Českotřebovské kalendárium - srpen 2004

Středoškolský profesor a akademický malíř František Václav BĚLSKÝ

( 12.8. 1884 – 17.1.  1968 ) – 120 let od narození

 

     Narodil se v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. Vyučil se kovářem, krátce pracoval jako dělník v textilní továrně, poté se začal učit fotografem. Následovala studia na uměleckoprůmyslové škole v Praze, na Královské bavorské akademii výtvarných umění v Mnichově ( prof. Otto Seitz ) a na Akademii výtvarných umění v Praze ( profesoři Emanuel Dítě, Vojtěch Hynais, August Bröms ). Získané zkušenosti ještě rozšířil cestami za obrazy do Itálie, Německa, Francie a Holandska. Věnoval se zejména portrétní a figurální tvorbě – olejomalbě a grafice. Maloval také krajiny, hospodářská zvířata, květiny, panoramatické pohledy na města a městská zákoutí. Některé zajímavé názvy jeho děl : Kvetoucí strom ( olej ), K večeru ( olej ), Žně ( pastel ), Vnitřek třebovského kostela ( olej ), Pivoňky ( olej ), Kuřata ( olej ),Vnitřek lesa ( olej ),Pohled na Českou  Třebovou ( olej ). Prof. František Bělský  je také tvůrcem velkolepého třídílného obrazu Vztyčení státní vlajky, který byl ozdobou slavnostní síně českotřebovského gymnázia. Dnes je obraz nezvěstný. Velké množství jeho obrazů je v soukromých sbírkách v Praze,  na Chrudimsku, Jindřichohradecku a Českotřebovsku, některé vlastní Městské muzeum v České Třebové. Většina grafických prací je v Americe. Pravidelně obesílal výroční výstavy, které pořádala Jednota výtvarných umělců, vystavoval několikrát v České Třebové a v řadě dalších měst doma i za hranicemi ( např. Záhřeb, Londýn ). Objevoval se také v různých uměleckých porotách. Málokdo ví o jeho jmenování prvním čestným předsedou Mezinárodního svazu mírových umělců.

     Do našeho města přišel v roce 1923 a až do roku 1944 zde působil jako profesor kreslení a modelování na reálném gymnáziu. V té době měl za sebou vojenskou povinnost, svatbu a několik let praxe na středních školách v Novém Městě na Moravě a Jindřichově Hradci. Rodina Bělských bydlela nejprve v ředitelské vile reálného gymnázia ( dnes ZUŠ ), později si zakoupila vlastní domek ve Svatováclavské ulici na Trávníku. Na odpočinku žil v Kosmonosích, svém rodišti, kde také zemřel a je pochován.

 

František BUŘÍVAL ( 1.10. 1868 – 8.8. 1929 ) – 75 let od úmrtí

 

     Českotřebovský rodák a pozdější odborový předák a politik původně pracoval v obchodě ( absolvent obchodní školy ). Protože zde byl nespokojen, vstoupil v roce 1890 do služeb bývalých rakouských státních drah. Začínal v Mostě jako zapisovač vozů. Po složení telegrafních a dopravních zkoušek jej přeložili do Veselí nad Lužnicí, kde vykonával funkci staničního dozorce a později v Chotyčanech staničního mistra. Když došlo k otevření místní dráhy Německý Brod – Žďár, byl povýšen na správce stanice ve Žďáru. Potom byl ještě staničním mistrem na Smíchově, kancelistou pražského ředitelství a opět staničním mistrem v Nuslích. Do výslužby odešel 1. ledna 1902, aby se mohl plně věnovat tehdejší Zemské jednotě zřízenců drah. Od 1. dubna stejného roku zde působil ve funkci tajemníka. V letech 1907 až 1918 byl poslancem rakouské říšské rady. Mimo jiné inicioval obranný boj českých železničních zaměstnanců proti Vídni, známý pod jménem  „ pasivní resistence ”. Za 1. světové války se zúčastnil domácího odboje. Po prozrazení byl zatčen a odsouzen k pěti letům těžkého vězení. Trest si odpykával v pevnosti ve Staré Gradišce ve Slavonii. Po vzniku samostatného Československého státu ( 1918 ) působil jako poslanec Národního shromáždění, v letech 1920 až 1925 byl místopředsedou poslanecké sněmovny. Vždy kandidoval za stranu národně sociální, kterou také v roce 1897 spoluzakládal.

