příspěvky ze života v České Třebové bývaly zlatým hřebem těchto večerů. Z jeho spisovatelské činnosti mají pro nás největší význam Paměti, které začal psát na popud známého politika, českotřebovského rodáka Gustava Habrmana..

     Poslední tři roky života byl postižen krutou chorobou, naprostou hluchotou. Zemřel v České Třebové, kde byl také pochován. Ne však nadlouho. Dnes jsou ostatky ing. E. Stříbrného uloženy na hřbitově v Kralupech nad Vltavou.

Jan Skalický

60 let od tragického úmrtí Třebováků -  hrdinů odboje

Před 60 léty na podzim r. 1944 ukončila vražedná ruka nacistických vrahů mladé nadějné životy Třebováků:

Jaroslava Pácla, narozeného 14. ledna 1924, popraveného 20. listopadu 1944 a

Miloslava Přívratského, nar. 16. července 1923, popraveného 24. října 1944.

Oba padli statečně za svobodu své milované vlasti v Brandenburgu. Péčí československých a spojeneckých úřadů byly urny s tělesnými pozůstatky obou popravených předány pozůstalým na Ministerstvu zahraničí ČSR po dvou letech  1. října 1946. Poté byly urny vystaveny v měšťanské škole chlapecké na Farářství, kterou oba navštěvovali.  Dne 2. října 1946 se konala v této škole pietní slavnost.