Ćeskotřebovské kalendárium - červenec 2002
Narodil
se na Parníku u České Třebové. Otec byl signalistou ČSD, matka pracovala
jako tkadlena v místní textilce. Základní
školní vzdělání absolvoval v místě rodiště, následovala studia na
textilní škole v Ústí nad Orlicí a na vyšší kreslířské škole
textilní v Brně. Tu ale pro totální nasazení do textilní výroby v Německu
dokončil až v roce 1947. Jako čerstvý maturant nastoupil do vzorovacího
střediska v textilní továrně na Parníku. Po získání potřebné
praxe se stal v roce 1949 vedoucím vzorování. V této funkci
setrval až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Během zaměstnání ještě
vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Brně.
Od mládí miloval sport. Cvičil v Sokole, hrál závodně kopanou
a lední hokej. Příznivcem českotřebovského sportu je do dnešních dnů. V roce
1951 po vykonání mysliveckých zkoušek se stal členem místního mysliveckého
sdružení. Za 51 let zde prošel funkcemi jednatele, hospodáře a předsedy. Též
byl 30 roků členem a funkcionářem Okresního mysliveckého svazu. Je držitelem
vyznamenání Za zásluhy o myslivost I.,II: a
III. stupně. Ve svém volném čase také kreslí a maluje. Má rád přírodu
a tak se nejvíce věnuje krajině, kterou zachycuje tužkou nebo olejomalbou.
Narodil
se v Sedlci u Kutné Hory. Když se jeho otci vyučenému soustružnickému
řemeslu naskytlo dobré zaměstnání u dráhy v České Třebové, rodina
se sem přestěhovala. Křížkovi bydleli ve vlastním rodinném domku v ulici
Krále Jiřího pod Habeší na Parníku. Felix
se vyučil v nádražní restauraci u Arnošta Egerta, odkud odešel „do
světa“ na zkušenou. Praxi vykonával v lázeňském městě Teplicích
a Plzni. Po návratu do našeho města ještě krátce působil jako vrchní v nádražní
restauraci. Potom na dlouhých 32 let se stal hostinským výletní restaurace
na Horách. Postupně zde byl národním správcem, majitelem, zaměstnancem, po
restituci opět vlastníkem. Jako hostinský patřil do staré školy v tom
nejlepším smyslu. Zdobila jej slušnost, poctivost, ochota a serióznost. Všude
měl čisto a čepoval dobré pivo. Po druhé světové válce, kdy bylo málo
uzenin, zavedl místní specialitu – olomoucké tvarůžky.
Ve šlépějích otce jde i jeho syn JUDr. Felix Křížek. Do nedávna
generální ředitel velkého pražského interhotelu, dnes ředitel soukromé
školy hotelnictví a gastronomie
Patří
bezesporu k největším postavám ochotnického divadla v České Třebové
v celé jeho historii. Narodila se v České Třebové v rodině
vlakvedoucího ČSD. S divadlem začínala v době, kdy se ženy účastnily
veřejného dění jen vyjímečně. Nikdy by se však k divadlu nedostala,
nebýt pokrokově smýšlející maminky. Herecký talent v ní objevil
Karel Jankele, dlouholetý předseda divadelního spolku Hýbl. Během několika
let vyrostla ve výbornou herečku. V roce 1918 již hrála hlavní ženské
role. Vystupovala nejenom s herci divadelního souboru Hýbl, ale i s divadelníky
místního Sokola Na Skále. V mladých
letech hrála především milovnické role ( s Karlem Balašem, Františkem
Prokopcem, Adolfem Kučerou a Karlem Kšírem, budoucím životním partnerem ),
postupem času přecházela na role charakterní a tragické. Za 50 let
ochotnické činnosti vytvořila desítky rolí, sehrála stovky představení,
režírovala hry pro děti i dospělé. Jako herečka se rozloučila s veřejností
v roce 1962 rolí babičky ve stejnojmenné divadelní hře. Tu jí „ na
tělo“ napsala před 125 lety Božena Němcová. Hrála sama sebe – moudrou
a ušlechtilou ženu.
