Českotřebovské kalendárium na říjen 2003

František BUŘÍVAL ( 1.10. 1868 – 8.8. 1929 ) – 135 let od narození

Českotřebovský rodák a pozdější odborový předák a politik původně pracoval v obchodě. Protože zde byl nespokojen, vstoupil v roce 1890 do služeb bývalých rakouských státních drah. Začínal v Mostě jako zapisovač vozů. Po složení telegrafních a dopravních zkoušek jej přeložili do Veselí nad Lužnicí, kde vykonával funkci staničního dozorce a později v Chotyčanech staničního mistra. Po otevření místní dráhy Německý Brod – Žďár byl povýšen na správce stanice ve Žďáru. Potom byl ještě staničním mistrem na Smíchově, kancelistou pražského ředitelství a opět staničním mistrem v Nuslích. Do výslužby odešel 1. ledna 1902, aby se mohl plně věnovat tehdejší Zemské jednotě zřízenců drah. Od 1. dubna stejného roku zde působil ve funkci tajemníka. V letech 1907 až 1918 byl poslancem rakouské říšské rady, za 1. světové války se zúčastnil domácího odboje. Po prozrazení byl zatčen a odsouzen k pěti letům těžkého vězení. Trest si odpykával v pevnosti ve Staré Gradišce ve Slavonii. Po vzniku samostatného Československého státu ( 1918 ) působil jako poslanec Národního shromáždění, v letech 1920 až 1925 byl místopředsedou poslanecké sněmovny. Vždy kandidoval za stranu národně sociální. Zemřel v nemocnici v Novém Bohumíně, když před tím se léčil v lázních Darkově. Pochován je v urnovém háji na českotřebovském hřbitově.

Prof. Jaroslav HOSNEDL ( 4.2. 1925 – 2.10. 1983 ) – 20 let od úmrtí

Dětství prožil ve Velkém Boru u Horažďovic, gymnázium vystudoval ve Strakonicích a filozofickou fakultu na UK v Praze. Po studiích začal učit na pedagogické škole v Pardubicích, do České Třebové přišel za zaměstnáním v roce 1953. Učil zde na Gymnáziu a později na Střední průmyslové škole železniční.

Jeho velkým koníčkem byla poezie a divadlo. V místním divadelním spolku Hýbl působil ve funkci režiséra a dramaturga, byl také divadelním lektorem, recenzentem a kritikem. Pro divadlo dokázal získat řadu mladých českotřebovských talentů. Básně nejen rád četl, ale i psal. A úspěšně. Na počátku 60. let svou básnickou sbírkou zvítězil v soutěži, kterou vyhlásil odbor kultury ONV v Ústí nad Orlicí. Nezanedbatelná byla i jeho práce vedoucího rozhlasového kroužku, který zajišťoval vysílání ze studia rozhlasu po drátě v České Třebové a redaktora časopisu Hlas Osvětové besedy, který vycházel v našem městě v letech 1955 až 1958.

V době normalizace byl označen za představitele pravicového oportunismu na ústeckém okrese a jeho osud byl zpečetěn. V březnu 1971 jej přeložili ze SPŠŽ na Gymnázium v Lanškrouně. Na konci prázdnin téhož roku dostal propouštěcí dekret. Žádný podnik ho nesměl zaměstnat na pracovišti, kde by byl ve styku s lidmi. Nakonec nastoupil jako expedient v n.p. Strojtex v České Třebové. Později zde pracoval i jako knihovník a archivář.

František VRBICKÝ ( 6.6. 1907 – 7.10. 1983 ) – 20 let od úmrtí

Narodil se v Ústí nad Orlicí. Po učitelských studiích v Litomyšli, která ukončil v roce 1928 učil v Horních Heřmanicích, v Ústí nad Orlicí, Výprachticích a od roku 1937 v České Třebové. Řadu let zde působil na měšťanské a následně střední škole ( Jedenáctiletá, později Střední všeobecně vzdělávací škola ). Svou profesní kariéru zakončil na základní devítileté škole v Ústí nad Orlicí.

O přírodu se zajímal od dětských let. Věnoval se botanice, entomologii a ornitologii. Znal velmi dobře lokality a přírodu Českotřebovska, Orlickoústecka, Žamberecka a Litomyšlska. Od roku 1932 byl členem Československé společnosti entomologické, od roku 1933 Československé společnosti botanické. Aktivně pracoval v Přírodovědných klubech v Praze a v Brně. Měl hojný poznámkový materiál, který předal na sklonku života východočeské pobočce Československé botanické společnosti v Pardubicích. Jeho bohatý herbář byl rozstříhán a nyní je patrně uložen ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Řadu let vykonával funkci konzervátora státní ochrany přírody v Ústí nad Orlicí, pro Meteorologický ústav v Praze zaznamenával meteorologická měření. Prováděl též různá fenologická měření a vedl o nich podrobnou evidenci. V lednu 1975 začal pracovat v nově ustaveném aktivu pro ochranu životního prostředí.

Jan Skalický