Českotřebovský deník 140/2016 (31/5)
Úspěch studentů v literární soutěži
Tři studenti gymnázia byli oceněni v 22. ročníku literární soutěže O pardubický pramínek, který pořádá Krajská knihovna Pardubice. Tohoto ročníku se zúčastnilo rekordních 242 prací žáků z 33 škol nejen Pardubického kraje, ale i širšího okolí. Soutěžní téma bylo Cesta daleká. Podle slov předsedy poroty Dr. Lubomíra Macháčka vzniklo mnoho námětově velmi pestrých a kvalitních prací.
Do soutěže jsme zaslali čtyři literární práce, z nichž tři byly oceněny. Ve velké konkurenci 65 prací získali ve 2. kategorii studenti z primy Anna Formánková a Matěj Krása každý 2. místo. Ve 4. kategorii byla oceněna 3. místem studentka sexty Markéta Vejdová.
Našim soutěžícím blahopřejeme a těšíme se na další zajímavé příspěvky v podzimním kole soutěže, kde je už vyhlášeno nové téma Nikdo není poražený. Vítězem se stává totiž každý, kdo něco krásného vytvoří.
Jana Divišová
Stížnosti občanů na stavbu zastiňující rotundu sv. Kateřiny 
Za všechno hovoří snímek, který situaci dokresluje. Rekonstrukcí, spíše dokonalou přestavbou prochází domek čp. 254 bývalého sirotčince v sousedství starého hřbitova a rotundy sv. Kateřiny, nejstarší stavební památky východních Čech, se kterou se právem pyšníme a která je také na tabulích před příjezdem do našeho města.   je postaveny na vyvýšeném místě nad řekou Třebovkou, o jejím skutečném důvodu postavení se stále vedou ještě spory. Rozhodně je dominantou, která by měla být vidět a která by neměla být zastíněna nějakými dodatečně pořízenými rekonstrukcemi, které výrazně mění poměr hmot domů a zbytečně na sebe upozorňuje.  Měli jsme v minulosti a stále ještě máme výhrady k tomu, že rotundu zastiňuje zeleň, která by měla být  pěstována v rozumných rozměrech, aby bylo možné kapličku pěkně osvítit  a tak na ni upozornit. Bude to nyní zbytečné, neboť rotundu zastiňuje monument, který tam nepatří. Na nepatřičnost této stavby upozornili občané z okolí a hledají možnost jak tuto stavbu upravit ještě nyní během stavby tak, aby se mohlo zabránit nejhoršímu.
Více ZDE
Nový terminál je poslední šancí pro civilní část letiště Pardubice
Poslední květnový den čekal pardubické letiště mimořádný okamžik. Nedaleko místa, na kterém začne v nejbližší době růst nový letištní terminál, byl představiteli společnosti EBA, kraje, města, ale také stavebních firem poklepán základní kámen této očekávané stavby.
„Podle mého názoru je terminál poslední šancí pro civilní část letiště. Současné prostory jsou naprosto nevyhovující, a pokud se nenapraví komfort pro cestující, tak lze očekávat, že pokles, který nastal, se již nikdy nevrátí zpět do čísel let 2011 až 2013. Doufám, že tento terminál přinese vše, co odborníci slibují, a to že se dostaneme na počet 200 tisíc odbavených cestujících za rok. Civilní část dle mého názoru vhodně doplňuje armádní část, která neodejde, o čemž jsme byli ujištěni zástupci ministerstva obrany. Čísla prvního čtvrtletí jsou tragická. Doufám 3000 cestujících za první čtvrtletí je výjimkou, a že k tomu už nikdy nedojde. Věřím, že uvidíme nové dopravce, nové linky, a že se dostaneme zpět do veselejších čísel,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Ten také okomentoval finanční stránku celého projektu. „Jsem spokojen, jelikož jsme nepřistoupili ke směnečnému programu. Vyčlenili jsme přímo částku z loňských úspor v našem rozpočtu. Jsem přesvědčen, že jsme se dostali do efektivnějšího financování. Nefinancujeme bankovní domy, ale dáváme prostředky, které jsme v minulosti uspořili. Pevně věřím, že celková částka je konečná, a že verze terminálu, která byla schválená, bude plně funkční,“ dodal hejtman Martin Netolický.
Sněmovna odmítla Senátní úpravy snižující ochranu zemědělské půdy
Novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která má omezit vydávání státní zemědělské půdy, poslanci schválili v původním sněmovním znění. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Odmítnutý Senátní návrh mimo jiné snižoval odvody v případě výstavby všech veřejně prospěšných staveb v zastavitelných plochách, tzn. velmi často ve volné krajině. Navíc bez toho, aniž by veřejně prospěšné stavby blíže definoval. Může to být škola, ale zároveň může někdo za veřejně prospěšnou stavbu považovat komerční centrum různého druhu za městem či obcí. Rozhodující by v tomto případě byl územní plán obcí. Ten schvaluje zastupitelstvo obce, které tak může za veřejně prospěšnou stavbu označit právě jakékoliv komerční centrum. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu nemá totiž možnost se v zákonném procesu vyjádřit k tomu, zda se opravdu jedná o veřejně prospěšnou stavbu, či nikoliv. Takové rozvolnění zákonných definic dává prostor pro korupci a tlak ze strany investorů. Zákon by se stal netransparentním a nedával by státu záruky na ochranu ZPF. Novela má pozemkovému úřadu také umožnit nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám nebo ke stavbě dálnic a přehrad. Navíc má norma umožnit zahrádkářům požádat o převod půdy pod zahrádkářskými a chatovými osadami, a to za cenu obvyklou. Žádost budou moci podat do 31. prosince 2018. Novela také obsahuje pravidlo, aby v případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem musel kraj přednostně nabídnout pozemkovému úřadu nemovité věci, které předtím bezúplatně získal od bývalého Pozemkového fondu pro činnost školy.