Českotřebovský deník 211/2011 (9.8.)                                    
Kapacita mateřských škol: některá města našla řešení       
Orlický deník se zabývá aktuální problematikou  v regionu a umožňuje nám srovnávat s Českou Třebovou.  Našel odvážná města a místa, kde našli recept na nedostatečnou kapacitu školek.

Procento neumístěných dětí výrazně snížili v Lanškrouně. Místo přitom mají i pro tříleté děti! Ze statistik v Lanškrouně vyplynulo, že ve školkách nebude místo pro 37 dětí, komise pro výchovu a vzdělávání našla řešení v podobě přestavby budovy ZŠ a MŠ v Dolním Třešňovci. Akce byla zahájena před letními prázdninami. Z původní školní učebny vzniká herna a „odpočívárna“ pro předškoláky, kabinet a kancelář se naopak sloučí v novou učebnu pro školáky. V příjemném vesnickém prostředí vzniklo místo pro sedmnáct nejmenších dětí.

Také ve Vysokém Mýtě otevřeli novou třídu.  Nebude to ihned od září, bude třeba počkat do Vánoc. Dvaadvacet dětí bude přijato od ledna příštího roku, kdy bude otevřena nová třída. Zbývajících jedenáct jsou děti, které tu nemají trvalé bydliště nebo jejichž maminky jsou na ´mateřské´ a ještě nenastupují do zaměstnání,“ vysvětlila Renata Benešová z vysokomýtského městského úřadu. Nová třída bude otevřena v MŠ Slunečná.
 
Alternativní řešení našli v Žamberku, kde občanské sdružení Cema za podpory města nabízí službu hlídání dětí Maceška. I přes větší finanční náročnost pro rodiče se ve městě dobře zavedla a zájem o ni výrazně vzrostl o prázdninách, kdy je kvůli dovoleným v provozu každý měsíc jen jedna ze dvou školek. Do Mateřské školy Sluníčko bylo přijato 44 dětí, odmítnuty byly dvě. Jedno na omezenou docházku – jeho matka je na mateřské dovolené – a druhému budou tři roky v dubnu 2012. Do Mateřské školy Čtyřlístek bylo přijato 34 dětí a odmítnuto devět. Sedm opět na omezenou docházku a dvě, jejichž maminky budou mít práci až od jara. Školky na základě svých vnitřních předpisů totiž musí upřednostňovat místní děti. Na vesnicích jsou školky obecně řečeno  s volnými  místy a jejich kapacita není naplněna.
 
Připomeňme ještě situaci v České Třebové: Zde je  na 4 MŠ otevřeno celkem 17 tříd, kde byla zvýšena kapacita z 26 na 28 dětí na třídu. Tím se kapacita zvedla na cca 470 dětí. Zatím se tak nestalo v MŠ U Stadionu. Přesto se ještě ozývají rodiče, že jejich žádost nebyla přijata. Zvýšení kapacity tříd MŠ lze chápat jako nouzové a dočasné řešení, které rozhodně není optimální. Přitom podle statistik natality vzrostl počet dětí ve věku MŠ o 30 a zvýšený zájem se dal rozhodně očekávat.  Rozhodnutí o vytvoření nové třídy zatím nebylo provedeno, podle vystoupení radního Mgr. J. Kopeckého na jednání zastupitelů 1.8. se problémem zabývala rada města dvakrát, ale protože dopředu nemohla odhadnout situaci (a nevěděla, zda se třeba nechystá vznik nějaké firemní mateřské školy(?)), tak došlo jen k navýšení počtu dětí ve třídě, o nové třídě se zatím neuvažovalo. Tento trend má podle známých statistik dále pokračovat, také v dalším školním roce  bude počet dětí ve věku 3 - 6 let zvýšen o dalších cca 35. Je tedy na místě se ptát, zda se již v tomto případě dojde k otevření nové třídy MŠ, která může zcela bezbolestně vzniknout v MŠ U Stadionu s tím, že MC ROSA bude přemístěno do jiných prostor.  Bylo by chybou opět čekat až na další zápis do mateřských škol, který bude někdy v květnu 2012. Zatímco v jinde vozí děti do MŠ z okolí do  města, tak u nás naopak cca 25 děti dojíždí z České Třebové do MŠ do Rybníka. Rybník nám tedy pomáhá řešit naši svízelnou situaci.
 
Ústí nad Orlicí. Jde o srovnatelné město, spíše o trošku menší velikosti, přesto je zde v sedmi mateřských školách k dispozici 540 míst, tedy o 70 více než v České Třebové. Do Ústí  dojíždí spousta lidí za prací a tak vždy vozili i svoje děti do mateřských škol. Tím má město Ústí n.O. situaci trochu ulehčenou, není povinnost brát do MŠ děti z okolí.
Digitální signál v České Třebové není zřejmě ideální
Dostávám další podněty, po upozornění z Pazoušky se nyní hlásí obyvatelé Riegrovy ulice z oblasti Na Splavě, kde prý někde nefunguje příjem kompletně. Pokud jsou i další problémy, napište! Pokusím se informovat u odborníků a nalézt vhodné řešení.  
 
