Českotřebovské kalendárium - duben 2002
Josef Slavík – 70 let (* 22.4. 1932)
Náš
jubilant prožil své mládí v Pěčíně v Orlických horách. Po
maturitě na gymnáziu studoval češtinu, ruštinu a později i němčinu na
Filosofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Po promoci působil
na jedenáctiletkách v Jičíně a v Hostinném nad Labem. Od září
1960 až do odchodu do důchodu učil na Střední průmyslové škole železniční
v České Třebové.
Profesor Slavík se aktivně zapojil do dění v našem městě jako komentátor kulturního života. Své články a studie publikoval v Českotřebovském zpravodaji, Jiskře Orlicka, v Pochodni, v celostátním Železničáři, v Orlických novinách a dalších listech. Pro tyto noviny a časopisy napsal řadu studií, např. o dějinách ochotnického divadla v České Třebové, o tradici sborového zpěvu, o slavnosti Putování za studánkami ve Vlčkově. Uveřejnil rovněž mnoho medailónků věnovaných českotřebovským rodákům a kulturním pracovníkům – F.M. Klácelovi, Martinu Broulíkovi, Miroslavu Škrabalovi, Josefě Kšírové, Anděle Kučerové. Olze Markové, F.K. Zedínkovi, Jaroslavu Hosnedlovi, Janu Žáčkovi a dalším. Pro rozhlas po drátě, Českotřebovský zpravodaj a Orlické noviny připravil rozhovory s mnoha známými českotřebovskými občany (např. s Bohuslavem Mimrou, Oldřichem Tomšem, Janem Žáčkem a mnoha jinými).Josef Slavík je rovněž spoluautorem sborníku „Česká Třebová 1278 – 1978“, byl platným členem redakce Českotřebovského zpravodaje a plných 11 let vedl též studio rozhlasu po drátě v našem městě. Mnoho let byl externím spolupracovníkem Čs. rozhlasu v Hradci Králové. Toto studio vysílalo řadu jeho relací o našem městě a jeho okolí.
Po roce 1989 se profesor Slavík angažoval i ve veřejném životě. V prvních svobodných volbách v roce 1990 byl zvolen do městského zastupitelstva. Jako člen městské rady se spolupodílel na organizaci malé privatizace. Naše město též zastupoval též v okresní školské radě. Josefu Slavíkovi přejeme do dalších let především pevné zdraví a hodně chuti do další práce, rádi budeme v Českotřebovském zpravodaji dále čerpat z jeho znalostí a zkušeností. –mm-
Narodil
se v Ostravě – Hrušově. Po studiu na Státní odborné škole textilní
ve Frýdku nastoupil u fy Lemberger v Místku. Pracoval zde postupně jako
textilní dělník, vedoucí kolekčního oddělení a vedoucí přípravny. V roce
1938 nastoupil po konkurzu do ateliéru firmy Hermann, Pollack a synové, který
se tehdy ze známých důvodů nacházel na Parníku u České Třebové. Po znárodnění
zde vybudoval a dále řídil exportní vzorkový ateliér, kde vychoval řadu
mladých výtvarníků – návrhářů. Volný
čas věnoval výtvarnému umění – olejomalbě, akvarelu, kresbě a hlavně
grafice. Kresba a malba jsou již od dětství jeho nejsilnější vášní. Těžištěm
jeho výtvarného zájmu je především krajina. Náměty k svým obrazům
čerpal nejen doma, ale i na studijních a soukromých cestách v zahraničí
( Švýcarsko, Itálie, Francie, Anglie, Holandsko, Belgie, NDR, Jugoslávie,
Rakousko ). Byl citlivým a bystrým pozorovatelem s výjimečným smyslem
pro barevnou skladbu obrazu i nevšední schopnost realizační.
Jako dlouholetý člen SČSVU
vystavoval obsáhlý soubor obrazů z cest ve Východočeském divadle v Pardubicích,
zúčastnil se uměleckoprůmyslové výstavy východočeských výtvarníků v Pardubicích
svými textilními návrhy, pořádal pravidelné výstavy ve výstavní síni
"„Dílo" v Pardubicích, zúčastnil se Výtvarných salónů v Poličce
a všech členských výstav, pořádaných pobočkou SČSVU v Pardubicích.
