Českotřebovský deník 61/2012 ( 10.3.)                                   
Návrhy změn autobusových JŘ platné od 1. dubna byly zveřejněny 
Dlouho mluvilo o úpravě zastávek a časů rychlíkových spojů na lince do Ústí n.O. Výsledek je rychlý: rychlíky se ruší (již po třech měsících nepovedeného experimentu.) Na trase na Litomyšl se podobně ruší noční spoj z Litomyšle k rychlíku Excelsior. Jistě jezdil prázdný.... Dále zde dochází k minutovým změnám odjezdových časů některých víkendových spojů.  Jízdní řád  a tedy i trasa linky 900934 Lanškroun - Česká Třebová  - sídliště Lhotka  se nemění,  požadavek občanů na změnu linky tak, aby jezdila po bývalé trase městské dopravy kolem sídliště Křib  buď nebyl akceptován, nebo nebyl ani na OREDO předán. Na dotaz mě zatím z Oreda neodpověděli. Linka z Ústí n.O,. dále jezdí až z Kerhartic od tzv. posádky a i nadále bude muset hrát loterii o tom, jak dlouho bude čekat u závor na orlickoústeckém nádraží. Podle toho pak budou jezdit spoje nadále na Českou Třebovou včas nebo se zpožděním. Rezerva čekání a nástup na ústeckém autobusovém nádraží  je 4 minuty. Na lince Č. Třebová - Skuhrov byl omezen spoj s odjezdem v 10:30, který pojede jen v pondělí a středu, na lince ČT - Přívrat - Sloupnice - V. Mýto došlo k malým minutovým posunům některých spojů.
Jak se dalo očekávat, tak dochází k dalším omezením spojů jedoucích na nově zavedené lince 680805 ČT - Semanín - Třebovice - Opatov - Svitavy.   Po nesmyslné zajížďce ze Zádolky do Třebovice a dále na Opatov po hlavní I/43 nyní jede jen minimum spojů: ve směru na Svitavy jen tři dopolední spoje a v opačném  směru SY - ČT  jede přes Třebovici místo dosavadních 9 spojů  jen 5. Ostatní jedou přímo z Opatova na Zádolku a Semanín a potom do Č. Třebové. Podobně byly omezeny spoje přes Opatovec, takže z původní myšlenky mnoho nezbylo.  Také první ranní spoj ve 4:04 již nevyjíždí ze Třebové, ale až z Opatova. Má smysl pro dojíždění do Svitav a z Č. Třebové takto do práce do Svitav skutečně nikdo nepojede, aby se skoro hodinu kodrcal v autobuse přes 6 vesnic. Zajímavostí nového návrhu je ještě skutečnost, že pracovníci OREDO již zjistili, že Zádolka je součást Opatova a nikoliv Semanína, jak bylo dosud v jízdních řádech uvedeno. Jde o řadu drobností, které se omlouvají tím, že při velkých změnách systému se všechno nedá dobře do detailu  ihned nastavit.   V řadě případů to však vypadalo tak, že hlavním cílem bylo udělat nějakou velkou změnu, které se přizpůsobit cestující.  Systém integrované dopravy je dobrá myšlenka, která však mohla být realizována po etapách.  systém více využívá autobusů i vlaků, časy na obrátkách byly zkráceny na neúnosnou míru, řidiči či strojvedoucí se nemají čas nikde o sebe postarat, nejsou časové rezervy, nelze nijak posunout odjezd jednoho spoje, aniž by se neposunuly spoje další...   (mm)
Další změny můžeme vyčíst z návrhů jízdních řádů, platných od 1. dubna, které uvádím jako pdf soubory ZDE
 
Přenechám ZDARMA cca 10 q uskladněného hnědého uhlí - ořech
(za odvoz)  z RD v Č. Třebové. tel. 604 685 835  - rychlé jednání
 
