Českotřebovský deník 218

Českotřebovský deník 218/2010 (28.7.)

Občané z Nerudovy ulice si stěžují na hluk z prostoru zahrádky za objektem diskotéky Audio
otevřeného směrem na Parník k Nerudově ulici. Mělo se tak stát minulý pátek na sobotu. tu noc se zde sousedé moc nevyspali, na zahrádkách měli naházené kameny a další věci z ulice, nic nepomohlo telefonování. Stížnosti byly tlumočeny městské policii, údajně šlo o soukromou oslavu, tedy nikoliv veřejnou produkci, která by měla něco Je to škoda, na jedné straně majitel diskotéky úzkostlivě dbá o to, aby nerušil noční klid a dělá proti tomu řadu opatření, ale na druhé straně pak vznikne nepříjemnost, která zřejmě nemá s veřejnou produkcí nic společného, ale těžko to lidem v okolí vymluvíte. Dodržování nočního klidu podle vyhlášky platí pro všechny a mělo by být řešeno.
Korado se připravuje na stavbu nové haly pro výrobu trubkových radiátorů
Hala má mít o rozloze více než 6000 m2 v areálu závodu. Na stavebním odboru MěÚ probíhá správní řízení o umístění stavby. Je to jistě dobrá zpráva, naznačující že požadavky na výrobu radiátorů z Korada, především speciálních, dále rostou. Každé vytvořené pracovní místo je potřeba.
Vyplní se starostův sen o dvacetitisícovém městě ?
Článek (či soubor článků, který starostovu vizi o nových 5000 obyvatelích města rozebírá) vyšel v Mladé frontě DNES z 27.7.(viz ZDE) Kdo by si takový rozvoj města nepřál, že a kdo by nezáviděl, pokud bydlí jinde. Ovšem jen málokdo tomu skutečně věří. To by snad muselo být zpátky plánované socialistické hospodářství nebo nějaká neuvěřitelná shoda šťastných náhod, výhra v loterii. Jenže život zpravidla ukazuje střídavě světlé i tmavší stránky a sny se tak zpravidla nevyplní a často je pak probuzení ze snu doprovázeno ztrátou iluzí. Za určitých okolností tak mohou být pro někoho obdobná prohlášení v tisku spíše obveselením a nemusí nás potom už nikdo brát vážně. Vzpomeňme, že takový smělý záměr či plán vytvořilo město Česká Třebová již v letech krize 1932. Plán s názvem "20000" se nevyplnil, i když se mu tehdy věnovali celé jedno číslo časopisu "Stavba měst". O této vizi již Českotřebovský zpravodaj několikrát psal, počítal s hlavní obchodní třídou na místě dnešní Riegrovy ulice a velkou výstavbou nového města se počítalo v oblasti Rudoltiček.... (A to byl v té době ještě Parník samostatný a nebyl do tohoto záměru zařazen!) Dosud naopak každý rok píšu o tom, jak počet obyvatel města naopak klesá a s ním klesají úměrně i daňové příjmy města. Nyní všechno nasvědčuje, že zde nový logistický terminál opravdu vznikne, vzniknou nová pracovní místa. I kdyby to skutečně to byly třeba jen tři stovky nových zaměstnanců, bude to ve městě jistě znát. Nebude to však zítra a nebude to jen výhra pro Českou Třebovou ale i celý region. Podívejme se do Lanškrouna, kde měla firma AVX v době největší expanze hodně přes 3000 zaměstnanců a na počtu obyvatel Lanškrouna se to nepoznalo (také díky expanzi v Rudolticích). To stejné se může stát i v našem městě, máme blízká konkurenční města (Litomyšl, Ústí n.O. Lanškroun, ale i Svitavy), kde bude (a už vzniká) také velký zájem se nějak i uplatnit a něco nabídnout. Už i teď mnoho Třebováků staví své domy mimo Českou Třebovou v Ústí n.O. na Dukle, ve Zhoři, v Litomyšli nebo i v Řetové, Semaníně a Rybníku. Takže nejásejme dopředu a připravme pro pravděpodobný rozvoj zainvestované parcely aby Třebováci (i ti budoucí) opravdu měli kde se usadit. Rozvoj může doprovázet cenová spekulace (nebylo by to poprvé) a to bude právě síla, která požene nové zaměstnance bydlet mimo Třebovou. Málokdo bude chtít bydlet v uvolněných panelákových bytech na sídlištích.. Myslím, že hlasité vyhlašování tak masivního rozvoje založeného na tak variabilní a nepříliš stálé a rozvíjející se železniční dopravě může být i kontraproduktivní. Moc bych si přál, kdyby ten rozvoj přišel, ale daleko raději bych byl, kdyby na něj bylo město připraveno. Podobné očekávání už jsme měli, čekali jsme na italskou investici firmy OMV Ventura tubes, také toho byly plné noviny, vykoupili jsme mnoho pozemků a investor nepřišel a to bylo ještě před krizí. Podobně jsme před čtyřmi lety četli v Mladé frontě o logistickém terminálu v Rudolticích včetně termínu otevření, ačkoliv ještě nebyl ani záměr ani investor. Náš současný investor a.s. Metrans zatím nakoupil a zaplatil pozemky, v tom je velký rozdíl, jde o silného investora, který další rozvoj potřebuje a má podporu Pardubického kraje. Zatím má v Česku terminály v Praze (Uhříněves), Kutnohorská, Plzeň (Nýřany) a Zlín (Želechovice n. Dřevnicí). S pozemky nemůže spekulovat, v případě odstoupení od investice je musí vrátit městu. Zatím však ještě investor nepožádal ani o proces EIA, což by měla být první známka o přípravě investice. A proces EIA je dnes nutný na stavbu každého supermarketu či malého průmyslového podniku. Takže ještě tak hlasitě nejásejme.... (mm)

