Ćeskotřebovské kalendárium - červenec 2002
Narodil se na Parníku u České Třebové. Otec byl signalistou ČSD, matka pracovala jako tkadlena v místní textilce. Základní školní vzdělání absolvoval v místě rodiště, následovala studia na textilní škole v Ústí nad Orlicí a na vyšší kreslířské škole textilní v Brně. Tu ale pro totální nasazení do textilní výroby v Německu dokončil až v roce 1947. Jako čerstvý maturant nastoupil do vzorovacího střediska v textilní továrně na Parníku. Po získání potřebné praxe se stal v roce 1949 vedoucím vzorování. V této funkci setrval až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Během zaměstnání ještě vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Brně. Od mládí miloval sport. Cvičil v Sokole, hrál závodně kopanou a lední hokej. Příznivcem českotřebovského sportu je do dnešních dnů. V roce 1951 po vykonání mysliveckých zkoušek se stal členem místního mysliveckého sdružení. Za 51 let zde prošel funkcemi jednatele, hospodáře a předsedy. Též byl 30 roků členem a funkcionářem Okresního mysliveckého svazu. Je držitelem vyznamenání Za zásluhy o myslivost I.,II: a III. stupně. Ve svém volném čase také kreslí a maluje. Má rád přírodu a tak se nejvíce věnuje krajině, kterou zachycuje tužkou nebo olejomalbou.
Narodil se v Sedlci u Kutné Hory. Když se jeho otci vyučenému soustružnickému řemeslu naskytlo dobré zaměstnání u dráhy v České Třebové, rodina se sem přestěhovala. Křížkovi bydleli ve vlastním rodinném domku v ulici Krále Jiřího pod Habeší na Parníku. Felix se vyučil v nádražní restauraci u Arnošta Egerta, odkud odešel „do světa“ na zkušenou. Praxi vykonával v lázeňském městě Teplicích a Plzni. Po návratu do našeho města ještě krátce působil jako vrchní v nádražní restauraci. Potom na dlouhých 32 let se stal hostinským výletní restaurace na Horách. Postupně zde byl národním správcem, majitelem, zaměstnancem, po restituci opět vlastníkem. Jako hostinský patřil do staré školy v tom nejlepším smyslu. Zdobila jej slušnost, poctivost, ochota a serióznost. Všude měl čisto a čepoval dobré pivo. Po druhé světové válce, kdy bylo málo uzenin, zavedl místní specialitu – olomoucké tvarůžky. Ve šlépějích otce jde i jeho syn JUDr. Felix Křížek. Do nedávna generální ředitel velkého pražského interhotelu, dnes ředitel soukromé školy hotelnictví a gastronomie
Patří bezesporu k největším postavám ochotnického divadla v České Třebové v celé jeho historii. Narodila se v České Třebové v rodině vlakvedoucího ČSD. S divadlem začínala v době, kdy se ženy účastnily veřejného dění jen vyjímečně. Nikdy by se však k divadlu nedostala, nebýt pokrokově smýšlející maminky. Herecký talent v ní objevil Karel Jankele, dlouholetý předseda divadelního spolku Hýbl. Během několika let vyrostla ve výbornou herečku. V roce 1918 již hrála hlavní ženské role. Vystupovala nejenom s herci divadelního souboru Hýbl, ale i s divadelníky místního Sokola Na Skále. V mladých letech hrála především milovnické role ( s Karlem Balašem, Františkem Prokopcem, Adolfem Kučerou a Karlem Kšírem, budoucím životním partnerem ), postupem času přecházela na role charakterní a tragické. Za 50 let ochotnické činnosti vytvořila desítky rolí, sehrála stovky představení, režírovala hry pro děti i dospělé. Jako herečka se rozloučila s veřejností v roce 1962 rolí babičky ve stejnojmenné divadelní hře. Tu jí „ na tělo“ napsala před 125 lety Božena Němcová. Hrála sama sebe – moudrou a ušlechtilou ženu.
