Kalendárium na měsíc prosinec 2005
Nedožitých 75 let Milana GREGARA ( 31.12. 1930 – 18.5. 1998 )
Byl prvorozeným synem řeznického mistra Alexandra Gregara. Jako syn živnostníka neměl na růžích ustláno. Základní vojenskou službu vykonával u jednotek PTP, pak prošel nezvykle velkým počtem zaměstnání. Pracoval v masném průmyslu, Kovovýrobě, Strojtexu, v prodejnách Řempa a Domácích potřeb, v podniku Koventa a Potraviny. Nakonec si našel dělnické místo v přidružené výrobě Státního statku v oboru výroba výživných tablet pro skot.
Znali jsme jej jako velkého českotřebovského patriota. Od mládí hrál divadlo a konferoval společenské, kulturní a sportovní akce. V posledních letech života pracoval pro město jako zastupitel zvolený na kandidátce Občanské demokratické strany, psal rodinnou kroniku a také se stal pravidelným přispívatelem Českotřebovského zpravodaje.
10 let od úmrtí Jaroslava KRÁSY ( 7.2. 1924 – 17.12. 1995 )
Jako českotřebovský rodák vyrůstal v domku čp. 185 poblíž dnešního Nového náměstí. Když se oženil, bydlel v ulici Felixova 1729. Do domku rodičů se později vrátil a tady prožil poslední roky života.
Po základní škole vystudoval v rodném městě gymnázium a v nedaleké Litomyšli mistrovskou školu. Potom až do odchodu do důchodu byl zaměstnán v Tesle Lanškroun jako konstruktér nástrojů.
Od mládí hrál závodně hokej a kopanou, řadu let trénoval českotřebovské fotbalisty, až je přivedl roku 1958 do divize. Působil ve skautském hnutí, kde byl znám pod jménem Jim, byl vášnivým fotografem, čtenářem a sběratelem knih, měl rád výtvarné umění. Jezdil na trampské srazy po celé republice, byl v kontaktu s trampy – řezbáři, jejichž výstavy navštěvoval a fotograficky dokumentoval.
35 let od úmrtí středoškolského profesora Antonína LITOCHLEBA (6.6. 1886 – 17.12. 1970 )
Narodil se v Markovicích u Žlebů. Měl dva sourozence, otec brzy zemřel, matka byla zemědělskou dělnicí na knížecím velkostatku. V Čáslavi vystudoval gymnázium a v Praze na univerzitě češtinu a francouzštinu. Učil v Chrudimi, v České Třebové( od roku 1919 do roku 1934 ), v Hradci Králové a Praze. Všude, kde působil, pracoval ve skautském hnutí, byl členem společnosti Francie. V našem městě se podílel na redigování čtrnáctideníku Náš kraj, přispíval také do vlastivědného sborníku Od Trstenické stezky.
100 let od narození Marie MARKLOVÉ ( 5.12. 1905 – 17.7. 1983 )
Je českotřebovskou rodačkou. Její rodný domek čp. 853 stával v dnes již neexistující Svatováclavské ulici na Trávníku. Znali jsme ji jako dlouholetou městskou kronikářku, knihovnici a redaktorku časopisu Kolem dokola, který vycházel v parnické textilce. Napsala dvě knížky ( 110 let českotřebovského textilu, Pazdeří ), několik povídek a nespočet článků do novin. V místní jednotě Sokol působila jako cvičitelka dorostenek, náčelnice jednoty, hrála divadlo a tancovala. Když zemřela, dostala od svých přátel na rakev kytici z větví Šimonova trávnického kaštanu.
95 let Jaromíra ROLLERA staršího ( 15.12. 1910 – 11.9. 1974 )
Byl známým parnickým knihkupcem, výborným muzikantem, učitelem houslí a také betlemářem. Krátce vedl i dětský pěvecký sbor při základní škole na Parníku. Narodil se v Ústí nad Orlicí, působil v Bratislavě a v Březové nad Svitavou, kde se seznámil se svoji pozdější manželkou. Na Parník přišel v roce 1938. Podnikal zde v knihkupeckém a papírenském obchodě. Po znárodnění pracoval jako dělník v Koventě a prodejnu Kniha převzala manželka, paní Božena Rollerová. Spolu vychovali čtyři děti – Hanu, Jaromíra, Janu a Petra.
Ve volném čase hrával v Českotřebovském smyčcovém kvartetu ( E. Vaníček, Jos. Petrák, J. Roller, R. Urbanec ), v orchestrálním sdružení Smetana a také v parnické Kyralově dechovce. Zasloužil se o založení městské hudební školy v České Třebové, byl jedním z iniciátorů hudebních čtvrtků, zapřičinil se o odhalení pamětní desky Antonína Bennewitze v nedalekém Přívratu. V poměrně mladém věku onemocněl zhoubnou kloubní chorobou, kterou trpěl do konce života.
Jan Skalický
Snad proto, že své narozeniny slaví na Štědrý den, je Mgr. Jan Šebela, roduvěrný Třebovák a nadšený místní patriot také znalcem českotřebovských vánočních betlémů. Tomuto svému koníčku věnoval posledních pět let života, aby získal dosud nejúplnější dokumentaci o tom, co v České Třebové a okolí máme doma v rodinách, v městském muzeu a v majetku římskokatolické farnosti. Publikace na toto téma je prakticky připravena do tisku. To však zdaleka není všechno, o čem bychom měli napsat.
Téměř po celý život pracuje Mgr. Šebela v podniku Korado, a. s., Česká Třebová (dříve Koventa) v různých funkcích, v současné době jako vedoucí archivu. Již od mládí zajímal o historii svého rodného města a kraje a v průběhu let vybudoval se synem Martinem bohatou sbírku dokumentárních fotografií a starých pohlednic s tématikou České Třebové a jejího okolí, čítající dnes úctyhodných cca 17 tisíc položek. Více než patnáct let je spolupracovníkem našeho městského muzea. Je autorem řady drobných publikací, vydávaných českotřebovským muzeem, a autorsky se podílel i na vydání prvního dílu „Toulek minulostí Českotřebovska“. Z jeho pera pochází pamětní spis, uložený spolu s dalšími dokumenty do báně chrámu sv. Jakuba při poslední rekonstrukci kostelní věže v roce 1991. Zajímá se také o regionální geologii a paleontologii. V této oblasti mu asi nejvíce schází předčasně zesnulý kolega doc. RNDr. Ilja Pek, Csc., se kterým dlouhá léta spolupracoval na uspořádání, determinaci a evidenci geologicko - paleontologické sbírky muzea a sepsal několika odborných statí s touto tématikou. Jeho velkým přáním je vybudování trvalé expozice Městského muzea v České Třebové a její zpřístupnění veřejnosti. Do dalších let přejeme jubilantovi pevné zdraví a očekáváme, že ve své práci pro naše město bude nadále pokračovat ! -red