Českotřebovský deník  126/2011 (5.5.)                                   
Krásné fotografie Ondřeje Kováře netřeba komentovat .                                     Po kliknutí se zvětší do zvláštního okna.               
CYKLO & IN-LINE KLÁNÍ 
Region Orlicko-Třebovsko vás zve v sobotu 25. června na 2. ročník sportovně-zábavné akce „Cyklo&in-line klání“. Začátek je v 10 hodin ve sportovním areálu Cakle.  Program: cyklistický a in-line peloton, středověké soutěže pro děti a dospělé, vystoupení šermířů, projížďky na lodích, kapela k tanci a poslechu a ukázky a testování elektrokol a kol střední a vyšší třídy.
Bližší informace o programu naleznete na www.orlicko-trebovsko.cz

 

Další jednání o optimalizaci dopravy na českotřebovské radnici  
Na českotřebovské radnici se dopoledne od 9:30 hodin  konalo další jednání o optimalizaci železniční a autobusové dopravy v našem regionu. Jednání se zúčastnil radní Pardubického kraje odpovědný za oblast dopravy Jan Tichý a také poradce hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický Ph.D. Řešil se poměrně široký okruh otázek, více  ve speciálním rozhovoru s Martinem Netolickým, který je zaměřen na tento palčivý problém zaměřen. Z rozhovoru vyplývá, že se otázky řeší komplexně původní záměry na opuštění zastávky v Dlouhé Třebové apod, byly kompromisně změněny.  Více v rozhovoru ZDE
 
Kocianova houslová soutěž zná svého prvního vítěze  
Ústí n. O. – Třiapadesátý ročník soutěže, která nese jméno slavného ústeckého rodáka a houslového virtuosa, už má prvního vítěze. Ceny, čestná uznání a účastnické listy byly rozdány v prvních dvou kategoriích. Nejmladší soutěžící do deseti let odehráli povinnou skladbu prvního kola krátce po zahájení soutěže. S 1. větou Sonatiny G Dur Antonína Dvořáka si v nabité konkurenci šestnácti účastníků poradila nejlépe osmička houslistů, která také postoupila do druhého finálového kola. K velké radosti domácích mezi nimi nechyběla svěřenkyně Miluše Barvínkové Hana Jasanská, splnil se tak mnohaletý sen zdejších pedagogů i příznivců „Kocianky“ mít ve finále svého zástupce. „Je to ohromný úspěch, s výkonem Haničky jsem spokojená. Postupem do druhého kola jsme si své splnily,“ hodnotila Miluše Barvínková krátce před druhým kolem.  V něm měla porota možnost vidět první opravdu špičkový výkon letošní Kocianovy houslové soutěže, a to v podání Bulharky Kristiny Georgievové. Její provedení Kreislerova Preludia a Allegra potěšilo také předsedu odborné poroty Františka Novotného: „Osobně jsem měl velkou radost, že někteří z účastníků finálového kola už v tak útlém dětství projevují atributy zralého umělce. Na podiu dokážou tvořit dynamiku na jeden tah smyčcem. Vítězná Bulharka patří mezi výkony, které jsem zmínil.  Rozhodně po zásluze první cena.“ Nejlepší Češkou v první kategorii byla Klára Erdingerová-Staňková z Brna, jež získala stejně jako Wu Shuang ze Singapuru druhou cenu. Hned trojice soutěžících obdržela od poroty třetí místo, naprázdno ovšem nevyšlo ani domácí „želízko v ohni“. Čestné uznání prvního stupně udělené Haně Jasanské je pro pořádající školu historickým úspěchem. „Domácí mohou určitě slavit. Máme velkou radost, že právě Hanička Jasanská byla takto oceněna. Na předávání cen jsem viděl, že z toho měla opravdu upřímnou radost,“ komentoval předseda poroty František Novotný. Ve srovnání s první kategorií měla druhá (do 12 let) podstatně skromnější účast, proti původním dvanácti přihláškám dorazila do Ústí pouze polovina soutěžících. Do druhého kola postoupili všichni, první cenu si však neodnesl žádný z nich. Nejvíce se odborné porotě zamlouval výkon Lotyšky Jekateriny Molodové, jež za provedení Kocianovy Humoresky získala druhé místo.

