Českotřebovský deník  234/2010 (13.8.)                                

Nedaleká obec Přivart si letos připomíná 555 klet od první písemné zmínky o této obci.  O jaký text se jedná? První zmínkou o obci Přívrat je výpověď ve při vedené před dvorským soudem, začínající slovy Margaretha filia olim donikonis de prziwrata…, která by v překladu do češtiny a při zachování archaičnosti skladby vyzněla asi takto:  "Markéta, dcera někdy Doníkova z Přívratů, přiznala dluh 300 kop gr. Mikšovi ze Ždánic, synu svému a Janovi Šlechtici z Mrdic, a za tento dluh postoupila jim práva svého dědického, které má k dědinám v Přívratech, tvrzi, dvoru po- plužnímu s poplužím, dvorci, dvorům kmetcím s platy, polím, lukám, lesům, potokům, rybníkům a všemu svobodně atd., se vším právem, které má k před- řečenému dědictví po otci svém, nic nevyjímaje, k panství, držení atd.; a kdyby někdo z nich zemřel, podíl toho má přejít na pozůstalé. Dáno L. P. 1455, v pátek 30. května." (Překlad Miloslava Renčína).  Rozbor tehdejší  historické situace a souvislosti ve spojení  se zaniklou tvrzí, která kdysi stála v oblasti Přívratských rybníků  podává Miloslav Renčín ve své nově vydané brožurce "Přívrat 14555 - 2010", Která bude k mání i během víkendu, kdy dojde k  historický 1. setkání rodáků, dřívějších i současných spoluobčanů a jejich rodin. program začíná v sobotu v 10 hodin dopoledne a bude jistě stát za návštěvu i když jsme se v přívratu nenarodili nebo tu nebydlíme. přívrat je upravená a přívětivá obec zvaná "Země krále Miroslava", dějiště řady zajímavých akcí.  Ať se oslavy vydaří !  (mm)
Okrašlovací spolek a 125 let Javorky                                                                                                                                       

Výročí 125 let Javorky je také významným mezníkem pro okrašlovací spolek, který  by měl být teoreticky stejně starý. Pokud by ovšem nebyla jeho činnost na čtyřicet let násilně přerušena. Hned po revoluci v roce 1990 však obnovil svou činnost a to nikoliv proto, aby se domohl nějakého historického majetku, ale proto, aby skutečně pomáhal a pokračoval v záměrech svého předchůdce.  Podobně jako  původní spolek také velkou část svého působení věnoval parku Javorka. Bylo to již v době, kdy již probíhala etapovitá rekonstrukce parku, započatá v osmdesátých letech. přesto Okrašlovací spolek   mohl působit jako oponent při výběru variant sadovnických úprav a mohl se podílet třeba na posuzování projektů.  S radostí nyní můžeme konstatovat, že se podařilo po etapách tento významný českotřebovský park  skutečně rekonstruovat a to včetně rybníčka, pavilonů a sochařské výzdoby. práce na úpravách Javorky se však nemohou nikdy úplně přerušit, každý rok bude třeba provádět úpravy, neboť působí živly, zeleň stárne a po údržbě volá i cestní síť.  Pro letošní rok Okrašlovací spolek chystal (a to nejen sám, ale ve spolupráci s radou města) restaurování a přemístění tzv. stély Okrašlovacího spolku z původního místa na okraji Roubáku, kde byl umístěn na památku zakladatelů parku právě před 100 lety (asi 100 metrů nad sochou Šárka, instalovanou ve stejném roce 1910). Již v příspěvku z 1. srpna jsem uvedl, že někteří členové Okrašlovacího spolku jsou zklamání tím, že se to zatím nepodařilo i tím, že práci místo spolku provádí nyní místo spolku přímo město, když práci na demontáži stély již Okrašlovací spolek zahájil loni na podzim. Blíže jsem se zajímal o průběh prací a zjistil jsem, že  postup města má své odůvodnění. Okrašlovací spolek sice na návrh Ing. Miroslava Dostálka rozhodl o tom, že restaurování provede p. Malý z Litomyšle s tím, že to bude za "minimální cenu". Ještě na podzim 2009 byla pak hlava stély demontována s tím, že bude přes zimu  restaurována, ale to bylo v podstatě všechno. S restaurátorem p. Malým nebyla uzavřena žádná smlouva, nebyl ani sestaven rozpočet na práce, které je při restaurováním artefaktu a jeho přesunu nutné udělat. A tak předmět k restaurování v hale Eko Bi  jen přezimoval a práce nepokračovaly. Až letos na prahu léta  byl vznesen požadavek na zajištění prostředků, tedy poměrně pozdě. Aby  se tedy práce na rekonstrukci a přemístění vůbec realizovaly, bylo rozhodnuto zajistit práce (vzdor přijatému usnesení rady města ze 17.  června 2009)  v režii města bez účasti Okrašlovacího spolku. Restaurování ovšem bylo zahájeno až začátkem července, mělo by být dokončené v září t.r. proto se nemohlo přemístění stély zajistit do srpnového termínu připomínky oslav 125 let Javorky. Navíc pak odbor investic spolu s předsedou Okrašlovacího spolku Radimem Lánou vybral ještě nové místo pro stélu v oblasti pod Bosenským pavilonem. Kdyby byl postup Okrašlovacího spolku jiný, byl by znám včas rozpočet na celou akci a také částka, kterou musí Okrašlovací spolek zajistit např. pomocí sponzorů a mecenášů. Akce organizovaná spolkem by měla pro město hlavní význam v tom, že dokáže zapojit i mimorozpočtové zdroje, tedy sponzory a mecenáše. V tomto případě tedy Okrašlovací spolek zklamal. Ukazuje se, že spolek má problémy se sebou samým, navíc prožívá určitý generační problém (noví členové se nehrnou), v roce, kdy si připomínáme významné výročí našeho parku nedokázal zajistit ani svůj stěžejní úkol, který si sám sobě uložil. Problém, naznačený v příspěvku z 1. srpna je (bohužel) stále aktuální: zvážit, zda v době, kdy jsou všechny práce na údržbě Javorky a dalších parků zajištěny ze 100% na profesionální bázi prostřednictvím městem řízených společností a při existenci komise životního prostředí města má v těchto podmínkách ještě činnost Okrašlovacího spolku smysl. Okrašlovací spolek za současné situace není ani partnerem, se kterým by se počítalo, není respektován. (mm)
 
Omluva 
  „Já, pan Jaroslav Tínek, bytem Litoměřice, se tímto omlouvám panu Ladislavu Stavinohovi, bytem Česká Třebová, Habrmanova 1551, PSČ 560 02 za to, že jsem na internetu na veřejně přístupných webových stránkách www.lidovky.cz – diskuzní stránka dne 29. 7. 2008 v 9,40 autor say ne IP 88.100.254.xxx publikoval nepravdivé údaje o tom, že když jsem s ním bydlel na svobodárně v Praze, tak p. Stavinoha uvedl, že dělá u VB a dále, že byl na mě nasazen, aby ze mě vytáhnul mé názory na politiku, zda-li poslouchám Hlas Ameriky, SE apod., a že jsem nepravdivě naznačoval, že v důsledku předpokládaného donášení žalobce jsem pak následně byl vyhozen z práce.“                                                                                    (Zveřejněno na žádost výše uvedeného pana Tínka.)