Českotřebovský deník 320/2010 (7/2010)                              
Padesátiletá tradice Jabkancových poutí se naplní letos 20. listopadu 

Nevznikla by bez Čeňka Hampla  První Jabkancová pouť se  konala  v roce 1960  a byla to spíše  v sousedské spolupráci. Jabkance, již dříve zde samozřejmě vyráběná oblíbená pochoutka, se vařily napoprvé pouze z 50 kg brambor v pařáku a pekly se ve třech rodinách: U Ba´tů, u Hamplů a Hauslerů. Jabkance se tehdy rozdávaly pro ochutnání všem co přišli a to zdarma. Už na tomto prvním "pilotním" ročníku  zajišťoval ozvučení nezapomenutelný Hubert Vencl ze svého magnetofonu se  zesilovačem a u Hauslerů se sešla i malá dechovka.  Jabkance zachutnaly, osvědčily se a tak se akce opakovala, to už jako oficiální akce tehdejšího nejdříve uličního později občanského výboru. jinak to ani nebylo možné. Důležité však bylo, že dokázala stmelit sousedský kolektiv  na akci, která se rozvíjí do dneška.  První ročníky Jabkancové pouti se ovšem nemohly opřít o současné vybavení, o spolkovou chalupu.  Aby mohla začít výroba jabkanců ve velkém, museli dole u Drábků vyklidit ložnici (vše přišlo na půdu) a tato místnost se pak přeměnila na výrobnu jabkanců. Na dvoře se pak ve třech pařácích vařily ve velkém brambory. Jabkancová pouť měla již od počátku také svou kulturní část, program, pořádaný nahoře pod lucernou  na prostranství pod zvonicí v těsné blízkosti rotundy sv. Kateřiny. Zde  vystupoval v roli "purkmistra" právě Čeněk Hampl ve svém nezbytném vysokém tvrďáku a přijímal hlášení od policajta Oldřicha Bittla. Program pravidelně začínal vystoupením tanečního kroužku Marie Skálové v lidových krojích, v zahradě u Hauslerů hrála za plotem dechovka. Tradici pak po smrti Čeňka Hampla převzal v roce 1990  Spolek od sv. Kateřiny. tento spolek byl v počátcích součástí českotřebovského muzea, osamostatnil se až o něco později, když se ukázalo, že se zaměřením muzea má jen málo společného. Fotografie z archivu Martina Šebely a rodiny Hauslerovy
  

Čeněk Hampl by se letos v prosinci dožil 100 let

Narodil se 15. prosince 1910, letos si připomínáme jeho dvojité výročí. Před dvaceti lety - 1. května 1990 - totiž náhle zemřel, vlastně na ulici při návratu ze zahradní slavnosti v parku Javorce . Více ZDE

Třebovák na MS volejbalu žen v Japonsku

V současné době probíhá v Japonsku MS  volejbalu žen.  Na mistrovství má Česká Třebová svého zástupce -  trenéra reprezentace Jiřiho Šillera, absolventa našeho gymnázia, syna známého galeristy a bývalého úspěšného volejbalového hráče našeho Sokola, čs. reprezentanta a nyní také úspěšného trenéra. Český tým se probojoval ze skupiny B do 2. kola po výhrách nad Puerto Rico, Itálií a Keňou, ve II. kole ve skupině E v Nagoji má zatím na svém kontě prohru s USA a s Německem. Další dva snímky jsou z přípravy na zápas a z porady při nedělním  utkání 7. listopadu s Německem. zápas skončil s výsledkem ČR - Německo 0:3 (-8,-17,-16)
 

Pozvánka do kavárničky U Tygra

V úterý 9. listopadu od 17,00 bude U tygra prima muzika i zajímavé novinky z kosmetiky.
Na besedu  ,,LÉČIVÉ KONOPÍ" Zve Studio Táňa

Lysohlávky rostou - píšou všechny noviny

Prý na Brněnsku. Je ale zajímavé, proč právě z Brna přijíždí celé rojnice na svá oblíbená místa  do lesů v okolí České Třebové, např. na Hory.  Lysohlávky jsou na seznamu omamných a psychotropních látek, jejich sběr je povolen do početu čtyřiceti kusů plodnic bez postihu. V případě stovek nebo dokonce tisíců natrhaných kusů může hrozit mnohaleté vězení   Mezi nejznámější patří lysohlávka česká a lysohlávka kopinatá, považovaná v Evropě za halucinogenní houbu číslo jedna. Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro své halucinogení účinky, slangově označované jako „houbičky“, a to i přesto že většina druhů lysohlávek neobsahuje halucinogenní látky. Druhy, které obsahují halucinogenní látky, obsahují psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je ovšem sporná.Lysohlávky mají podobné účinky jako kupříkladu LSD, způsobují změny vnímání prostoru, času, barev nebo tvarů.