 

Nová publikace Dr. Jiřího Šmerala...    
...napsaná k výročí 700 let městečka Trnávky je k mání na obecním úřadě v Městečku Trnávce, prodej zajistí starosta ing. Milan Šedaj (mestecko.trnavka@iol.cz).  Obec a hrad nad obcí má vztah spojený s první zmínkou o České Třebové jako obydleném místě a vztahuje se k k létům 1278 - 1281. To se objevuje i  v textu této publikace. O tom již autor Dr. Jiří Šmeral  publikoval a obhájil svoji verzi proti  tvrzení Prof. Fr. Musila z Ústí nad Orlicí, který souvislost Městečka Trnávky, hradu Cimburk a Ctibora s první zmínkou o České Třebové popíral a naopak ji dával do souvislosti s Moravskou Třebovou, kam ovšem nijak nepasuje. K tomuto tématu se autor vyjadřuje takto: "Nic převratně nového o problematice České Třebové oproti tomu, co jsem publikoval už dříve, v knížce není. Podrobněji je rozveden mincovní nález, o němž byla v jednom z článků jen zmínka."  Problematika počátků osídlení zdejšího kraje však autor stále vábí: "Rád bych napsal ještě jeden článek, v němž bych chtěl dokončit některé své úvahy ohledně nejstarších dějin České Třebové, které v předchozích dvou článcích nezazněly. Předběžně jsem se dohodl s redaktorem Časopisu Společnosti přátel starožitností prof. Tomášem Durdíkem, že by studie, samozřejmě po projití recenzním řízením, mohla vyjít v  tomto časopise. Aktuální pracovní úkoly mně však od  tohoto tématu poněkud odvádějí, takže článek mám ve stádiu rozpracovanosti. Rád bych jej dokončil během tohoto roku, ale nejsem si jistý, jestli se mi to podaří. Ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka aktuálně připravuji do tisku publikaci Zmizelá Moravská Třebová a do podzimu musím odevzdat text do kolektivních dějin Uničova. Do letošního čísla Pomezí Čech, Moravy a Slezska jsem slíbil dodat článek o husitství na severozápadní Moravě...."  (mm)
 
Třetí petice o ústeckoorlickém nádraží. Organizátorem petice za důstojné odbavení je Petr Kulda       
Chceme důstojné odbavení, ne zastávku!   

My, níže podepsaní, požadujeme, aby Ministerstvo dopravy a Městský úřad v Ústí nad Orlicí v rámci rekonstrukce historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí:

  • Nedovolili postavit zastávku, která bude nahrazovat již existující výpravní budovu.
  • Neplýtvali penězi státu i Evropské unie. Dosud nikdo uspokojivě nevysvětlil, proč historická budova nádraží nemůže po rekonstrukci sloužit svému dosavadnímu účelu a proč má vedle ní vyrůst betonový objekt pouze pro základní odbavení cestujících. V žádném jiném českém městě při rekonstrukci obdobných nádraží nic takového třeba nebylo!
  • Nedopustili ponížení významu ústeckého nádraží jako důležitého železničního uzlu.

    Žádáme ministra dopravy Radka Šmerdu, aby zastavil betonářskou lobby, která využila nestabilní politické situace v zemi a prosazuje ekonomicky i logicky nesmyslnou variantu odbavení cestujících.

Počet podporujících petici k 5. květnu 2011: 413 lidí. Organizátorem petice je Ing. arch. Petr Kulda, Ústí nad Orlicí
Odkaz na tuto petici ohledně ústeckého nádraží  a všechny případné potřebné informace jsou přímo na stránkách. petice
http://www.dustojne-odbaveni.cz/index.php
 