Pěkná (dvojitá) podvečerní duha nad Českou Třebovou   
Fotografie svědčí o letošním skutečně rozmarném létě. Slušel by k tomu také pohled na teploměr, vůbec by neukazoval letní teploty. Alespoň nám není líto, že nemáme letní aquapark. Snímky poslala VV
 
Stanovisko vedení města Ústí nad Orlicí k automobilovým závodům do vrchu „Ústecká 21“   
V pátek dne 29. července 2011 byl v Orlickém deníku zveřejněn článek - rozhovor s ředitelem Ústecké 21 panem Miroslavem Urbanem týkající se pořádání automobilových závodů do vrchu. (O uvedení tohoto článku jsme informovali ZDE- pozn. red.) Ve zmiňovaném rozhovoru ředitel závodů pan Miroslav Urban obvinil vedení města z nezájmu o  pořádání závodů do vrchu Ústecká 21 a pravděpodobného skončení závodů. V rozhovoru bylo mj. uvedeno: „Město Ústí nad Orlicí bohužel jednoznačně oznámilo, že nemá o závody do vrchu zájem, že tento podnik není veden jako priorita pro město.“, dále pak: „Ústecká 21 byla jen jedna, měla velkou tradici, ale bohužel město to za tradici nepovažuje, nedává to mezi priority.“ Vedení města odmítá uvedená vyjádření a považuje je za nepravdivé a do jisté míry účelové. O dané problematice jednal ředitel závodů na setkání se starostou města Petrem Hájkem, kde byla předložena žádost o finanční podporu od města a nabídka bezúplatného převodu silničních bezpečnostních svodidel z majetku Autoklubu do majetku města. Po konání letošního ročníku  byl dále ředitelem závodů předložen rozpočet předpokládaných nákladů na obnovu asfaltového povrchu komunikace na Andrlův chlum. Celkové náklady představují cca 7,5 mil. Kč s tím, že náklady na úsek komunikace ve vlastnictví města by měly činit 3 mil. Kč. Ředitel závodů požádal město o vyjádření, zda tyto náklady na obnovu povrchu komunikace budou zahrnuty do rozpočtu města pro rok 2012. Rozhodnutí města vyžadoval v neadekvátně krátké lhůtě tří týdnů. Rada města považovala tento požadavek za nestandardní a z pohledu tvorby rozpočtu města na příští rok v daný čas nesplnitelný. Finanční podpora této akce v roce 2011 byla schválena v obdobné výši jako v letech předcházejících. Město před konáním závodů převod svodidel odmítlo zejména z důvodu jejich poškození a bylo připraveno o této nabídce jednat v průběhu letošního roku, s ohledem na to, že účelová komunikace má dva majitele – město Ústí nad Orlicí a obec Řetovou. Pokud jsou tedy svodidla Autoklubem považována za součást komunikace, není možné se obracet pouze na město. Při projednání požadavku na obnovu asfaltového povrchu, který nevykazuje žádné vady a nedostatky pro běžný silniční provoz, se Rada města Ústí nad Orlicí shodla, že opravu nevidí jako prioritu. A to zejména z důvodu současného stavu vozovky, finančních možností města a stavu ostatních místních komunikací a chodníků. Vedení města Ústí nad Orlicí se nikdy nevyjadřovalo k budoucnosti závodu, nikdy neoznačilo tuto akci za nezajímavou a nikdy netvrdilo, že akce nereprezentuje město. Učinilo maximum možného a odmítá obvinění, která uvedl ředitel závodů. Závody byly v letošním roce podpořeny nejen finančně, ale také přítomností statutárních zástupců města při samotných závodech.
 
Bioplynové stanice, politický kopanec
Již koncem devadesátých let jsem prosazoval myšlenku, že bude možné zejména přebytky travní hmoty zpracovávat na bioplyn. Tehdy ještě neexistoval zákon o obnovitelných zdrojích a nebyly možnosti evropského financování. A když dnes konečně nastala doba, kdy by se dala tato myšlenka realizovat, přichází zpráva z ministerstva zemědělství, že se zastavují žádosti na stavbu bioplynových stanic. Rovněž prohlášení nového vedení regulačního úřadu naznačují odklon od obnovitelných zdrojů. Tato rozhodnutí považuji za politický kopanec. Pravidla, která si stát nastavil, najednou neplatí. Vždyť většina projektů na stavbu bioplynových stanic stojí na tom, že zemědělci získají evropské prostředky. Odhaduji, že nejméně 10 projektů ze 105 plánovaných mělo být postaveno v Pardubickém kraji. Mám zjištěno, že v regionu existují firmy, které postaví bioplynové stanice i bez dotace. Jsou však v menšině, protože většina zájemců o stavbu zařízení se bez evropské dotace do stavby nepustí. Zástupcům vlády, s nimiž se setkáme v polovině srpna, jednoznačně sdělíme, že tento postup poškozuje konkurenceschopnost českých zemědělců. Kroky, které vláda a regulační úřad činí, jednoznačně signalizují odklon od obnovitelných zdrojů. Asi v našem státě není vůle dát podnikatelský prostor zemědělcům v energetice a umožnit výdělky na venkově. Osobně dogmaticky neprosazuji alternativní zdroje energie, ke každému z nich mám určité výhrady. Fotovoltaické panely by měly být třeba na střechách supermarketů, nikoliv na kvalitní zemědělské půdě. Větrné elektrárny by měly stát tam, kde nehyzdí krajinný ráz. Bioplynové stanice by se zase měly stavět tam, kde neschází dostatek rozložitelné hmoty. Technologie musí být zvládnuta tak, aby provoz stanice neobtěžoval jakýmkoliv způsobem okolní obyvatelstvo. A takové projekty v regionu už také máme, proto nevidím důvod, proč by ministerstvo zemědělství a regulační úřad měly ustupovat.
Václav Kroutil  radní zodpovědný za zemědělství, životní prostředí a venkov