Českotřebovské kalendárium - květen 2000  

Vzpomínka na Čeňka Hampla (15.12.1910 - 1.5. 1990)
Kdo by neznal bývalého purkmistra od starobylého Kostelíčka, organizátora a zakladatele novodobých “Jabkancových poutí”. Aktivně také pracoval v Hudebním sdružení železničních zaměstnanců a v divadelních spolcích města. Nechyběl také na žádném kabaretním večírku, řadu z nich konferoval. Odezpíval zde stovky písniček a kupletů.
Jeho sedmdesáté narozeniny připomněl divadelní soubor Hýbl hrou J.K. Tyla “Paní Marjánka matka pluku” za režie Karla Tomše. Jubilant si zde zahrál roli Sekáčka. K nedožitým osm- desátým narozeninám Čeňka Hampla uspořádal Spolek od sv. Kateřiny výstavu ve své chalupě u Kostelíčka. Tuto populární a oblíbenou osobnost jsme si zde mohli připomenout na velkém množství fotografií a na dalších dokumentech. Od úmrtí Čeňka Hampla uplynulo 10 let, letos v prosinci tomu bude 90 let, co se v České Třebové narodil.

Akademický malíř Jan Mehl (19. 5. 1912 - 22. 5. 1990) - 10 let od úmrtí
Pocházel z Nádražní ulice. V rodné České Třebové vychodil měšťanskou školu a pokračoval na školách uměleckých. Nejprve na škole uměleckých řemesel v Brně, následovala na Akademii výtvarných umění v Praze (profesoři Nechleba, Nowak) a studia zakončil čestným rokem u Františka Kupky v Paříži. Po studiích se usadil v Praze. Maloval figurální motivy, byl výborným portré- tistou. Jeho obrazy vlastní Národní galerie, řada oblastních galerií, Vojenský historický ústav a další instituce. Řada obrazů je i v Městském muzeu v České Třebové. Spolupracoval s loutkovou scénou ÚDA v Praze, Národním divadlem a hudebním vyda- vatelstvím PANTON. Nesmíme zapomenout ani na jeho činnost restaurátora nástěnných maleb. Zemřel po delší nemoci v Praze.

75 let Ing. Vladimíra Porše (6.5. 1925)
Rodák z Kolína nad Labem. Po studiích, která dokončil po II. světové válce nastoupil na své první učitelské místo do školy v České Třebové - Parníku. Od roku 1952 učil na ZŠ v Brandýse nad Orlicí, od roku 1969 na SEŠ v Chocni. Během let se vypracoval na jedinečného znalce dějin Brandýsa nad Orlicí a života a díla Jana Ámose Komenského. Jan Skalický

Vzpomínka na Boženku Blechovou ( * 29. 5. 1900 † 12. 10. 1918 )
Na sklonku první světové války zachvátila téměř celou Evropu epidemie španělské chřipky, tzv. “španělky”. Měla na svědomí mnoho desítek tisíc lidských životů. Tato zlá a v mnoha případech smrtelná choroba se bohužel nevyhnula ani obyvatelům našeho města. Jednou z jejích obětí se stala i mladá dívka, slečna Boženka Blechová, dcera zdejšího strojvedoucího a v letech 1937 - 1944 správce českotřebov- ského muzea Bohumila Blechy. Blechovi byli spřízněni se známou učitelskou rodinou Hubálkovou z Dlouhé Třebové. Boženčina babička Anna byla sestrou zdejších učitelů a ředitelů škol J. B. a K. O. Hubálkových.
Boženka se narodila dne 29.5.1900 v domě čp. 40 v Moravské ulici (dnes dům Beranův, tehdy pekaře Štancla), kde Blechova rodina v té době žila. V roce 1919 si rodina Blechova postavila vlastní domek čp. 905 v ulici Na Strouze, do něhož se záhy přestěhovala.
Boženka vyrůstala v hezké děvče, oblíbené mezi svými kamarádkami a vrstevnicemi. Měla dlouhé zlaté vlasy, jež vhodně doplňovaly její štíhlou postavu. Českotřebovskou obecnou a měšťanskou školu dívčí absolvovala s výborným prospěchem. Účastnila se různých školních a dětských divadelních představení, např. v roce 1911 hrála v hostinci U Čermáků v Nádražní ulici (Dělnický dům) v pohádce “Živá voda” postavu Hvězdy.
Po ukončení měšťanky začala studovat učitelství u sv. Anny v Praze. Již vzpomenutá španělská chřipka dne 12. 10. 1918 předčasně ukončila její mladý nadějný život ve věku pouhých osmnácti let.
Boženka Blechová měla ještě dvě sestry. Druhorozená Vladimíra zemřela v roce 1908 jako pětiletá. Nejmladší Blechova dcera Jaroslava, později provdaná Pokorná, byla posledním, potomkem třebovské větve Blechova rodu. Prakticky po celý život obývala otcovský domek čp. 905, který později prodala rodině Šmehlíkově. Podzim života prožila v Domově důchodců v České Třebové. Zemřela v červenci 1992 ve věku 87 let.

