Českotřebovský deník 173/2016 (6.7.) 
Uctění památky a odkazu Mistra Jana Husa 
Ve středu 6. července 2015 se  u památníku M.J. Husa sešli občané města na shromáždění k uctění  jeho odkazu,  Shromáždění uspořádalo město Česká Třebová ve spolupráci s Církví Československou Husitskou.  S úvodním slovem na slavnosti vystoupila ředitelka Městského muzea Česká Třebová Mgr. Jana Voleská. Připomněla vážnost odkazu M.J. Husa u českotřebovské veřejnosti v minulosti, dokumentovanou postavením památníku v parku Javorka k 500. výročí jeho upálení v roce 1915. Památník byl následně ozdoben reliéfem Mistra od akademického sochaře Kvasničky. Reliéf však byl v roce 2003 vandalsky zničen. Nový reliéf připravil František Bečka podle zachovaného sádrového modelu. Akci zorganizoval Okrašlovací spolek Česká Třebová, částkou 50000 Kč přispěla Nadace OF Praha.  Na shromáždění dále vystoupil s promluvou kazatel Aleš Toman, který nyní převzal starost o Církev Československou Husitskou v České Třebové  společně s farářkou Lidmilou Kukuczkovou z Ústí nad Orlicí. Ten připomněl odkaz Mistra Jana Husa citováním dopisu věrným Čechům, ve kterém se vyznal z nutnosti dodržovat mravní zásady a před pravdou nikde neuhýbat. Téma citované v dopise  je i nyní po více než 600 letech stále aktuální, obecně a jistě i v České Třebové. 
 
Dobře schované reliéfy
Návštěvníci starého hřbitova upozorňují na dobře schované reliéfy umístěné na kamenné zdi areálu, zarostlé nejrůznějším křovím tak, že si jich mnoho lidí ani nevšimne a ti co si všimnou se ptají třeba průvodce v rotundě.  Nic o nich nevěděl a nedozví se tedy nic ani návštěvníci. Chcete-li je alespoň vyfotografovat, musíte si nějak poradit, podržet větve keřů. Více ZDE
 
MM ČR juniorů v motokrosu
V den státního svátku, 05.07.2016, se konal v jihočeském Jiníně další díl mezinárodního mistrovství juniorů v motokrosu. V nezvykle nabité konkurenci 34 jezdců se opět neztratil ani Českotřebovák Denis Dvořák, který jezdí tento seriál v nově vytvořeném domácím týmu DD Racing.  Dva jezdci jezdící ve světovém seriálu „dospělých“ motokrosařů a několik dalších, kteří závodí v mistrovství Evropy - to je jen stručný výčet těžkých soupeřů Denise.
Za krásného počasí absolvovali jezdci dopoledne seznamovací trénink a kvalifikaci, ve které skončil Denis na čtrnáctém místě. Vzhledem k tomu, že naposledy jel na této trati před jedenácti lety, považovali jsme toto umístění za maximum. Po obědě již ale vše směřovalo k první rozjížďce, která se jela na 25 minut+2 kola. Po nevydařeném startu, při kterém se náš jezdec propadl na 22. pozici, následovala skvělá stíhací jízda zakončená v cíli čtrnáctým místem. Po domluvě trenéra jsme očekávali s optimismem start do druhé rozjížďky. Ten byl o 100% lepší a Denis vyrazil na trať jako dvanáctý, do pátého kola najížděl jako jedenáctý. V desátém kole ho předjel jeden z rychlejších jezdců a drobné zaváhání v závěru našeho jezdce posunulo ještě o jednu příčku zpět. Přesto bylo třinácté místo v cíli krásným výsledkem, který v součtu obou kol znamenal celkově dvanácté místo. Gratulujeme!  V. a M. Peterkovi
 
Koncerty, zábavy a další hlučné akce, které se protáhnou do noci, budou mít zřejmě problém
Ministerstvo vnitra upozornilo, že obce a města už nebudou moci od 1. října udělovat výjimky na rušení nočního klidu po dvaadvacáté hodině. Pokud budou chtít podobné akce povolit, budou muset akce dopředu zařadit do obecních vyhlášek. To se obcím nelíbí.   „Od 1. října 2016 se dostanou do rozporu se zákonem obce a města která zmocňují některý orgán obce, aby uděloval výjimky,“ stojí v dopise ministerstva vnitra, na který upozornily Hospodářské noviny. Ministerstvo se přitom opírá o nedávno schválenou novelu zákona o přestupcích. „Obce už nebudou moci zkracovat při určitých akcích dobu nočního klidu formou vlastního rozhodnutí na základě žádosti,“ upřesnila deníku Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva. Podle úředníků obce udělovaly podobných výjimek příliš mnoho.
„Připadá mi to tak, že najednou budeme všichni chodit spát po desáté hodině jako za císaře Františka Josefa. Ještě nám mohou nařídit v pět vstávat,“ řekl iDNES.cz starosta Trutnova Ivan Adamec. Podle něj se jedná o problém jak pro akce na veřejném prostranství, tak pro akce soukromé. Tajemník města Jan Seidel dodal, že pro Trutnov to není velký problém, protože město nemá v této oblasti přijatu vyhlášku. Tam, kde ji mají, je to podle něj daleko více limitující.
Předseda svazu měst a obcí František Lukl Hospodářským novinám řekl, že jim nové předpisy komplikují práci. Domluvil si proto schůzku na ministerstvu vnitra a bude jednat o zmírnění postoje. „Chtěli bychom alespoň ve výjimečných, odůvodněných případech výjimky z nočního klidu dál udělovat,“ uvedl. Ministerstvo vnitra noční klid nedávno obhájilo i u Ústavního soudu. Úředníci protestovali proti vyhlášce Chrastavy na Liberecku. Ta si udělila výjimku pro dny, kdy se sama rozhodne uspořádat společenskou akci a zkrátila pro tyto případy noční klid z osmi hodin na čtyři. Ústavní soud tuto její část zrušil, lidé podle něj mají právo počet „probdělých nocí“ předvídat (více zde).
 
