-
 Co
je Tramping ?
Naučný Slovník ČSAV - rok
1956:„Tramping, je
reakční hnutí, které pod záminkou falešné romantiky odvádí mládež do
přírody, pryč od revolučního boje."Masarykův
Slovník Naučný. Díl 7. Praha 1933: „Tramp
(tremp) anglicky tulák, bezcílný cestovatel pěšky. V nejnovější době
název pro výletníky, pěstující pravidelný veekend a táboření v
přírodě, na rozdíl od skautů (sr. skauting) velmi volného rázu.
Podle vzoru amerických. si evropští trampové osvojili různé zvyky a
způsoby: zpěv kolem táborového ohně, chaty k občasnému pobytu, někde
i organizaci tábora v osadu s šerifem (v. sheriff) v čele atd.
Výstřelky trempského hnutí se potírají dohledem v lesích a na
březích řek, prováděným zemským četnictvem nebo soukromým lesním
zřízenectvem. České trampské hnutí vytvořilo i zvláštní argot, často
groteskní - (paďouři, fešule, potlach, táborák atd.) a vydává i
vlastní časopisy."
-
Tramping - vznikl v období kolem roku 1918.
- Jedním
z hnutí, které ovlivnilo kulturu čs. Trampingu byl
Woodcraft. První místo kam se chodilo bylo
Prokopské údolí u Prahy. Tramping byl 3× zakázán
1931(!), 1948, 1969. Pozdrav... - Ahoj, zalomení
palce, tykání. Camp-tábořiště v lese. Většinou u
potoka nebo v jeho blízkosti. Udržuje se zásoba
dřeva, čistota a při odchodu se (nejen) na Brdech
dává do ulitého ohniště smrková větvička. Batohy:
tele - rakouský batoh ze světové války s
kožešinou z telete, U.S. torna vojáků americké
armády z 1.a II.světové války. Vyžaduje velkou
zručnost při balení a proto je dobře a úhledně
sbalené zavazadlo vynikající vizitkou.
Spisovatel a režisér Pavel Jirásek o tom
říká: „Dalším podnětem pro vznikající ideologii
trampingu byl nápor amerických filmů i literatury
s dobrodružnou tematikou. Evropa, která se rychle
snažila zapomenout na válku v nejrůznějších
radovánkách, tak otevřela svou náruč záplavě
rodokapsů, indiánek a kovbojek.
Westerny zcela otřásly duší
trampských málem ještě Rakousko-Uherských pionýrů,
kteří ihned vzpláli pro mužské i ženské cowboyské
typy filmů červené oko, Býčí oko, Liberty.
Fantazie podbarvená filmy bujně pracovala a jejím
výsledkem byla móda Divokého západu, neboť všichni
chtěli napodobit své hrdinské miláčky z filmového
plátna - Mary Walcampovou a Wintropa. Na březích
Sázavy a Berounky rázem začala cesta na virtuální
romantický Západ! Většina prvních trampů byla
původně členy skautských organizací, proto byli na
počátku dvacátých let nazýváni Divokými skauty.
Odešli ze skautu, protože polovojenská kázeň a
výchova v duchu podivné měšťácké morálky jim byla
bytostně cizí. Těžko totiž mohla jakákoliv forma
pevné organizace odpovídat trampským premisám o
svobodě a volnosti."
-
Doc. prof. Ustohal o tom píše:
Všichni se pokoušeli znovu vyvolat iluzi Divokého
západu, aspoò v představách milovníků dobrodružné
literatury, jak to po více než třicet let s větším
či menším úspěchem činil Buffalo Bill,
kdo obrazu Divokého západu vtiskl dva typické
románové představitele - Indiána s péřovou
čelenkou a kovboje v kostkované košili,
sympatického chlapíka se šátkem kolem krku, s
propoceným širákem posunutým do čela. A Americké
filmové westerny, u jejichž zrodu Buffalo Bill
stál? Ty byly například jedním z faktorů,
působících při vzniku dodnes živého fenoménu -
našeho trampingu.Naši pradědové se vlastně díky
prvním westernovým filmům a knížkám o Buffalo
Billovi , začali odtrhávat od skautingu a
zakládali první osady První osada „
Ztracená naděje - Ztracenka "vznikla v r.
1918 . Tento rok je možno také pokládat za rok
založení trampingu a je to také hlavně rok
založení první republiky československé. Je
pravdou, že se trampovalo již dříve před tím těmi,
co chtěli svobodu, volnost a nebýt jen poslušnými
kolečky ve stroji skautingu. Utíkali od vojenské
disciplíny do lesů, kde si zakládali své campy a
říkali si „ Divocí skauti."