Olga MARKOVÁ ( 7.7. 1907 – 30.6. 1993 ) – 95 let od narození
Byla manželkou známého středoškolského profesora Oldřicha Marka. Od mládí milovala ochotnické divadlo. Hrát začala v roce 1925 v Jevíčku. Její divadelní začátky v našem městě se připomínají rokem 1932. Českotřebovští diváci ji znají z bezpočtu rolí, které svým osobitým způsobem vytvářela na prknech ochotnického spolku Hýbl a později v divadelním odboru Sokola. Rozsah hereckého rejstříku Olgy Markové byl nesmírně široký. Dovedla zahrát nejen noblesní dámy, ale i postavy vysloveně komické či dramatické. Na které své role vzpomínala nejraději? Na postavu paní Higginsové v Pygmaliónu, na dr. Pavlu v Lidech na kře, Slávku v Měsíci nad řekou, Alenu v Noci na Karlštejně, kněžnu v Rumcajzovi a snad nejvíce na Patrickovu Opalu, kterou své diváky doslova okouzlila. Zemřela u svého syna v Brně.
Mgr. Bohuslav MIMRA – nar. 8.7. 1947 – 55 let
Narodil
se v Moravské Třebové, mládí prožil v Heřmanově Městci.
Studoval na kroměřížské konzervatoři obor hra na housle. Po maturitě
nastoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, do třídy
doc. Jiřího Trávníčka, tehdejšího primária Janáčkova kvarteta.
V roce 1970 se stal členem Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích ( koncertní mistr druhých houslí ) a později i primáriem Východočeského smyčcového kvarteta. Po přestěhování do Prahy působil od roku 1984 v Pražském komorním orchestru bez dirigenta, dále v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a nakonec v Sukově komorním orchestru. Na současné místo ředitele ZUŠ v České Třebové nastoupil na základě konkursu v roce 1991. Jeho zájem o působení v našem městě byl umocněn ještě funkcí dirigenta Komorního orchestru Jaroslava Kociana, se kterým pracuje již od roku 1983.
Prof. Pavel Kovář je absolventem posledního ročníku SVVŠ před obnovením gymnázia (maturita v r. 1970). Na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze vystudoval obor geobotaniku (ekologickou botaniku) a po 15 letech práce ve dvou ústavech Akademie věd byl po listopadu 1989 povolán zpět na Alma Mater, aby pomohl modernizovat svou mateřskou katedru botaniky, jejímž vedoucím dnes je. Oblasti jeho zájmu spojuje ekologie, zejména krajinná a ekologie obnovy (v angličtině označovaná půvabným termínem ekologie restaurační). Studoval biotické vztahy na deponiích toxických substrátů, po záplavách v roce 1997 se jeho pozornost zčásti přesunula do postižených oblastí, kde se spolu se studenty zajímá o znovuosidlování ploch vegetací a její změny. Jedním z jeho posledních zahraničních projektů bylo studium biodiverzity v andských ekosystémech „páramos“ v Ekvádoru ovlivněných lidskou a vulkanickou činností. Nejnověji vstupuje do jednoho z výzkumných programů EU (tzv. Klíčové akce 1.1.4: Globální změny, klima a biodiverzita, kde se zahraničními kolegy z dalších 13 zemí uspěli s návrhem projektu nazvaného Biodiversity and Habitats). Do České Třebové jezdí pokud jen trochu může za svými rodiči a je čtenářem (příležitostně také dopisovatelem) našeho Českotřebovského zpravodaje. Bezesporu je velmi vytížen mnoha tuzemskými i mezinárodními povinnostmi. Posezení s padesátkou se však lépe odehrává v kruhu rodiny, s manželkou chápající dík podobné profesi, co život v oboru obnáší, a se syny - starším studujícím dopravní fakultu a s mladším, který inklinuje k přírodě a k výtvarničení...