Senátor Radko Martínek oslavil šedesátiny
Oslava v kruhu svých známých a přátel proběhla o uplynulých svátcích na ne tak vzdáleném hradu Svojanově. Radko Martínkovi přejeme také touto cestou hodně zdraví a chuti do práce, dobře víme, že pracuje pro region Svitavska velmi poctivě a usilovně. Každoročně se účastní také významných akcí v našem městě, kde má spoustu přátel. Je nakonec Třebovákem, i když Moravským. Ať byl poslancem nebo hejtmanem Pardubického kraje, vždy na Českou Třebovou nezapomněl a dokázal dobře spolupracovat s vedením naší českotřebovské radnice. Šedesátka je pro politika ten nejlepší věk a znamená jen vstup do další dekády. Měl jsme možnost poznat Radko Martínka přímo při jeho práci v Senátu a vím je zde ctěn a vážen, že zde má spoustu přátel a poctivě pracuje na problémech, které také tíží život nás všech. Děkujeme Radku Martínkovi za jeho dosavadní přízeň, dobře vím, že i nyní, kdy je jeho senátním obvodem Sviavsko, vyslechne i naše problémy a rád pomůže, poradí nebo "otevře dveře" tam, kde zase mohou pomocí jiní. Takže "Krásné narozeniny!" (Foto Luboš Kozel)
 
Oceňování významných životních jubileí a událostí občanů
Podle novely zákon a o obcích  bude nyní od  1. 7. 2016 bude možné čerpat údaje ze základního registru obyvatel nebo z informačního systému evidence obyvatel  pro účely oceňování významných životních jubileí a událostí (gratulace k narozeninám, zlaté svatby, vítání občánků) bez souhlasu dotčených osob.
Působnost obce ocenit významné životní události svých občanů spadá do tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce (viz § 102 odst. 3 zákona o obcích). Pokud si tuto pravomoc nevyhradí zastupitelstvo obce, může ji rada obce svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu.
Půjde však o tzv. individuální gratulace, tzn. napřímo konkrétní osobě. Pro zveřejňování v médiích (obecních novinách, televizi nebo v rozhlasu) bude i nadále nutný souhlas dotčené osoby.
 
Slavnost na Růžovém paloučku
Slavnost na Růžovém paloučku nedaleko Újezdce na Litomyšlsku přilákala stejně jako v minulých letech stovky návštěvníků ze širokého okolí. Na připomínkové akci, jejíž tradice byla obnovena po roce 1990, vystoupili astrofyzik Jiří Grygar, teolog Petr Pokorný, ale také herec a recitátor Alfréd Strejček. Za Pardubický kraj se připomínky českých bratří, kteří se na tomto místě měli loučit s vlastí, zúčastnil hejtman Martin Netolický.
"Převzít záštitu nad takovouto významnou ekumenickou akcí považuji za svoji povinnost, jelikož se jedná o místo, které svým významem přesahuje hranice našeho kraje, za což můžeme být vděční Aloisi Jiráskovi, který ve svých Starých pověstech českých na toto místo umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou krajinou po porážce českého stavovského povstání," uvedl hejtman Martin Netolický.  "Pardubický kraj v letošním roce pomohl s úpravou komunikace a výsadbou stromů před památníkem, který je pro své osobité kouzlo dobrým tipem pro letní výlet," dodal hejtman Martin Netolický.
Růžový palouček byl ve druhé polovině 19. století místem mnoha shromáždění. V roce1903 vznikl Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti. Kromě starosti o palouček bylo jeho cílem také vztyčení památníku na tomto místě. Sibiřskou měď jako materiál darovali  legionáři a památník podle návrhu Aloise Meteláka vyhotovila Řemeslnická škola v Litomyšli. Památník má tvar čtyřhranného sloupu s kalichovitým vyústěním, na kterém je umístěna zlacená zeměkoule o půlmetrovém průměru. Na všech stranách sloupu jsou měděné reliéfy. Jedná se o symbolická vyobrazení vztahující se k českým bratřím. Nachází se zde také jména členů  Jednoty bratrské, věnování tvůrců památníku a slova A. Jiráska. Sloup obklopuje ze všech stran mříž, na níž je připomenuto odhalení památníku, které se uskutečnilo 19.6.1921. Slavnostní řeč před asi 70 000 přítomnými návštěvníky pronesl A. Jirásek. Po  II. světové válce byla tato tradice obnovena pouze na dva roky. V roce činnost spolku nuceně zastavena.Obnoven byl v r. 1990 jako Spolek přátel Růžového paloučku v Újezdci, který se opět o místo stará a pořádá zde znovu slavnosti. (Foto I.Pražák)
 
