Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová
AKTUALIZACE 2010  
Obsáhlý materiál na toto téma byl nedávno publikován jako pdf soubor a více než 100 stranách se spoustou mapových příloh na webu  města Česká Třebová a možná unikl pozornosti již díky své obsáhlosti. Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz. 
Najednou se nastudovat nedá a přesto obsahuje řadu zajímavých a hlavně aktuálních údajů, které je důležité publikovat a  tím dostat ,mezi lidi. Nechybí totiž důležité srovnání s ostatními 14  správními obvody Pardubického kraje a tím nám dává možnost udělat si názor na to, jak na tom vlastně jsme, co je třeba změnit, abychom dohnali ostatní a naopak v čem jsme třeba o něco lepší.  Postupně se budu zabývat jednotlivými problémy a to nejzajímavější bude uvedeno pak také i v tištěném vydání Českotřebovského zpravodaje. Tabulka a mapových podkladů je však velké množství a tak bude třeba tyto údaje uvádět postupně. Za nejzajímavější považuji např. údaje o trhu práce a demografickém vývoji. proto se chci těmto kapitolám věnovat nejdříve.
 
Trh práce ve správním obvodu Česká Třebová                   
Míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost v Pardubickém kraji od roku 2005 do roku 2008 mírně klesala. V roce 2009 se situace, způsobená hospodářskou krizí, otočila a nezaměstnanost vzrostla průměrně o 3,3 %. Největší nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenal SO ORP Lanškroun (o 6,5 %), naopak nejmenší růst SO ORP Přelouč (o 2,2 %). Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost je v SO ORP Moravská Třebová, Svitavy, Česká Třebová a Králíky, kde se pohybuje výrazně nad krajským průměrem. Nejnižší nezaměstnanost je v SO ORP Holice a Pardubice, kde je stav dlouhodobě pod krajským průměrem. Přestože v celém Pardubickém kraji nezaměstnanost výrazně vzrostla, zůstala celkově téměř na úrovni roku 2005.
 
Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje 
SO ORP Míra nezaměstnanosti [%]    2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová            10,0 9,3 8,2 7,5 11,6
Hlinsko                         8,2 7,1 5,8 5,7 9,7
Holice                           6,8 5,4 3,9 3,1 5,9
Chrudim                        9,4 8,3 6,8 5,8 9,1
Králíky                         13,2 12,0 9,1 7,1 10,4
Lanškroun                     7,3 6,6 5,4 4,7 11,2
Litomyšl                        9,2 8,7 7,0 5,9 8,4
Moravská Třebová       15,0 14,1 12,3 10,8 15,1
Pardubice                     6,6 5,9 4,4 3,9 6,4
Polička                         7,7 7,3 5,8 4,7 7,3
Přelouč                         8,2 7,2 5,8 5,5 7,7
Svitavy                         12,7 12,0 10,2 9,2 12,4
Ústí nad Orlicí               7,7 7,3 5,7 5,6 9,5
Vysoké Mýto                8,1 6,8 5,4 4,6 8,6
Žamberk                       7,2 6,5 5,0 4,4 7,9
Pardubický kraj            8,7 7,8 6,3 5,6 8,9
Nezaměstnanost v SO ORP Česká Třebová od roku 2005 do roku 2008 klesala, v roce 2009 výrazně stoupla – v průměru o 4,1 %. Od roku 2008 nejvýrazněji došlo k růstu nezaměstnanosti v obci Semanín, o 9,8 %, kde je také dlouhodobě situace nejhorší
a nejméně v České Třebové (o 3,7 %). Celkově se ve sledované SO ORP Česká Třebová dlouhodobě vývoj nezaměstnanosti pohybuje nad krajským průměrem. Nejlepší je situace  v obci Přívrat, ale i zde je nezaměstnanost ve srovnání s krajem vysoká.
 
Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová                                                                            

Obec Míra nezaměstnanosti [%]  2005 2006 2007 2008 2009 2010
Česká  Třebová                9,9 9,2 8,2 7,4 11,1 11,9
Přívrat                                7,3 6,8 5,6 4,4 9,8   13
Rybník                                8,4 7,7 6,5 6,2 12,9 14,6
Semanín                             13,9 11,6 10,0 10,1 19,9 20,1
Třebovice                           14,3 13,5 10,1 8,5 14,3 14,5
SO ORP  Česká  Třebová  10,0 9,3 8,2 7,5 11,6 12,4
 
Rok 2010 je získaný z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí jako průměr za měsíce leden až září.
 
Podíl nezaměstnaných žen 
Oproti obecné míře nezaměstnanosti, nezaměstnanost žen v rámci Pardubického kraje klesá mezi lety 2008 a 2009 průměrně o 5,7 %. Nejvýraznější je pokles v SO ORP Králíky  o 10,2 % a nejnižší pokles zaznamenal SO ORP Holice (o 1,4 %). Nejnižší podíl
nezaměstnaných žen má SO ORP Lanškroun a nejvyšší SO ORP Žamberk. Mezi lety 2005  a 2009 jde o 4% pokles. Ve sledovaném období byla nezaměstnanost žen mezi lety 2005 až  2008 vyšší než nezaměstnanost mužů. V roce 2009 se situace způsobená hospodářskou krizí otočila a v celém Pardubickém kraji bylo již více nezaměstnaných mužů. Propouštělo se totiž především ve strojírenství, automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích a tím se zvýšil podíl uchazečů o zaměstnání z řad mužů. SO ORP Česká Třebová patří k SO ORP s nejnižším podílem nezaměstnaných žen a tím i s nejvyšším podílem nezaměstnaných mužů v Pardubickém kraji.

Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Pardubického kraje                                                              
SO ORP  Podíl nezaměstnaných žen z celku [%]  2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová      48,2 49,1 48,9 51,2 46,8
Hlinsko                    52,2 48,9 51,5 55,0 52,0
Holice                      56,1 56,3 54,2 51,7 50,3
Chrudim                   54,2 54,7 56,8 56,7 47,8
Králíky                     56,2 59,3 61,4 61,4 51,2
Lanškroun                53,2 53,8 53,3 53,9 46,1
Litomyšl                   56,2 56,2 58,0 55,5 47,6
Moravská Třebová   49,4 50,7 51,3 52,9 48,5
Pardubice                 52,0 54,0 54,6 53,7 49,1
Polička                     56,7 56,4 55,5 56,4 50,8
Přelouč                     53,7 53,0 52,5 54,8 50,2
Svitavy                     51,4 51,2 52,0 53,3 49,6
Ústí nad Orlicí          50,7 51,4 53,2 54,5 49,8
Vysoké Mýto           55,1 55,4 57,5 56,9 48,0
Žamberk                  56,4 57,4 55,6 55,0 52,4
Pardubický kraj       52,9 53,6 54,3 54,6 48,9
 
V SO ORP Česká Třebová je situace proti Pardubickému kraji odlišná tím, že nezaměstnanost žen je zde dlouhodobě nižší než nezaměstnanost mužů. Jen mezi lety 2007  a 2008, kdy se datuje nástup hospodářské krize a s tím spojeným zvýšeným propouštěním
mužů, krátkodobě stoupla na nadpoloviční většinu. V roce 2009 klesla nezaměstnanost žen o 4,4 % a opět se vrátila pod tuto hranici.
Nejnižší podíl nezaměstnaných žen je v obci Třebovice se 40,4 % a nejvyšší podíl  nezaměstnaných žen je evidován v České Třebové se 47,3 %. Jedinou obcí, která  zaznamenala vzrůst podílu nezaměstnaných, je Rybník (o 7,1 %). Nejvýraznější pokles této
míry pak byl v obci Přívrat (o 17 %), kde je dlouhodobě poměr nezaměstnaných žen vůči  mužům největší. Nejnižší pokles byl v obci Semanín o 0,3%.  Podíl nezaměstnaných mužů je v tomto SO ORP dlouhodobě vyšší než podíl nezaměstnaných žen. Tradičního modelu české vesnice, kdy jsou ženy spíše doma, se drží  pouze v obci Přívrat, kde byl pokles nezaměstnanosti žen zřejmě pouze výsledkem zvýšení počtu uchazečů o práci u mužů.

Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Česká Třebová                                                          
Obec Podíl nezaměstnaných žen z celku [%]  2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová              48,3 49,7 49,8 52,1 47,3
Přívrat                              58,7 65,3 53,4 64,2 47,2
Rybník                             57,2 44,5 37,9 39,0 46,1
Semanín                           42,1 46,3 53,8 46,5 46,2
Třebovice                        43,8 40,5 35,6 43,2 40,4
SO ORP Česká Třebová 48,2 49,1 48,9 51,2 46,8
Průměrný počet nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Česká Třebová (roční průměr) je uveden v tabulce C4 v příloze.
 
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců                                                                                                                                         
Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena ukazatelem podílu nezaměstnaných nad 12 měsíců. Podle psychologů člověk, který nepracuje více než 12 měsíců, již ztrácí určité sociální návyky a velmi obtížně se znovu zařazuje do pracovního procesu. Toto se ale týká zejména měst, u obyvatel menších obcí, kde má většina obyvatel rodinný dům a malé  hospodářství má tato situace menší dopad.
V Pardubickém kraji v roce 2009 činila dlouhodobá nezaměstnanost 19,3 %. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost byla v SO ORP Moravská Třebová (32,2 %), naopak nejnižší  byla v SO ORP Holice (8 %). Meziročně podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců v rámci
Pardubického kraje klesl o více než 10 %, což je částečně způsobeno výrazným vzrůstem počtu čerstvě nezaměstnaných.
V rámci Pardubického kraje je SO ORP Česká Třebová 2. nejslabší s 28,8 % dlouhodobě nezaměstnanými. Největší pokles podílu tohoto typu nezaměstnanosti zaznamenal SO ORP  s dlouhodobě nejvyšší mírou jejich podílu, Moravská Třebová (o 13,2 %), naopak nejnižší pokles dlouhodobé nezaměstnanosti byl změřen v SO ORP Hlinsko (o 5,9 %).
 
Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Pardubického kraje                                             
SO ORP Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%]  2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová                40,8 41,0 40,1 38,3 28,8
Hlinsko                              28,9 26,9 24,5 21,5 15,6
Holice                                26,1 24,9 22,6 19,9 8,0
Chrudim                             34,0 33,0 31,7 28,4 18,4
Králíky                               32,7 35,1 35,9 32,9 21,7
Lanškroun                          28,4 30,1 29,6 24,2 11,2
Litomyšl                             42,4 44,0 42,6 37,3 26,1
Moravská Třebová             46,4 48,8 47,7 45,4 32,2
Pardubice                           29,5 31,5 30,1 22,1 11,9
Polička                               35,7 32,0 28,9 22,6 15,3
Přelouč                               36,6 33,2 29,8 27,1 17,7
Svitavy                                48,4 47,2 48,5 41,6 28,6
Ústí nad Orlicí                     37,6 37,2 35,4 26,8 20,1
Vysoké Mýto                      39,4 36,8 32,5 26,0 14,0
Žamberk                             33,5 35,0 32,5 26,4 18,2
Pardubický kraj                   36,4 36,7 35,5 30,4 19,3

V rámci SO ORP Česká Třebová jsou obcemi s nejnižším podílem nezaměstnaných nad 12 měsíců Rybník a Třebovice s 18,8 % a nejvyšší podíl má dlouhodobě obec Semanín s 33,3 %, která i zaznamenala nejnižší pokles - o 1,1 %. Nejvýraznější pokles měla obec
Třebovice, o 32,1 %. V SO ORP Česká Třebová je poměrně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, což představuje vážný problém k řešení. Meziročně má ale spíše klesající tendenci, nejvýraznější mezi roky 2008 a 2009, o 9,5 %, což je velmi pozitivní jev, který jak již uvedeno výše, je ale zkreslen vyšším počtem čerstvě nezaměstnaných v důsledku propouštění během hospodářské krize
 
Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Česká  Třebová                                       
SO ORP  Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%]  2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová                40,7 41,0 40,4 38,0 29,8
Přívrat                                48,8 35,4 32,1 29,6 24,1
Rybník                               35,8 41,7 31,9 37,3 18,8
Semanín                             55,2 44,4 33,8 34,4 33,3
Třebovice                           35,2 39,6 46,5 50,9 18,8
SO ORP Česká Třebová   40,8 41,0 40,1 38,3 28,8
 
Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo                                                                                                               
Mezi lety 2005 a 2008 měl počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v rámci  Pardubického kraje výrazně klesající tendenci, kdy v roce 2008 dosáhla průměrné hodnoty  1,7. Tento trend byl však zastaven nastupující hospodářskou krizí a mezi roky 2008 a 2009 prudce vyrostl až na průměrných 9,9, tedy zpět na úroveň roku 2005. Nejlepší situace je v SO ORP Přelouč s 2,5 nezaměstnanými na 1 volné pracovní místo a je to také jediný SO ORP, který zaznamenal pokles (o 0,5 %). V rámci Pardubického kraje zaujímá SO ORP Česká Třebová smutné prvenství  s 37,4 nezaměstnanými na 1 volné pracovní místo a také nejvyšším nárůstem tohoto  ukazatele. Oproti ostatním správním obvodům Pardubického kraje je to velmi výrazné číslo!!!.
 
Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje                               
SO ORP Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005 2006 2007 2008 2009
Česká Třebová                     24,2 5,7 4,1 6,5   37,4
Hlinsko                                   10,6 4 2,4 2,9 16,5
Holice                                     11,3 4,7 2,4 1,1 13,6
Chrudim                                  7,5 4,7 2,4 1,9 9,8
Králíky                                   23,7 10,1 4,8 13,6 23,9
Lanškroun                              10,9 1,9 1,3 2,5 24,5
Litomyšl                                  14,2 7,6 4,4 2,9 7,9
Moravská Třebová                  17,8 12,4 7 6,3 26
Pardubice                                7,4 2,1 0,8 0,6 5,8
Polička                                    10 5,8 3,1 2,3 12,8
Přelouč                                    6,7 4,7 2,3 3 2,5
Svitavy                                    13 7 5,1 4,6 21,2
Ústí nad Orlicí                         11 3,9 1,9 3 12,9
Vysoké Mýto                          11,6 1,7 1,2 1,8 14,2
Žamberk                                 10,7 2,9 1,7 2,4 13,8
Pardubický kraj                      10 3,7 1,9 1,7    9,9
 
Shrnutí: Trh práce v České Třebové a okolí  má velké problémy,  jde o  mikroregion s vysokou mírou nezaměstnanosti, s dlouhodobou nezaměstnaností a výrazně nejvyšším počtem nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo a to v rámci celého Pardubického kraje  Tak vysoký poměr nemá žádná jiná lokalita ani v nijak dobře si vedoucím okrese Svitavy. Nejhorší míra nezaměstnanosti v našem právním obvodu je trvale v obci Semanín.
 
Kam dál:
Vývoj počtu pracovních míst v regionu  - najdete ZDE
Míra podnikatelské aktivity v regionu - najdete ZDE
Míra daňové výtěžnosti regionu - najdete ZDE