Jak Česká Třebová přichází o neznámé rodáky (a čtenáři o iluze)

Podle článku ing. F. Bruny v posledním čísle Zpravodaje by se mohlo zdát, že se řady slavných českotřebovských rodáků rozšířily o další postavu. Podle autora článku, resp. citované monografie (1), měl být oním neznámým rodákem moravský barokní malíř Josef Ignác Havelka (1716-1788), podle něhož ing. F. Bruna navrhuje pojmenovat jednu ze zdejších ulic.
Skutečnost, že J.I. Havelka pocházel z našeho města si můžeme ověřit dvěma způsoby: za prvé - zjistit odkud vlastně literatura čerpá své tvrzení o malířově původu a za druhé - ověřit si v matrikách, zda se Havelka skutečně v České Třebové narodil. 
Ačkoliv kniha o moravském a slezském barokním umění neobsahuje poznámkový aparát, dopátráme se v závěrečném seznamu literatury článku jednoho z jejích autorů Ivo Krska: Malířství druhé poloviny 18. století na Moravě (2). V této stati Krsek věnoval pozornost i Josefu Ignáci Havelkovi a odkázal na původní zdroj informací o malířově životě a díle. Jedná se o diplomovou práci R. Hakla Josef Ignác Havelka (1716-1788) obhájenou v Brně roku 1959. Tu doposud pisatel těchto řádků neměl k dispozici, takže není jasné, jakým způsobem a podle jakých pramenů došel R. Hakl k závěru, že Havelkovým rodištěm je Česká Třebová.
Druhý způsob, obrátit se přímo k pramenům, je sice mnohdy méně snadný, ale přesto přináší nejcennější výsledky. Všichni badatelé jsou totiž koneckonců lidé, takže pochybit, případně mylně interpretovat fakta zjištěná v pramenech, může vlastně kdokoliv. Udávané datum Havelkova narození (rok 1716) lze snadno ověřit v matrikách českotřebovské farnosti, uložených ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Příjmení Havelka se však toho léta mezi zápisy o narozených neobjevuje! Ba co víc, příjmení Havelka se neobjevuje ani v celém farním obvodu několika okolních vesnic v období let 1701-1785! 
Toto prvotní negativní zjištění ovšem nemusí ještě nic znamenat. Příjmení se v této době někdy mohla změnit, zvláště v souvislosti s přestěhováním jeho nositele někam jinam, kde neobvyklé příjmení buď zkomolili, nebo byla nově příchozímu přiřčena přezdívka, která se natolik ujala, že převážila původní příjmení. Tady se už ale dostáváme na dosti nejistou půdu, protože hledání osoby pouze podle křestního jména, umocněné navíc případnými pochybnostmi o správnosti udávaného roku narození, je příslovečným hledáním jehly v kupce sena. Můžeme tak pouze konstatovat, že v České Třebové se roku 1716 nenarodil žádný Josef Ignác. Rozšíříme-li záběr na desetiletí kolem udávaného roku narození, zjistíme, že ani v tomto období (tj. mezi lety 1711-1721) se zde nenarodil nikdo, komu by bylo při křtu dáno toto jméno. Protože se tak pravděpodobnost možnosti hledat rodiště moravského malíře Havelky v České Třebové snížila na minimum, nezbývá než zkusit štěstí někde jinde. Nezanedbatelnou možností totiž je, že se Havelka nenarodil v České, ale prostě v nějaké jiné Třebové. V úvahu tak připadají dvě - Dlouhá Třebová a Moravská Třebová. Dlouhá Třebová sice zčásti náležela do farního obvodu česko- třebovského (takže pátrání v matričních zápisech českotřebovských z padesáti procent vyloučilo i ji), její druhá polovina však spadala do obvodu fary ústecké. Ale ani v matrikách farnosti orlickoústecké se v období 1700-1800 neobjevuje jediné příjmení Havelka mezi narozenými.
Vylučovací metodou tak zbývá pouze Moravská Třebová. A hle - v matrikách jejího farního obvodu figuruje jméno Havelka mezi narozenými v období 1710-1735 pouze jedinkrát a to roku 1715! Osmého června toho léta byl v Moravské Třebové pokřtěn syn Martina Antonína Havelky, písaře z Letovic (Läthowitz) a jeho ženy Anny Kateřiny (kmotry byli Vojtěch Ignác Ressl, moravskotřebovský knížecí sládek a jeho žena Alžběta). Opojný pocit badatelského úspěchu je ale hned vzápětí poněkud zkalen. Po přečtení zápisu o křtu z 8. června 1715 totiž snadno zjistíme, že Havelkův syn byl pokřtěn jménem Jan Antonín!
I takové jsou mnohdy konce slibných stop, vedoucích badatele za svým cílem. Ačkoliv do doby uzávěrky květnového zpravodaje nejsme o mnoho chytřejší ve věci, kde se moravský barokní malíř Havelka narodil, můžeme už dnes dosti vážně zapochybovat, že to bylo právě naše město, kde spatřil světlo světa. 
Tak tedy Česká Třebová přichází o své neznámé rodáky a někteří čtenáři snad i o iluze, že vše co je psáno, platí zcela bezvýhradně (3). Štěpán Gilar