Českotřebovské kalendárium - srpen 2001

Profesor Josef FELIX ( 29.12. 1882 - 22.8. 1916) - 85 let od úmrtí
Narodil se v Německém ( Havlíčkově ) Brodě v rodině lékaře. Po studiu na Karlově univerzitě působil jako profesor moderních jazyků na Královských Vinohradech, v Kolíně, Kyjově a od roku 1911 v České Třebové. Všude, kam přišel, stal se vůdčí osobností kultury, sportu a politiky. V našem městě byl obzvláště činný v Sokole ( cvičitel, vzdělavatel, místostarosta ), pracoval také v městské radě i ve funkci místostarosty města. V posledních volbách do rakouského říšského parlamentu kandidoval za poslance, ale nebyl zvolen. Za protirakouské postoje byl udán a žalářován. Po propuštění byl 14. února 1915 přeložen na gymnázium do Loun. Téhož roku na jaře jej odvedli s poznámkou p. p. ( politicky podezřelý ) a v srpnu nastoupil vojenskou službu. Padl na italské frontě, zasažen nepřátelským granátem. Pochován byl na osamělém vojen- ském hřbitůvku v Lusta See. Z úcty k němu pojmenovali třebovští jednu z ulic jeho jménem, známý byl i Felixův fond při Spolku pro podporování nemajetných studentů.

Anděla KUČEROVÁ ( 19.4. 1900 - 11.8. 1981 ) 20 let od úmrtí
Narodila se v České Třebové. Byla nejmladší z pěti dětí známého učitele a organizátora hasičského hnutí Josefa Bonaventury Hubálka. V letech 1915 až 1919 studovala na učitelském ústavu v Praze.
Vedle povolání učitelky měla ráda zvířata, přírodu a obzvláště amatérské divadlo. Jako členka divadelního odboru vystupovala ve 45 hrách a ještě 27 her sama režírovala. K tomu lze připočítat ještě celou řadu dětských školních představení.
Po druhé světové válce se kromě divadla zapojila i do další veřejné činnosti. Řadu let byla jednatelkou Československého svazu žen a Osvě- tové besedy a také aktivně pracovala v Českém svazu chovatelů drobného zvířectva.

Ing. Zdeněk MIKLAS - narozen 1.8. 1931 - 70 let od narození
Narodil se v malém městečku Luže v okrese Chrudim. Po absolvování gymnázia v roce 1950 ve Vysokém Mýtě nastoupil na nově zřízenou Vysokou školu chemickotechnologickou v Pardubicích. Školu úspěšně dokončil ve specializaci chemických vláken. Po studiu pracoval v n. p. Silon Planá nad Lužnicí, v n. p. Slovenský hodváb Senica nad Myjavou a od roku 1971 v Ústavu pro zpracování chemických vláken v České Třebové, kde byl ředitelem. Je spoluautorem vynálezů, zabývajících se většinou tématikou výroby a zpracování polyesterové střiže a jiných druhů chemických vláken. K této problematice se vztahuje i jeho publi- kační činnost. Podílel se na vydání sedmi knih, které obohatily odborné znalosti širokého okruhu technických pracovníků vláknařství a textilní výroby. Dnes žije opět v kraji svého mládí a o dění v České Třebové se zajímá prostřednictvím Českotřebovského zpravodaje.

Lubomír Wagner - narozen 17.8. 1931 - 70 let od narození
Narodil se v České Třebové. Zde studoval a také našel celoživotní zaměstnání u Českých drah. Když odešel na zasloužený odpočinek, našel si práci v depozitáři městského muzea na okraji Semanína. Zde obětavě pomáhá při renovaci sbírkových předmětů. Při této činnosti využívá vrozeného uměleckého citu i řemeslnické šikovnosti. V posledních letech se na veřej- nosti projevil co by výborný kreslíř a malíř - akvarelista. Jeho tvorba je zaměřena na rodné město, dnes již zmizelá zákoutí, uličky či chalupy, nevyhýbá se ani motivům z okolních vesnic a přilehlé krajiny. Obrázky Lubomíra Wagnera jsme měli možnost si prohlédnout na několika výstavách, najdeme je v řadě publikací městského muzea a také na obálce Českotřebovského zpravodaje z roku 1997. Jan Skalický

Ing. Jiří Vencl - 65 let

Jednou jsem napsal, jak Jirka Vencl z České Třebové utíkal, sic v handicapu, jednomu známému českotřebovskému atletovi na trati 400 metrů a utekl mu, byť málem vypustil duši, všecko se má totiž dělat pořádně. A nakonec ho, sportovce, přežil. A přes svůj, léta neměnný pyknický vzhled i neuvěřitelný životní apetýt, se letos dožívá… (65 let - pozn. red.).
Jirka je v divadle něco jako Jožka Mrázek Hořický, umělec - model, jako Jakub Hron Metánovský, vynálezce buňátu, dokonce jako Jára da Cimrman, pokud by se tento zaměřil pouze na herectví. Jiří Vencl Českotřebovský obdivuje a věnuje se mu i dnes s chlapeckou láskou, ať jde o herectví činoherní nebo loutkové. Jiří Vencl totiž nikdy druhy herecké metody nerozlišoval a zůstal věrný všem (najednou). Jeho gaskonští kadeti budou mi znít ještě v hrobě, Jirka a jeho ochotnické vidění umění totiž všechny přežije. Ty, kteří ho dobře neznají, nechci unavovat výčtem jeho aktivit a zájmů, prostě byl a je vždycky u všeho. Jediný z České Třebové např. platí členské příspěvky VSVD (volného sdružení východočeských divadelníků), jezdí kam ho pozvou, či se o něčem divadelním sám dozví, ovšem legendární jsou jeho pracovní cesty do Hronova - stihl všechny hronovské události, nad ránem se prospal v nejpomalejším vláčku na ministerstvo dopravy do Prahy (protože je inženýr železnic), po pracovním (krátkém) výkonu dospával na cestě zpět do Hronova a pak opět do rána zdobil společnost hronovských nočních podniků svým charakteristickým krátkým ostrým smíchem.
Milý Jirko, mockrát jsem se s Tebou potkal i na jevišti a měl jsem Tě vždycky rád. Nikdy nezapomenu na Tvoje podání velitele stráže v Rollandově Hře o lásce a smrti, kterou jsi se mnou dělal před víc než třiceti lety, v osmašedesátém, a už tenkrát jsme Ti na pleš museli pořídit paruku, protože Tys vždycky chtěl na jevišti představovat “něco” a “někoho”, chtěl jsi být vždycky “někým”, protožes silně věřil v iluzi divadla, v sílu jeho fantazie. Přeju Ti, aby Ti nikdy nevyprchala. S láskou Saša Gregar.

Lepší gratulaci k letošním 65. narozeninám jsme Ing. Jiřímu Venclovi asi nemohli napsat. Děkujeme Ti Jirko za Tvůj živý přístup nejen k divadlu, ale ke všemu Tvému dalšímu činění, které děláš také s velkou láskou. Ať to je v “loutkárně”, v Sokole, v esperantu nebo kdekoliv jinde. A víme dobře, že děláš a dělal jsi také pro nás pro všechny, pro Českou Třebovou. Do dalších let ti přejeme hodně zdraví a entuziasmu, abys nezmeškal žádnou z pozvánek, která přijde