Nová stránka 1

Ve čtvrtek 3. září odpoledne se na zahradě mateřské školy U Stadionu konala malá slavnost, na které byla odhalena dřevěná dřevořezba - socha spícího anděla na vysokém sloupu, dílo sochaře Martina Petra z Letohradu. Není to jediná dřevěná socha na této školní zahradě. Ještě dříve se na prostorné zahradě mateřské školy objevilo šest dřevěných soch skřítků dle námětu Jana Kužela z Dobré Vody u Hořic. Dotváří prostor zahrady, ozvláštňují prostor, činí jej zcela specifickým a neopakovatelným, který si děti (i rodiče - ale hlavně děti) budou jistě napořád pamatovat. Sochy současně připomínají původní osázení zahrady vzrostlými topoly, které byly na jaře loňského roku 2014 v rámci revitalizace zeleně na městských pozemcích odstraněny. Ředitelce školy Ludmile Pechancové se podařilo několik topolových kmenů zachránit, získala svolení k tomu, aby z jejich kmenů a ruka umělce vytvořila dílo, které vytvoří pro děti jiný svět, se kterým se normálně nesetkávají. Dílo se podařilo a k začátku nového školního roku byla do zahrady umístěna poslední socha anděla. Její autor Martin Petr sochu vyrobil během necelých dvou měsíců, je ze dvou částí do sebe pevně spojených (sloup a vlastní socha anděla) a ve spojení s mateřskou školou symbolizuje velkou péči, kterou se škola snaží věnovat všem dětem, které ji navštěvují. Předlohou či námětem pro sochu byla malá (asi 20 cm vysoká) keramická soška anděla, se kterou přišla ředitelka školy do ateliéru Martina Petra. Ten námět přijal za vlastní a z předlohy vznikl mnohonásobně větší artefakt, který je nyní nepřehlédnutelnou ozdobou prostoru a který vhodně doplňuje.
Proti loňskému jaru, kdy byla zahrada rozježděná těžkou technikou, plná větví a kmenů skácených stromů, je dnes zahrada upravená a vybavená, s novou výsadbou. Vedení města splnilo sliby dané při likvidaci stromů rodičům. V zahradě byl pro zajištění zastíněného prostoru pro děti vybudován nový pavilon, který byl pak následně sponzorsky vybaven pro venkovní posezení dětí.
Slavnosti odhalení sochy se zúčastnila řada osobností, českotřebovskou radnici zastupoval místostarosta Dobromil Keprt, vedoucí odboru rozvoje města a investic Ing. Karel Švercl a vedoucí odboru výstavby Ing. Maleček, sochař Martin Petr a pozvání přijal také českotřebovský farář Otec Miloš Kolovratník, který provedl požehnání nové sochy. Připomněl, že svého anděla strážného má v sobě každý sám, že nemůže být nikdy na škodu, když zde u mateřské školy bude ještě tento další nově odhalený. Plně se ztotožnil s nápisem na sloupu, významným pro umístění v areálu mateřské školy: "Máš-li dítě v domě, jako bys měl doma anděla..."
Vystoupil také místostarosta města Dobromil Keprt, blahopřál k úspěchům školky a přislíbil i pokračování v úpravách zahrady, ovšem postupně podle možností města
Nelze nenapsat o vystoupení ředitelky školy Ludmily Pechancové, která celou slavnost uváděla. Bylo spojeno především s děkováním všem, kteří pomohli k realizaci jejího záměru, kteří pomohli s úpravou zahrady. Děkovala starostovi, který dodržel slib daný na jaře 2014 a zajistil realizaci nově upraveného plánu dosázení zeleně včetně výstavby stanů (loni) a letos i zahradního pavilonu pro děti. Děkovala sponzorům, kteří zajistili potřebné finanční prostředky na zajištění dopravy, na sochařskou výzdobu zahrady (na 6 soch skřítků a sochu anděla na vysokém sloupu bylo zapotřebí zajistit o hodně víc než 30 tisíc korun), ale i s dalším vybavením prostoru a realizovat mnoho práce, jejíž objednání u stavebních firem by nebyla školka schopná zaplatit. Ludmila Pechancová tak děkovala také jmenovitě, především svému tatínkovi Františku Menclíkovi, svému manželovi Jiřímu, rodičům dětí navštěvujících školku, kteří pomáhali nejen finančně, ale i organizačně a fyzickou prací (byli jmenováni Bezděkovi, Ježkovi, pánové Šimek, Stach, a Kodytek) a také dalším, kteří si své veřejné jmenování nepřejí.
Co podle mého názoru na slavnosti chybělo, bylo velké veřejné poděkování ředitelce Ludmile Pechancové, která měla se zajištěním svého zahradního projektu včetně sochařských prací velkou spoustu práce, výdajů a starostí navíc. Mohla se spokojit s tím, co za ni navrhl odbor životního prostředí MěÚ, ale ona s podporou rodičovské veřejnosti a sponzorů dokázala přeměnit loni na jaře smutnou a zpustošenou zahradu v opravdový ráj pro děti z "její" mateřské školy. Školy, která má i mnoho dalších pozitiv a patří mezi nejlepší v kraji. (mm)
















: Ludmila Pechancová a sochař Martin Petr
: Ludmila Pechancová a manžel Jiří