     Zemřel v nemocnici v Novém Bohumíně ( okres Karviná ), když před tím se léčil v lázních Darkově. Pochován je v urnovém  háji na českotřebovském hřbitově.

 

Vilém KYRAL ( 16.8. 1909 – 26.9. 1961 ) – nedožitých 95 let od narození

 

     Narodil se na Parníku u České Třebové v rodině malého živnostníka. Právě tento důvod mu v pozdějších letech dělal problémy, dokonce musel předčasně z armády …

     Hudební základy ve hře na housle získal od otce – kapelníka, klavíru se učil v rodišti u Valerie Seidlové. Později se ještě hudebně vzdělával na hudební škole v Pardubicích        ( 1924 – 1928) a na pražské konzervatoři ( 1928 – 1931 ), kde navštěvoval varhanní, kompoziční i dirigentské oddělení a také třídu houslí prof. Rud. Reissiga. V roce 1938 vykonal státní zkoušky z dirigování orchestru a sborového zpěvu.

     Načerpané zkušenosti předával jako učitel hudební výchovy na reálném gymnáziu v České Třebové, byl i městským kapelníkem, dirigentem Orchestrálního sdružení a sbormistrem pěveckého spolku Bendl.

     Po ukončení druhé světové války přešel do Prahy. Byl zde postupně referentem kulturního oddělení ÚRO, kapelníkem pražské posádky, redaktorem a dirigentem Československého rozhlasu. Později odešel do Kraslic, kde odborně instruoval velký dechový orchestr, složený z učňů závodu AMATI. Zanedbatelná není ani jeho činnost skladatelská. Napsal řadu estrádních a tanečních skladeb pro dechový orchestr. Ve své době velmi populárních. Připomeňme si alespoň pochod Strahov 1948, Brigádnickou polku, mazurku Pro Mařenku, valčík Pohádka jara a suitu Z rodného kraje.

     Dnes nám jméno Viléma Kyrala v České Třebové připomíná jedna z parnických ulic a také pamětní deska na domě, kde prožil velkou část života.

 

Bohumil SLÁMA ( 4.12. 1915 – 10.8. 1944 ) – 60 let od násilné smrti

 

     Narodil se v rodině vlakmistra ČSD v České Třebové. Jeho rodný domek stával na nábřeží Třebovky ( dnes nábřeží Míru ). V rodišti absolvoval pouze první třídu obecné školy, do druhé třídy již chodil v Brně, kam se rodiče přestěhovali. Zde bydleli nejprve v nájmu ( Trnitá ulice 29 ), později si postavili domek na předměstí v Nových Černovicích.

     Po studiu na učitelském ústavu ( maturita 4.6. 1935 ) působil na několika školách v Brně. V době okupace stál v čele odbojové organizace Jindra, která byla ve spojení s parašutisty vyslanými z Londýna k provedení atentátu na Heydricha. A pracoval i v jiných skupinách, např. ve skupině dnes legendární Marušky Kudeříkové, se kterou spolupracoval od roku 1940. Když se vše prozradilo, byl zatčen a později nacisty ve Wroclavi popraven.

 

František Pravoslav VOLÁK ( 19.8. 1829 – 4.8. 1865 ) – 175 let od narození

 

     Narodil se v Lidmani u Pelhřimova. Gymnázium vystudoval v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Praze. Jako horlivý vlastenec bojoval v roce 1848 za svobodu na pražských barikádách. Na podzim téhož roku se zúčastnil, coby dobrovolník, bojů na Slovensku. Poblíž Myjavy byl raněn. Působil jako soudní adjunkt v Prešpurku, auskultant v Litomyšli a koncipista při Zemském výboru v Praze.Hlavní náplní jeho literární činnosti byly překlady z polštiny a ruštiny ( romány, povídky, divadelní hry ). Některé své práce podepisoval jménem Bořivoj Kordeš.

     Jeho špatný zdravotní stav se na jaře roku 1865 zhoršil, tak že musel ulehnout na lůžko. Na radu lékaře odejel na léčení do maličkých lázní Hory u České Třebové, kde v kruhu nejbližších příbuzných zemřel. Pochován byl na starém českotřebovském hřbitově. Ovdovělou paní Volákovou si vzal jako starou lásku za manželku ing. Vít Vrba roku 1875.

Jan Skalický