Českotřebovské kalendárium - říjen 2000
Na velké mramorové desce v českotřebovském gymnáziu jsou na památku čtyř profesorů a třicetičtyř žáků této školy, kteří zahynuli v letech první a druhé světové války vyryta jejich jména. Co jméno, to lidský osud a osobní tragédie.Mezi nimi je také jméno František Doležal - českotřebovský rodák, a dřívější major letectva. Jeho život a tragický konec by neměl být zapomenut.
Jako válečný pilot - denní stíhač - měl za sebou velké vytížení ve vzdušných bitvách nad celou západní Evropou. Přišel mír roku 1945, a přece znamenal pro Františka Doležala konec neočekávaný života. František Doležal stál od samého počátku u kolébky Českého národního aeroklubu, v jehož přípravném výboru vzorně pracoval. Za čtyři měsíce po osvobození vykonal mnoho práce, která vedla k obnovení činnosti modelářů, plachtařů, motorového létání, parašutismu. Smutná událost se stala 4. října 1945 - jeho osud se naplnil při neočekávané letecké havárii při letu dopravním dvomotorovým letadlem Siebela D - 44 při cestě na ustavující valné shromáždění Českého národního aeroklubu z Prahy do Zlína. Snad výrobní vada způsobila odtržená křídla a následný pád neovladatelného stroje poblíž Bučovic…
75 let Františka Prejslera (27.10. 1925 – 5.7. 1994)
Narodil se na Parníku. Po absolvování strojnické průmyslovky nastoupil do parnické textilky, kde působil až do důchodu. Vedle svého zaměstnání měl rád sport. Hrával fotbal, hokej, lyžoval. Nakonec zůstal u kuželek… V roce 1947 byl členem družstva KOOS Parník, které získalo titul Mistra ČSR. V roce 1956 byl za výborné výkony v reprezentaci jmenován jako jeden z prvních kuželkářů titulem Mistr sportu. A jako první kuželkář v historii obdržel v roce 1959 titul Zasloužilý mistr sportu. Výčet úspěchů Františka Prejslera je dlouhý. V roce 1957 ve Vídni a v roce 1962 v Bratislavě skončil na Mistrovství světa jednotlivců druhý. Získal několik titulů přeborníka republiky, mnohokrát byl okresním nebo krajským přeborníkem. Překonal i několik národních, evropských a světových rekordů v soutěži jednotlivců i v soutěži družstev. Jako první na světě docílil hranice 1000 bodů v disciplíně 200 hodů sdružených. Od roku 1951 do roku 1962 byl stálým členem družstva ČSSR, jeho koncovým hráčem a kapitánem. V soutěži družstev byl členem týmu Mistrů Evropy z roku 1960 a Mistrů světa z roku 1962.
Nebyl pouze aktivním hráčem. Již v 18 letech byl organizačním pracovníkem oddílu, později předsedou komise mládeže při ústředním výboru sekce kuželek v Praze. Byl také trenérem národního mužstva dorostenců – juniorů, členem trenérské rady ústřední sekce. Po dobu 17 let vedl také oddílový dorost a má zásluhy na rozvoji kuželkářského sportu v České Třebové. Zemřel po dlouhé nemoci v ústecké nemocnici.
90 let Jaromíra Rolera (1910 – 1974)
Byl nejen známým parnickým knihkupcem, ale i výborným muzikantem a učitelem houslí. Krátce vedl i dětský pěvecký sbor při základní škole na Parníku. Narodil se 15. října před devadesáti lety v Ústí nad Orlicí. Působil v Bratislavě a v Březové nad Svitavou, odkud přišel v roce 1938 do našeho města. Zde podnikal v knihkupeckém a papírnickém obchodě. Po znárodnění pracoval jako dělník v Koventě a prodejnu „Kniha“ převzala jeho manželka, paní Božena Rollerová.
Hrával v českotřebovském smyčcovém kvartetu, v orchestrálním sdružení Smetana a také v parnické Kyralově dechovce.. Zasloužil se o založení městské hudební školy v České Třebové, byl jedním z iniciátorů hudebních čtvrtků, zapřičinil se o odhalení pamětní desky Antonína Bennewitze v nedalekém Přívratu. V poměrně mladém věku onemocněl zhoubnou kloubní chorobou, kterou trpěl do konce života.
20 let zdobí Nové náměstí socha ženy
Výtvarné dílo představuje spící ženu, sedící v mírném záklonu a podpírající si hlavu levou rukou. Autorem je akademický sochař Julius Lankáš z Prahy, který ji vytesal z hořického pískovce a nazval „Sen“. Sochu zakoupila Správa severozápadní dráhy v Praze pro zkrášlení okolí právě dokončovaného hotelového domu ČSD.
Kdo byl Julius Lankáš: patří mezi nejvýznamnější žáky Jaroslava Horejce a Karla Dvořáka. S Jaroslavem Horejcem jej dokonce vázalo přátelství podložené spoluprací na jeho některých dílech. Sochařská tvorba Julia Lankáše se vyznačuje poetickým vztahem ke skutečnosti a citem pro monumentální formu.