-
 Kolem
roku 1920 u nás vyšla knížka Jacka
Londona „ Cesta ", kde byl poprvé použit
u nás dosud málo známý výraz TRAMP.
Nebyl to přesný překlad, v té knížce se jednalo o
železniční tuláky a ti si říkali Hoboes, cestovali
načerno nákladními vlaky a toulali se křížem
krážem celými Spojenými Státy. Někde vyskočili,
pár dní pracovali nebo žebrali aby měli na tabák a
kořalku, nebo na trochu jídla a zase táhli dál.
Protože byl Jack London svého času jedním z nich,
dokázal tento způsob života tak přesvědčivě
popsat. U nás se pak toto označení Tramp ujalo
jako název celého nového hnutí, aniž by to někdo
musel nařídit. Byl přijat všemi milovníky přírody
a volnosti i opravdového kamarádství. Tramping
šel vždy s dobou, hlavně v oblékání a muzice.Před
druhou světovou válkou byly v módě tepláky a
pumpky,nosily se kostkované košile a na „ maděru
rozsekané klobouky." Chodilo se do hor a do lesů
za každého počasí. Pod pojmem trampská osada se
však nezahrnovaly jen tato oblíbená místa trampů,
ale i samotné skupiny trampů, z kterých mnohé
chodily tábořit se stany. Ze středních Čech se
tramping rozšířil i na Moravu a na
Slovensko, hlavně do oblasti Bratislavy a
Trnavy. První trampská osada na Slovensku vznikla
v Bratislavě v roce 1928.
- Začaly
se zpívat první trampské písně a nastal prudký
vzestup dalších příznivců volného trampingu. Nové
party a pak osady chodily stejně oblékané, nebo
měly alespoň stejné košile. Po válce se začaly
nosit zbytky amerických a anglických vojenských
uniforem a později přišly maskáče. Ty už má dnes
každý a nosí se i po městě a tak je lepší nikoho
nezdravit, než říci hrdinovi v maskáčích Ahoj a on
ti odpoví „ čau vole, odkud mě znáš?" Trampské
hnutí stojí a padá s kamarádstvím a fér jednáním,
jak v osadě není opravdové kamarádství na které se
můžeš spolehnout, pak nemá smysl.
-
Trampská hymna „ Vlajka vzhůru letí "
- hudba: J. Skoupý/F. Korda, text: Jenda
Korda
-
Vlajka vzhůru letí, k radosti svých dětí,
-
hned se s mráčky snoubí,
-
vlát bude zas až mladí čas opustí nás...
- "
Písnička Vlajka vznikla na začátku roku 1929. V
témž roce osada Lone Star na Kačáku uspořádala
svůj první trampský večer, napsal jsem na zmíněnou
melodii text a hned jsme ji s kamarády z Lone
Staru nacvičili a poprvé na jejich večírku
zazpívali..." říká Jenda Korda .
- Je
mnoho překrásných trampských písniček, ale tato je
pro nás ze všech nejdražší. Nejstarší trampové
používali jako svou první hymnu vodáckou písničku
Rösslera-Ořovského Indián, potom
Mottlovu V záři červánků nebo
Kamarádi, později Srdce
trampů od Gézi Včeličky. Nakonec si
oblíbili Vlajku, které při
vztyčování osadní vlajky prokazují náležitou úctu
a která se hraje pouze při slavnostní nebo
smuteční příležitosti dodnes. V novodobé historii
se snažili svazáci, kteří organizovali Portu,
vecpat trampům místo ní Rosu na kolejích.
Tato opravdu moc hezká písnička od Wabiho Daňka
však nebyla drtivou většinou trampského národa
jako náhražka Vlajky za hymnu nikdy uznána. (Z
knížky Svatojánské proudy). Je několik
nepsaných zákonů trampingu a to; že se
při zvuku hymny
 Vlajka
vždy povstane a smeká klobouk i čepice.
Vlajka se nehraje v hospodě (patří hlavně
k ohni) a nebo k slavnostním příležitostem, jako
jsou svatby nebo pohřby kamarádů. Ruka (pravá), se
podává tak, že se po podání zkříží palce, říká se
tomu zalomení palce a má to význam v tom, že se
takto říká - jeden za všechny a všichni za
jednoho. Znak bílého kruhu s modrými rohy v sobě
kombinuje vyjádření Velkého zákona (kruh) a
citátu, kterým Seton, při dotazu
jak co nejstručněji vyjádřit co je woodcraft,
odpověděl tazateli: "Woodcraft je o životě s
modrou oblohou nad hlavou" (modrá barva rohů
symbolizuje blankytné nebe).Trampský Bůh
Pajda.