První investici pro Metrans zatím provádí SŽDC prostřednictvím firmy Chládek a Tintěra. Je to zpevnění mostu vedoucího na montážní základnu, která již byla zakoupena pro Metrans. Bez zájmu firmy Metrans o investici by se stavba zřejmě neuskutečnila. Na webu firmy Metrans www.metrans.eu zatím není o chystaném rozvoji a vybudování Terminálu Česká Třebová ani zmínka.

Halda zeminy od sběrného dvora na Semanínské ulici pomalu mizí

Práci zajišťuje firma Skalický transport. Zemina se nevozí daleko, ale jen přes silnici do areálu rozvodného závodu ČEZu, kde se za transformovnou rozhrnuje. Očekávalo se, že se bude vozit na nedalekou již urovnanou lokalitu před areál firmy Šmídl, ale na této srovnané skládce nic již nepřibývá. Tato plocha má být využita pro průmyslovou zónu.
Nová investice do vodovodní sítě v Bezděkově byla dokončena.

Povrch vozovky vyasfaltován, zatím se však ještě dnes jezdilo do Bezděkova objížďkou. Ulice Hřbitovní byla zbytečně dvousměrná, daleko jednodušší bylo objížďku vyznačit již na Zámostí a vést ji ulicí Lidickou a odtud pak nahoru ke krematoriu a dále ulicí Polní. Ukázalo se. že spojení Polní ulice s prostorem u kravína je důležité, v zatáčkách mezi domky v Bezděkově je někdy pro větší vozidla velmi obtížné zatočit, natož se ještě míjet. Příjezd do Bezděkova byl od 7. července komplikovaný a proto zde možná nebyly vyvezeny kontejnery na tříděný odpad. Soudím tam z pohledu, který se naskýtá každému, kdo prochází kolem a je zachycen na fotografii.. Když už sem s plasty občané přicházejí, očekávají nenaplněný kontejner. Plasty si zpátky už neodnesou. Ty se válí v okolí kontejnerů a vítr je roznáší po okolí. Je to v sousedství laviček a pěkného parčíku, který stojí za to uklízet a chránit. Nyní to zde však vypadá jako na skládce. Na jedné straně učíme občany třídit odpad a na druhé straně jim to znemožňujeme neodvážením přeplněných kontejnerů. Jsem zvědav, kdo po velké části Bezděkova rozházené a rozfoukané plastové láhve uklidí. Že by školní děti?
Nepořádek u kontejnerů je ovšem i jinde, třeba na hlavních ulicích města, např. na ulici Masarykově. Je to ostuda, ale v podstatě se s tím dá i dopředu počítat. U kontejnerů se nepořádek může vytvořit s větší pravděpodobněji než jinde a proto by se měla místa pro kontejnery dobře vybírat,. neměla by být nikde na očích, na hlavních ulicích nebo když už tak ukryté v nějakých stavbách. Tak jak ukazuji na dolním snímku to třeba vypadá (už nějaký den) u "hnízda kontejnerů" u červené školy. Ty kontejnery tam opravdu patří? Nedávno - letos na jaře - zde dělníci opravovali (přestavovali) zídku. Nemohli zde už vybudovat pro uvedené kontejnery nějaké lepší skryté zákoutí (a opravit i poškozené cihlové plochy)?

