Ve středu 1. září přišlo poprvé do Základní školy Habrmanova celkem
55 nových žáků. Na děti se těšily paní učitelky Kamila Janíčková a Eva
Rejmanová. Noví žáčci byli spolu se svými rodiči uvítáni v krásně
vyzdobených třídách. K úspěšnému vykročení do školních let jim popřál
pan ředitel Zbyněk Slavík a jeho zástupce Michal Šindelář.
Ohlasy na
instalaci sochy Jana Pernera většinou negativní.
Okolo jdoucí chodci, většinou pravda ze starší generace dokonce
pokřikují na pracující dlaždiče, dokončující úpravu prostranství okolo
sochy , aby s tím nespěchali, protože "ta socha musí pryč", považují dílo
za ostudu města, kterou jsme si mohli ušetřit. "Takové krásně řešené
náměstí dostalo instalací sochy velkou ránu", atd. .Znovu se mě tážou, kdo
tento návrh vybral a zda by to tak udělal i nyní, po znalosti názorů
veřejnosti. Někteří občané za mnou byli dokonce i doma, aby mi sdělili
svůj názor a ohlas, se kterým se setkali, není jim jedno, že to takhle
dopadlo...
O
výběru sochy byl v prosinci 2009 zařazen tento článek, kde můžeme sochu
vidět na modelu, zapracovaném ještě do kruhové křižovatky ZDE.
Porovnejme ještě na fotografiích sochu a její model z prosincové výstavy:
Stále jsem
přemýšlela, kde jsem už něco podobného, jako je socha Pernera od
Jaromíra Garguláka viděla,
až mi došlo, že zřejmě na jaře v televizi, když byla dána do aukce
jedna ze soch Alberta Giacomettiho. Několik obrázků jeho soch Vám
posílám v příloze. Ať už se pan Gargulák inspiroval, nebo neinspiroval
Giacomettim, je to v současné době jedno, jeho socha už Pernerovo
náměstí "zdobí", ale alespoň v jednom můžeme být rádi, že je to socha
právě od něho, stála "pouze" 2 miliony (jestli jsou mé informace
správné), zatímco socha od pana Giacomettiho by byla nesrovnatelně
dražší. (Iva Stolínová)
K návrhu na
přestěhování sochy sv. Václava
Návrh na přemístění sochy sv. Václava do míst již brzy nově
vznikající pěší zóny na Splavě se mi zamlouvá. Možná bych ale přece
jenom nevolil lokalitu u silnice na místo vodního prvku, ale spíše někde
na ono náměstíčko u Vinotéky poblíž vodního prvku a myslím že by bylo
velice pěkné, když by byla večer společně s vodním prvkem nasvícena. Jde
především o to, že si myslím že by nedaleko hlavního průtahu městem
dosti trpěla různými otřesy atd. přeci jenom už má také svoje roky a
vytesána je pokud se nemýlím z pískovce. Čímž nechci určitě říci, že
Vámi navrhovaná varianta by byla špatná. Každopádně jisté je, že nynější
lokalizace sochy snad nejznámějšího českého světce a krále(patrně
společně s Karlem IV.) je poměrně dosti nedůstojná a případná náprava by
snad mohla připadat v úvahu i po stránce finanční.
Toť ale již otázka pro nové
zastupitelstvo
Ondra Vavřín.
Modrý prapor na
mozaice ústeckého Kulturního domu je ode dneška ještě modřejší.
Na vybledlém pozadí obrázku se nově natřený modrý prapor vyjímá zvlášť
ostře, i dosud prosakující pruhy červené barvy byly dnes přetřeny. U
pracujícího "umělce" se zastavují lidé a diví se, jiní povzbuzují. Bude z
něho jistě slavný člověk. Už jenom tím, komu byla práce svěřena a
neopravením jiných zřejmých vad zubem času narušené mozaiky si lze udělat
obrázek o tom jakou úroveň bude nyní toto dílo mít. Tak trochu tristní je
vedlejší transparent navozující akci "Výstava výtvarného umění".
Všichni, se kterými jsem mluvil, považují současnou akci za první
krok k tomu, aby byla tato mozaika celá zmizela a byla nahrazena jiným
dílem. To zase nejde udělat beze změny druhé mozaiky souměrně umístěné a
vůbec bez revitalizace fasády celého Kulturního domu. Zadarmo to ale
nebude. Zase dělám paralelu s Českou Třebovou: Zde jsme dokázali
vybudovat nejen plně funkční a moderní nové Pernerovo náměstí s dopravním
terminálem, ale současně opravit fasády okolních domů, takže celý prostor
působí svěžím dojmem novosti a revitalizace na novou kvalitu. Smutné hnědé
kruhy na ústecké Kociánce zatím tento pocit rozhodně nenavozují. A
úprava té mozaiky na modro je opravdu koruna všemu. Nahoře snímek z
minulého týdne, dole snímky z 2.9. (mm)
Na
gymnáziích bude studovat maximálně 19 procent z celkového
počtu populace šestnáctiletých
Na gymnáziích v Pardubickém kraji by mělo v příštích
letech studovat maximálně 19 procent z celkového počtu
populace šestnáctiletých žáků (včetně žáků osmiletých
gymnázií). Vyplývá to z usnesení, které vychází z demografické
analýzy v jednotlivých okresech Pardubického kraje a kterým
krajští radní reagují na nezbytnost změn ve středním školství.
„Snižování počtu žáků ve všeobecně-vzdělávacích oborech
středních škol na základě demografického poklesu vychází z
dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v
Pardubickém kraji z roku 2008. Výběr žáků pro studium na
středních školách nabízejících všeobecné vzdělání spolu s
doporučením vybírat budoucí žáky na základě přijímacích
zkoušek by mělo zvýšit úroveň vzdělání na těchto školách,“
vysvětluje členka krajské rady Jana Pernicová zodpovědná za
školství, kulturu a památkovou péči. Od školního roku 2011 -
2012 se tedy sníží počet tříd v prvních ročnících na
gymnáziích z dnešních čtyřiceti na třicet dvě. Tento návrh měl
být projednán na dnešním zasedání Rady Pardubického kraje 2.
září 2010. Toto zásadní rozhodnutí vzal na vědomí také Výbor
pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Podle členů tohoto
poradního orgánu by se při posuzování toho, zda omezit počet
tříd nebo zrušit celou školu, mělo vycházet nejen z
dojezdových vzdáleností jednotlivých škol, ale také z úrovně
poskytovaného vzdělání.
|