- V
trampské mytologii existuje i rozporuplná postava
lesního Boha. Jmenuje se Pajda a jsou tací, co v
něho dosud pevně věří. Nikdo neví odkud k nám
přišel, ale má zřejmě něco společného s pohanským
bohem Perunem. Ten také vládnul
přírodním živlům a je jako Pajda zobrazován s
blesky a hromy. Nemá svůj chrám, ani modlitebnu,
které svým bohům staví ostatní církve, ale jeho
svatostánkem je příroda. Jednou před lety, kdy
jsem ještě začínal, bylo hrozné počasí a kamarád
Starý Ken začal hrozně klít a nadávat za to
Pajdovi. Když jsem se ho zeptal, jestli
nevzniknou kvůli tomu s Pajdou problémy, bylo mi
řečeno, že Pajda na slušné prosby nedá a jednou za
čas musí dostat pořádně vynadáno. Jinak si bude
myslet, že jsme padavkové a srabi. A opravdu! Rádo
druhého dne začalo svítit slunce. Že by to byla
náhoda?
-
Na některých osadách se dodnes dodržuje obřad
Modlitebního kamene, který má
svůj původ v indiánských zvycích. Na pokraji
cesty, u vstupu kamarádů do lesa se vybere
nejzajímavější velký kámen a tam se položí polní
kvítka natrhaná cestou. Je to něco jako
poděkování za možnost vstupu na lesní území. Na
zpáteční cestě při odchodu z lesa se na něj položí
zbytky chleba nebo podobné potravy pro zvěř a
ptáky. Někteří se s obřadním kamenem před cestou
domů i potichu rozloučí. Potlach.
-
Trampové a vůbec lid vandrovní používá slovo
"potlach" pro označení svého
setkání, sjezdu, synodu, summitu, zasedání či
zkrátka slavnosti. Slovo potlach je převzato z
angličtiny a do ní se slovo dostalo z indiánských
jazyků. Existuje o něm bohatá literatura: slovo
Potlatches u Kanadského kmene
Haida, znamená indiánskou slavnost, kde jedna
skupina předává obřadně dary skupině druhé. Je to
tedy druh jakéhosi "obdarovacího " rituálu pro
všechny druhy událostí a čeká se pozdější oplátka,
která bude ještě okázalejší. Nejzajímavější na tom
je, že tohle slovo používají kromě indiánů jen
trampové.
- Svým
významem je to vlastně obdoba letních setkání
amerických lovců (traperů), nazvané
Rendezvous. Tohle setkání (které se slaví
dodnes), nebylo pouze trhem, ale zároveň i
příležitostí pro soutěžní klání, vyprávění
historek, setkání se starými přáteli a i napití se
ohnivé vody. (Právě traperské rendezvous se stalo
vzorem pro Skautské Yamboree či
trampské potlachy.) Při táborových ohních vznikaly
stovky písní. Vyvrcholením společenského,
kulturního a někdy i sportovního života trampů
byly potlachy, které pořádaly jednotlivé osady
nejčastěji u příležitosti výročí svého vzniku.
Menší potlachy se nazývaly slezinami.
Potlachy se otvíraly hymnickou písní, hymnou,
nejčastěji písní Fr. Skoupého a bratrů Kordových
"Vlajka vzhůru letí". Tuto píseň přijali trampové
spontánně za svoji hymnu. O vlivech, které
formovaly tramping, nám dost řeknou přezdívky
trampů, názvy a znaky osad. Byly většinou anglické
a nebo takové, které charakterizovaly některou
vlastnost osadníka. Znaky trampských osad, které
byly umístěny na rukávech a vlajkách měly často
tvar kruhu s rohy. Tento znak se přenesl do
trampingu z woodcraftu, spolu s dalšími prvky a
tradicemi, například s obřadním zapalováním
ohně. Nedávno jsem byl svědkem dnes už skoro běžné
události, kdy několik trampů sedících u ohně při
jednom potlachu, začalo po písničkovém vystoupení
pozvaných kamarádů hlasitě tleskat.
Už se bohužel tento nešvar rozmáhá i u našich ohňů
díky různým folkovým a podobným festivalům po celé
republice. Než jsem stačil něco říci oněm
tleskajícím kamarádům, vystoupil jeden ze členů
pořádající osady a řekl důrazným hlasem: „
Kamarádi, tady se netleská, tady nejste na Portě!"
řekl to velice dobře, my jsme kdysi na Portách a
Dostavnících pískali, dupali a křičeli „
UMÍ !" Škoda, že se to už na těchto
akcích zapomíná vyžadovat a zapomíná se na
tradice. Vždyť i kamarádí ze Slovenska odměňují
účinkující za dobrý výkon krásným slovem „
VIE ! " ....
|