Situace kolem železničního koridoru v Ústí nad Orlicí opět ve vakuu                                                     
5. května 2011, Ústí nad Orlicí
Kdo si z občanů orlickoústeckého regionu myslel, že březnová návštěva hned dvou ministrů udělá definitivní tečku za podobou železničního koridoru a vyjasní otázky týkající se podoby železniční stanice, je zklamán.
Ani po dvou měsících není jasné, zda bude či nebude postavena nová výpravní  budova. Ta měla nahradit historickou budovu, která měla být zdemolována. Logika tedy říká, že pokud bylo od demolice staré budovy ustoupeno, nová stavěna nebude. Ministerstvu dopravy však vzniklá mezirezortní komise stavbu nové nádražní budovy doporučila. Správa železniční dopravní cesty, která je investorem stavby však možnost vybudování nové nádražní budovy opakovaně odmítá. Naposledy v polovině dubna. Pro MfDnes se tehdy vyjádřil tiskový mluvčí SŽDC Pavel Halla následovně: „V souvislosti s přípravou stavby na železnici se postaví i nutné vyústění z budoucího podchodu. V žádném případě ale nepůjde o novou odbavovací halu.“
Městskému úřadu v Ústí nad Orlicí byla zase předložena projektová dokumentace, která nově počítá se snížením parkovacích míst o dalších dvacet. „Působí to na mně už jako fraška. Zatímco renomovaní experti říkají, že stará budova může po stavebních úpravách dál hostit cestující, ministerstvo dopravy bez jakéhokoliv vysvětlení říká, že se musí postavit nová budova. Následně se vyjádří investor, který řekne, že novou budovu stavět nebude,“ říká iniciátor záchrany nádražní budovy v Ústí nad Orlicí Martin Kadrman. Předseda mezirezortní komise Marek Dian požádal 2. února Nádraží nedáme!, o.s. o seznam čtyř navržených členů do pracovní komise. Sdružení navrhlo proděkana Technické univerzity v Liberci prof. Jiřího Suchomela, bývalého děkana
Přírodovědecké fakulty UK v Praze prof. Pavla Kováře, architekta Michala Zlámaného z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze a předsedu sdružení Martina Kadrmana. „Pan Dian mi sdělil, že následující týden seznam komisi předloží. Dodnes jsme však na jednání pozváni nebyli. Koncem dubna jsem se obrátil na ministra dopravy Radka Šmerdu s žádostí o setkání, kterého se chtěl zúčastnit i pan profesor Suchomel. Pan ministr nám vzkázal, že jeho pracovní povinnosti mu v nejbližší době setkání s námi neumožní. Takový ´zájem´ o náš problém měl naposledy ministr Gustáv Slamečka. Za jeho ministrování se z naší kauzy stal nepřehledný guláš. Snad to není zlé znamení,“ dodává Kadrman.
„Vlekoucí se peripetie s nádražním areálem je smutná věc a neslouží nikomu. Je zjevné, že prostor kolem budoucí zprovozněné historické budovy, přitažlivé zajisté stejně jako desítky podobných restaurovaných nádraží v Rakousku, Švýcarsku, Německu aj., si žádá přeskupení prostoru. Plánovaná stavba úplně zbytečných objektů je však zarážející,“ říká profesor Pavel Kovář, člen sdružení Nádraží nedáme! a ke snížení parkovacích míst dodává: „Dostatek parkovacích míst by měl odpovídat narůstajícímu významu uzlu křížících se dopravních směrů západ-východ, sever-jih.“ Vakuum a chaos, který nyní kolem projektu vznikl, znepokojuje nejen účastníky debat o osudu nádraží, ale hlavně místní občany. Koncem dubna tak vznikla petice Za důstojné odbavení, kterou k dnešnímu dni podepsalo téměř pět set občanů a další denně přibývají.
„Podle názorů odborníků může rekonstruovaná nádražní budova sloužit ve všech potřebných funkcích. Ptám se proto: kdo má zájem na výstavbě budovy nové, navíc v době všeobecně deklarované potřeby šetřit veřejné prostředky? Na pravdivou
odpověď čekají všichni ti, kteří se rozumem a srdcem zasloužili o zachování krásné historické budovy ústeckého nádraží,“ uzavírá dokumentaristka a místopředsedkyně  sdružení Nádraží nedáme! Olga Sommerová.