Změna systému financování regionálního školství? Ano, ale bez ukvapených kroků
Vládou navrhované změny financování regionálního školství prezentované veřejnosti ministerstvem školství mohou mít katastrofální důsledky. Chápu nezbytnost ekonomických úprav, ztotožňuji se však také s názorem starostů obcí, že nelze tyto změny uspěchat bez ohledu na další návazné negativní jevy. Jsem totiž přesvědčena o tom, že ministerstvem předložený návrh není zcela dopracován. Chybí v něm například způsob financování víceoborových tříd ve středních školách, vzdělávání žáků se speciálními potřebami či financování základních uměleckých škol, vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin. Navrhuji proto posunout účinnost nového systému financování nejdříve od 1. ledna 2014 s tím, že schválení veškerých nutných legislativních úprav, včetně úplného dopracování koncepce reformy financování, by mělo být uskutečněno v průběhu roku 2012. Uvedená reforma jasně přenáší finanční zátěž na zřizovatele. Ten ale musí mít v případě, že se rozhodne ponechat školy beze změny a případně jejich provoz a mzdové náklady zaměstnanců dofinancovávat, možnost nejen včas propočítat konkrétní finanční dopad na jednotlivé školy a následně i na svůj rozpočet, ale také zvážit vliv těchto změn na další rozvoj obce (ztráta atraktivity pro mladé rodiny s dětmi apod.). V Pardubickém kraji se změny dle předběžných propočtů vážně dotknou tzv. úplných základních škol s menší naplněností (především s jednou třídou v ročníku). Optimální naplněnost tříd v této chvíli nesplňuje celkem 65 základních škol (téměř 30 procent), které by jejich zřizovatelé, tedy obce, byli povinni dofinancovat. Podobná situace je u krajem zřizovaných středních škol. Daného parametru naplněnosti tříd nedosáhne 20 krajských škol (35 procent), které by tak musely být dofinancovány. Kraj by to stálo odhadem až 100 milionů Kč ročně. Pokud vláda volá po zkvalitnění vzdělávání, určitě toho nedosáhne tím, že bude finanční prostředky ve školství omezovat. Namísto poplašných zpráv o dalších milionových škrtech v rozpočtu a propouštění tisíců učitelů by měly ministerstvo školství a celá vláda komunikovat s kraji a obcemi, které znají nejlépe místní podmínky a mají tu nejupřímnější snahu o zefektivnění celého systému a v konečném důsledku o spokojenost svých občanů – tedy i rodičů a především jejich dětí.
Jana Pernicová, členka Rady Pardubického kraje zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči
Zachovat regionální operační programy se vyplatí
Hradec Králové – Zachovat regionální operační programy (ROP) i po roce 2013, z nichž plynou do regionů miliardové dotace z Evropské unie, chtějí zástupci krajů, měst i obcí. Zaznělo to 2. března na pražské tiskové konferenci, jíž se kromě Michala Haška a Radko Martínka, čelních představitelů Asociace krajů ČR, účastnil také ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.  O počtu operačních programů v dalším programovacím období Evropské unie má Nečasův kabinet rozhodnout v dubnu.  
Se záměrem vlády sloučit dnešních sedm regionálních operačních programů do jednoho nesouhlasí kraje, města ani obce. „Vrátíme se do roku 2006, kdy Česká republika čerpala unijní prostředky z jednoho centrálně řízeného programu. Bylo to tehdy velmi problematické a nešťastné,“ řekl pardubický hejtman a předseda Regionální rady Severovýchod Radko Martínek. Podle něho má stát s ROPy dobrou zkušenost, protože podle statistik patří dlouhodobě k nejlépe čerpajícím programům v republice. „Potvrzuje to i sama vláda ve svých pravidelných přehledech,“ komentoval stanovisko Michal Hašek, předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman. Tematické operační programy řízené ministerstvy však tak dobré výsledky zdaleka nemají. Proč tedy redukovat ty prokazatelně úspěšnější? „Nechceme vést politickou bitvu. Vláda však musí respektovat stanovisko krajů, obcí i měst, které navíc minulý týden podpořila Hospodářská komora,“ pokračoval hejtman Martínek. Pozici, kterou zaujala Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí potvrdí zástupci těchto institucí ve společném memorandu, které předají vládě. Ještě v březnu chtějí zástupci krajů jednat o dotacích také s premiérem Petrem Nečasem.
Kroutil: Některé návrhy Evropské komise by mohly mít fatální důsledky pro naše zemědělce
Pardubice – Špičky českého zemědělství jednaly v pardubickém Domě techniky o návrhu Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky pro období 2014 – 2020. Na odborné konferenci nechyběl ani Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ve svém úvodním příspěvku upozornil, že nové rozpočtové období zásadně ovlivní další vývoj zemědělství a potravinářství. „Na konferenci panovala shoda na nutnosti společného postupu při prosazování zájmů České republiky. Některé návrhy Komise by totiž mohly mít fatální důsledky pro naše zemědělce,“ uvedl radní Kroutil. Podle viceprezidenta agrární komory Jindřicha Šnejdrly návrh obsahuje zrušení tzv. mléčných kvót v roce 2015, které by znamenalo výrazné zvýšení rizika dovozů mléčných výrobků a ohrozilo konkurenceschopnost českých chovatelů.  „Všichni máme navíc v živé paměti, jak to v minulosti dopadlo s cukrovary,“ připomněl radní Kroutil. Obavy odborníků na zemědělství potvrzuje také bilance agrárního zahraničního obchodu. Ještě v roce 1993 převyšoval vývoz nad dovozem o 779 milionů korun. Bilance zemědělského zahraničního obchodu v loňském roce je však výrazně záporná. Dovoz převážil vývoz o 34, 7 miliard korun. Problémy lze vidět také ve struktuře osevních postupů, kdy se pouze na devíti procentech půdy pěstují plodiny, které prospívají krajině a zároveň vytváří pracovní místa. „Společným úkolem všech zainteresovaných stran by mělo být nalezení správné míry mezi výrobou, životním prostředím a venkovem. Prostředky z Evropské unie musí být alokovány tak, aby se zvyšovala konkurenceschopnost našeho zemědělství. Toho však dosáhneme pouze se vzdělanými a kvalifikovanými odborníky,“ seznámil přítomné s další rovinou problému radní Pardubického kraje. Dalším rizikovým místem navržené reformy Společné zemědělské politiky spočívá v zavedení povinného systému tzv. ozelenění (greening). „V takovém případě by muselo být sedm procent zemědělské půdy podniku, který je příjemcem přímé platby, zařazeno mimo produkci. To by mohlo skutečně ohrozit jeho ekonomickou životaschopnost. Na jednání zaznělo, že Česká republika bude místo povinného systému ozelenění prosazovat princip dobrovolnosti,“ doplnil Kroutil.

 
q