Pardubice: rodina Vokolkových si zaslouží společenskou rehabilitaci
Pardubický kraj se bude podílet spolu s dalšími institucemi na společenské rehabilitaci významné pardubické rodiny tiskařů a umělců Vokolkových. Bratři Vokolkovi, Vlastimil, Vojmír a Vladimír, patřili k české umělecké avantgardě 30. let 20. století, ale umělecké rehabilitace se jim po letech zákazů a zapomnění dostává až v posledních letech, kdy o nich vycházejí rozsáhlé publikace literárních historiků. V rodných Pardubicích je ale zná málokdo.
„Rodina Vokolkova s otcem Václavem, který tu měl tiskárnu, a s jeho umělecky zaměřenými syny má nejblíže ke krásným knihám, proto jsme přišli s návrhem spojit jméno této výjimečné a renesančně obdařené rodiny s naší knihovnou. Potom jsme si ale uvědomili, že tomu musí předcházet určitá osvětová kampaň, kterou jsme rodině po letech zapomnění dlužni,“ říká jeden z otců této iniciativy, 1. náměstek hejtmana Roman Línek.
Do týmu, který se na společenské rehabilitaci Vokolkových bude podílet, se zapojily kromě Pardubického kraje také Památník národního písemnictví, Východočeské muzeum, Východočeská galerie, Krajská knihovna, Katedra literární kultury Filozofické fakulty Univerzity Pardubice a Klub přátel Pardubicka.
„Kontaktovali jsme potomky rodiny Vokolkových, Víta a Václava a chceme se s nimi poradit o doplnění interaktivní expozice rodiny, která bude v jednom z rekonstruovaných domů na Příhrádku i o zachování umělecké pozůstalosti rodiny v kraji. Už v minulosti se mnoho výtvarných objektů Vojmíra Vokolka stěhovalo na řadu míst, která s ním a jeho tvorbou nijak nesouvisela a mnohé se rozprchly neznámo kam,“ vysvětlil Línek.
Rada Pardubického kraje na svém posledním jednání doporučila zařadit rodinu Vokolkovu mezi významné rodáky do dokumentu Tvář kraje a spojit jejich jméno s Krajskou knihovnou, případně jejím budovaným literárně-hudebním a komunitním centrem na Příhrádku.
„Společně s Univerzitou Pardubice plánujeme na květen 2017 odbornou konferenci o Vokolkových a také menší výstavu ve Východočeské galerii. Připomínat je bude i výstava v knihovně, která vznikne za přispění Památníku národního písemnictví.  Domy na Příhrádku s jejich expozicí by měly být hotové v roce 2019,“ doplnil Línek.
Po úspěšné rozsáhlé publikaci s názvem Jméno Vokolek z roku 2011 letos vyšla kniha překladů knih, které Vlastimil vydal, a nakladatelství TORST chystá ještě kompletní korespondenci těchto tří bratří.
Knihy Vladimíra Vokolka vyšly až po sametové revoluci. V Děčíně, kam se musel přestěhovat v 50. letech za prací, po něm pojmenovali ulici a pořádají literární soutěž spojenou s jeho jménem.
Výtvarník Vojmír Vokolek by se dal svým zaměřením a významem přirovnat k Josefu Váchalovi v Litomyšli. Byl to autor, který předešel svou dobu jak umělecky, tak duchovně a zůstal outsiderem, který začíná být doceňován až posmrtně. Zvláště jeho zobrazení chudoby a hladu a potřeby křesťanské sociální spravedlnosti ovlivněné myšlenkami II. vatikánského koncilu se v jeho době rozcházelo se záměry církevních institucí. Největší soubor plastik Vojmíra Vokolka je umístěn ve stálé expozici na zámku v Bystřici pod Hostýnem, další plastiky byly po deset let umístěny na hradu Pecka a jeho nástěnné malby ozdobily několik kostelů. O Vojmíru Vokolkovi vznikl studentský film a osudy rodiny zaznamenal školní projekt společnosti Post Bellum. V jednání je i pořad pro Český rozhlas v cyklu Příběhy 20. století.
Tiskař Vlastimil Vokolek byl díky svým kontaktům s uměleckou avantgardou organizátorem setkávání zajímavých osobností v Pardubicích. Byt Vokolkových v Jindřišské ulici byl zvláště v letech 1958-1968 místem duchovní obrody pro řadu mladých lidí, podobně jako v Praze byt Jiřího Muchy.