Olga MARKOVÁ ( 7.7. 1907 – 30.6. 1993 ) – 95 let od narození
Byla manželkou známého středoškolského profesora Oldřicha Marka. Od mládí milovala ochotnické divadlo. Hrát začala v roce 1925 v Jevíčku. Její divadelní začátky v našem městě se připomínají rokem 1932. Českotřebovští diváci ji znají z bezpočtu rolí, které svým osobitým způsobem vytvářela na prknech ochotnického spolku Hýbl a později v divadelním odboru Sokola. Rozsah hereckého rejstříku Olgy Markové byl nesmírně široký. Dovedla zahrát nejen noblesní dámy, ale i postavy vysloveně komické či dramatické. Na které své role vzpomínala nejraději? Na postavu paní Higginsové v Pygmaliónu, na dr. Pavlu v Lidech na kře, Slávku v Měsíci nad řekou, Alenu v Noci na Karlštejně, kněžnu v Rumcajzovi a snad nejvíce na Patrickovu Opalu, kterou své diváky doslova okouzlila. Zemřela u svého syna v Brně.
Mgr. Bohuslav MIMRA – nar. 8.7. 1947 – 55 let
Narodil
se v Moravské Třebové, mládí prožil v Heřmanově Městci.
Studoval na kroměřížské konzervatoři obor hra na housle. Po maturitě
nastoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, do třídy
doc. Jiřího Trávníčka, tehdejšího primária Janáčkova kvarteta.
V roce 1970 se stal členem Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích ( koncertní mistr druhých houslí ) a později i primáriem Východočeského smyčcového kvarteta. Po přestěhování do Prahy působil od roku 1984 v Pražském komorním orchestru bez dirigenta, dále v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a nakonec v Sukově komorním orchestru. Na současné místo ředitele ZUŠ v České Třebové nastoupil na základě konkursu v roce 1991. Jeho zájem o působení v našem městě byl umocněn ještě funkcí dirigenta Komorního orchestru Jaroslava Kociana, se kterým pracuje již od roku 1983.
Prof.
Pavel Kovář je absolventem posledního ročníku SVVŠ před obnovením gymnázia
(maturita v r. 1970). Na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze
vystudoval obor geobotaniku (ekologickou botaniku) a po 15 letech práce ve dvou
ústavech Akademie věd byl po listopadu 1989 povolán zpět na Alma Mater, aby
pomohl modernizovat svou mateřskou katedru botaniky, jejímž vedoucím dnes
je. Oblasti jeho zájmu spojuje ekologie, zejména krajinná a ekologie obnovy
(v angličtině označovaná půvabným termínem ekologie restaurační).
Studoval biotické vztahy na deponiích toxických substrátů, po záplavách v roce
1997 se jeho pozornost zčásti přesunula do postižených oblastí, kde se
spolu se studenty zajímá o znovuosidlování ploch vegetací a její změny.
Jedním z jeho posledních zahraničních projektů bylo studium
biodiverzity v andských ekosystémech „páramos“ v Ekvádoru ovlivněných
lidskou a vulkanickou činností. Nejnověji vstupuje do jednoho z výzkumných
programů EU (tzv. Klíčové akce 1.1.4: Globální změny, klima a
biodiverzita, kde se zahraničními kolegy z dalších 13 zemí uspěli s návrhem
projektu nazvaného Biodiversity and Habitats). Do České Třebové jezdí
pokud jen trochu může za svými rodiči a je čtenářem (příležitostně
také dopisovatelem) našeho Českotřebovského zpravodaje. Bezesporu je velmi
vytížen mnoha tuzemskými i mezinárodními povinnostmi. Posezení s padesátkou se však lépe odehrává v kruhu
rodiny, s manželkou chápající dík podobné profesi, co život v oboru
obnáší, a se syny - starším studujícím dopravní fakultu a s mladším,
který inklinuje k přírodě a k výtvarničení...