Lanškrounští fotografové vystavují na téma Sudety
Sdružení amatérských fotografů z Fotoklubu Lanškroun zakončí v září tohoto roku víc jak dvouletou práci na fotografickém projektu s názvem Sudety. Uvnitř. Autorem myšlenky tvůrčím způsobem ztvárnit téma Sudet přišla členka fotoklubu Kateřina Kokešová, realizace se ujal novodobý zakladatel fotoklubu Vladimír Skalický, který popisuje průběh projektu. „Postupně jsme pro myšlenku fotit na toto komplikované a zatížené téma získali i ostatní členy. Původním záměr zdokumentovat pouze relikty osídlení v krajině se záhy proměnil v potřebu vyjádřit se k Sudetům prostřednictvím fotografií. Kromě nezbytného seznámení se s fakty, scházení se nad tím, co pro nás Sudety znamenají jako obyvatele tohoto území, jsme zorganizovali i několik společných výjezdů do krajiny a fotili jsme. Nikdy jsme tak rozsáhlou přípravu kvůli focení neabsolvovali, ale považovali jsme to za nezbytné vzhledem k závažnosti tématu.“ Součástí přípravy bylo setkání s lidmi ze sdružení Antikomplex, o.s., ze Společnosti česko-německého porozumění v Moravské Třebové a s odborníky na dějiny německého obyvatelstva v Čechách a na Moravě.
Výsledkem dvouletého snažení jsou inscenované, krajinářské i portrétní fotografie, které spíše než konkrétní podobu dnešního kraje mapují vnímání tématu a postoje autorů k němu. „Rozhodli jsme se zhruba po prvním roce pro konceptuální přístup, i když je náročný pro autora i diváka. Nechceme suplovat ani dějepisce, ani politiky. Chceme tvůrčím způsobem znovu otevřít téma, které je pro nás důležité. Nejen proto, že tu žijeme. Ale potkali jsme se v tomto ohledu zatím spíš s mlčením,“ zdůvodňuje výslednou podobu fotografií Kateřina Kokešová.
Projekt vznikal za finanční podpory města Lanškrouna a společnosti Foma Bohemia, výstavu zastřeší Městské muzeum Lanškroun. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 4.9. v 15.00 v lanškrounském muzeu, vydán bude i katalog s ukázkami prací sedmi autorů a dvou autorských dvojic. Součástí katalogu budou texty jednotlivých vystavujících, které se budou podrobněji věnovat vysvětlení jednotlivých konceptů.
Více informací poskytne Kateřina Kokešová leklinka@atlas.cz 775141250

Obchvat v Chvaleticích postavili za evropské peníze Chvaletice
Vysoká intenzita dopravy a hluk již nebudou zatěžovat obyvatele Chvaletic. Nový téměř dvoukilometrový úsek silnice odvedl dopravu z centra města. K bezpečnosti přispěl také podchod pro pěší u železniční zastávky. Obchvat města byl slavnostně otevřen ve středu 28. července. Modernizace silnice II/322 trvala dva roky a stála téměř 200 milionů korun. „Obchvat je mimořádná stavba za 200 milionů korun. Výjimečný je i tím, že ho spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod,“ zdůraznil hejtman Radko Martínek a předseda Regionální rady přínos evropských peněz pro modernizaci dopravy v kraji. „Občané Chvaletic si zaslouží také podchod pro pěší, který přispěje k jejich bezpečnosti,“ poukázal hejtman na trpělivost místních, kteří na obchvat i podchod k nádraží ČD čekali desítky let. Modernizovaná silnice II/322 je součástí páteřní sítě Pardubického kraje. Stavba se připravovala čtyři roky před tím, než na ni vyjela těžká technika. „Nejsložitější byl výkup pozemků,“ připomněl historii stavby bývalý hejtman Ivo Toman.
Modernizace silnice II/322 - obchvat Chvaletic
Operační program: ROP NUTS II Severovýchod
Příjemce dotace: Pardubický kraj
Místo realizace: Chvaletice
Prioritní osa: 1
Oblast podpory: 1.1
Doba realizace: 1. červenec 2008 až 30. červen 2010
Celkové způsob. výdaje: 195 779 944 Kč
Příspěvek EU: 166 412 952 Kč