Českotřebovské kalendárium – červen  2001

 

Sochař a malíř Vilém BRÁZDA ( 11.6. 1901 – 28.6. 1931 ) –  100 let od narození a 70 let od úmrtí

Kratičký jeho život započal v Zábřehu na  Moravě. Ve dvou letech  se s rodiči přestěhoval do České Třebové, kde jeho otec působil  jako stavbyvedoucí a později majitel vlastní firmy. Mladý Vilém začal studovat reálku,studium však neuspokojovalo jeho výtvarné sklony, proto přestoupil na sochařskou školu v Hořicích. Po jejím absolvování pokračoval na AVU v Praze ( prof. Štursa ) a na uměleckých školách ve Francii (profesoři Boucher, Bourdelle).

Po studiích se vrátil zpět do České Třebové k rodičům a mladé lásce, se kterou se brzy oženil. První atelier si zřídil v dřevěné boudě pod Habeší na Parníku, později tvořil v nově vystavěném Brázdově domě v Litomyšlské ulici čp. 268 ( rohový dům u gymnázia ). Kromě sochařiny i rád maloval. Známé jsou jeho kresby ze staré České Třebové a okolí. Mladá rodina sochaře Brázdy si ve Třebové dlouho nepobyla. S nadějí, že najde lepší životní podmínky, se přestěhovala do Prahy. Zpočátku měla existenční potíže i zde. Jak vypadal pracovní den mladého umělce v Praze? Večery trávil v biografech hrou na housle, přes den pracoval na reklamách a obrázcích Prahy, noc věnoval umění sochařskému. Po čase se ekonomická situace zlepšila. Měl mnoho plánů, bohužel je nesplnil. Zemřel nečekaně při nedělním koupání ve Štěchovicích.

 Profesor Antonín LITOCHLEB ( 6.6. 1886 – 17.12. 1970 ) – 115 let od narození

 V pěti letech ztratil otce. Měl dva sourozence, matka byla zemědělskou dělnicí na knížecím velkostatku. V Čáslavi vystudoval gymnázium a v Praze na univerzitě češtinu a francouzštinu. Prvním učitelským místem byla Chrudim, kde v žákyni učitelského ústavu našel i svou budoucí ženu. Následovala Česká Třebová ( od r. 1919 do r. 1934 ), Hradec Králové a Praha. V našem městě pracoval ve skautském hnutí,ČsČK, byl členem Volné myšlenky, společnosti Francie a předsedou Osvětového sboru. Podílel se také na redigování čtrnáctideníku Náš kraj.

 

Druhý ředitel spořitelny v České Třebové Antonín Vratislav PIŠTA ( 30.7. 1883 – 18.6. 1936) – 65 let od úmrtí

Narodil se v Kostelci nad Orlicí. Jako absolvent  obchodní akademie v Hradci Králové celý život působil v bankovnictví. Začal v Českém Krumlově, následovaly Židlochovice, Volyně, Heřmanův Městec. Do našeho města přišel v roce 1910. Nastoupil na místo pokladníka a vedoucího úředníka Spořitelny města České Třebové. Během let se propracoval až na místo ředitele ústavu. Zemřel po delší nemoci v Brně.

Houslista a skladatel Miroslav ŠKRABAL ( 10.7. 1875 – 21.6. 1896 ) –105 let od úmrtí

Byl synem třebovského kantora a hudebníka Ferdinanda Škrabala. Na pražské konzervatoři, kterou navštěvoval v letech 1888 až 1895, patřil k nejlepším žákům profesora Antonína Bennewitze. Po  studiích obdržel nabídku na místo koncertního mistra v císařských lázních Baden Badenu, mohl být kapelníkem carské dvorní kapely  v Petrohradě. Mladý umělec vše odmítl. Už za dob svých studií byl znám z koncertních síní jako vynikající interpret a v této tradici chtěl pokračovat. Absolvoval řadu úspěšných koncertů, na kterých převážně propagoval českou hudbu. Odměnou mu byly děkovné dopisy a referáty hudebních kritiků. Nebyl jen vynikajícím houslistou,ale i skladatelem. Dochovala se tvorba písňová, melodramatická, z okruhu komorní hudby klavírní tria a smyčcová kvarteta, skladby pro klavír a drobnější skladby pro housle. Mnohé z nich vysílal po letech pražský a východočeský rozhlas.      V roce 1896 byl z přepracovanosti postižen těžkým záchvatem s následným ochrnutím levé ruky. Nepomohl ani věhlasný pražský profesor Meixner. Jen určil  nemoc – nevyléčitelný zánět mozku. Miroslav Škrabal zemřel v kruhu svých nejbližších, v domě rodičů v České Třebové. Bylo mu necelých 21 let.

 50 let sousoší SBRATŘENÍ v České Třebové

Postavení pomníku má svou historii, která nepřímo začala v koncentračním táboře Buchenwaldu. Českotřebovští občané, kteří zde byli vězněni si slíbili, že postaví důstojný pomník těm, co strasti žalářů nepřežijí. Na čem se tehdy dohodli, to po válce splnili. Výsledkem bylo bronzové sousoší Sbratření od významného sochaře Karla Pokorného z Prahy. Dílo bylo slavnostně odhaleno 10. června 1951 na českotřebovském náměstí.

Jan Skalický