V našem městě vystavoval v městském muzeu ( 1959, 1962, 1963 ) a
v ZK ROH Perla 02 v roce 1965. Celý
život se sebevzdělával. Soukromě studoval u prof. J.J. Filipiho, uměleckoprůmyslového
výtvarníka ve Frýdku a akademického malíře Bartovského. Mimoto navštěvoval
v Praze přednášky význačných umělců a teoretiků jako byli profesoři
Kybal, Fišárek, Chalupecký, architekt Honzík aj
V České Třebové žil a byl zaměstnán 32 let. V roce 1970 se vrátil zpět do rodného kraje. Usadil se ve Frýdku – Místku, rodišti manželky. Zde také po dlouhé a těžké nemoci zemřel.
Vlastimil MACHÁČEK ( 25.4. 1908 – 25.4. 1942 ) - 60 let od úmrtí
Byl synem inspektora Císařsko – královské železné dráhy v České Třebové. Když otce v roce 1911 přeložili na pražské ředitelství, celá rodina se přestěhovala do Prahy. Vlastimil se vyučil u firmy Kolben – Daněk. Jako vyučený také krátce v této továrně pracoval. Zaměstnání přerušil odchod na povinnou vojenskou službu. V jejím průběhu se rozhodl pro novou životní dráhu – vojáka z povolání. V roce 1927 nastoupil do školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou ukončil v roce 1929 hodností desátník – letec. Po studiu byl převelen do Prahy k 1. leteckému pluku T.G. Masaryka jako stíhací pilot. Zde absolvoval v roce 1931 kurs nočního létání na jehož konci je jmenován polním pilotem a povýšen do hodnosti četaře – pilota. Po obsazení republiky německou armádou se dlouho nerozmýšlel a odešel do zahraničí bojovat proti okupantům. Do Anglie se dostal oklikou přes Polsko, Turecko, Sýrii a Egypt. Brzy po svém příchodu je přijat do řad RAF. Zapojil se do operačních letů 1. noční stíhací perutě. Absolvoval tři lety nad Kanál a okupovanou Francii. Čtvrtý let již nedokončil. Jeho letoun Hurricane č. BE – 573 se ztratil z obrazovek radiolokátorů a již nikdy se nenašel. Vlastimil Macháček byl prohlášen za nezvěstného, pravděpodobně mrtvého. Je vzpomenut na panelu č. 88 v památníku letců v Runnymede ( Anglie ). Za bojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Polským válečným křížem.
Antonín
PLOCEK ( 11.4. 1912 – 2.7. 1941 ) -
90 let od narození
Narodil se v České Třebové v rodině zaměstnance CK železné dráhy. Po základní škole pokračoval na řemeslnické škole v Litomyšli, kterou ukončil v roce 1929. Než nastoupil do školy leteckého dorostu v Prostějově, krátce pracoval ve Šreflově Armaturce. Leteckou školu ukončil 30. června 1932 a okamžitě nastoupil presenční službu u 3. leteckého pluku M.R. Štefánika v Žilině. Zde byl jmenován polním pilotem a povýšen do hodnosti četaře. V roce 1935 je převelen do Boky Kotorské v Jugoslávii, kde sloužil pět měsíců. Po návratu do vlasti absolvoval kurs nočního létání, který ukončil v květnu 1937. Do rozbití republiky sloužil v Žilině. Potom pracoval v Praze jako úředník na ministerstvu vnitra, odkud 6. prosince 1939 odešel do Anglie. Po nucené karanténě a následné přísaze ve Falmouthu je zařazen do RAF. Po přeškolení na bombardovací letouny Wellington je v prosinci 1940 převelen k čsl. 311. bombardovací peruti RAF v Honingtnu. Zde prošel dalšími procvičovacími a zdokonalovacími lety, které trvaly do 3. března 1941. V následujících dnech začal létat s různými osádkami na cíle v Německu a v okupované Evropě. V červnu 1941 je jmenován 2. pilotem v osádce kapitána stg. Helmy. Jejich letoun byl o měsíc později omylem sestřelen britským nočním stihačem. Všichni členové posádky zahynuli a jsou pohřbeni na vojenském hřbitově v Salisbury.
Jan Skalický