Padesátiletá tradice Jabkancových poutí se naplní letos 20. listopadu
 Nevznikla
by bez Čeňka Hampla První Jabkancová pouť se konala v
roce 1960 a byla to spíše v sousedské spolupráci. Jabkance,
již dříve zde samozřejmě vyráběná oblíbená pochoutka, se vařily napoprvé
pouze z 50 kg brambor v pařáku a pekly se ve třech rodinách: U Ba´tů, u
Hamplů a Hauslerů. Jabkance se tehdy rozdávaly pro ochutnání všem co
přišli a to zdarma. Už na tomto prvním "pilotním" ročníku zajišťoval
ozvučení nezapomenutelný Hubert Vencl ze svého magnetofonu se
zesilovačem a u Hauslerů se sešla i malá dechovka. Jabkance
zachutnaly, osvědčily se a tak se akce opakovala, to už jako oficiální
akce tehdejšího nejdříve uličního později občanského výboru. jinak to ani
nebylo možné. Důležité však bylo, že dokázala stmelit sousedský kolektiv
na akci, která se rozvíjí do dneška. První ročníky Jabkancové pouti
se ovšem nemohly opřít o současné vybavení, o spolkovou chalupu. Aby
mohla začít výroba jabkanců ve velkém, museli dole u Drábků vyklidit
ložnici (vše přišlo na půdu) a tato místnost se pak přeměnila na výrobnu
jabkanců. Na dvoře se pak ve třech pařácích vařily ve velkém brambory.
Jabkancová pouť měla již od počátku také svou kulturní část, program,
pořádaný nahoře pod lucernou na prostranství pod zvonicí v těsné
blízkosti rotundy sv. Kateřiny. Zde vystupoval v roli "purkmistra"
právě Čeněk Hampl ve svém nezbytném vysokém tvrďáku a přijímal hlášení od
policajta Oldřicha Bittla. Program pravidelně začínal vystoupením tanečního
kroužku Marie Skálové v lidových krojích, v zahradě u Hauslerů hrála za
plotem dechovka. Tradici pak po smrti Čeňka Hampla převzal v roce 1990
Spolek od sv. Kateřiny. tento spolek byl v počátcích součástí
českotřebovského muzea, osamostatnil se až o něco později, když se
ukázalo, že se zaměřením muzea má jen málo společného. Fotografie z
archivu Martina Šebely a rodiny Hauslerovy
Čeněk Hampl by
se letos v prosinci dožil 100 let
Narodil se 15. prosince 1910, letos si připomínáme jeho dvojité
výročí. Před dvaceti lety - 1. května 1990 - totiž náhle zemřel, vlastně
na ulici při návratu ze zahradní slavnosti v parku Javorce .
Více ZDE
Třebovák na MS
volejbalu žen v Japonsku
V současné době probíhá v Japonsku MS volejbalu žen. Na
mistrovství má Česká Třebová svého zástupce - trenéra reprezentace
Jiřiho Šillera, absolventa našeho gymnázia, syna známého galeristy a
bývalého úspěšného volejbalového hráče našeho Sokola, čs. reprezentanta
a nyní také úspěšného trenéra. Český tým se probojoval ze skupiny B do
2. kola po výhrách nad Puerto Rico, Itálií a Keňou, ve II. kole ve
skupině E v Nagoji má zatím na svém kontě prohru s USA a s Německem.
Další dva snímky jsou z přípravy na zápas a z porady při nedělním
utkání 7. listopadu s Německem. zápas skončil s výsledkem ČR - Německo
0:3 (-8,-17,-16)
Pozvánka do
kavárničky U Tygra
V úterý 9. listopadu od 17,00 bude U tygra prima muzika i
zajímavé novinky z kosmetiky.
Na besedu ,,LÉČIVÉ KONOPÍ" Zve
Studio Táňa
Lysohlávky
rostou - píšou všechny noviny
 Prý
na Brněnsku. Je ale zajímavé, proč právě z Brna přijíždí celé rojnice na
svá oblíbená místa do lesů v okolí České Třebové, např. na Hory.
Lysohlávky jsou na seznamu omamných a psychotropních látek, jejich sběr je
povolen do početu čtyřiceti kusů plodnic bez postihu. V případě stovek nebo dokonce tisíců
natrhaných kusů může hrozit mnohaleté vězení Mezi nejznámější patří lysohlávka česká a
lysohlávka kopinatá, považovaná v Evropě za halucinogenní houbu číslo jedna.
Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým
výskytem. Známé jsou především pro své halucinogení účinky, slangově
označované jako „houbičky“, a to i přesto že většina druhů lysohlávek
neobsahuje halucinogenní látky. Druhy, které obsahují halucinogenní látky,
obsahují psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a
norbaeocystin, jehož psychoaktivita je ovšem sporná.Lysohlávky mají podobné
účinky jako kupříkladu LSD, způsobují změny vnímání prostoru, času, barev
nebo tvarů.
|