100 let od úmrtí Gabriela B. Kubelky (1853 – 1900)
Do našeho města přišel s otevřením chlapecké a dívčí měšťanské školy v roce 1874. Tehdy se nová škola ještě nacházela v soukromém domě Hynka Rybičky na rohu náměstí a Skuhrovské ulice.
Přestože se v našem městě nenarodil (byl rodák z Přestavlků), svůj druhý domov si velice oblíbil. Svědčí o tom řada básní a hlavně nám všem známé čtyřverší, vtesané do kamene pro studánku Javorka. V České Třebové se také oženil. Jeho ženou se stala dcera kupce a bývalého purkmistra Jana Čížka. Byl dobrým učitelem zároveň i uznávaným básníkem. Napsal řadu lyrických básní, mnohé z nich byly otištěny v Šimáčkově časopise Světozor, některé otiskl Svatopluk Čech ve svých Květech. Mnohé básně G. Kubelka i také překládal. Zemřel 26. října před 100 lety, jeho hrob je na novém českotřebovském hřbitově.
10 let od založení Spolku od sv. Kateřiny
V rekonstruované chalupě „U Kateřiny“ se 25. října 1990 sešli občané ze čtvrti „U kostelíčka“, z Lidické ulice a ze Slunečné (bývalého občanského výboru 8a), aby na záchranu „své“ chaloupky, kterou společnými silami rekonstruovali v osmdesátých letech v tzv. „akci Z“, založili spolek, který by pomáhal zachovávat místní tradice, zvyky a obyčeje. Současně zde byl vybírán z dlouhé řady různých nápadů i název spolku, aby nakonec zvítězil „Spolek od svaté Kateřiny“.
Problémem bylo jaký bude mít nově vzniklý spolek statut. Bylo dohodnuto, že nový spolek bude součástí městského muzea a teprve budoucí činnost spolku ukáže, bude-li možné a vhodné spolek osamostatnit. Jednou z prvních akcí nového spolku byla Jabkancová pouť 1990.
Brzo se ukázalo, že organizační spojení s městským muzeem činnost vzniklého spolku poněkud svazuje a sám název také nakonec přímo nabízel jeho samostatnou registraci podle zákona o sdružování občanů.. Dnešní Spolek od svaté Kateřiny má za sebou desetiletou bohatou činnost.Do povědomí všech Třebováků se dostal nejen stále populárnějšími Jabkancovými poutěmi, ale i dalšími akcemi, které pravidelně pořádá ve svém sídle. O svou chaloupku „U Kateřiny“ se také vzorně stará. Za velký podíl na zachování místních tradic a reprezentaci města byla hned v loňském roce udělena Spolku od svaté Kateřiny „Cena města České Třebové za rok 1998“.
95 let městského hřbitova
Rozhodnutím c.k. hejtmanství v Lanškrouně z roku 1904 bylo město Česká Třebová donuceno stavět nový městský hřbitov. Starý hřbitov U rotundy sv. Kateřiny dlouho nevyhovoval a dnem 1. září 1905 byl pro další pohřbívání úředně uzavřen. Stavba nového hřbitova byla zadána staviteli Františku Plašilovi. Původně měl hřbitov rozlohu 10 měřic. Honosnou vstupní bránu s portálem postavil sochař František Voleský. Na nový hřbitov byly také přestěhovány některé hrobky ze starého hřbitova. Slavnostně byl nový hřbitov „Na Pazderce“ (jak se tehdy říkalo) otevřen 28. října 1905. Hřbitov byl pak během let postupně rozšiřován. V r. 1934 byl zřízen urnový háj, k dalšímu rozšíření došlo během II. světové války. Významné změny pak byly v letech 1969 – 70, kdy byla vybudována nová obřadní síň a krematorium, před hřbitovem vznikl park.
V posledních letech hřbitov doznal řady změn. V zadní části hřbitova bylo vybudováno nové oplocení, stará alej vzrostlých bříz byla nahrazena novou výsadbou. Další přestárlé stromy byly vykáceny téměř po celé ploše hřbitova. Nepodařilo se obnovit původní alej akátů na hlavní cestě. Na další úpravu hřbitova je zpracována studie. Její realizace však závisí především na dostatku finančních prostředků.
Na českotřebovském hřbitově je pochována řada třebovských významných osobností, Jmenujme např. spisovatele a literárního kritika F.V. Krejčího, J. B. Hubálka, K.O. Hubálka, Fr. Rybičku, M. Škrabala, Fr. Preislera, V.V. Hausmana, G. Kubelku, Františku Honlovou, Fr. Formánka, Josefa Švenka, Bohuslava Štanglera…. Hroby významných osobností jsou přehledně označeny na orientační tabuli umístěné u vstupní brány. –mm-